14 C 8/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 26. 4. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 13.017,75 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení, částečně kapitalizovaným, včetně kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 265 Kč a smluvní pokuty 13.500 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen právní předchůdce žalobkyně), Smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž přílohu č. [hodnota] tvoří Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen Smlouva), na základě které mu právní předchůdce žalobkyně poskytl v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání (kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) ve výši celkem 25.776Kč, vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.984Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 14. 7. 2020. Žalovaný své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas neplnil a na úvěru uhradil celkem částku 32.749,99Kč. Úvěr nebyl právním předchůdcem žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost tak nastala ke dni splatnosti poslední splátky, tj. 14. 7. 2020. Pohledávka byla následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný na dluhu ničeho dalšího neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy, ze dne 9. 4. 2024.

2. Žalovanému byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu doručen dne 3. 2. 2025 (pondělí, pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř., za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.), k návrhu se nevyjádřil a v řízení zůstal procesně nečinný.

3. Ve věci se konalo dne 25. 3. 2025 jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně, ani její právní zástupce, přičemž tito se z jednání omluvili dne 28. 2. 2025. Žalovaný se k jednání rovněž nedostavil, z účasti na jednání se omluvil až v den konání jednání poté, co toto proběhlo. Žalobkyně i žalovaný souhlasili, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků a jejich zástupců a provedl dokazování veškerými listinnými důkazy, které žalobkyně předložila, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

4. Ze Smlouvy a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným Smlouvu, na základě které poskytl žalovanému v hotovosti částku 30.000Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s příslušenstvím v souhrnné výši 25.776Kč, tj. celkem 55.776 Kč, vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.984Kč. Listiny byly řádně podepsány v Mostkovicích dne 14. 5. 2019 žalovaným i osobou oprávněnou jednat za právního předchůdce žalobkyně ([jméno FO]).Z tabulky KIEC/6/39, vyhotovené právním předchůdcem žalobkyně, že listina není autorizovaná, týká se Smlouvy, která je označena jako hotovostní s tím, že byla poskytnuta dne 14. 5. 2019 a její splatnost nastala 14. 7. 2020. V tabulce je uvedena celková pohledávka ke dni postoupení pohledávky a lze z ní zjistit, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky uhradil celkem 32.749,99Kč.Z předžalobní výzvy ze dne 9. 4. 2024, včetně poštovního podacího archu z 10. 4. 2024, že žalovaný byl řádně podle § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě dlužné částky.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 3. 2024, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze Smlouvy, a proto je povinen ze Smlouvy plnit přímo žalobkyni. Aktuální výše dluhu k 2. 2. 2024 činila 54.141,87Kč.Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy – Seznamu postoupených pohledávek, ze dne [datum], že pohledávka ze Smlouvy v celkové výši ke dni postoupení 54.203,47Kč, byla postoupena na žalobkyni, s účinností ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávek.Z potvrzení o provedení transakce, že žalobkyně zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutou částku za postoupení pohledávek.Z žádosti o úvěr ze dne 14. 5. 2019, že tato listina je podepsána žalovaným a osobou oprávněnou jednat za právního předchůdce žalobkyně a žalovaný v ní uvedl, že je od 1. 12. 2006 zaměstnaný s příjmem 20.146Kč, měsíčními výdaji na bydlení a energie 1.000Kč, na dopravu, jídlo a osobní spotřebu 12.000Kč, dále uvedl, že je rozvedený a bydlí u rodičů. K žádosti měly být předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva.Z rozhodnutí ve věcech personálních, ze dne 28. 11. 2006, č.j. 8/437/2006-37/PERS/23, že bylo vydáno rozhodnutí ve věcech personálních, ohledně přijetí ke dni 1. 12. 2006, žalovaného do funkce strážný první třídy, justiční stráže, oddělení Vězeňské a justiční stráže.Z výplatnic za měsíce únor, březen a duben 2019, že příjem žalovaného činil [částka], [částka] a [částka].

5. Pokud soud neprovedl další důkazy navržené žalobkyní eventuálně i předložené, jednalo se o listinné důkazy, které neměly pro rozhodnutí ve věci žádný význam.

6. Soud na základě zjištěných skutečností učinil tento skutkový závěr.

7. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty proti podpisu Smlouvy, v místě bydliště žalovaného, v hotovosti, finanční prostředky ve výši 30.000Kč a žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí tohoto úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.984Kč celkem 55.776Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a to na základě žádosti o úvěr, kterou vyplnil žalovaný a opatřil svým podpisem. Údaje tam uvedené byly dokladovány rozhodnutím o přijetí do služebního poměru a třemi tzv. výplatními páskami za měsíce únor, březen, duben, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný je ve služebním poměru a jeho příjem dosahuje výše cca 26.000Kč. Pokud žalovaný uvedl v žádosti, že jeho měsíční výdaje na bydlení a energie činí 1.000Kč a jeho osobní výdaje 12.000Kč, tak tyto částky nebyly ničím doloženy, a tedy jejich skutečná výše osvědčena nebyla. Lze tedy mít za to, že právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze z tvrzení žalovaného a z listin, které doložil. Bylo prokázáno, že žalovaný proti podpisu Smlouvy převzal 30.000Kč a z titulu tohoto dluhu uhradil částku 32.749,99Kč, místo dohodnuté částky 55.776Kč, a proto povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně, ani včas. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne [datum], s účinností k témuž dni, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani po předžalobní výzvě ze dne 9.4.2024.

8. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná.

10. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytována, nebo zprostředkována spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1,2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, tj. [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č.257/2016 Sb., platného ke dni uzavření Smlouvy (tj. [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

13. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

16. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti, proti podpisu Smlouvy, dne [datum] peněžní plnění ve výši 30.000 Kč a žalovaný proti tomuto plnění uhradil dosud 32.749,99Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření Smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska plnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské smlouvy, v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné ke dni uzavření Smlouvy (tj. 14. 5. 2019). Věřitel poskytl žalovanému finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to, stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného (žadatele o úvěr), splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že věřitel (právní předchůdce žalobkyně), splnil tuto svoji zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl potvrdit toto skutkové tvrzení žalobkyně. Žalobkyně totiž v projednávané věci kromě žádosti žalovaného o úvěr, kterou žalovaný vlastnoručně vyplnil a podepsal, předložila doklad o jeho měsíčním čistém příjmu, který dosahoval za období doložené výplatními páskami, únor, březen a duben, 26.000 Kč a doložila existenci služební poměru žalovaného od roku 2006. Ostatní okolnosti zkoumány nebyly, aspoň toto doloženo nebylo. Tedy zejména nebyly doloženy výdaje žalovaného ve výši 1.000Kč na bydlení, energie. V tomto směru se právní předchůdce žalobkyně spokojil s tvrzením žalovaného, že bydlí u rodičů a přispívá na bydlení pouze částkou 1.000 Kč. Toto však ničím doloženo nebylo a tato zanedbatelná částka, proti skutečným výdajům na bydlení v roce 2019, kdy byla Smlouva uzavírána, nebyl ničím doložena. Právní předchůdce žalobkyně, jako úvěrujícího, vůbec nezajímalo to, že před poskytnutím tohoto úvěru žalovaný s ním uzavřel dne [datum] pod č. [hodnota] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které mu byla poskytnuta v hotovosti částka 15.000Kč. Žalovaný si ani povinnosti z této smlouvy neplnil řádně a včas, a proto bylo proti němu vedeno řízení pod sp.zn. [spisová značka], jak je soudu známo z úřední činnosti. Právní předchůdce žalobkyně proto nejednal s odbornou péčí, když si nezjistil, zda žalovaný nedluží a nejsou proti němu vedena exekuční řízení z jiných právních titulů, např. z registrů SOLUS a NRKI a BRKI. Soud takovýto přístup právního předchůdce žalobkyně ke splnění této zákonné povinnosti, považuje za ledabylý či účelový směřující k tomu, aby žalovanému mohl být poskytnutý další spotřebitelský úvěr a právní předchůdce žalobkyně získal za poskytnutí úvěru další peněžní prostředky. Žalobkyně, ani její zástupce, se jednání nezúčastnili, nepředložili žádné důkazy, kterými by prokázali zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dalšími listinami tak, jak bylo naznačeno shora. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. příslušné poučení, žalobkyně se však svojí nepřítomností na jednání o tuto možnost připravila. Lze tedy shrnout, že věřitel, co by poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené Smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 2178/2018).

17. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 15.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Jak bylo zjištěno a žalobkyní i tvrzeno, žalovaný na dluhu dosud uhradil 32.749,99 Kč, takže povinnost vydat bezdůvodné obohacení ho nestíhá. Naopak je to žalobkyně, která je povinna na základě žádosti žalovaného vydat mu částku, která přesahuje žalovaným od právního předchůdce žalobkyně převzatých 30.000Kč (§ 2991 a násl. o.z.). Soud z těchto důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl (odst. I. výroku).

18. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na plný procesní úspěch žalovaného. Žalovaný byl v průběhu soudního řízení procesně pasivní, žádné náklady řízení mu nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odst. II. výroku).