Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 82/2026

Soud: Okresní soud v ProstějověDatum rozhodnutí: 17. 9. 2026Č. j.: 14 C 82/2026-74Samosoudce: JUDr. Ivan ŠišmaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2026Předmět řízení: o 64 967,69 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPV:2026:14.C.82.2026.1
smlouva pracovnínáklady řízeníbezdůvodné obohaceníkoupěneplatnost smlouvyprávnická osobasmlouva o úvěrunáhrada nákladůpodnikatel
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (8) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Řízení se v části žaloby o zaplacení částky 62.110,22 Kč, kapitalizovaného úroku 2.672,83 Kč, úroku 11,5 % ročně z částky 61.269,38 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 62.110,22 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba se ve zbývající části o zaplacení částky 2.857,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.705,92 Kč, úroku 11,5 % ročně z částky 1.437,05 Kč od 18. 8.2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4.808,29 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2.857,47 Kč od 17. 8. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na poměrné náhradě nákladů řízení ve výši 62 % částku 11.354 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 17. 3. 2026 domáhá částky 64.967,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení (částečně kapitalizovaným) a smluvním úrokem (částečně kapitalizovaným). Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě, které poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 63.000 Kč, přičemž žalovaná měla dlužnou částku splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná čerpala celkem částku 67.187 Kč, cekem uhradila částku 7.240 Kč. Žalovaná částka 64.967,69 Kč se skládá z neuhrazené jistiny 62.706,43 Kč, poplatků ve výši 661,26 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a požadovaných smluvních pokut ve výši 1.000 Kč.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že si půjčku vzala k nákupu spotřebičů pro kamarádku a jejího přítele, kteří nebyli plnoletí. Žalovaná v době uzavření smlouvy neměla žádný příjem, byla studentkou odborného učiliště třetího ročníku. Příjem měl přítel její kamarádky z Amazonu v Kojetíně. Žalovaná netušila, že kamarádka s přítelem dluh nesplácí, až do doby, kdy jí dorazila výzva k vyjádření od soudu. Žalovaná již celou věc nahlásila na Policii ČR.

3. Žalobkyně dne 12. 8. 2026 zaslala soudu návrh na schválení smíru a dne 20. 8. 2026 sdělila, že dne 17. 8. 2026 obdržela od žalované úhradu ve výši 64.783,05 Kč, kdy s ohledem na tuto skutečnost požaduje již pouze 33.688 Kč včetně příslušenství a nákladů řízení a nepožaduje úrok. Žalobkyně navrhla schválení smíru v upraveném znění. Soud následně žalobkyni sdělil, že nebyl předložen návrh smíru opatřený ověřenými podpisy účastníků řízení, kdy navíc nepodepsaný návrh na schválení smíru ze dne 20. 8. 2026 je v rozporu se skutečnostmi vyplývajícími ze spisu. Dne 15. 9. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 62.110,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.672,83 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 61.269,38 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 62.110,22 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení. S ohledem na uvedené soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a řízení částečně zastavil. (odst. I. výroku)

4. Dne 17. 9. 2026 se ve věci uskutečnilo jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně a dostavila se žalovaná. Žalovaná uvedla, že smlouvu podepsala, poprosila ji o to kamarádka, která byla na prodejně se svým přítelem, o kterém žalovaná nevěděla vůbec nic. Kamarádka s přítelem žalované slíbili, že peníze, které si v jejich prospěch vzala, zaplatí. Dál se o záležitost žalovaná nestarala. Jakmile zjistila, že peníze nejsou spláceny, učinila kroky – podala trestní oznámení Žalovaná peněžní prostředky nepřevzala ani z nich neměla žádný prospěch. Za peníze nebyl koupen žádný mobil, ale sušička a pračka do domácnosti kamarádky. V době uzavírání smlouvy žalovaná nebyla vyučená a žila u rodičů v domácnosti. Tam žije dosud. Žalovaná peníze zaplatila, aby neměla další problémy, a to prostřednictvím své maminky, která tyto peníze měla naspořené. Žalovaná pracovala pouze brigádnicky, zaměstnání v [Anonymizováno] nikdy neměla. Je vyučená jako číšník a byla zaměstnána v [Anonymizováno] v kavárně a nyní je zaměstnána v restauraci v [adresa]. Žalovaná s dalším peněžním plněním nesouhlasí. Částku za ní zaplatila maminka z toho důvodu tak, jak na ně tlačila žalobkyně, aby nerostl dluh, jelikož jistina měla být zaplacena, a proto došlo k úhradě této částky v podstatě za kamarádku žalované, neboť z tohoto peněžního plnění žalovaná nic neměla. Při jednání soud provedl listinné důkazy, ze kterých učinil následující dílčí skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne ze dne [datum], že tuto uzavřela žalobkyně s žalovanou. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr až do výše úvěrového rámce 63.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně ve splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. První čerpání bylo za účelem koupě mobilního telefonu ve výši 62.398 Kč, přičemž tato částka byla převedena přímo na účet prodávajícího uvedeného ve smlouvě a měla být splacena 24 splátkami ve výši 3.120 Kč. Ve smlouvě o úvěru byly sjednány důsledky nesplácení úvěru, a to 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokuta, dále úrok z prodlení v zákonné výši. K žalobě byly doloženy rovněž úvěrové podmínky.

6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalované, že částka předpisu činí celkem 67.187 Kč na jistině a žalovaná uhradila celkem částku 7.240 Kč. Žalovaná dle tohoto dokumentu dluží celkem 73.959,93 Kč.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalované doloženého soudu žalobkyní dne 15. 9. 2026, že na dlužnou částku ze smlouvy o úvěru bylo uhrazeno celkem 72.023,05 Kč.

8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 11. 12. 2025, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 68.296,77 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy.

9. Předžalobní výzvou ze dne 29. 1. 2026 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.

10. Z karty klienta, že žalobkyně eviduje u žalované výši úvěru 63.000 Kč, přičemž žalovaná nemá žádné děti, má příjmy ze zaměstnání ve výši 31.000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je 35.000 Kč a měsíční výdaje domácnosti činí dle žádosti 3.000 Kč. V části „registry“ je uvedeno u ISIR – klient nenalezen, u SOLUS, NRKI a JAP_PUJCKA – OK, u MVCR – Overeno. Z dokumentu „úvěrová zpráva“ soud zjistil, že tento je zcela prázdný.

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 63.000 Kč. Za dobu čerpání úvěru byla poskytnuta celkem částka 67.187 Kč a uhrazeno bylo před podáním žaloby celkem 7.240 Kč, po podání žaloby celkem 64.783,05 Kč. Celková uhrazená částka pak činí 72.023,05 Kč.

13. Závazkový vztah, vzniklý dne 2. 6. 2025 mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

15. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud posoudil skutkový stav podle citované právní úpravy a učinil následující právní posouzení věci.

20. V dané věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru (§ 420 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 an. o. z., § 1810 an. o. z., komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá přímo ze zákona o spotřebitelském úvěru, dále z čl. 8, čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.

21. Žalobkyně co do zkoumání úvěruschopnosti žalované doložila své interní dokumenty, ve kterých je psáno, kterými všemi registry žalovaná prošla a jak. Tyto interní dokumenty však nedokazují, že žalovaná byla skutečně v těch kterých registrech lustrována. Úvěrová zpráva byla předložena zcela prázdná. Žalobkyně si dle obsahu spisu od žalované nevyžádala ničeho k ověření příjmu žalované. Dále žalobkyně nedoložila, že by se jakýmkoliv způsobem zabývala výdaji žalované. Obezřetný poskytovatel úvěru by si od žalované vyžádal více informací (výpisy z účtu, pracovní smlouvu, výplatní pásky atd.).

22. V dané věci tedy zcela absentuje doložení zabývání se příjmy a výdaji žalované. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o úvěru, a jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva.

23. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu, že žalobkyně nesplnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Na základě neplatné smlouvy byla poskytnuta celkem částka 67.187 Kč, a tím vzniklo žalované bezdůvodné obohacení v částce 67.187 Kč, které měla vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 72.023,05 Kč. Žalovaná tak poskytnuté peněžní prostředky zcela vrátila, resp. přeplatila. S ohledem na uvedené není žaloba (po částečném zpětvzetí) důvodná. Soudu tedy nezbylo, než žalobu v části po částečném zpětvzetí zcela zamítnout. (odst. II. výroku)

24. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za neúspěch žalované je nutné považovat tu část předmětu řízení, ohledně které bylo řízení zastaveno, neboť procesní zavinění na zastavení řízení nese žalovaná. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 3.700 Kč. Zástupci žalobkyně by náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 11.100 Kč, režijní paušál ve výši 1.350 Kč (3x450 Kč), soudní poplatek 3.249 Kč, kdy by se při plném úspěchu jednalo celkem (včetně DPH ve výši 2.614,50 Kč) o částku 18.313,50 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08. Žalobkyně celkem požadovala zaplacení částky 81.401,75 Kč, přičemž procesně úspěšná byla co do částky 65.988,10 Kč (částka, ohledně níž bylo řízení zastaveno, kdy zavinění na zastavení řízení nese žalovaná). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 81 %, v rozsahu 19 % úspěšná nebyla. Úspěch žalobkyně pak spočívá v 62 % a náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši 11.354 Kč. (odst. III. výroku)

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací