Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 105/2024

Soud: Okresní soud v ProstějověDatum rozhodnutí: 16. 8. 2024Č. j.: 4 C 105/2024-160Samosoudkyně: JUDr. Kateřina Švarcová Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 23. 10. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSPV:2024:4.C.105.2024.1
smlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (42) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 233 658,45 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 83 864,09 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 11 515,92 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z 317 522,54 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, s 10,99% úrokem ročně z 306 573,99 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, s 10,99% úrokem ročně z 8 610,10 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 317 522,54 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 11 515,92 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z 317 522,54 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, s 10,99% úrokem ročně z 306 573,99 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, s 10,99% úrokem ročně z 8 610,10 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované 335 000 Kč. Jednalo se o účelově vázaný úvěr na splacení jiných dluhů, které žalovaná vůči [právnická osoba]., měla. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala k vrácení poskytnuté částky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 959 Kč (v celkem 107 splátkách), splatných k 20. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná 21. 9. 2020, a to tak, že splátky budou prováděny inkasem z účtu žalované č. [č. účtu]. Mezi stranami byl sjednán úrok 10,99 % ročně. Žalobkyně popsala, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované, dle informací získaných od žalované k jejím rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům. S ohledem na výši jejího měsíčního příjmu a výši požadovaného úvěru, resp. výši splátkového zatížení, vyhodnotila [právnická osoba]., žalovanou jako dostatečně solventní. Žalovaná se dostala do prodlení mj. se splátkami splatnými v měsících 5, 6, 7, 8/2022, proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky ke dni 31. 8. 2022 (o tom byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 31. 8. 2022), žalovaná uhradila celkem 101 341,55 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (oznámeno žalované dopisem ze dne 13. 12. 2022). Žalovaná částka 317 522,54 Kč představuje na jistině 306 573,99 Kč a na úrocích z úvěru 8 610,10 Kč (které dle smluvního ujednání pravidelně přirůstaly k jistině), poplatky 2 338,45 Kč (jedná se o poplatek 300 Kč účtovaný 30. 4. 2022 náklady spojené s prodlením, poplatek 300 Kč účtovaný 30. 5. 2022 náklady spojené s prodlením, poplatek 900 Kč účtovaný 29. 6. 2022 náklady spojené s prodlením, poplatek 900 Kč účtovaný 29. 7. 2022 náklady spojené s prodlením, po započtení částky 61,55 Kč). Od postoupení pohledávky na žalobkyni dosud nebylo žalovanou na žalovanou částku ničeho přes výzvu žalobkyně uhrazeno.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami.

4. Z listiny zvané posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že [právnická osoba]., uvedla, že žádost o úvěr byla podána přes internetové bankovnictví, dle žalovanou uvedeného příjmu [částka], který byl zkontrolován v předchozích transakcí na bankovním účtu klienta u [právnická osoba]., žalovaná byla ověřena v insolvenčním rejstříku, CBCB, dle interní evidence neměla žalovaná negativní příznaky, pokud klientka uvedla měsíční výdaje 0 Kč, banka vycházela z údajů dle statistických dat, tj. výdaje 6 000 Kč, přestože klientka uvedla v žádosti splátky 0, bylo zjištěno, že požadovaným úvěrem bude splacen její měsíční závazek na splácení úvěru 3 245 Kč (úvěr sjednaný dne 16. 4. 2018 s limitem 220 000 Kč). Mimo to má žalovaná revolvingový úvěr u [právnická osoba]., s limitem 20 000 Kč s orientační splátkou 1 000 Kč (sjednaný 14. 12. 2018), kontokorentní úvěr u [právnická osoba]., s limitem 10 000 Kč s orientační splátkou 300 Kč (sjednaný 29. 7. 2020), kreditní kartu splátkovou s limitem 100 000 Kč s orientační splátkou 3 000 Kč měsíčně u jiného úvěrujícího než [právnická osoba]. Splátka nového úvěru bude 4 959 Kč, celkové měsíční úvěrové zatížení žalované nově bude 9 245 Kč. S ohledem na uvedené dospěla [právnická osoba]., k tomu, že je žalovaná dostatečně solventní, měsíčně má k dispozici volné zdroje 15 741 Kč.

5. Dle výpisu z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za dobu od 9/2019 do 8/2020 (tj. rok), soud zjistil, že každý měsíc vyjma listopadu a června měla žalovaná buď záporný zůstatek nebo pouze korunový zůstatek, či zůstatek ve výši nižší, než byla nově stanovená měsíční splátka, a to v září zůstatek „29,11 Kč“, v říjnu zůstatek „498,74 Kč“, v listopadu zůstatek „12 358,40 Kč“, v prosinci zůstatek „4 278,24 Kč“, v lednu zůstatek „4 434,49 Kč“, v únoru zůstatek „399,66 Kč“, v březnu zůstatek „1 029,89 Kč“, v dubnu zůstatek „1 251,54 Kč“, v květnu zůstatek „3 331,21 Kč“, v červnu zůstatek „8 588,71 Kč“, v červenci zůstatek „49,73 Kč, v srpnu zůstatek „mínus 99,91 Kč“, byť měla pravidelný měsíční příjem od [právnická osoba].

6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto dne 24. 8. 2020 uzavřela [právnická osoba]., jakožto úvěrující, s žalovanou, jakožto úvěrovanou, dle smlouvy se úvěrující zavázala poskytnout žalované úvěr 335 000 Kč a to tak, že se jedná o účelově vázaný nezajištěný úvěr na splacení úvěru od [právnická osoba]., který je veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu] (čl. 2. 2). Úvěr bude veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou 10,99 % ročně, RPSN 11,74 % (případně úrokovou sazbou 10,22 % ročně, RPSN 11,09 %, a to v případě řádného splácení a odpuštění až šesti posledních splátek). Žalovaná se zavázala ke splacení úvěru v 107 měsíčních splátkách ve výši 4 959 Kč splatných k 20. dni v měsíci, první splátka splatná 21. 9. 2020, při řádném splácení bude poslední splátka zaplacena 20. 7. 2029 a to ve výši 3 081 Kč. Inkaso ke splácení úvěru bude z účtu žalovaného č. [č. účtu]. Povinností žalované bylo zajistit na splátkovém účtu dostatečný disponibilní zůstatek (čl. 5.2). Čl. 8 upravuje porušení smlouvy, a to mimo jiné, pokud se žalovaná dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší jak 3 měsíce, nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. Dle čl. 8. 2 v případě porušení smlouvy může úvěrující dle písm. b) prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný.

7. Žalobkyně doložila všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]., ve znění účinném [datum] a od [datum] vč. ceníku pro soukromou klientelu, ze kterých soud neučinil žádná podstatní zjištění pro rozhodnutí v této věci.

8. Z výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že dne 24. 8. 2020 došlo k čerpání úvěru 335 000 Kč, úvěr byl téhož dne čerpán v částkách 181 986,85 Kč, 153 013,15 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení hned se 7. splátkou splatnou 20. 3. 2021, dále průběžně splácela, některé platby uhradila řádně, avšak pravidelně se dostávala do prodlení se splátkami, od ledna 2022 byla ve výraznějším prodlení se splácením, po zesplatnění byla ke dni 1. 12. 2022 vyčíslena dlužná jistina 306 573,99 Kč, dlužné úroky 8 610,10 Kč, dlužné poplatky 2 338,45 Kč a úroky z prodlení 11 515,92 Kč.

9. Dopisem ze dne 30. 7. 2022 [právnická osoba]., vyzvala žalovanou k úhradě dluhu a upozornila ji na možnost zesplatnění celé dlužné částky z úvěru. Dopisem ze dne 31. 8. 2022 [právnická osoba]., oznámila žalované zesplatnění úvěru k 31. 8. 2022.

10. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z postupitele [právnická osoba]., na postupníka, žalobkyni, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (pohledávka za žalovanou je pod ID 7817 v příloze č. [hodnota]), k tomu žalobkyně doložila také dohodu o úplatě ze dne [datum], potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum]. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (žalobkyně doložila doklad o odeslání žalované).

11. Dopisem ze dne 20. 3. 2023 byla žalovaná upozorněna na dlužnou částku a na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila doklad o odeslání žalované).

12. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, vzniklý dne 24. 8. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“) a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. Ust. § 419 o. z., vymezuje pojem spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., vymezuje pojem podnikatele.

14. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

16. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.

21. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

22. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

24. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

26. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba]., postoupila platně pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že mezi [právnická osoba]., a žalovanou, bylo dne 24. 8. 2020 uzavřeno ujednání, na základě kterého byl žalované poskytnut účelově vázaný spotřebitelský úvěr (§ 2395 an. o. z.), a to na splacení jejího předchozího závazku, v celkové výši 335 000 Kč. Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou, a splácením v 107 měsíčních splátkách ve výši 4 959 Kč, každá splátka splatná k 20. dni v měsíci, první splátka splatná 21. 9. 2020. Splátky budou prováděny formou automatického inkasa z bankovního účtu žalované č. [č. účtu]. Jedná se o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Na tento spotřebitelský úvěr dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (platného a účinného od 1. 12. 2016, k tomu soud odkazuje zejména na § 2 odst. 1, § 75, § 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 písm. b), § 78 odst. 4, § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 a 2). [právnická osoba]., mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila o tvrzení, jakým způsobem ověřil její právní předchůdce úvěruschopnost žalované, kdy vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti, lustrací v rejstřících. Z listin doložených žalobkyní ke splnění této zákonné povinnosti vč. výpisu z běžného bankovního účtu žalované (jak byl vyžádán soudem) má soud za to, že [právnická osoba]., pochybila, pokud žalované poskytla úvěr 335 000 Kč dne 24. 8. 2020, a to protože z informací, které měla k její majetkové a osobní situaci, nemohla dojít k závěru, že se jedná o úvěruschopnou a dostatečně solventní osobu, kdy soud uvažuje právě tu skutečnost, že se jednalo o úvěr čerpaný právě na splacení předchozího závazku žalované. O tom, že se nejednalo o dostatečně solventní osobu svědčí mimo jiné i to, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením již 7. splátky, stejně tak byla následně dále pravidelně v prodlení. Údaje požadované a doložené žalovanou byly neúplné a vzbuzovaly pochybnosti o pravdivosti a vypovídací hodnotě uvedených tvrzení. Žalovaná neuvedla, že má splátky u jiných finančních institucí, ale tuto skutečnost [právnická osoba]., zjistila sama. Uvedené svědčí o nevěrohodnosti tvrzení žalované v samotné žádosti u úvěr (mimo jiné se jedná o velice kusé informace), kdy [právnická osoba]., měla vyžadovat doložení její skutečné majetkové situace. Pokud [právnická osoba]., vycházela z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za dobu tří měsíců (soud vyžádal období jednoho roku) před poskytnutím úvěru, pak má soud za to, že právě z tohoto výpisu je nepochybné, že žalovaná byla dlouhodobě ve špatné finanční situaci, její příjmy nedokázaly dlouhodobě pokrýt její výdaje, a pokud došlo tímto úvěrem se splátkou 4 959 Kč ke splacení předchozího finančního produktu s měsíčním splátkovým zatížením cca 3 245 Kč, jedná se v podstatě o rozdíl 1 700 Kč, kdy bylo zjevné, že žalovaná byla dlouhodobě finančně v mínusu, nebo měla měsíčně pouze korunové zůstatky, či zůstatky ve výši, která by nepokryla její měsíční splátkové zatížení, resp. byla tzv. „na hraně“. Nebylo možné dospět k závěru, že žalovaná bude schopna po dobu 107 měsíců platit řádně a včas měsíční splátku 4 959 Kč. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalované a neověřil reálnost a úplnost jí uváděných příjmů a výdajů. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost úvěrované absolutně neplatná (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb., ve spojení s judikaturou). Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (jak žalobkyně požaduje úrok z úvěru a částky na poplatcích). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z., § 2993 o. z.). Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na neplatně sjednaná plnění, tedy na neexistující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak zakládal bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. Protože žalované byla poskytnuta částka 335 000 Kč, a žalovaná dle tvrzení žalobkyně splatila celkem 101 341,55 Kč, je žaloba důvodná pro částku 233 658,45 Kč (335 000 Kč mínus 101 341,55 Kč). Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Proto soud žalobu zamítl pro částky dle výroku II. Co do úroků z prodlení soud uvedené zamítl v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje nově splatnost). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaná v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná v částce 233 658,45 Kč, neúspěšná byla v částce 236 022,94 Kč (pokud je příslušenství kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku), proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací