Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 168/2024

Soud: Okresní soud v ProstějověDatum rozhodnutí: 27. 9. 2024Č. j.: 4 C 168/2024-99Samosoudkyně: JUDr. Kateřina Švarcová Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 7. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSPV:2024:4.C.168.2024.1
smlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (63) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 2 501 Kč s 27,28% úrokem ročně z částky 30 000 Kč od 27. 12. 2023 do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 30 000 Kč od 27. 12. 2023 do zaplacení, pro částku 2 013 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 440 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 789,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 30 000 Kč s 27,28% úrokem ročně z částky 30 000 Kč od 27. 12. 2023 do zaplacení, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 30 000 Kč od 27. 12. 2023 do zaplacení, jakožto dlužné částky jistiny ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], na základě které byla žalované bezhotovostně poskytnuta částka 30 000 Kč, a to tak, že částka 27 500 Kč jí byla vyplacena na bankovní účet, částka 2 500 Kč byla vyplacena zprostředkovateli, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem 16 000 Kč (celkem tedy 46 000 Kč), a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 150 Kč (40 splátek, první splátka splatná 20. 10. 2023). Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou 20. 10. 2023, následně také se splátkou splatnou 20. 11. 2023 a 20. 12. 2023, na které byla upozorněna třemi upomínkami, upomínkou ze dne 25. 10. 2023, upomínkou ze dne 25. 11. 2023 a nakonec upomínkou ze dne 26. 12. 2023, kterou žalobkyně žalovanou zároveň informovala o zesplatnění celého úvěru ke dni 26. 12. 2023. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny 30 000 Kč (28 564 Kč a 1 436 Kč), úroky 2 013 Kč, dále zpoplatnění upomínek 300 Kč (3krát 100 Kč), smluvní pokutu 1 497 Kč (499 Kč krát 3, tj. smluvní pokuta za prodlení se třemi splátkami), smluvní pokutu 1 440 Kč (0,1 % denně z 32 013 Kč od 27. 12. 2023 do 9. 2. 2024). Co do zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, v jakých rejstřících byla žalovaná lustrována (insolvenční rejstřík, CEE, katastr nemovitostí, databáze registru CRIF), požadovala výplatní pásky 7/2023 a 8/2023 od zaměstnavatele [právnická osoba]., čestné prohlášení žalované ohledně měsíčních příjmů a výdajů, čestné prohlášení žalované o jejích závazcích, včetně informativního výpisu z katastru nemovitostí, normativních nákladů na bydlení v nájmu v [adresa] 932 Kč, výše životního minima 4 860 Kč a výše existenčního minima 3 130 Kč, s tím, že poskytovatel úvěru dospěl k závěru o solventnosti žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Žalobkyně doložila výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, dle kterého má žalobkyně oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru od [datum] do [datum]. Dle registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru provozovaného Českou národní bankou má žalobkyně oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru od [datum] do [datum]. Dle obchodního rejstříku je předmětem podnikání žalobkyně od data [datum] poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Z karty posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že tato byla vyplněna 26. 9. 2023, vztahuje se ke smlouvě o úvěru č. [hodnota]. Dle předepsaných položek byla žalovaná lustrována v CEE, zde je uvedena poznámka OK, žalobkyně doložila výtisk z této lustrace k datu 26. 9. 2023. Žalovaná byla lustrována dále v insolvenčním rejstříku (žalobkyně doložila výtisk k 26. 9. 2023), zde je uvedena poznámka OK. Příjmy žalované jsou uvedeny ve výši 22 000 Kč (průměrně 22 000 Kč), příjmy domácnosti 52 000 Kč (bez uvedení zdroje příjmu), mezi výdaji je uvedeno 9 000 Kč, žalovaná bydlí ve vlastním bydlení, úvěry 1 130 Kč, rozdíl ve finančních prostředcích (příjmy – výdaje) činí 11 870 Kč. Žalobkyně doložila výtisk z nahlizenidokn.cuzk.cz k bytu č. jednotky [Anonymizováno] v [adresa], který je v podílovém spoluvlastnictví žalované o velikosti podílu 1/2, druhá polovina podílu je ve společném jmění žalované a manžela. Žalobkyně doložila kopii dvou výplatních pásek od [právnická osoba]., za [Anonymizováno] ve výši čistého příjmu [částka] a za [Anonymizováno] ve výši čistého příjmu [částka]. Žalobkyně doložila listinu zvanou závazky spotřebitele, kde není uveden žádný jiný závazek žalované. Dle listiny zvané výdaje spotřebitele žalovaná uvedla výdaje na bydlení 9 000 Kč, splátky úvěrů 0 Kč, jinak že je vdaná a bezdětná, měsíční mzda 22 000 Kč. Žalobkyně dále doložila statistiky k výdajům jedinců a domácností, výši normativních nákladů na bydlení, životního a existenčního minima (č. l. 80 – 83 spisu).

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že tuto žalovaná s žalobkyní podepsala dne [datum] elektronickou formou prostřednictvím verifikační platby ve výši 1 Kč na účet žalobkyně, žalovaná zde uvedla č. ú. [Anonymizováno], jednalo se o neúčelový úvěr, ve výši 30 000 Kč, z toho se částka 2 500 Kč platí zprostředkovateli, žalovaná se zavázala k úhradě 46 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč, splatných k 20. dni v měsíci, první splátka splatná 20. 10. 2023, poslední 20. 1. 2027, roční úroková sazba 27,28 %, RPSN 39,2 %. Ve smlouvě žalovaná uvedla opětovně výši svého měsíčného příjmu 22 000 Kč, celkových příjmů domácnosti 52 000 Kč (bez uvedení zdroje), výdajů na bydlení (9 000 Kč), že žije v bytě v osobním vlastnictví, je vdaná a nemá další splátky úvěrů. Počet vyživovaných osob 0. Smlouva má 6 stran, od druhé strany jsou uvedena další smluvní ujednání, čl. III obsahuje ujednání, dle kterého jsou součástí smlouvy úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Čl. IV. obsahuje ujednání k důsledkům porušení povinnosti stran smlouvy o úvěru, kdy dle bodu 1 písm. d) dojde k zesplatnění v důsledku prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Dle čl. IV bodu 2 je důsledkem porušení povinností také povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru (písm. a), zároveň smluvní pokutu 499 Kč za každou neuhrazenou splátku (bod c). Dle čl. IV. bodu 3 je žalovaná v případě prodlení povinna k úhradě zákonného úroku z prodlení, a dle bodu 4 k úhradě účelně vynaložených nákladů, kdy za zaslanou upomínku je uvedena částka 100 Kč. Za těmito smluvními ujednáními je znovu datum a údaj o podpisu smlouvy verifikační platbou ve výši 1 Kč. K této smlouvě je doložena příloha č. [hodnota] úvěrové podmínky, platné od 1. 9. 2022. K této smlouvě je doložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze dne 25. 9. 2023, avšak nepodepsaný žalovanou. Dle přehledu ke smlouvě na č. l. 11 spisu je uveden přesný rozpis splátek, jaká částka ze splátky se započítává na jistinu, jaká na úroky.

7. Dle potvrzení o provedení transakce byla částka 27 500 Kč vyplacena dne 27. 9. 2023 žalované na účet č. [č. účtu]. Dle potvrzení o provedení transakce byla částka 2 500 Kč vyplacena dne 27. 9. 2023 zprostředkovateli úvěru na bankovní účet [Anonymizováno].

8. Dle potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 9. 2023 žalovaná uhradila žalobkyni jako verifikační platbu částku 1 Kč.

9. Dle sdělení [právnická osoba]., je majitelem bankovního účtu č. [účet] žalovaná, stejně jako jedinou osobou s dispozičním oprávněním (bylo tomu tak i ke dni 27. 9. 2023), z výpisu za období od 4/2023 do 9/2023 soud zjistil, že žalovaná měla pravidelný příjem od zaměstnavatele [právnická osoba]., a že si opakovaně obstarávala peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Z výpisu bankovního účtu žalované jsou patrné odchozí platby učiněné žalovanou ve prospěch poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, konkrétně dne 14. 4. 2023 odchozí platba 650 Kč pro [právnická osoba]., dne 24. 4. 2023 odchozí platba 2 250 Kč pro [právnická osoba], dne 28. 4. 2023 odchozí platba 7 838 Kč pro [právnická osoba], dne 2. 5. 2023 odchozí platba 11 161 Kč pro [právnická osoba]., dne 4. 5. 2023 odchozí platba 1 508 Kč pro [právnická osoba]., dne 12. 5. 2023 odchozí platba 650 Kč pro [právnická osoba]., dne 17. 5. 2023 odchozí platba 1 850 Kč pro [právnická osoba]., dne 2. 6. 2023 odchozí platba 2 477 Kč pro [právnická osoba]., dne 2. 6. 2023 odchozí platba 750 Kč pro [právnická osoba], dne 14. 6. 2023 odchozí platba 650 Kč pro [právnická osoba]., dne 20. 6. 2023 odchozí platba 1 850 Kč pro [právnická osoba]., dne 20. 6. 2023 odchozí platba 1 508 Kč pro [právnická osoba]., dne 1. 7. 2023 odchozí platba 7 347 Kč pro [právnická osoba], dne 11. 7. 2023 odchozí platba 1 205,62 Kč pro [právnická osoba]., dne 14. 7. 2023 odchozí platba 650 Kč pro [právnická osoba]., dne 21. 7. 2023 odchozí platba 1 850 Kč pro [právnická osoba]., dne 26. 7. 2023 odchozí platba 1 508 Kč pro [právnická osoba]., dne 26. 7. 2023 odchozí platba 3 501 Kč pro [právnická osoba]., dne 1. 8. 2023 odchozí platba 2 000 Kč pro [právnická osoba], dne 8. 8. 2023 odchozí platba 955 Kč pro [právnická osoba]., dne 14. 8. 2023 odchozí platba 650 Kč pro [právnická osoba]., dne 15. 8. 2023 odchozí platba 955 Kč pro [právnická osoba]., dne 15. 8. 2023 odchozí platba 250 Kč pro [právnická osoba]., dne 25. 8. 2023 odchozí platba 1 850 Kč pro [právnická osoba]., dne 1. 9. 2023 odchozí platba 4 000 Kč pro [právnická osoba], dne 4. 9. 2023 odchozí platba 1 900 Kč pro [právnická osoba], dne 4. 9. 2023 odchozí platba 3 501 Kč pro [právnická osoba]., dne 4. 9. 2023 odchozí platba 1 508 Kč pro [právnická osoba]., dne 14. 9. 2023 odchozí platba 650 Kč pro [právnická osoba]., dne 27. 9. 2023 odchozí platba 1 850 Kč pro [právnická osoba]., a dále příchozí platby od poskytovatelů úvěrů, konkrétně 28. 6. 2023 půjčka 60 000 Kč od [právnická osoba]., dne 26. 7. 2023 půjčka 10 000 Kč od [právnická osoba]., dne 24. 8. 2023 půjčka 3 000 Kč od [právnická osoba]., dne 28. 8. 2023 půjčka 1 400 Kč od [právnická osoba]., dne 1. 9. 2023 půjčka 18 000 Kč od [právnická osoba], dne 8. 9. 2023 půjčka 4 000 Kč od [právnická osoba], dne 14. 9. 2023 půjčka 2 000 Kč od [právnická osoba] Konečný zůstatek v srpnu 2023 činil 274,29 Kč.

10. Upomínkou ze dne 25. 10. 2023 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 1 149 Kč (jedna splátka po odečtení verifikační platby 1 Kč), poplatku za upomínku 100 Kč, upozornila ji na možnost zesplatnění a požadování smluvní pokuty. Upomínkou ze dne 25. 11. 2023 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 2 299 Kč (dvě splátky) a nákladů na upomínání 200 Kč. K doložení odeslání upomínek žalobkyně předložila čestné prohlášení svého zaměstnance včetně seznamů odeslaných dopisů (č. l. 91-94 spisu).

11. Dopisem ze dne 26. 12. 2023 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 32 013 Kč, oznámila žalované, že došlo k zesplatnění celého závazku z této smlouvy, a to ke dni 26. 12. 2023, a to z důvodu, že je v prodlení se splácením jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, když k uhrazení této dlužné částky byla již vyzvána s dodatečnou lhůtou k úhradě 30 dnů, žalobkyně žalovanou zároveň vyzvala k úhradě smluvní pokuty 1 497 Kč a nákladů na upomínání 300 Kč. Tato výzva byla zaslána již právním zástupcem žalobkyně, žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Žalobkyně doložila podací lístek dokládající odeslání této výzvy 26. 12. 2022 na trvalou adresu žalované.

12. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, vzniklý dne 27. 9. 2023 mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ 1841 an.

15. Smlouva o úvěru je tedy konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

16. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2023), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.

21. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

22. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

24. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Soud má za to, že žalovaná zažádala žalobkyni o poskytnutí úvěru 30 000 Kč, dne 27. 9. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána smlouva o úvěru, na základě které jí byl úvěr bezhotovostně poskytnut ve výši 27 500 Kč, částka 2 500 Kč byla zaslána zprostředkovateli úvěru (§ 2395 an. o. z.). Závazek, k jehož úhradě se žalovaná zavázala ve 40 měsíčních splátkách, činil 46 000 Kč. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr (§ 2395 an. o. z.), o komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Informace, které žalovaná uvedla v kartě zákazníka (která je formulářově předpřipravena žalobkyní, takže žalovaná uváděla údaje dle požadavku žalobkyně), byly přitom nedostatečné pro dospění k závěru, zda se jedná v případě žalované o solventní osobu či nikoli. Údaje sdělené žalovanou byly vnitřně rozporné, což mělo vzbudit v žalobkyni pozornost a vyžádat si další doložení její majetkové situace. V listině zvané závazky spotřebitele, stejně jako v listině zvané výdaje spotřebitele, žalovaná neuvedla žádný jiný závazek, ale v kartě posouzení úvěruschopnosti zákazníka žalovaná uvedla výdaje na splátky úvěrů 1 130 Kč. Již toto zakládá rozpornost. Usuzovat na dobrou majetkovou situaci žalované nelze z toho, že žalovaná je spolumajitelkou bytu, ve kterém žije. Žalobkyně nijak nevyžadovala doložení měsíčních výdajů. Byť příjem žalované cca 22 000 Kč měsíčně měl být příjmem pravidelným (což z dvou výplatních pásek nelze usuzovat), samotná existence příjmu úvěrovaného nevypovídá ničeho o tom, jaké jsou jeho měsíční výdaje a zda nejsou mnohem vyšší než jeho měsíční příjmy. Žalobkyně zjevně vycházela pouze z toho, co jí žalovaná sdělila dle požadavku žalobkyně a v omezené míře doložila. To, že úvěrovaný není v exekuci (lustrace v CEE), či i dle lustrace v dalších rejstřících, také ničeho nevypovídá o aktuálních měsíčních výdajích žalované. V tomto ohledu má zajisté nejlepší vypovídací hodnotu výpis z bankovního účtu žalované, který mohla žalobkyně pro posouzení její majetkové situace vyžadovat. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud posoudil údaje uvedené v kartě zákazníka, které sdělila a svým podpisem stvrdila žalovaná, včetně žalobkyní doložených listin, v souvislostech poskytnutého úvěru a zjištění soudu z výpisu z bankovního účtu žalované (kdy žalovaná je evidentně osobou, která neumí finančně hospodařit a opakovaně si v rozhodné době obstarávala peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, tedy byla v situaci, kdy jeden dluh z úvěru splácí prostřednictvím jiného úvěru) a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoliv informace sdělené žalovanou nebyly dostatečné k závěru, že je žalovaná dostatečně solventní, resp. bylo pochybné, zda se jedná o solventní osobu. S ohledem na způsob vyplnění údajů v kartě zákazníka soud pochybuje o tom, že bylo cílem úvěrujícího zjistit skutečnou úvěruschopnost žalované. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru z důvodu, že žalobkyně poskytla žalované úvěr i přes nedostatečná zjištění k úvěruschopnosti žalované. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná v souvislosti s úvěrem uhradila žalobkyni 1 Kč jako verifikační platbu. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalované byla poskytnuta částka 27 500 Kč. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení 27 499 Kč. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl pro částku dle výroku II., stran úroků z prodlení zcela v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalované ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaná v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 61 %, v rozsahu 39 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 22 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 410 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 500 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 378 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 3 588 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne 19. 7. 2024, neboť tato skutková tvrzení a důkazy měly být obsahem již žaloby samotné. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 789,40 Kč (22 % z 3 588 Kč). Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací