Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

4 C 228/2024

Soud: Okresní soud v ProstějověDatum rozhodnutí: 14. 11. 2024Č. j.: 4 C 228/2024-124Samosoudkyně: JUDr. Kateřina Švarcová Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 837 893 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPV:2024:4.C.228.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (29) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 773 856,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 64 036,50 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 79 823,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem 64 357,60 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z 829 332,50 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a s 11,99% úrokem ročně z 829 332,50 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 30 464,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 837 893 Kč (z toho jistina 829 332,50 Kč a poplatky 8 560,50 Kč) s kapitalizovaným úrokem z prodlení 79 823,16 Kč (za dobu od 3. 9. 2023 do 22. 4. 2024), kapitalizovaným úrokem z úvěru 64 357,60 Kč (za dobu od 3. 9. 2023 do 22. 4. 2024), 15% úrokem z prodlení ročně z 829 332,50 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, 11,99% úrokem ročně z 829 332,50 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 15. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovanému poskytla úvěr 800 000 Kč, mezi stranami byl sjednán úrok z úvěru 11,99 % ročně, žalovaný se zavázal k měsíčnímu splácení úvěru ve splátkách 12 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle informací sdělených žalovaným, včetně lustrace v rejstřících a databázích, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného plánování (žalobkyně odkazuje na listinu označenou jako posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 15. 2. 2023). Žalobkyně dospěla k tomu, že žalovaný je dostatečně úvěruschopný. Žalovaný splatil celkem 26 143,50 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splácením, kdy se dostal do prodlení s více než dvěma měsíčními splátkami, žalobkyně celou dlužnou částku z této smlouvy dne 2. 9. 2023 zesplatnila. K žalovaným poplatkům 8 560,50 Kč uvedla, že se jedná o cenu pojištění za dobu od 30. 4. 2023 do 2. 9. 2023, měsíčně se jedná o 1 356 Kč (vyjma dubna 1 246,50 Kč a vyjma září 90 Kč), dvakrát 900 Kč náklady spojené s prodlením dle odst. 5.3 ceníku.

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

5. Předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytování úvěrů (jak je toto uvedeno ve výpise z obchodního rejstříku k osobě žalobkyně).

6. Z žalobkyní doložených listin, které jsou označeny jako detail zadané operace, soud zjistil průběh sjednání úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (elektronicky prostřednictvím aplikace [Anonymizováno] v mobilu). Dne 15. 2. 2023 v čase 15.02.34 hod. a podruhé v čase 15.03.43 hod. zažádal žalovaný o navýšení úvěru, který je veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu], následně doplnil klientská data (v čase 15.03.48 hod., 15.05.53 hod.), uvedl, že je svobodný, vzděláním je vyučen, bydlí u rodičů (v domácnosti jsou 2 osoby), má průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání 29 000 Kč, jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba] (zde je zaměstnán od 31. 12. 2020 na dobu neurčitou), nemá závazky po splatnosti, jakékoliv další výdaje uvedl nulové. K dokončení sjednání došlo dne 15. 2. 2023 v časech 15.06.48 hod. a 15.07.35 hod., kdy bylo schváleno refinancování, kdy jsou žalovanému poskytnuty „peníze navíc“ (v tomto případě 68 866 Kč, kdy částka k doplacení do nuly je 731 134 Kč). Další záznam k nastavení je v čase 19.05.38 hod., podepsání dokumentů sjednání smlouvy o úvěru v čase 19.05.15 hod. a 19.05.19 hod., obdobně použití bezpečnostní metody s koncovým záznamem v 19.05.37 hod. a podepsání dokumentů v 19.05.42 hod. a 19.05.45 hod.

7. Ze smlouvy o úvěru sjednané dne 15. 2. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 800 000 Kč, který bude veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu], použití peněžních prostředků bylo omezeno na sjednaný účel, a to splacení předchozích dluhů žalovaného z úvěru, který je veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Mezi stranami byl sjednán úrok z úvěru ve výši 11,99 % ročně, RPSN 12,87 % (byl současně sjednán režim odpuštění splátek v případě řádného a včasného splácení), celkově dojde ke splacení 1 343 706 Kč (či při odpuštění několika splátek v režimu shora 1 260 000 Kč). Žalovaný se zavázal k jeho úhradě měsíčními splátkami splatnými k 20. dni měsíce ve výši 12 000 Kč, první splátka je splatná 20. 3. 2023, poslední při řádném a včasném splácení 21. 6. 2032 (celkem 112 splátek). Splátky budou prováděny inkasem z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu]. Zajištění úvěru nebylo sjednáno. Mezi stranami bylo sjednáno pojištění úvěru, spočívající v pojištění žalovaného proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo zrušení živnosti a ošetřování člena rodiny. Čl. 8 smlouvy upravuje porušení smlouvy a sankce, porušením je dle písm. a) prodlení žalovaného se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek. Důsledkem je možnost žalobkyně prohlásit celý úvěr za splatný ve lhůtě jí stanovené.

8. Dle listiny označené jako posouzení úvěruschopnost klienta žalobkyně v této listině zaznamenala, že žalovaný při žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem 27 551 Kč, což bylo ověřeno z příchozích transakcí na bankovním účtu žalovaného. Žalovaný a jeho zaměstnavatel prošly bez záznamu insolvenčním rejstříkem. Platební morálka žalovaného byla zjištěna z CBCB, žalobkyně neměla žádné negativní relevantní informace k osobě žalovaného. Ačkoliv žalovaný uvedl měsíční výdaje nulové, žalobkyně uvažovala 7 902 Kč (tuto částku stanovila dle dalších žalovaným sdělených informací), ačkoliv žalovaný uvedl nulové měsíční splátky, žalobkyně vycházela ze spotřebitelského úvěru sjednaného s žalovaným dne 28. 11. 2022 (úvěrový limit 734 145 Kč) s měsíční splátkou 9 813 Kč, který však byl tímto sjednávaným úvěrem konsolidován. S ohledem na uvedené dospěla k tomu, že se jedná o solventní osobu.

9. Dle výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za dobu od 28. 11. 2022 do 17. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný u žalobkyně čerpal dne 28. 11. 2022 úvěr a to ve dvou platbách, v částce 534 144,50 Kč na účet č. [č. účtu] a v částce 200 000 Kč na účet č. [č. účtu], který byl splácen měsíční splátkou 9 813 Kč (splátka zaplacena 20. 12. 2022), ale splátku splatnou v lednu 2023 již nezaplatil včas (byl v prodlení), následně došlo k zaplacení tohoto úvěru úvěrem sjednaným dne 15. 2. 2023 (tj. jak je žalován).

10. Dle přehledu čerpání a splácení ke sjednanému úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že dne 15. 2. 2023 byl založen úvěr 800 000 Kč, který byl čerpán ve dvou platbách dne 15. 2. 2023, a to platbě 731 134 Kč a platbě 68 866 Kč (stejné potvrzuje listina na č. l. 67 spisu). V době od 28. 2. 2023 do 30. 4. 2024 (kdy je přehled stažen pro účely tohoto soudního řízení) jsou předepisovány jednotlivé platby. Soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení již v dubnu 2023 (tj. se splátkou druhou splatnou 20. 4. 2023), následně byl v prodlení se splátkou splatnou v červnu 2023, již v červenci 2023 mu žalobkyně účtovala náklady spojené s prodlením 2 krát 900 Kč. Mj. je měsíčně předepisováno pojistné 1 356 Kč.

11. Žalobkyně doložila všeobecné obchodní podmínky (s účinností od 23. 7. 2022), ze kterých nezjistil soud ničeho podstatného pro rozhodnutí v této věci.

12. Žalobkyně doložila ceník (s účinností od 27. 7. 2020), který na straně 22 an. upravuje „půjčky a hypotéky“, kdy dle čl. 5.3 činí náklady spojené s prodlením 300 Kč (za 10 dnů v prodlení), na straně 41 an. upravuje pojištění a výpočet jeho výše. Z ceníku soud nezjistil ničeho podstatného pro rozhodnutí v této věci.

13. Dopisem ze dne 1. 8. 2023 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek po splatnosti s upozorněním na možnost zesplatnění celé dlužné částky.

14. Dopisem ze dne 2. 9. 2023 žalobkyně žalovanému oznámila, že zesplatnila celou dlužnou částku a požaduje její zaplacení (k tomu také doložila poštovní podací arch dokládající odeslání žalovanému).

15. Dopisem ze dne 24. 4. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila poštovní podací arch dokládající její odeslání žalovanému).

16. Z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] za dobu od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl dlouhodobě ve špatné finanční situaci, kdy jeho měsíční příjmy zdaleka nedosahovaly na pokrytí jeho měsíčních výdajů. Z tohoto výpisu se potvrzuje, že žalovaný byl v dané době zaměstnán u [právnická osoba], s pravidelným čistým příjmem okolo 24 000 Kč až 31 000 Kč. V březnu 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 25 873 Kč, jeho celkové měsíční výdaje byly 25 207,31 Kč, tj. konečný zůstatek 1 369,20 Kč. V dubnu 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 31 254 kč, celkové měsíční výdaje 32 756,13 Kč, tj. konečný zůstatek „mínus 132,93 Kč“. V květnu 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 235 505,06 Kč - z toho příjem od zaměstnavatele 26 551 Kč, částka 200 000 Kč představovala úvěr nebo zápůjčku sjednanou s žalobkyní a vyplacenou dne 18. 5. 2022 z účtu č. [č. účtu], celkové měsíční výdaje 112 614,16 Kč, tj. konečný zůstatek 122 757,97 Kč. V červnu 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 31 477 Kč (jednalo se o příjem od zaměstnavatele), celkové měsíční výdaje 87 975,90 Kč, tj. konečný zůstatek 66 259,07 Kč. V červenci 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 26 416,70 Kč (z toho příjem od zaměstnavatele 25 824 Kč), celkové měsíční výdaje 81 644,18 Kč, tj. konečný zůstatek 11 031,59 Kč. V srpnu 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 28 733,30 Kč (z toho příjem od zaměstnavatele 26 685 Kč a „záloha na mzdu 2 000 Kč“), celkové měsíční výdaje 39 820,65 Kč, tj. konečný zůstatek „mínus 55,76 Kč“. V září 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 26 159 Kč (tj. příjem od zaměstnavatele), jeho celkové měsíční výdaje 26 241,46 Kč, tj. konečný zůstatek „mínus 138,22 Kč“. V říjnu 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 137 640,20 Kč (z toho příjem od zaměstnavatele 1 000 Kč a 31 251 Kč, částka 105 289,20 Kč připsaná dne 11. 10. 2022 představuje nepochybně úvěr nebo zápůjčku sjednanou s žalobkyní, vyplacenou z účtu č. [č. účtu]), celkové měsíční výdaje 107 516,95 Kč, tj. konečný zůstatek 29 985,03 Kč. V listopadu 2022 činily jeho celkové měsíční příjmy 382 586,30 Kč (z toho příjem od zaměstnavatele 27 057 Kč, částka 155 000 Kč představuje úvěr nebo zápůjčku sjednanou s žalobkyní a vyplacenou dne 8. 11. 2022 z účtu č. [č. účtu], částka 200 000 Kč představuje úvěr nebo zápůjčku sjednanou s žalobkyní a vyplacenou dne 28. 11. 2022 z účtu č. [č. účtu]), celkové měsíční výdaje 206 003 Kč, tj. konečný zůstatek 206 568,33 Kč. V prosinci 2022 činil jeho celkový měsíční příjem 35 348 Kč, jeho celkové měsíční výdaje byly 192 941,03 Kč, tj. konečný zůstatek 38 975,30 Kč. V lednu 2023 činil jeho celkový měsíční příjem 30 550 Kč, jeho celkové měsíční výdaje byly 69 624,30 Kč, tj. konečný zůstatek „mínus 99 Kč“. V únoru 2023 činil jeho celkový měsíční příjem 144 247 Kč (z toho dne 3. 2. 2023 částka 50 000 Kč od [právnická osoba]., příjem od zaměstnavatele 22 881 Kč a 2 000 Kč, a částka 68 866 Kč úvěr od žalobkyně, připsaná dne 15. 2. 2023), jeho celkové měsíční výdaje byly 104 709,36 Kč, tj. konečný zůstatek 39 438,64 Kč.

17. Závazkový vztah, vzniklý dne 15. 2. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

20. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

22. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2023), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 29. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.

25. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

26. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

27. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Soud má s ohledem na uvedené za to, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 15. 2. 2023 sjednána smlouva o úvěru, jejíž součástí bylo také ujednání stran sjednaného pojištění (§ 2758 an. o. z.). Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba při svém podnikání (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), poskytnutý úvěr představuje spotřebitelský úvěr, na který dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 800 000 Kč, kdy v částce 731 134 Kč se jednalo o úhradu jiného (dosavadního) dluhu žalovaného vůči žalobkyni (vedeného na úvěrovém účtu č. [č. účtu]), v částce 68 866 Kč se jednalo o peněžní prostředky poskytnuté volně k dispozici žalovanému, a to vyplacením na jeho bankovní účet č. [č. účtu] vedený u žalobkyně. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí společně se sjednaným úrokem z úvěru a dalšími sjednanými poplatky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12 000 Kč, k tomu měsíční splátka pojistného 1 356 Kč, první splátka byla splatná 20. 3. 2023. Splácení bude probíhat formou automatického inkasa z bankovního účtu č. [č. účtu]. K tomuto úvěru byl veden úvěrový účet č. [č. účtu]. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Soud má na základě hodnocení doložených listin za to, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když žalovanému poskytla úvěr v nemalé výši 800 000 Kč (v částce 731 134 Kč splacením úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. [č. účtu], v částce 68 866 Kč vyplacením na běžný bankovní účet žalovaného), přestože informace, ze kterých při posuzování majetkové a osobní situace vycházela byly kusé a v podstatě nedoložené, zejména s ohledem na osobní stav, způsob bydlení apod., a pokud zásadně vycházela z pohybu peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného č. [č. účtu] (a obecně je toto jeden z nejvěrohodnějších způsobů, jak ověřit majetkovou situaci žalovaného), pak po zhodnocení informací tam uvedených dle soudu žalobkyně úvěr poskytla, přestože bylo zjevné, že žalovaný absolutně neumí hospodařit s finančními prostředky, jeho měsíční výdaje výrazně převyšují jeho měsíční příjmy (byť se jednalo o osobu s pravidelným měsíčním příjmem) a placení běžných denních potřeb si zajišťuje sjednáním úvěrů, kdy jejich splácení realizuje refinancováním (tj. opakovaným sjednáním úvěrů s navýšením), kdy je vždy určitá část peněžních prostředků poskytnuta volně k dispozici žalovanému. Takto došlo k řetězení úvěrů sjednaných u žalobkyně, když jenom od března roku 2022 do konce roku 2022 sjednal žalovaný s žalobkyní 4 úvěry (č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu] a konečně č. [č. účtu]). Následně došlo ke sjednání žalovaného úvěru č. [č. účtu]. Na základě uvedeného výpisu z běžného bankovního účtu žalovaného a „tzv. úvěrové historie“ nemohla žalobkyně dospět k závěru, že bude žalovaný schopen předmětný úvěr splácet. Za této situace je pak nedostatečné, pokud vycházela toliko z lustrací v rejstřících a databázích a pouhého neověřeného tvrzení žalovaného (způsob bydlení a hrazení těchto nákladů). Uvedené potvrzuje také to, že žalovaný se dostal do prodlení záhy po sjednání úvěru, a k zesplatnění došlo již ke dni 2. 9. 2023. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru ze dne 15. 2. 2023, a to pro nesplnění zákonné povinnosti úvěrujícího, která je jí stanovena v § 86 s důsledky v § 87 zákona č. 257/2016 Sb. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (úrok z úvěru, poplatky, pojištění navázané na předmětný úvěr atd.). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z., § 2993 o. z.). Protože žalovanému byla poskytnuta částka 800 000 Kč a žalovaný na tento úvěr dosavadně zaplatil pouze 26 143,50 Kč, je žaloba důvodná pro částku 773 856,50 Kč. Proto soud žalobě pro částku 773 856,50 Kč vyhověl. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl pro částku dle výroku II., stran úroků z prodlení zcela v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, kdy soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalovaného ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 69,8 %, v rozsahu 30,2 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 39,6 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 33 516 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 11 660 Kč dle § 7, § 8, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění, paušální náhrada hotových výdajů 3× 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, 7 534,80 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 76 930,80 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne 11. 9. 2024, neboť tato skutková tvrzení a důkazy měly být obsahem již žaloby samotné, ani za vyjádření ze dne 19. 9. 2024 s ohledem na poučení dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení 30 464,50 Kč (39,6 % z 76 930,80 Kč). Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací