4 C 249/2025

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení 15 399 Kč s příslušenstvím, právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalované bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu] v součtu částku 18 900 Kč, a to na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi touto společností a žalovanou dne 22. 3. 2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím zákaznického účtu zřízeného na [Anonymizováno] a verifikačního SMS kódu). Částka 18 900 Kč jí byla poskytnuta postupně, a to dne 22. 3. 2024 ve výši 5 000 Kč, 2 000 Kč a 4× 1 000 Kč, dne 23. 3. 2024 ve výši 1 000 Kč, dne 19. 4. 2024 ve výši 600 Kč, dne 23. 5. 2024 ve výši 500 Kč, dne 17. 6. 2024 ve výši 1 000 Kč, dne 17. 7. 2024 ve výši 800 Kč, dne 18. 8. 2024 ve výši 800 Kč, dne 17. 9. 2024 ve výši 800 Kč, dne 23. 10. 2024 ve výši 600 Kč, dne 11. 12. 2024 ve výši 600 Kč a dne 24. 1. 2025 ve výši 1 200 Kč. Žalovaná byla povinna k vrácení čerpaného úvěru v pravidelných měsíčních splátkách, protože se však dostala do prodlení, [právnická osoba], dlužnou částku zesplatnila ke dni 18. 5. 2025. Žalovaná uhradila celkem 22 671 Kč, a to dne 19. 4. 2024 částku 2 076 Kč, dne 19. 5. 2024 částku 2 160 Kč, dne 17. 6. 2024 částku 2 116 Kč, dne 15. 7. 2024 částku 2 223 Kč, dne 16. 8. 2024 částku 2 307 Kč, dne 13. 9. 2024 částku 2 219 Kč, dne 18. 10. 2024 částku 2 302 Kč, dne 9. 12. 2024 částku 2 064 Kč, dne 21. 1. 2025 částku 4 204 Kč, dne 23. 4. 2025 částku 1 000 Kč. Tyto částky byly započteny tak, že žalovaná částka představuje poskytnutou jistinu úvěru 11 356 Kč a smluvní úrok z úvěru 4 043 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované, když odkázala na čl. 3.2 a čl. 8.[právnická osoba] podmínek, dle kterého byla žalovaná společností [právnická osoba], lustrována v rejstřících, dále tato společnost vycházela z žalovanou tvrzených příjmů a výdajů, žalobkyně však nedisponuje doklady o tomto způsobu ověřování úvěruschopnosti žalované. Žalovaná ničeho dalšího neuhradila ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 19. 6. 2025.

2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu.

5. Dne 22. 3. 2024 v čase 17.47 hod. došlo mezi žalovanou a společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , k uzavření ujednání, zvaného smlouva o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota], dle kterého sjednávají spotřebitelský revolvingový úvěr až do výše 5 000 Kč, přičemž ještě téhož dne došlo ke sjednání celkem pěti dodatků, a to v čase 20.10 hod., 22.06 hod., 22.30 hod., 22.51 hod., 23.26 hod., následně dne 23. 3. 2024 v čase 0.14 hod. došlo ke sjednání posledního šestého dodatku, kterými došlo k navýšení částky revolvingového úvěru až do (konečné) výše 12 000 Kč. Tento úvěr byl splatný v pravidelných měsíčních splátkách s minimální výší první splátky (v konečné výši dle posledního šestého dodatku) 2 075 Kč, přičemž splátky jsou splatné vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období 30 dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru, a to počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Úroková sazba 150 % ročně, RPSN 311,40 %, úvěr je poskytnut na dobu neurčitou. Úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. [č. účtu]. Tato ujednání jsou uzavřena elektronicky, podpis žalované je učiněn uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. K tomu dále obchodní podmínky [právnická osoba], které upravují možnost [právnická osoba], požadovat okamžité zesplatnění celé dlužné částky v případě prodlení žalované, dále upravují, že žádostí o úvěr klient prohlašuje a potvrzuje, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není v exekuci či insolvenci a není v tíživé finanční situaci. Tyto obchodní podmínky nejsou žalovanou nijak podepsány. Z výpisu z bankovního účtu [právnická osoba]., soud zjistil, že dne 22. 3. 2024 došlo k vyplacení částky 5 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. [č. účtu], dále částky 2 000 Kč a 4× 1 000 Kč, dne 23. 3. 2024 došlo k vyplacení částky 1 000 Kč, dne 19. 4. 2024 došlo k vyplacení částky 600 Kč, dne 23. 5. 2024 částky 500 Kč, dne 17. 6. 2024 částky 1 000 Kč, dne 17. 7. 2024 částky 800 Kč, dne 18. 8. 2024 částky 800 Kč, dne 17. 9. 2024 částky 800 Kč, dne 23. 10. 2024 částky 600 Kč, dne 11. 12. 2024 částky 600 Kč a dne 24. 1. 2025 částky 1 200 Kč, vše na uvedený bankovní účet č. [č. účtu]. Sdělením [právnická osoba]., soud zjistil, že bankovní účet č. [č. účtu] je účtem žalované, který byl založen 22. 6. 2022 a je stále aktivní. Z výpisu k tomuto účtu za dobu od prosince 2023 do ledna 2025 soud zjistil, že žalovaná čerpala peněžní prostředky i od jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a to Cool credit, s.r.o., Onebet, a.s., že se v jisté pravidelnosti věnovala hazardním hrám ([právnická osoba]., [právnická osoba]., aj.), v podstatě i při pravidelném čerpání úvěrů byl její konečný zůstatek na tomto bankovním účtu měsíčně v řádech korun, či jednotek tisíců. Dopisem ze dne 18. 5. 2025 [právnická osoba], žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky a oznámila jí její zesplatnění. Listina na č. l. 125 potvrzuje žalobkyní tvrzené platby žalovanou, to je že celkem zaplatila 22 671 Kč, a to dne 19. 4. 2024 částku 2 076 Kč, dne 19. 5. 2024 částku 2 160 Kč, dne 17. 6. 2024 částku 2 116 Kč, dne 15. 7. 2024 částku 2 223 Kč, dne 16. 8. 2024 částku 2 307 Kč, dne 13. 9. 2024 částku 2 219 Kč, dne 18. 10. 2024 částku 2 302 Kč, dne 9. 12. 2024 částku 2 064 Kč, dne 21. 1. 2025 částku 4 204 Kč, dne 23. 4. 2025 částku 1 000 Kč. Dne 12. 12. 2024 byla mezi [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, sjednána smlouva o postoupení pohledávek, dle které má postupitel zájem postupovat na postupníka dílčími smlouvami pohledávky z úvěrů, které má za svými klienty (coby úvěrovanými). K postoupení pohledávek dojde dle sjednané dílčí smlouvy, přičemž její sjednání je upraveno tak, že smlouva o postoupení pohledávek je návrhem postupníka na uzavření dílčích smluv, který je platný po celou dobu trvání této smlouvy, postupitel má právo přijímat návrh na sjednání dílčí smlouvy po celou dobu trvání této smlouvy, a to tak, že 5. den každého kalendářního měsíce, je-li takový den pracovním dnem, nebo nejblíže následující pracovní den, zašle postupníkovi emailem datovou pásku, okamžikem doručení uvedené datové pásky je sjednána dílčí smlouva o postoupení pohledávek, jak jsou uvedeny v datové pásce, aniž by bylo třeba jakéhokoliv úkon postupníka. Datová páska je datovým souborem, který obsahuje jednotlivé postupované pohledávky. Smlouva o postoupení pohledávek je sjednána na dobu určitou od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2025. Příloha č. [hodnota] smlouvy upravuje, jak vypadá struktura datové pásky. K této smlouvě byl sjednán dodatek č. 1 téhož dne 12. 12. 2024. Dle doloženého výtisku datové pásky, ve kterém je uvedena pohledávka za žalovanou pod č. [hodnota] ve výši 15 399 Kč, tak byla postoupena pohledávka vůči žalované na žalobkyni. Dopisem ze dne 19. 6. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu a vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni. Výzvou ze dne 19. 6. 2025 byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).

6. Závazkový vztah, vzniklý dne 22. 3. 2024 mezi [právnická osoba], a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 1. 1. 2024), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 29. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.

14. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se nabízel § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Postoupení pohledávek je upraveno v § 1879 an. o. z.

18. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná částka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Mezi [právnická osoba], a žalovanou byla dne 22. 3. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, a to včetně pěti dodatků, na což navazovalo sjednání posledního šestého dodatku dne 23. 3. 2024 (§ 2395 an. o. z.), na základě tohoto ujednání [právnická osoba] žalované poskytla bezhotovostně převodem na bankovní účet v době od března 2024 do ledna 2025 celkem 18 900 Kč, jednalo se o ujednání na opakovaném čerpání úvěru sjednané na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala k úhradě dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách splatných k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení, když uhradila v době od dubna 2024 do dubna 2025 pouze 22 671 Kč, ničeho dalšího neuhradila. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. [právnická osoba], mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně v tomto ohledu přes poučení soudu uvedla toliko obecná tvrzení s odkazem na obchodní podmínky, ničeho, ač je to její zákonnou povinností, nedoložila. S ohledem na uvedené má soud za to, že [právnická osoba], nedostála své zákonné povinnosti, a proto je smlouva č. [hodnota] včetně všech svých šesti dodatků, sjednaná dne 22. 3. 2024, resp. s posledním dodatkem ze dne 23. 3. 2024, absolutně neplatná. Proto se soud nezabýval také dalšími ujednáními dle smlouvy. Žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Platby uskutečněné žalovanou, které byly započteny ze strany žalobkyně na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. S ohledem na to, že žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši 18 900 Kč a splatila 22 671 Kč, je zřejmé, že žalovaná celou čerpanou částku vrátila (dokonce ji tzv. přeplatila). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (kdy soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalované ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu zcela zamítl.

19. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla zcela úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.