Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 554 Kč a 6 328 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud žalobu zamítá pro36 784 Kč s kapitalizovaným úrokem 60 775,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 23 278,37 Kč, s 21% úrokem ročně z 27 961,87 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 27 961,87 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,8 360 Kč s kapitalizovaným úrokem 16 370,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 6 688,33 Kč, s 19,98% úrokem ročně z 8 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s 7,5% úrokem z prodlení ročně z 8 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 51 338 Kč (z toho jistina 27 961,87 Kč a poplatek 23 376,13 Kč) s kapitalizovaným úrokem 60 775,12 Kč (jedná se o 21% úrok ročně z 27 961,87 Kč od 16. 7. 2013 do 27. 9. 2023), s kapitalizovaným úrokem z prodlení 23 278,37 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení ročně z 27 961,87 Kč od 19. 7. 2013 do 27. 9. 2023), s 21% úrokem ročně z 27 961,87 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 27 961,87 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, jakožto dluhu žalovaného ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , dne 17. 5. 2012. [právnická osoba], poskytla žalovanému v hotovosti 44 000 Kč. Žalovaný se zavázal k vrácení poskytnutých peněžních prostředků společně s poplatkem 36 784 Kč (z toho 5 618 Kč kapitalizovaný úrok v sazbě 21 % ročně, odměna za administrativní zpracování půjčky 8 360 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 22 806 Kč) v 60týdenních splátkách po 1 347 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení již s placením první sjednané splátky. Žalovaný uhradil pouze 29 446 Kč (dále také „1. půjčka“). 14 688 Kč (z toho jistina 8 000 Kč a poplatek 6 688 Kč) s kapitalizovaným úrokem 16 370,28 Kč (jedná se o 19,98% úrok ročně z 8 000 Kč od 24. 8. 2013 do 27. 9. 2023), s kapitalizovaným úrokem z prodlení 6 688,33 Kč (jedná se o 7,5% úrok z prodlení ročně z 8 000 Kč od 2. 10. 2012 do 27. 9. 2023), s 19,98% úrokem ročně z 8 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s 7,5% úrokem z prodlení ročně z 8 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, jakožto dluhu žalovaného ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , dne 29. 6. 2012. [právnická osoba], poskytla žalovanému v hotovosti 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k vrácení poskytnutých peněžních prostředků společně s poplatkem 8 360 Kč (z toho 1 277 Kč kapitalizovaný úrok v sazbě 19,98 % ročně, odměna za administrativní zpracování půjčky 1 900 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč) v 60týdenních splátkách po 306 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení již s placením první sjednané splátky. Žalovaný uhradil pouze 3 672 Kč (dále také „2. půjčka“).Při sjednání obou půjček [právnická osoba], zkoumal úvěruschopnost žalovaného dle informací sdělených žalovaným, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a které byly ověřeny oproti předloženým dokladům, jak toto bylo zaznamenáno v zákaznické kartě ze dne 17. 5. 2012 a ze dne 29. 6. 2012. S ohledem na zjištěné poměry a při zhodnocení výše půjčky byla žalovaný vyhodnocen jako dostatečně solventní. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Z žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.
5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že tuto žalovaný podepsal dne 17. 5. 2012 a vyplněním této karty požádal o půjčku 44 000 Kč za účelem opravy či rekonstrukce s výběrným místem [adresa] (rodinný dům ve vlastnictví žalovaného), v době podpisu této zákaznické karty měl u [právnická osoba], současně jiný závazek, byl současným zákazníkem této společnosti, měl vyživovací povinnost ke dvěma nezaopatřeným dětem, byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako [Anonymizováno] u [jméno FO], s.r.o., s měsíčním příjmem [částka], dalším příjmem 6 000 Kč (bez uvedení zdroje), měsíčními výdaji 10 800 Kč (z toho inkaso 2 000 Kč, telefon 400 Kč, splátky půjček nebo výživné 1 400 Kč, výdaje na domácnost 7 000 Kč), použitelný příjem 9 200 Kč. Půjčku u jiné společnosti neměl (zaškrtnuto). Současně je zde uvedeno prohlášení, že není v insolvenci. Dle zaškrtnutí u ověřených dokumentů se jednalo o OP, pracovní smlouvu a výplatní pásky (tyto listiny však žalobkyní doloženy nebyly). Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 17. 5. 2012 mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaným, soud zjistil, že [právnická osoba], se zavázala žalovanému poskytnout částku 44 000 Kč, a to v hotovosti za poplatek 36 784 Kč (č. smlouvy [Anonymizováno]). Poplatek 36 784 Kč sestává z úroku 5 618 Kč, administrativní činnost 8 360 Kč, hotovostní inkaso splátek 22 806 Kč. Částku 80 784 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 splátkách splatných, první splátka je splatná 7. kalendářní den od sjednání půjčky, každá následující splátka je splatná do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, výše první až předposlední splátky je 1 347 Kč, výše poslední splátky je 1 311 Kč. Splátky jsou splatné v hotovosti k rukám osoby uvedené v čl. 16 smluvních podmínek. Smluvní podmínky tvoří třetí a čtvrtou stranu tohoto ujednání, jedná se o hustě popsané dvě strany velikosti A4. Jedná se o neúčelovou půjčku (čl. 1 smluvních podmínek). Roční úroková sazba 21 % (čl. 3 smluvních podmínek). Způsob započtení zaplacených splátek je v čl. 8, 9 smluvních podmínek. Pokud žalovaný nezaplatí včas příslušnou splátku, má [právnická osoba], možnost požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené celkové dlužné částky (čl. 11). Smlouva je sjednána na dobu určitou v trvání dle sjednaných splátek (čl. 20). Podpis žalovaného je na první a druhé straně (ze čtyř) smlouvy. Na č. l. 77 spisu je založena tabulka splácení, dle které žalovaný uhradil v době od 27. 5. 2012 do 18. 3. 2013 celkem 29 446 Kč (po splátce 1 347 Kč dne 27. 5. 2012, 4. 6. 2012, 10. 6. 2012, 17. 6. 2012, 24. 6. 2012, 29. 6. 2012, 9. 7. 2012, 16. 7. 2012, dále po splátce 2 694 Kč dne 22. 7. 2012 a 10. 8. 2012, po splátce 1 347 Kč dne 20. 8. 2012 a 3. 9. 2012, částku 5 388 Kč dne 24. 9. 2012, částku 2 500 Kč dne 7. 11. 2012, částku 400 Kč dne 16. 12. 2012, částku 700 Kč dne 27. 1. 2013, částku 300 Kč dne 6. 2. 2013, částku 500 Kč dne 25. 2. 2013 a dne 4. 3. 2013 a 300 Kč dne 18. 3. 2013).
6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že tuto žalovaný podepsal dne 29. 6. 2012 a vyplněním této karty požádal o půjčku 10 000 Kč za účelem děti s výběrným místem [adresa] (rodinný dům ve vlastnictví žalovaného), v době podpisu této zákaznické karty měl u [právnická osoba], současně jiný závazek, byl současným zákazníkem této společnosti, měl vyživovací povinnost ke dvěma nezaopatřeným dětem, byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako [Anonymizováno] u [jméno FO], s.r.o., s měsíčním příjmem [částka], dalším příjmem 6 000 Kč (bez uvedení zdroje), měsíčními výdaji 14 800 Kč (z toho inkaso 1 500 Kč, telefon 200 Kč, splátky půjček nebo výživné 6 100 Kč, výdaje na domácnost 7 000 Kč), použitelný příjem 6 200 Kč. Půjčku u jiné společnosti neměl (zaškrtnuto). Současně je zde uvedeno prohlášení, že není v insolvenci. Dle zaškrtnutí u ověřených dokumentů se jednalo o OP, pracovní smlouvu a výplatní pásky (tyto listiny však žalobkyní doloženy nebyly). Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 29. 6. 2012 mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaným, soud zjistil, že [právnická osoba], se zavázala žalovanému poskytnout částku 10 000 Kč, a to v hotovosti za poplatek 8 360 Kč (č. smlouvy 506097315). Poplatek 8 360 Kč sestává z úroku 1 277 Kč, administrativní činnost 1 900 Kč, hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. [adresa] 360 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 splátkách splatných, první splátka je splatná 7. kalendářní den od sjednání půjčky, každá následující splátka je splatná do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, výše první až poslední splátky je 306 Kč. Splátky jsou splatné v hotovosti k rukám osoby uvedené v čl. 16 smluvních podmínek. Smluvní podmínky tvoří třetí a čtvrtou stranu tohoto ujednání, jedná se o hustě popsané dvě strany velikosti A4. Jedná se o neúčelovou půjčku (čl. 1 smluvních podmínek). Roční úroková sazba 19,9753 % (čl. 3 smluvních podmínek). Způsob započtení zaplacených splátek je v čl. 8, 9 smluvních podmínek. Pokud žalovaný nezaplatí včas příslušnou splátku, má [právnická osoba], možnost požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené celkové dlužné částky (čl. 11). Smlouva je sjednána na dobu určitou v trvání dle sjednaných splátek (čl. 20). Podpis žalovaného je na první a druhé straně (ze čtyř) smlouvy. Na č. l. 74 spisu je založena tabulka přehledu splácení, dne 9. 7. 2012 uhradil žalovaný 306 Kč, dne 16. 7. 2012 uhradil dalších 306 Kč, dne 22. 7. 2012 uhradil 612 Kč, dne 10. 8. 2012 uhradil dalších 612 Kč, dne 20. 8. 2012 uhradil 306 Kč, dne 3. 9. 2012 uhradil 306 Kč a dne 24. 9. 2012 uhradil 1 224 Kč (tj. celkem 3 672 Kč), ničeho více neuhradil. .
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela společnost [právnická osoba], a žalobkyně, byla postoupena pohledávka pod č. [hodnota] a č. [hodnota] za žalovaným na žalobkyni (příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek je přiložena).
8. Dopisem ze dne 29. 9. 2023 [právnická osoba], oznámil žalovanému postoupení pohledávek z obou půjček na žalobkyni, dopis byl adresován na [adresa] (k tomu podací lístek dokládající odeslání žalovanému). Pozn. ze zákaznických karet plyne tzv. náhradní kontaktní adresa [adresa].
9. Dopisem ze dne 30. 7. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z obou půjček a upozorněn na možnost jejich soudního vymáhání (k tomu podací lístek dokládající odeslání žalovanému).
10. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (platný a účinný od 1. 1. 2014) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
11. Dle § 3030 o. z., i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.
12. Závazkové vztahy vzniklé dne 17. 5. 2012 a 29. 6. 2012 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (platný a účinný do 31. 12. 2013, dále „obč. z.“), oba se dále řídí zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (platným a účinným do 24. 2. 2013, viz přechodná ustanovení zákona č. 43/2013 Sb.), současně lze použít ustanovení části první hlavy I. o. z. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.
13. Dle § 657, § 658 obč. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
14. Soud dodává, že smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazkový právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah stává právním vztahem z půjčky.
15. Dle § 51a obč. z., upravuje hlava pátá ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Ust. § 52 vymezuje pojem spotřebitelské smlouvy, spotřebitel a dodavatel.
16. Dle § 55 obč. z., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odst. 1). Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná (odst. 2). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (odst. 3).
17. Dle § 56 obč. z., spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).
18. Dle § 2 odst. 3 obč. z., účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
19. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).
20. Dle § 3 odst. 1 obč. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
21. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu, kdy výkon práv a povinností nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, resp. nemůže obstát pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky.
22. Dle § 39 obč. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
23. Ust. § 40a obč. z., vymezuje důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu. Tou je mimo jiné od 1. 8. 2010 také neplatnost dle § 55, resp. § 56 obč. z.
24. Dle § 517 obč. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
25. Dle § 451 obč. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).
26. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
27. Dle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb., spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
28. Právní úprava ve vztahu ke spotřebitelům je harmonizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.
29. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
30. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], postoupil platně pohledávky z obou půjček za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Soud má dále za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným byly v rozmezí pouhých 43 dnů sjednány dvě smlouvy o půjčce, a to dne 17. 5. 2012 pod č. [hodnota], dále dne 29. 6. 2012 pod č. [hodnota]. Dle půjčky ze dne 17. 5. 2012 [právnická osoba], žalovanému poskytla v hotovosti 44 000 Kč, dle půjčky ze dne 29. 6. 2012 [právnická osoba], žalovanému poskytla v hotovosti 10 000 Kč. Jedná se o závazkové vztahy, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo poskytování spotřebitelského úvěru či zápůjčky (dříve půjčky), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelské půjčky, o komerčně nazývané „rychlé“ půjčky poskytované nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. V obou případech se zjevně jednalo o neúčelově poskytnuté půjčky, byť v zákaznické kartě je zaznamenán důvod, pro který žalovaný o tyto půjčku zažádal (oprava či rekonstrukce, děti). Žalovaný se zavázal k jejich úhradě v 60 týdenních splátkách, přičemž v podstatné době (vyjma cca 6 týdnů) se tyto splátky překrývaly, resp. byly spláceny současně. Pokud se žalovaný zavázal k placení hotovostního inkasa splátek, pak se jednalo o cca 380,10 Kč pro první půjčku (s výběrem splátky ve výši 1 347 Kč) a o cca 86,40 Kč pro druhou půjčku (s výběrem splátky 306 Kč). Je zjevné, že proto, aby žalovaný získal peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč v rozmezí uvedených 43 dnů zavázal se k jejich vrácení s navýšením o poplatky v celkové výši 45 144 Kč (celkem 99 144 Kč). Vedle hotovostního inkasa se jednalo o poplatek za administrativní činnost, která není dále vymezena a pokud se jednalo v případě první půjčky o tento poplatek ve výši 8 360 Kč, v případě druhé půjčky o poplatek ve výši 1 900 Kč, pak soud neshledal žádný rozumný důvod pro to, aby se tento poplatek svým rozsahem tolik lišil (v podstatě pouze v závislosti na sjednané výši půjčky). Dále se jednalo o úroky kapitalizované pro sjednanou dobu trvání půjčky, tj. 60 týdenní splácení. V případě první půjčky se jedná o úrok vyčíslený na 5 618 Kč, v případě druhé půjčky se jedná o úrok vyčíslený na 1 277 Kč. Přičemž, již v době sjednání první půjčky dne 17. 5. 2012 měl žalovaný jinou splácenou půjčku u [právnická osoba] (byl jejím současným klientem), a do prodlení s placením splátek 1. půjčky se dostal hned při splatnosti 1. splátky, tudíž [právnická osoba], znala platební morálku žalovaného (i toto poukazuje na majetkovou situaci žalovaného). Současně bylo zákonnou povinností [právnická osoba], zabývat se úvěruschopností žalovaného v době sjednání obou půjček, neboť se jedná o zcela zásadní postup v tomto nerovnovážném vztahu osoby podnikatele, která pravidelně poskytuje půjčky či úvěry za účelem svého vlastního zisku, a žalovaného, coby spotřebitele (byť v době sjednání dle právní úpravy nikoli s následkem neplatnosti v případě nesplnění této zákonné povinnosti). Dle skutečností tvrzených žalobkyní a doložených pouze oběma zákaznickými kartami má soud za to, že údaje, ze kterých [právnická osoba], vycházel, byly zcela nedostatečné (kusé), byla dána pochybnost nad solventností žalovaného. [právnická osoba], se měla více zabývat poměry žalovaného, měla požadovat sdělení dalších skutečností a jejich doložení. Žalovaný měl vyživovací povinnost ke dvěma dětem. [právnická osoba], uvažovala jeho další příjem 6 000 Kč, avšak není zaznamenán zdroj tohoto příjmu (zda je reálným příjmem žalovaného). Výdaje uvedené žalovaným ve své struktuře při zohlednění toho, že má být vlastníkem nemovitosti (rodinného domu), působí neúplně. Nejsou nijak doloženy. I pokud měl žalovaný pravidelný měsíční příjem ve výši cca 14 000 Kč či 15 000 Kč, toto není dostatečně vypovídající o jeho celkové majetkové situaci (potencialita jiného zadlužení či dalších životních nákladů), tedy [právnická osoba], poskytl žalovanému dne 17. 5. 2012 částku 44 000 Kč (nikoli bagatelní částku) a dne 29. 6. 2012 částku 10 000 Kč, aniž by dostál své zákonné povinnosti a řádně zkoumal poměry žalovaného a jeho reálnou možnost splatit sjednané půjčky dle ujednání. Navíc žalobkyně nedoložila žádné kopie dokladů, dle kterých by byly skutečnosti uvedené v zákaznické kartě žalovaným doloženy (tj. že by skutečně byly tyto dokumenty - výplatní pásky, pracovní smlouva - [právnická osoba], požadovány a skutečnosti tvrzené žalovaným ověřeny). Pokud soud zvažuje shora uvedené parametry obou sjednaných půjček, tj. kolik bylo žalovanému poskytnuto a na jakou dobu, s jakým sjednaným splácením, kdy v podstatné době se splátky překrývaly, jaké částky se zavázal současně zaplatit [právnická osoba], za to, že mu 44 000 Kč a o cca měsíc později dalších 10 000 Kč poskytne, přitom již v té době splácel ještě další (v tomto řízení blíže nezjištěný) závazek vůči [právnická osoba], a pokud soud současně zvažuje shora citovanou právní úpravu při zohlednění dnes již obsáhlé judikatury nejvyšších soudů (jak je žalobkyni z jiných řízení známa), která akcentuje zásadní význam dodržení nastaveného zákonného postupu zjišťování úvěruschopnosti dlužníků při sjednání půjček či úvěrů s následkem (dnes již i dle právní úpravy) neplatnosti závazků, při kterých toto věřitel nedodrží, a současně s přihlédnutím k tomu, že má být volen pro spotřebitele příznivější výklad v případě pochybností, pak má soud za to, že je nutno pohlížet na uvedené půjčky č. [hodnota] a č. [hodnota] jako na půjčky absolutně neplatně sjednané a to pro zcela zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 3, § 39 obč. z.). Proto lze žalobě vyhovět pouze pro vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného na základě absolutně neplatně sjednaných půjček. Platby uskutečněné žalovaným, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalovaného, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. Dle půjčky č. [hodnota] byla žalovanému poskytnuta částka 44 000 Kč, žalovaný na ni uhradil 29 446 Kč. Uvedené znamená, že žalovaný je povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 14 554 Kč. Dle půjčky č. [hodnota] byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaný na ni uhradil 3 672 Kč. Uvedené znamená, že žalovaný je povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 6 328 Kč. Ve vztahu k úrokům z prodlení soud dodává, že má za to, že v tomto případě - kdy žalobkyně, resp. její právní předchůdce zjevně zneužívá právo (právní institut půjčky sjednávané se spotřebitelem) - by bylo přiznání úroku v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů či zápůjček (dříve půjček), již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II., kdy výrokem I. přiznal žalobkyni bezdůvodné obohacení z obou půjček a výrokem II. žalobu pro zbylé částky, zahrnující mj. úroky z půjčky a úroky z prodlení, zamítl.
31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Je nepochybné, že převážně úspěšný byl v této věci žalovaný. Protože žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
32. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.