4 C 344/2024

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 16. 9. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 000 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 21 000 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení, dále 6 030 Kč, coby dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] sjednané prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně uvedla, že poskytuje spotřebitelské úvěry prostřednictvím www.[Anonymizováno].cz, kde žalovaný vyplnil registrační formulář, přičemž totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím verifikační pětimístné textové zprávy (SMS zprávy), [Anonymizováno], a kopie dokladu totožnosti žalovaného (došlo ke zřízení uživatelského profilu klienta v prostředí tzv. klientské zóny), prostřednictvím platby 1 Kč bylo ověřeno vlastnictví bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu], žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného dle příjmů (výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji) a lustrací ve veřejných databázích a rejstřících (a to ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI), dále vycházela z prohlášení žalovaného ohledně jeho solventnosti, tímto postupem došlo mezi žalobkyní a žalovaným ke sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], a to dne 3. 3. 2023, na základě které byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta dne 3. 3. 2023 částka 6 000 Kč, dne 6. 3. 2023 částka 3 000 Kč a dne 7. 3. 2023 částka 6 000 Kč, tj. celkem 15 000 Kč. Tuto částku se se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným úrokem 6 000 Kč, který představuje 40 % p. m. za dobu prvního měsíce trvání úvěru (celkem 21 000 Kč), protože se žalovaný dostal do prodlení, došlo k zesplatnění celé dlužné částky dne 1. 7. 2023. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu 6 030 Kč (ta je vypočtena coby 0,1 % denně z dlužné částky 15 000 Kč od 2. 7. 2023 do 7. 8. 2024). Žalobkyně odkázala na všeobecné obchodní podmínky. Protože dodatečně žalobkyně zjistila, že již před podáním žaloby dne 15. 4. 2024 žalovaný zaplatil 2 000 Kč, domáhá se nadále pouze 19 000 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 19 000 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení, dále 6 030 Kč, v tomto ohledu bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 11. 7. 2025, č. j. [spisová značka], o částečném zastavení řízení. Žalobkyně souhlasila s případným splácením žalované částky po částce 1 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.

2. Žalovaný žalovanou částku neuznává. Namítl samotné sjednání smlouvy o úvěru s žalobkyní, není si vědom toho, že by s žalobkyní takovou smlouvu sjednal, pravděpodobně došlo ke zneužití jeho osobního dokladu osobou blízkou. Namítl zkoumání úvěruschopnosti při sjednání uvedené smlouvy, neboť je dlouhodobě ve starobním důchodu. Bankovní účet č. [č. účtu] je sice jeho bankovním účtem, původně jej zakládal pro syna z důvodu synových exekučních řízení, telefonní číslo [tel. číslo] není jeho telefonním číslem, jedná se o telefonní číslo [tel. číslo] blízké. Pokud má žalovaný vrátit částku poskytnutou žalobkyní na tento účet, když žalovaný nesporuje vyplacení uvedené částky na jeho bankovní účet, požaduje s ohledem na své možnosti její splácení ve splátkách 500 Kč měsíčně (pozn. následně uvedl nanejvýš 800 Kč měsíčně). Žalovaný uvedl, že je imobilní a zcela odkázán na pomoc druhých.

3. Ze žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující.

4. Z listiny označené jako žádost o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] soud zjistil, že jsou zde uvedeny osobní údaje žalovaného, a to jméno, příjmení, pohlaví, e-mailová adresa [e-mail], telefonní číslo [tel. číslo], dále číslo občanského průkazu. Dále je zde uvedeno, že je žalovaný ženatý a žije v domácnosti s dalšími 5 členy, z toho 4 členové mají příjem, na adrese bydliště bydlí od roku 1976 a jedná se o vlastní dům bez hypotéky, žalovaný má středoškolské vzdělání s výučním listem a současně je důchodcem s měsíčním příjmem 14 294 Kč, jeho měsíční výdaje jsou 4 860 Kč. U rejstříků je uvedeno „NE“ a je uvedeno „ANO“ u souhlasu s podmínkami smlouvy. Tato listina neobsahuje žádný záznam o podpisu žalovaného či projevu jeho vůle.

5. Žalobkyně doložila výtisk smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], dle které se úvěrující (žalobkyně) zavázala poskytnout úvěrovanému (žalovanému) peněžní prostředky do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit je společně se sjednanými úroky 40 % p. m. Mezi údaji žalovaného je uvedena emailová adresa [e-mail], tel. č. [tel. číslo], č. ú. žalovaného je [č. účtu]. Jedná se o nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Úvěr je poskytován bez konkrétního účelu. Úvěrový limit je 20 000 Kč a úvěr bude úvěrovanému poskytnut dne 3. 3. 2023. Úvěr je sjednán na dobu neurčitou a trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. Úvěrovaný splácí každý měsíc, a to vždy k 28. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru může splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. V čl. IV je obsaženo ujednání pro případ prodlení žalovaného, dle kterého bude povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Smlouva byla dle obsaženého textu uzavřena dne 3. 3. 2023, přičemž za žalovaného chybí jakýkoliv jeho podpis či projev vůle souhlasu s touto smlouvou.

6. Soud dodává, že přes výzvu soudu žalobkyně nedoložila záznam o tvrzeném (zadaném) SMS kódu (verifikační SMS zpráva).

7. Z všeobecných obchodních podmínek soud zjistil popsaný postup kontraktačního procesu při sjednání úvěru u žalobkyně. Čl. 4 obsahuje postup identifikace klienta a předkládání dokumentů, čl. 7 obsahuje postup registrace klienta a komunikace s klientem, komunikace s klientem probíhá telefonicky případně e-mailem, registrace a vstup do klientské zóny je podmíněn bezvýhradným souhlasem klienta s příslušnou smlouvou, přičemž souhlas klienta se osvědčuje tím, že klient zaškrtne příslušná políčka formulářů s odkazy na příslušnou smluvní dokumentaci. Dokončením registrace klienta v klientské zóně a zadáním bezpečnostního SMS kódu se považují příslušné elektronické kanály pro doručování a komunikaci za jednoznačně spojené s podepisující osobou a umožňující identifikaci podepisující osoby a jsou bezvýhradně odsouhlasené. Čl. 10 upravuje vznik a zánik smluvního vztahu. Čl. 10.1 obsahuje prohlášení klienta ve vztahu ke své zadluženosti a jeho úvěrové historii, také prohlášení ve vztahu k evidenci v rejstřících a databázích, jako je Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Databáze neplatných dokladů Ministerstva Vnitra České republiky. Smluvní podmínky jsou obsaženy na 32 stranách velikosti A4 (tištěného textu) a obsahují celkem 28 článků. Není zde obsažen podpis žalovaného ani jiný projev jeho vůle stran souhlasu s těmito všeobecnými obchodními podmínkami.

8. Žalobkyně doložila oznámení [právnická osoba], kterým je potvrzeno, že od ledna 2023 náleží žalovanému starobní důchod 14 294 Kč měsíčně.

9. Žalobkyně doložila, že dne 3. 3. 2023 zaslala na bankovní účet č. [č. účtu] částku 6 000 Kč, dne 6. 3. 2023 zaslala na tento bankovní účet částku 3 000 Kč, dne 7. 3. 2023 zaslala na tento bankovní účet částku 6 000 Kč.

10. Sdělením [právnická osoba]., bylo zjištěno, že bankovní účet č. [č. účtu] byl otevřen 9. 1. 2023 a jeho majitelem je žalovaný, který k němu má také dispoziční oprávnění. Výpisem z tohoto bankovního účtu za dobu od 9. 1. 2023 do 31. 3. 2023 bylo zjištěno, že za tyto 3 měsíce činí celkové příjmy 280 644,60 Kč a celkové výdaje 272 829,24 Kč (to je v průměru 93 548 Kč měsíčně, resp. 90 943,08 Kč měsíčně). Osoba disponující s peněžními prostředky na tomto bankovním účtu se dle pohybu peněžních prostředků věnovala sportovnímu sázení ([Anonymizováno].cz), dne 27. 2. 2023 byla vyplacena ve prospěch tohoto bankovního účtu částka 4 000 Kč od [Anonymizováno] ´s [právnická osoba]., s popisem [Anonymizováno] půjčka ze dne 27. 2. 2023, dne 28. 2. 2023 byla vyplacena ve prospěch částka 6 000 Kč od [právnická osoba], s popisem půjčka č. [hodnota], dále dne 3. 3. 2023 částka 6 000 Kč od žalobkyně, obdobě dne 6. 3. 2023 částka 3 000 Kč od žalobkyně a dne 7. 3. 2023 částka 6 000 Kč od žalobkyně (jak jsou žalovány v tomto řízení), dále dne 13. 3. 2023 byla vyplacena ve prospěch částka 7 000 Kč od [právnická osoba]. Z tohoto výpisu se podává, že sloužil coby obslužný účet, pochybnost (resp. pozornost) vzbuzují časté položky s popisem osob [jméno FO] nebo [jméno FO].

11. Dopisem ze dne 28. 6. 2023 žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k zesplatnění celé dlužné částky z úvěru, a to ke dni 28. 6. 2023.

12. Žalobkyně doložila oboustrannou kopii občanského průkazu žalovaného pod číslem dokladu 210641408.

13. Výzvou ze dne 7. 8. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobkyně doložila doklad o odeslání podacím lístkem podaným dne 7. 8. 2024.

14. Činností soudu bylo dále zjištěno, že žalovaný je osobou společně posuzovanou u dávky příspěvku na bydlení u žadatelky [jméno FO], narozené [Datum narození žalovaného B] Kč, následně došlo k navýšení, současně činí příspěvek na bydlení 4 896 Kč. Soud dále zjistil, že žalovaný pobírá příspěvek na péči, a to od září 2017, konkrétně příspěvek na péči [Anonymizováno]. stupně od července 2024 ve výši 27 000 Kč měsíčně, v době od března 2023 do června 2024 pobíral příspěvek na péči [Anonymizováno]. stupně ve výši 19 200 Kč měsíčně, v době od září 2017 do února 2023 pobíral příspěvek na péči [Anonymizováno]. stupně ve výši 4 400 Kč měsíčně. Z rozhodnutí Ministerstva práce sociálních věcí č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný není schopen samostatně vykonat celkem [hodnota] z 10 základních životních potřeb, a to za prvé orientace, za druhé komunikace, za třetí péče o zdraví, za čtvrté osobní aktivity a za páté péče o domácnost. Ostatní základní životní potřeby byly vyhodnoceny jako zvládané, což znamená, že žalovaný by je měl být schopen samostatně vykonat a to v přijatelném standardu, což se rozumí zvládání životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný, obvyklý a akceptovatelný, a který umožňuje, aby potřeby byly naplněny bez vazby na každodenní intervenci jiné osoby, zvládání těchto životních potřeb se hodnotí s použitím facilitátorů, což jsou běžně dostupné pomůcky, prostředky, předměty denní potřeby, nebo vybavení domácnosti veřejných prostor nebo využití zdravotnického prostředku. Z rozhodnutí [právnická osoba] - Krajské pobočky v [Anonymizováno], Kontaktní pracoviště [adresa], ze dne [datum], bylo zjištěno, že podkladem pro posouzení zdravotního stavu žalovaného a stupně jeho závislosti byly nálezy ošetřujícího lékaře a dalších odborných lékařů mimo jiné z oboru [podezřelý výraz]. Dle posudkového lékaře s platností od [datum] bylo stanoveno, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalovaný potřebuje pomoc v těchto oblastech základních životních potřeb, mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. To znamená, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není žalovaný schopen zvládat 10 základních životních potřeb, a proto je považován za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni [Anonymizováno]., to je úplná závislost.

15. Dle zdravotního záznamu pacienta za dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je dlouhodobě v péči [podezřelý výraz] ambulance od roku [Anonymizováno] pro závažnou [podezřelý výraz], progreduje zhoršování jeho stavu, omezují se jeho kognitivní i exekutivní schopnosti, jeho soběstačnost je prakticky vymizelá, svým právním jednáním by si mohl přivodit újmu. K tomu také příjmová lékařská zpráva ze dne [datum], dle které byla pro zdravotní stav žalovaného doporučená symptomatická a mobilní hospicová péče, je popsána mj. [Anonymizováno] časného typu, [Anonymizováno] vaskulární, [podezřelý výraz]. Je popsáno, že má řeč koherentní, otázkám rozumí, výzvám vyhoví, občas si nepamatuje, komunikuje v krátkých odpovědích kognice je limitována, je zpomaleno psychomotorické tempo, je orientován osobou a místem ale nikoli časem.

16. Soud dodává, že žalovaný není nijak omezen ve své svéprávnosti.

17. Závazkový vztah ze dne 3. 3. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným, jak je žalován žalobkyní v tomto řízení, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

19. Dle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

20. Dle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

21. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

22. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

23. Ust. § 1820 o. z. upravuje sdělení před uzavřením smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

24. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

25. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

26. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2023), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 29. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.

29. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

30. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se nabízel § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

31. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Dle § 6 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (odst. 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odst. 2). Dle § 7 o. z., má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

33. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalobkyně neprokázala, že by dne 3. 3. 2023 došlo ke sjednání předmětné smlouvy o úvěru č. [hodnota] s žalovaným. Listina označená jako smlouva o úvěru neobsahuje podpis žalovaného, a to v jakékoliv formě, tedy nebylo prokázáno projevení vůle žalovaného se sjednáním této smlouvy. Obdobně ničeho takového neobsahuje ani (logicky dle časové souvislosti tomu předcházející) listina označená jako žádost o spotřebitelský úvěr. Ničeho dalšího žalobkyně přes poučení soudu v tomto ohledu nedoložila. Protože však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla bezhotovostně na bankovní účet č. [č. účtu], který je ve vlastnictví žalovaného, částku v celkové výši 15 000 Kč, a to tak, že dne 3. 3. 2023 poskytla 6 000 Kč, dne 6. 3. 2023 poskytla 3 000 Kč a dne 7. 3. 2023 poskytla 6 000 Kč, a žalovaný dosavadně zaplatil žalobkyni (vrátil) pouze 2 000 Kč (dne 15. 4. 2024), bylo prokázáno, že tímto způsobem žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, tedy že se bezdůvodně obohatil o částku 13 000 Kč. Je zřejmé, že žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru, což ovlivňuje, zda je žalovaný povinen vrátit žalobkyni toliko bezdůvodné obohacení 13 000 Kč, či také úrok z prodlení z této částky. Při plnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost úvěrovaného žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, která doložila pouze žádostí o úvěr, kde je uvedeno, že je žalovaný důchodce s příjmem 14 294 Kč. K tomu žalobkyně doložila oznámení o starobním důchodu, žalobkyně nedoložila ničeho dalšího ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti úvěrovaného při sjednání tvrzeného úvěru. Informace, které jsou uvedené v žádosti o spotřebitelský úvěr, žalobkyně dále nijak neověřovala. Pokud žalovaného lustrovala v rejstřících či databázích, jak tvrdila, ani výsledky těchto lustrací k výzvě soudu nedoložila. Soud upozorňuje, že dle výpisu z bankovního účtu žalovaného byly ve prospěch tohoto účtu v době bezprostředně předcházející 3. 3. 2023 připisovány částky od jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Soud upozorňuje, že již od září 2017 byl žalovanému přiznán příspěvek na péči ve [Anonymizováno]. stupni, a od března 2023 byl žalovanému přiznán příspěvek na péči ve [Anonymizováno]. stupni. Od 1. 3. 2023 bylo ve vztahu k osobě žalovaného konstatováno (rozhodnutí [právnická osoba] - Krajské pobočky v [Anonymizováno], Kontaktní pracoviště [adresa] shora), že se jedná o osobu s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, která není schopna zvládat deset základních životních potřeb, jak jsou posuzovány pro účely tohoto příspěvku, jedná se o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby a to zcela. Dle vyjmenovaných oblastí životních potřeb se nepochybně jedná o osobu, která nebyla schopna dne 3. 3. 2023 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to způsobem dle popsaného kontraktačního procesu, jak je podrobně popsán ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně, zaregistrovat se v klientské zóně žalobkyně a prostřednictvím ní požádat o úvěr. I toto zjištění podporuje závěr soudu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla sjednána smlouva o úvěru č. [hodnota]. Soud má s ohledem na zjištění k osobě žalovaného pochybnost nad platností žalobkyní tvrzeného právního jednání i s ohledem na § 581 věta druhá o. z., nicméně pro rozhodnutí soudu v této věci nebylo pro již učiněnou právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu podstatné se tímto dále zabývat. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná toliko pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení 13 000 Kč, neboť žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaný doposud žalobkyni vrátil 2 000 Kč. Ostatně žalovaný souhlasil s tím, aby byl povinen žalobkyni vrátit dosavadně nevrácenou částku, kterou mu vyplatila v březnu 2023 na jeho bankovní účet. Protože nebylo prokázáno sjednání samotné smlouvy o úvěru, není žaloba důvodná pro částku úroku z úvěru 6 000 Kč a pro částku smluvní pokuty 6 030 Kč. Soud má dále za to, že přiznání úroků z prodlení z dlužné částky by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela záměrně pomíjena. Navíc je nepochybné, že žalobkyně nedostála své běžné zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost úvěrovaného při sjednání úvěru, soud má pochybnost i nad samotným kontraktačním procesem (byť bylo prokázáno poskytnutí uvedené částky, takže je zřejmé, že tomu nějaké jednání stran předcházelo), pak ačkoliv soud žalobě částečně vyhověl v rozsahu poskytnutého bezdůvodného obohacení, neshledal žalobu důvodnou pro úrok z prodlení z této částky. S ohledem na uvedené soud žalobu pro částku 6 000 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 19 000 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení, dále pro 6 030 Kč (smluvní pokuta) zamítl.

34. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud umožnil, aby žalovaný splácel částku 13 000 Kč ve splátkách 500 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Při zohlednění zdravotního stavu žalovaného, pak ačkoliv je příjemcem vedle starobního důchodu příspěvku na péči a je společně se svojí manželkou osobou společně posuzovanou pro účely příspěvku na bydlení, i při zohlednění předmětu tohoto sporu, kdy žalobkyně nepochybně zneužívá své postavení, coby nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů, neboť si neplní své zákonné povinnosti úvěrujícího, zneužití soud spatřuje v přístupu ke sjednání úvěrů se spotřebiteli a tím, jakým způsobem seznamuje spotřebitele se smlouvou, jejími náležitosti, upozorňuje na jednotlivá smluvní ujednání, kdy k samotnému kontraktačnímu procesu přes výzvu soudu ničeho dalšího žalobkyně nedoložila (lze mít pochybnost nad kontraktačním procesem samotným), má soud za to, že umožnění splácení uvedené částky 13 000 Kč v měsíčních splátkách 500 Kč je zcela na místě. Je nejen v zájmu žalovaného, ale i v zájmu žalobkyně, dát žalovanému možnost dluh na bezdůvodném obohacení hradit ve splátkách. Výhoda splátek je žalovanému poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalovanému k úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, či ve více měsíčních splátkách. Při řádném splácení bude částka 13 000 Kč uhrazena ve 26 měsících.

35. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o. s. ř., když zavinění na částečném zastavení řízení nese toliko žalobkyně, která upustila od žalování částky v původním rozsahu, neboť částka 2 000 Kč byla uhrazena ještě před podáním žaloby, a dále § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Protože je úspěch jak žalobkyně, tak žalovaného, v podstatě shodný, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.