Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození manželky] a [Jméno manžela], narozeného [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Manželka se návrhem na rozvod manželství, který byl Okresnímu soudu v Prostějově doručen dne 27. 7. 2025, domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo rozvedeno jej9 manželství se [Jméno manžela].Manžel se k rozvodu manželství připojil.Oddacím listem je prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum].Shodným tvrzením účastníků je prokázáno, že z jejich manželství se děti nenarodily.Shodným tvrzením manželů je prokázáno, že manželé spolu nežijí, že za trvání manželství si přestali rozumět, že v základních otázkách ohledně fungování manželství se neshodnou, že měli a mají rozdílný názor na způsob vedení manželského soužití, že se odcizili, že jejich manželství se rozpadlo, že možnost obnovení manželského soužití vylučují.Podle ust. § 755 odst. 1 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Jelikož manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž obnovení manželského soužití s ohledem na vyjádření manželů nelze očekávat, bylo manželství účastníků podle ust. § 755 odst. 1 o. z. rozvedeno. Podmínkou ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) o. z. se soud nezabýval, neboť oba manželé navrhli, aby jejich manželství bylo rozvedeno, přičemž žádný z manželů netvrdil, že by rozvod jejich manželství byl v rozporu se zájmy manžela či manželky ve smyslu ust. § 755 odst. 1 písm. b) o. z. Příčina rozpadu manželství byla shledána ve vzájemném odcizení se manželů za trvání manželství.Při hodnocení věci soud vycházel ze shodného tvrzení manželů a k výslechu manželů nepřistoupil. Oba manželé se shodli na příčinách rozpadu manželství, oba manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití, manželství je bezdětné. Za této situace bylo nadbytečné ústní jednání odročovat (když manželka se k ústnímu jednání nedostavila, svou neúčast písemně omluvila) a manželku opětovně k ústnímu jednání volat. Takovéto odročení ústního jednání by pouze zbytečně řízení prodlužovalo. Při zvažování výslechu účastníků rovněž nebylo možno přehlédnout, že účastníci na svém výslechu netrvali, z čehož lze dovodit, že souhlasili, aby soud vycházel z jejich shodných skutkových tvrzení.Podle ust. § 23 z. ř. s., bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 věta první z. ř. s., když pro jiný výrok nebyl shledán důvod, neboť účastníky řízení nebyly tvrzeny a soudem nebyly zjištěny okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznat některému z manželů náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 23 věta druhá z. ř. s.