Výrok
I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 56 500 Kč s úrokem z prodlení 10 % p. a. z částky 56 500 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci na nákladech řízení společně a nerozdílně částku 16 162,90 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 10. 2. 2026 se žalobce domáhal proti žalovaným zaplacení částky 56 500 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 25. 9. 2019 uznali žalovaní svůj závazek vůči žalobci ve výši 56 500 Kč, který jim vznikl na základě dlužného nájemného a dluhu za spotřebovanou elektřinu a vodu v období od 18. 7. 2017 do 25. 9. 2019. Tímto uznáním dluhu a dohodou o splátkách se žalovaní zavázali uhradit svůj závazek žalobci v měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem říjnem 2019 do úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaných nedošlo k úhradě žádné splátky, nastala splatnost celého dluhu ve výši 56 500 Kč dne 21. 10. 2019. Žalobce vyzval žalované k úhradě dlužného nájemného, ale tito však pohledávku i přes výzvu dosud neuhradili.
2. Žalovaní se v průběhu řízení ve věci nevyjádřili.
3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaným byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (zásilka pro žalovanou 1/ byla připravena k vyzvednutí dne 13. 4. 2026 a zásilka pro žalovaného 2/ byla připravena k vyzvednutí dne 13. 4. 2026). Protože se žalovaní ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí.
4. Z listiny označené jako „uznání dluhu a dohoda o splátkách“ soud zjistil, že žalovaní dne 25. 9. 2019 písemně uznali svůj závazek vůči žalobci, a to dluh v částce 56 500 Kč z titulu dlužného nájemného a za spotřebovanou elektřinu a vodu za období od 18. 7. 2017 do 25. 9. 2019 za byt v [adresa], dle nájemní smlouvy ze dne 1. 12. 2016. Na základě uvedené nájemní smlouvy byly dlužníci povinni platit věřiteli nájemné ve výši 6 500 Kč a zálohy za služby, a to vždy do 25. dne příslušného měsíce. Dlužníci však v období od 18. 7. 2017 do 25. 9. 2019 tyto platby nehradili pravidelně a v předepsané výši. Žalovaní se zde dále zavázali, že dlužnou částku ve výši 56 500 Kč uhradí věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 500 Kč, kdy tyto splátky budou realizovány nejpozději do 20. dne toho, kterého měsíce, počínaje měsícem říjnem 2019 až do úplného zaplacení. Dále je v této listině uvedeno, že nebude-li sjednaný splátkový kalendář ze strany dlužníka dodržen, a to ve smyslu dlužníkova prodlení s kteroukoliv splátkou řádně a včas, pak tento splátkový kalendář pozbývá bez dalšího platnosti a celý dluh (resp. jeho celá zbývající část), se stává splatným najednou, a to ke dni, kdy toto prodlení dlužníka nastalo (den následující po splatnosti splátky, jež nebyla dodržena řádně a včas).
5. Předžalobními upomínkami ze dne 27. 11. 2025 žalobce žalované vyzval k zaplacení požadované částky ve lhůtě do 4. 12. 2025. Na adresu žalovaných byly upomínky odeslány dne 27. 11. 2025 (viz doklad č.l. 11 spisu).
6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
7. Podle ust. § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
8. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první kalendářní pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. V posuzované věci žalovaní dne 25. 9. 2019 písemně uznali svůj závazek vůči žalobci. Uznání dluhu pak podle citovaného ustanovení § 2053 o. z. zakládá právní domněnku, že dluh v době, kdy k uznání došlo, trval. Uznání dluhu tak usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu a nemusí již prokazovat ani vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník může uplatnit námitku, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že již z jiného důvodu zanikl. Aby však tuto námitku soud přijal, musel by dlužník skutečnost, kterou vyvrací domněnku uznání dluhu, tvrdit a prokázat. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno vyvrácení leží tudíž na dlužníkovi. V průběhu řízení však žalovaní žádnou takovou skutečnost netvrdili ani neprokázali.
11. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovaným uznanou dlužnou částku zaplatit, a to spolu se zákonným poplatkem z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od splatnosti dlužné částky. K zaplacení byla žalovaným stanovena obecná třídenní lhůta od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 162,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 500 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 412,90 Kč.