Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.266 Kč a 7.628 Kč, ve splátkách po 500 Kč měsíčně, ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že v případě neuhrazení jedné ze splatných splátek stává se splatný celý dluh.
II. Žaloba na zaplacení částky 7.400 Kč, částky 11.100 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.600 Kč od 8. 11. 2016 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.300 Kč od 31. 1. 2017 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 1. 2024 se žalobce domáhal vůči žalované peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované převodem na účet částku 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce jistinu úvěru spolu s poplatkem ve výši 1.360 Kč ve lhůtě do 11. 8. 2022. Žalobce uvedl, že žalovaná na svůj dluh uhradila 6.734 Kč a 7.372 Kč. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby pro neplatnost smlouvy pro nedostatečně šetřenou úvěruschopnost žalované původním věřitelem a pro nepřiměřeně vysoké úroky. Dále uvedla skutečnosti týkající se jejího zdravotního stavu, osobních, výdělkových a majetkových poměrů.
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:
4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené pod č. [hodnota] dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované částku 10.000 Kč v hotovosti a žalovaná jejich převzetí potvrdila. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku 10.000 Kč s poplatkem ve výši 7.400 Kč ve splátkách po 300 Kč týdně.
5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené pod č. [hodnota] dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované částku 15.000 Kč v hotovosti a žalovaná jejich převzetí potvrdila. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku 15.000 Kč s poplatkem ve výši 11.100 Kč ve splátkách po 450 Kč týdně.
6. Ze zákaznické karty sepsané ke smlouvě na částku 10.000 Kč bylo zjištěno, že věřitel k poměrům žalované zjistil, že bydlí v nájmu, nevlastní vůz, pracuje na dohodu s příjmem 3.500 Kč a důchod pobírala ve výši 9.587 Kč měsíčně. Výdaje žalované tvořily náklady na bydlení ve výši 3.500 Kč, náklady na domácnost ve výši 3.000 Kč a další výdaje, včetně splátek půjček ve výši 3.600 Kč. Uvedené skutečnosti věřitel ověřil z výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, dokladu SIPO a z výměru důchodu.
7. Ze zákaznické karty sepsané ke smlouvě na částku 15.000 Kč bylo zjištěno, že věřitel k poměrům žalované zjistil, že bydlí v nájmu, nevlastní vůz, pracuje na dohodu s příjmem 5.500 Kč a důchod pobírala ve výši 9.587 Kč měsíčně. Výdaje žalované tvořily náklady na bydlení ve výši 3.500 Kč, náklady na domácnost ve výši 3.000 Kč a další výdaje, včetně splátek půjček ve výši 3.560 Kč. Uvedené skutečnosti věřitel ověřil z výplatní pásky, výpisu z účtu, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, dokladu SIPO a z výměru důchodu.
8. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že nárok vůči žalované byl postoupen z původního věřitele na žalobce.
9. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.
12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).
13. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C-679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.
18. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Zejména právní předchůdce žalobce jako věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, že vůči nemá žádné jiné dluhy než ty, které uvedl, případně v jaké výši. Žalobce v této souvislosti měl učinit jednoduchá a účinná opatření, tj. například zjistit v dostupných registrech dlužníků, zda v nich žalovaný není evidován. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatné.
19. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijala žalovaná jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala 10.000 Kč a 15.000 Kč a uhradila 6.724 Kč a 7.372 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 10.894 Kč (3.266 Kč a 7.400 Kč). Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.
20. Žalobci nebyl přiznán ani úrok z prodlení z dlužné částky, neboť podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, není povinen spotřebitel vrátit poskytnutou jistinu podle neplatné úvěrové smlouvy, či podle výzvy věřitele, nýbrž v době přiměřené jeho možnostem a spotřebitel se tak nemůže dostat do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobci proto nebyl přiznán úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť do prodlení s plněním dlužné částky by se žalovaný dostane až uplynutím lhůty, kterou stanoví svým rozhodnutím soud (podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, pod sp. zn. 33 Cdo 3775/2021).
21. Soud současně stanovil delší lhůtu pro plnění dlužné částky než je uvedena v § 160 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ (tři dny od právní moci rozsudku). Soud tak rozhodl s ohledem na majetkové a osobní poměry žalované, na základě kterých není schopna uhradit celou částku najednou. Žalovaná žije se svým manželem, jejich příjem tvoří starobní důchody ve výši 17.891 Kč a 12.545 Kč, na bydlení hradí 9.510 Kč a další prostředky vynakládá na energie a v souvislosti se svým zhoršeným zdravotním stavem. Je po insolvenčním řízení a nevlastní žádný hodnotný majetek. Splátky byly stanoveny tak, aby dluh byl uhrazen nejpozději do 24 měsíců.
22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., za situace, kdy převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.