Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku 5 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 115 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení,b) částku 4 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 965 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení,c) částku 16 095 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 795 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 811 Kč k rukám advokátky [tituly před jménem] [Jméno advokátky], právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 1. 6. 2026 zahájeno řízení, v němž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení příspěvků podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který je účinný od 1. 4. 2024 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). Žalobkyně tvrdí, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s registrační značkou [SPZ] a VIN [VIN kód] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 (dále též jen „první vozidlo“) neměl v období od 10. 5. 2024 do 28. 8. 2024 (dále též jen „první rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za uvedené období výzvou odeslanou dne 30. 4. 2025 a doručenou 15. 5. 2025. Žalovaný dle žaloby uhradil před podáním žaloby částku 2 100 Kč. Splatnost příspěvku nastala 31. 1. 2026. Výše příspěvku činí po zohlednění částečné úhrady 5 115 Kč. Tato částka je daná součinem počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (111), a denní sazby vztahující se k vozidlu (65 Kč). Z částky 5 115 Kč požaduje žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 1. 2. 2026 do zaplacení. Žalobkyně dále uplatňuje nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky v paušální výši 300 Kč. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s registrační značkou [SPZ] a VIN [VIN kód] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 (dále též jen „druhé vozidlo“) neměl v období od 31. 5. 2024 do 30. 7. 2024 (dále též jen „druhé rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za uvedené období výzvou odeslanou dne 12. 9. 2024 a doručenou dne 27. 9. 2024. Splatnost příspěvku nastala 26. 11. 2024. Výše příspěvku činí 3 965 Kč. Tato částka je daná součinem počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (61), a denní sazby vztahující se k vozidlu (65 Kč). Z částky 3 965 Kč požaduje žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 27. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále uplatňuje nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky v paušální výši 300 Kč. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s registrační značkou [SPZ] a VIN [VIN kód] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 (dále též jen „třetí vozidlo“) neměl v období od 13. 11. 2024 do 13. 7. 2025 (dále též jen „třetí rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za uvedené období výzvou odeslanou dne 15. 8. 2025 a doručenou dne 30. 8. 2025. Splatnost příspěvku nastala 27. 10. 2025. Výše příspěvku činí 15 795 Kč. Tato částka je daná součinem počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (243), a denní sazby vztahující se k vozidlu (65 Kč). Z částky 15 795 Kč požaduje žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 28. 10. 2025 do zaplacení. I zde žalobkyně uplatňuje též nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky v paušální výši 300 Kč.
2. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili. Žalobkyně projevila výslovný souhlas již v návrhu, žalovaný nereagoval na výzvu soudu ze dne 3. 8. 2026, v níž byl poučen, že pokud se ve lhůtě 10 dnů od jejího doručení nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Zásilka byla zaslána na adresu trvalého pobytu žalovaného ([adresa]) v souladu s § 46b písm. a) o. s. ř. Byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 7. 8. 2026, žalovaný si ji nevyzvedl, k jejímu doručení tak došlo fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 17. 8. 2026. Součástí téže zásilky byla i výzva k vyjádření se k žalobě. Ani na tu žalovaný nereagoval.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující:
4. Žalovaný je (resp. v prvním rozhodném období byl) vlastníkem a provozovatelem vozidla BMW 325 I, RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 (zjištěné údaje o vozidle na č. l. 13). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 30. 4. 2025 k úhradě příspěvku do garančního fondu z důvodu nepojištění vozidla v období od 10. 5. 2024 do 28. 8. 2024, tj. po dobu 111 dnů; žádala zaplacení příspěvku ve výši 7 215 Kč nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy (výzva na č. l. 24). Výzva byla zaslána na adresu trvalého pobytu žalovaného ([adresa]) a dne 2. 5. 2025 byla dodána do domovní schránky (informace o sledování zásilky na č. l. 15). Žalovaný na tuto pohledávku uhradil částku 2 100 Kč. Zde soud vychází z tvrzení žalobkyně, jelikož žalovaný, kterého tíží břemeno tvrzení i důkazní ohledně zániku (části) dluhu, zůstal procesně nečinný.
5. Žalovaný je (resp. v druhém rozhodném období byl) vlastníkem a provozovatelem vozidla BMW 520 I, RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 (zjištěné údaje o vozidle na č. l. 32). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 12. 9. 2024 k úhradě příspěvku do garančního fondu z důvodu nepojištění vozidla v období od 31. 5. 2024 do 30. 7. 2024, tj. po dobu 61 dnů; žádala zaplacení příspěvku ve výši 3 965 Kč nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy (výzva na č. l. 45). Výzva byla zaslána na doručovací adresu žalovaného ([adresa]) a dne 17. 9. 2024 byla zásilka dodána do domovní schránky (informace o sledování zásilky na č. l. 40). Žalovaný na tuto pohledávku neplnil ani částečně. Zde soud vychází z tvrzení žalobkyně, jelikož žalovaný, kterého tíží břemeno tvrzení i důkazní ohledně zániku (části) dluhu, zůstal procesně nečinný.
6. Žalovaný dále je (resp. ve třetím rozhodném období byl) vlastníkem vozidla Peugeot 307, RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, které nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím (kupní smlouva na č. l. 11–12), byť nebyl jako vlastník a provozovatel evidován v registru silničních vozidel. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 15. 8. 2025 k úhradě příspěvku do garančního fondu z důvodu nepojištění vozidla v období od 13. 11. 2024 do 13. 7. 2025, tj. po dobu 243 dnů; žádala zaplacení příspěvku ve výši 15 795 Kč nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy (výzva na č. l. 31). Výzva byla zaslána na doručovací adresu žalovaného ([adresa]) a dne 19. 8. 2025 byla dodána žalovanému do domovní schránky (informace o sledování zásilky na č. l. 25). Žalovaný na tuto pohledávku neplnil ani částečně. Zde soud vychází z tvrzení žalobkyně, jelikož žalovaný, kterého tíží břemeno tvrzení i důkazní ohledně zániku (části) dluhu, zůstal procesně nečinný.
7. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalovaných částek prostřednictvím své právní zástupkyně výzvami ze dnů 30. 1. 2025 (č. l. 42) a 6. 1. 2026 (č. l. 26), které byly zaslány na doručovací adresu žalovaného (informace o sledování zásilek na č. l. 43 a 29) a předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2026 (č. l. 18), která byla zaslána na adresu trvalého pobytu žalovaného (informace o sledování zásilek na č. l. 22).
8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení:
9. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“).
10. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí [Anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
11. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.
12. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.
13. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů [Anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.
14. Podle § 47 zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady [Anonymizováno] spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže [Anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [Anonymizováno] dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.
15. Podle § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [Anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [Anonymizováno] okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.
16. Podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025, denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 65 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahujícím 1850 cm3 a nepřesahujícím 2500 cm3.
17. Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. výše paušálních nákladů [Anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.
18. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.
19. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Žalovaný jako vlastník a provozovatel výše uvedených vozidel nesplnil povinnost, která mu plyne z § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb. (povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona musí být splněna po celou dobu, po kterou je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel), proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni za každý den porušení této povinnosti příspěvek dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Výše příspěvku u prvního vozidla za první rozhodné období činí 5 115 Kč a je dána součinem počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (111), a denní sazby (65 Kč) (po zohlednění úhrady ze strany žalovaného ve výši 2 100 Kč), jak plyne z § 45 odst. 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb. a § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025. Výše příspěvku u druhého vozidla za druhé rozhodné období činí 3 965 Kč a je dána součinem počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (61), a denní sazby (65 Kč), jak plyne z již zmíněných ustanovení. U třetího vozidla a třetího rozhodného období byl evidován vlastník odlišný od žalovaného, avšak žalobkyně předložila důkaz opaku v podobě kupní smlouvy, dle níž třetí vozidlo nabyl před třetím rozhodným obdobím žalovaný. Výše příspěvku u tohoto vozidla činí 15 795 Kč a je dána součinem počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (243), a denní sazby (65 Kč), jak plyne z již zmíněných ustanovení.
23. Žalobkyně učinila výzvy k zaplacení příspěvků ve lhůtě stanovené v § 47 zákona č. 30/2024 Sb., povinnost k jejich zaplacení tak nezanikla. Výzvy obsahují náležitosti § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Vedle nároku na příspěvky má žalobkyně dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které jsou stanoveny v § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. na částku 3 x 300 Kč. Nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení má oporu v § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ke dnům, od nichž žalobkyně žádala zaplacení zákonného úroku z prodlení, již byl žalovaný jednoznačně v prodlení. V případě prodlení nastalého ve 2. pololetí roku 2024 činila sazba zákonných úroků z prodlení 12,75 % ročně, v případě prodlení nastalého ve 2. pololetí roku 2025 a v 1. pololetí roku 2026 pak 11,50 % ročně. Proto soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.
24. Náklady řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na jejich plnou náhradu. Ty jsou tvořeny předně náklady právního zastoupení advokátem. Při jejich vyčíslení je třeba postupovat podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“). Právní zástupkyně žalobkyně vykonala následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.], výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.] a návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.]. Odměna stanovená podle § 14b odst. 1 písm. a) bodu 2 a. t. činí 400 Kč za jeden úkon právní služby, celkem 1 200 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů odpovídá částce 300 Kč (3 x 100 Kč) dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, k nákladům řízení tak náleží v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. i náhrada za ni ve výši 315 Kč (0,21 x 1 500 Kč). Náklady právního zastoupení činí celkem 1 815 Kč. Ustanovení § 14b a. t. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téže žalobkyně ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech. Nákladem řízení na straně žalobkyně je dále zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně na něj uhradila částku 1 032 Kč, zjevně vycházejíc z toho, že základem poplatku je částka 25 775 Kč, resp. po zaokrouhlení 25 780 Kč (4 % z 25 780 = 1 032 Kč). Avšak paušální náhrada nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3 x 300 Kč není jistinou, nýbrž příslušenstvím ve smyslu § 513 o. z., základ soudního poplatku proto netvoří (§ 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). K tomu viz usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 11. 2023, sp. zn. II. ÚS 2730/23, bod 10 odůvodnění. Základem soudního poplatku tedy byla částka 24 875 Kč (po zaokrouhlení 24 880 Kč) a soudní poplatek měl dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků činit 996 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku přeplatila 36 Kč. Tento přeplatek nepřevyšuje 50 Kč a nevznikl na základě nesprávné výzvy soudu, proto se nevrací (§ 10 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích). Přeplatek nelze klást k tíži žalovaného, proto soud do účelně vynaložených nákladů řízení na straně žalobkyně zahrnuje pouze částku 996 Kč odpovídající správné výši poplatku. Náklady řízení na straně žalobkyně tedy celkem činí 2 811 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.
25. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) pak v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.