Výrok
I. Ze soupisu movitých věcí, který byl proveden soudním exekutorem [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], Exekutorského úřadu [adresa] na základě pověření [právnická osoba], č.j. [spisová značka] ve spojení s exekučním příkazem č.j. [spisová značka], ve věci oprávněné [právnická osoba] proti povinnému [jméno FO], se vylučuje movitá věc ve vlastnictví žalobce – osobní motorové vozidlo [značka], reg. značky [SPZ], VIN: [hodnota].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem z 8. 9. 2023 se žalobce domáhal vyloučení osobního motorového vozidlo [značka], reg. značky [SPZ], VIN: [hodnota] ze soupisu movitých věcí provedeného soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], na základě pověření [právnická osoba], č.j. [spisová značka] ve spojení s exekučním příkazem č.j. [spisová značka]. Dle žaloby byl na základě pověření [právnická osoba] z [datum], č.j. [spisová značka] podle exekučního titulu vydaného [datum] [Anonymizováno] [právnická osoba] pod sp. zn. [spisová značka] a usnesení z [datum], sp. zn. [spisová značka], nařízen proti povinnému [jméno FO] výkon rozhodnutí a provedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. Oprávněnou v této exekuci byla žalovaná. Pověřený exekutor na základě exekučního příkazu k prodeji movité věci povinného [jméno FO] pojal dle protokolu z [datum], č.j. [spisová značka] do soupisu osobní motorové vozidlo [značka] reg. značky [SPZ], VIN: [hodnota]. Žalobce obdržel výzvu soudního exekutora z [datum], č.j. [spisová značka] k vydání vozidla. Vlastníkem vozidla je žalobce, který povinného [jméno FO] nezná. V reakci na výzvu doložil žalobce platný nabývací titul a technický průkaz vozidla a požádal o vyškrtnutí věci ze soupisu. Exekutor návrhu žalobce na vyškrtnutí usnesením ze [datum], pod č.j. [spisová značka] nevyhověl. Žalobce předmětné vozidlo nabyl od prodávajícího autobazaru [právnická osoba].[IČO] IČO, kupní smlouvou z [datum], který doložila vlastnictví vozidla odkoupením od [jméno FO]. V době uzavření smlouvy a přepisu nebyl v evidenci motorových vozidel žádný záznam o soupisu provedeném soudním exekutorem. Žalobce zaplatil kupní cenu 165.000 Kč a vozidlo převzal, poté byl proveden přepis vlastnictví v evidenci motorových vozidel. Žalobce vozidlo nabyl v dobré víře a v důvěře v zápis ve veřejném seznamu.
2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalované není známo, zda žalobce je skutečným vlastníkem movité věci a není zřejmé, za jakých konkrétních skutkových okolností měl žalobce vlastnické právo k předmětnému automobilu nabýt. Žalobce netvrdil nic ohledně dobré víry při převzetí předmětného automobilu a argumentaci žalobce ohledně důvěry v zápis ve veřejném seznamu nelze přisvědčit, neboť registr vozidel není veřejným seznamem ve smyslu zákona a technický průkaz vlastnictví vozidla neprokazuje.
3. Soud nařídil jednání, ze kterého se žalovaná omluvila a podle § 101 o.s.ř. provedl důkazy exekutorským spisem [spisová značka] Okresního soudu v [adresa] o pověření soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], ve věci oprávněné [právnická osoba] proti povinnému [jméno FO], kupní smlouvou z dne [datum] uzavřenou žalobcem a společností [právnická osoba]., [právnická osoba], příjmovým pokladním dokladem společnosti [právnická osoba]., [právnická osoba] o úhradě kupní ceny a velkým technickým osvědčením vozidla reg. zn. [SPZ] vydaným pod číslem [hodnota].
4. Z takto provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.
5. Ze spisu Okresního soudu v [adresa], sp. značka [spisová značka] bylo prokázáno, že na základě žádosti byl [datum] dle exekučního titulu [právnická osoba] sp.zn. [spisová značka], vykonatelného 27. 3. 2008 a exekučního titulu [právnická osoba] sp.zn. [spisová značka], vykonatelného 15. 12. 2003 pověřen [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pro vymožení pohledávky povinného [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], pro pohledávku ve výši celkem 4.000 Kč, představoval úhradu nákladů trestního řízení paušálními částkami 2.000 Kč a 2.000 Kč.
6. Ze stejnopisu kupní smlouvy uzavřené [datum] pod č. [hodnota], [var. symbol], prodávajícím [právnická osoba]., [právnická osoba], [adresa], [IČO], a kupujícím [Jméno zainteresované osoby 0/0], [adresa], [jméno FO], bylo zjištěno, že předmětem kupní smlouvy bylo osobní vozidlo tovární značky [Anonymizováno], číslo technického osvědčení [hodnota], číslo karoserie [hodnota], reg. značky [SPZ], které bylo uvedeno do provozu v lednu 2012. Dohodnutá kupní cena byla 165.000 Kč. Součástí smlouvy byl záznam o technickém stavu vozidla číslo [hodnota] s STK platnou do 24. 3. 2004. Spolu s vozidlem byly žalobci předány 2 kusy klíčů a osvědčení o technickém stavu vozidla.
7. Z osvědčení o registraci vozidla část II. [hodnota] (technického průkazu) bylo zjištěno, že vozidlo reg. značky [SPZ] mělo datum první registrace [datum]. Dle úředního záznamu v technickém osvědčení vozidla byl [právnická osoba] v [adresa] [datum] vystaven nový technický průkaz “za popsaný technický průkaz [hodnota] bylo vydáno ORV Č. [hodnota] “, s vlastníkem „[Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [datum], [adresa] “ .
8. Z příjmového pokladního dokladu č. [hodnota] společnosti [právnická osoba] [adresa], [právnická osoba]., IČ [IČO] bylo zjištěno, že společnost převzala 6. 4. 2023 od [Jméno zainteresované osoby 0/0] částku 165.000 Kč „ platba za vůz č. fakt. [hodnota] “.
9. Z usnesení vydaného [datum] soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorského úřadu [adresa], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že návrh [Jméno zainteresované osoby 0/0] na vyškrtnutí movité věci [Anonymizováno], reg. značky [SPZ], [hodnota] sepsané v protokolu o soupisu movitých věcí z [datum] č.j. [spisová značka] byl zamítnut.
10. Společnost [právnická osoba], IČ [IČO] zapsána v obchodním rejstříku vedeném u KS [adresa] v odd. C [číslo] má v předmětu podnikání výroba, obchod, služby.
11. Podle § 267 o.s.ř. lze uplatnit právo k majetku, který nepřipouští výkon rozhodnutí v řízení podle části třetí o.s.ř. vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí.
12. Vlastníkem věci se stane ten, kdo získá věc, která není zapsána ve veřejném seznamu a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. [§ 1109 odst. 1 písm. b) o.z.]
13. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené procesněprávní a hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí je důvodná. Žalobce prokázal vlastnictví osobního automobilu, tovární značky [značka], původní reg. značky [SPZ], nyní [SPZ], VIN: [hodnota]. Vozidlo nabyl řádnou kupní smlouvou od společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], která byla předchozím vlastníkem vozidla a má v předmětu podnikání mimo jiné i obchod. Žalobce po převzetí vozidla, technického osvědčení vozidla, ve kterém se nenachází žádný záznam, který by vyvolával jakékoliv pochybnosti o tom, že prodávající není vlastníkem a sady dvou klíčů k vozidlu zaplatil prodejci dohodnutou kupní cenu 165.000 Kč. Žalobce prokázal, že je vlastníkem v důvěře a dobré víře, neboť vozidlo koupil od vlastníka, který je podnikatelským subjektem podnikajícím i v oblasti obchodu, který se navíc označoval nejen názvem [právnická osoba]., ale též přídomkem [název] autobazar, což je patrno ze smlouvy i příjmového dokladu. Žalobce tak jednal v dobré víře nejen v zápis v registr vozidel, ale i v poctivost prodávajícího, který je podnikatelským subjektem. A protože vlastnické právo žalobce k sepsané movité věci nepřipouští, aby tato byla zpeněžena v exekuci vedené proti třetí osobě, tedy žalobci rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu dány důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V souzené věci žalovaná nijak nezavinila zabavení, resp. soupis věci nepatřící do výkonu rozhodnutí, a proto nelze hovořit o poměru úspěchu či neúspěchu ve věci. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu ČR z 9. 6. 2009, sp. zn. III. ÚS 292/2007 a rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.