Výrok
I. Řízení o zaplacení 2.954,97 Kč se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6.012 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v částce 9.878,50 Kč, kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 665,23 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 382,55 Kč, zákonném úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z 8.255,65 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 7.934,75 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem doručeným soudu 31. 8. 2023 se žalobce domáhal zaplacení 20.845,47 č s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 665,23 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 382,55 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8.255,65 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 7.934,75 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, kterou uzavřeli [datum] žalovaná a právní předchůdce žalobce [právnická osoba]. Předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 10.000 Kč, vyplacený hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s pevným úrokem 507 Kč a poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 4.900 Kč a 1.385 Kč za vyhodnocení úvěru a administrativní poplatky a 1.800 Kč za hotovostní inkaso. Celková dlužná částka činila 18.592 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet formou 14měsíčních splátek ve výši 1.328 Kč zaplatit nejpozději do 22.1.2023 a neocitnout se v prodlení. Žalovaná své závazky porušila tím, že opakovaně neplnila a ocitala se v prodlení, poslední splátku ve výši 1.330 Kč zaplatila 19.1.2022. Dlužná částka včetně úroků, poplatků a smluvních pokut činila 14.604 Kč. Pohledávka z výše uvedené úvěrové smlouvy, byla postoupena [datum] žalobci, s účinnosti od [datum]. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a poté předžalobní výzvou vyzvána k zaplacení částky jistiny 7.934,75 Kč, poplatků 6.348,35 Kč, smluvní pokuty 6.241,47 K4 a nákladů řízení. Žalovaná nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu v části smluvní pokuty ve výši 2.954,70 Kč zpět a navrhl zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.
4. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalovaná se bez předchozí řádné a včasné omluvy přes poučení soudu k jednání nedostavila. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a provedl žalobcem navrhované důkazy. Z takto provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.
5. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a původním věřitelem žalované [právnická osoba]., což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] a přílohy smlouvy, oznámením o postoupení pohledávek z [datum] a výzvou k zaplacení částky 22.393,25 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] „[název] “ uzavřené věřitelem [právnická osoba]. a žalovanou [datum] a přílohy smlouvy „ předpisu splátek „ , bylo prokázáno, že věřitel poskytla žalované v hotovosti v den podpisu částku 10.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s pevným úrokem 507 Kč, poplatkem 4.900 Kč, poplatkem za posouzení úvěruschopnosti dlužníka a administrativním poplatkem 1.385 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 1.800 Kč, při RPSN 272,44% vrátit ve 14měsíčních splátkách ve výši 1.328 Kč.
7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 31.7.2023 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 22.522,84 Kč ve lhůtě do 15. 8. 2023. Doklad o doručení výzvy prokazuje, že žalovaná byla právním nástupcem původního věřitele o dluhu informována a vyzvána k zaplacení.
8. Z interního přehledu plateb žalobce na úvěrový účet č. smlouvy [hodnota] bylo prokázáno, že byla v hotovosti zaplaceno dne 23.11.2021 částka 1.328 Kč, dne 17.12.2021 částka 1.330 Kč a dne 19.1.2022 částka 1.330 Kč.
9. Žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
10. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
11. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.
12. Ustanovení odst. 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není, anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. (§ 96 o.s.ř.)
13. Žalobce vzal žalobu zpět co do části smluvní pokuty ve výši 2.954,97 Kč a protože tak učinil jako osobo k tomu oprávněná, před zahájením jednání soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. (výrok I. tohoto rozsudku)
14. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.
15. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě.
16. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
17. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
18. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z prokázaných tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná převzala [datum] v den podpisu smlouvy od právního předchůdce žalobce 10.000 Kč a od 23.11.2021 do 19. 1. 2022 zaplatila hotově 3.988 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, nejen lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidována, či náhledem do exekučního rejstříku, ale i zkoumáním osobních a majetkových poměrů žalované, příjmů a výdajů její domácnosti a vyživovacích povinnosti a další závazků. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované), neboť k prokázání opaku nebyly předloženy žádné důkazy. Smlouvu shledal soud neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 6.012 Kč, představující rozdíl mezi přijatou částkou 10.000 Kč a zaplacenou částkou 3.988 Kč jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. (výrok II. tohoto rozsudku)
23. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení.
24. Žaloba na zaplacení příslušenství spočívajícího v kapitalizovaném smluvním úroku a úroku, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení a zákonném úroku z prodlení, smluvní pokutě a poplatcích byla pro neplatnost smlouvy, jak uvedeno výše, zamítnuta. (výrok III. tohoto rozsudku)
25. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté částky, rozhodne-li soud o lhůtě k vrácení. V obecné rovině je možno říci, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka nárok na zákonný úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení, tedy od faktického rozhodnutí soudu. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. značka 33 Cdo 3675/2021 – 262). Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.
26. Žalobce byl úspěšný v 29 % a v 71 % neúspěšný. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o.s.ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu žaloby. Žalobce byl převážně neúspěšný a nečinné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.