Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 239, [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalovaném žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění vzniklé na základě dvou uzavřených smluv o úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota], které s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[IČO] IČO, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] a [datum], na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a následně [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena údaji uvedenými žalovaným, lustrací v databázích, pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní nebo podnájemní smlouvou.
2. Na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] tedy obdržel žalovaný částku [částka] v hotovosti, kterou se zavázal splácet řádně a včas spolu s částkou [částka], která se skládá ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, sjednanou uzavřenou smlouvou, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to ve 30 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Poslední příslušná splátka přitom byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum], ke dni [datum] provedla žalobkyně vyčíslení pohledávky, přičemž dlužná jistina činila [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Po tomto datu nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Dle smlouvy se dále neuhrazená jistina úročí úrokem ve výši 15 % ročně, a to ode dne [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení, žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.
3. Na základě smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] obdržel žalovaný částku [částka] v hotovosti, kterou se zavázal splácet řádně a včas spolu s částkou [částka], která se skládá ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, sjednanou uzavřenou smlouvou, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to ve 24 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Poslední příslušná splátka přitom byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum], ke dni [datum] provedla žalobkyně vyčíslení pohledávky, přičemž dlužná jistina činila [částka] a dlužný poplatek částku [částka]. Dle smlouvy se dále neuhrazená jistina úročí úrokem ve výši 15 % ročně, a to ode dne [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení, žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalovaný následně na v pořadí druhou z pohledávek uhradil [částka].
4. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil. K jednání soudu se pak, ač řádně předvolán, nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
5. Ve věci je dán cizí prvek, neboť žalovaný je občanem Rumunska. Soud tedy určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterých platí, že (cit.) „Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a „Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť žalovaný měl v době uzavření obou smluv bydliště na území České republiky. Rozhodným právem je potom právo české, a to dle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), kdy za obvyklé bydliště žalovaného jako spotřebitele je třeba považovat Českou republiku, kde je evidován k trvalému pobytu a toto bydliště zároveň uvedl žalobci při uzavírání obou smluv o spotřebitelském úvěru.
6. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.
7. Žalovaný dne [datum] požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr, přičemž v žádosti uvedl, že je bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je rozvedený, pracuje jako řidič – strojník s čistým příjmem [částka], jeho odhadované měsíční výdaje jsou [částka], dále jsou uvedeny splátky externím subjektům ve výši [částka]. K žádosti byly vyžádány výplatní pásky za měsíce září a říjen 2021 a pracovní smlouva (důkaz: žádost o úvěr ze dne [datum]). Na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] obdržel žalovaný v hotovosti částku [částka], kterou se zavázal splácet spolu s poplatky v celkové výši [částka] (poplatek tvoří úrok ve výši [částka], částka za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], částka za službu komfortního a flexibilního splácení [částka]), splácet ve třiceti měsíčních splátkách po [částka], úroková sazba úvěru činí 40,40 % ročně, RPSN 50,22% (důkaz: zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota]). Žalovaný na úvěr uhradil [částka], přičemž poslední částečná úhrada proběhla dne [datum] (důkaz: tabulka umoření ze dne [datum]). Mezi stranami této smlouvy bylo dále sjednáno doplňkové pojištění, za poplatek v celkové výši [částka], jež byl rovněž rozložen do splátek úvěru (důkaz: Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota], zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum])
8. Žalovaný dne [datum] požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr, přičemž v žádosti uvedl, že bydlí na ubytovně, má základní vzdělání, je rozvedený, pracuje jako řidič – strojník s čistým příjmem [částka], jeho odhadované měsíční výdaje jsou [částka], dále jsou uvedeny splátky ve výši [částka]. K žádosti byly vyžádány výplatní pásky za měsíce červen a červenec 2022 a pracovní smlouva (důkaz: žádost o úvěr ze dne [datum]). Na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] obdržel žalovaný v hotovosti částku [částka], kterou se zavázal splácet spolu s poplatky v celkové výši [částka] (poplatek tvoří úrok ve výši [částka], částka za zpracování spotřebitelského úvěru [částka], částka za službu komfortního a flexibilního splácení [částka]) ve 24 měsíčních splátkách po [částka], úroková sazba úvěru činí 69 % ročně, RPSN 104,42 %. Mezi stranami této smlouvy bylo dále sjednáno doplňkové pojištění, za poplatek v celkové výši [částka], jež byl rovněž rozložen do splátek úvěru (důkaz: zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota]). Žalovaný na úvěr uhradil [částka], přičemž poslední částečná úhrada proběhla dne [datum] (důkaz: tabulka umoření ze dne [datum]).
9. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] od roku [Anonymizováno], přičemž jedním z jejích předmětů podnikání je rovněž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (důkaz: výpis z obchodního rejstříku ze dne [datum]).
10. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], příloha č. [hodnota], potvrzení o uhrazení úplaty ze dne [datum]), přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], zároveň byl k úhradě dluhu vyzván (důkaz: oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podací lístek). Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, kterou vyčíslila ve výši [částka] nejpozději do [datum], upomínka byla žalovanému odeslána téhož dne (důkaz: předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek).
11. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla v hotovosti žalovanému částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku spolu s poplatky za doplňkové služby v celkové výši [částka] v 30 pravidelných měsíčních splátkách. Úroková sazba činila 40,40 % ročně, sazba RPSN 50,22 %. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným následně dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla v hotovosti žalovanému částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku spolu s poplatky za doplňkové služby v celkové výši [částka] v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Úroková sazba činila 69 % ročně, sazba RPSN 104,42 %. Žalovaný na takto poskytnuté finanční prostředky uhradil celkem částku [částka]. Před uzavřením smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně dotazovala žalovaného na jeho příjmy a výdaje. Příjmovou situaci ověřila pracovní smlouvou a výplatními páskami. Výdajovou situaci žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala pouze v případě druhého úvěru, a to pouze částečně, smlouvou (pravděpodobně) o ubytování. Při posouzení výdajů vycházela pouze z údajů žalovaného, u prvního úvěru z částky [částka], kdy zohlednila rovněž jím uvedené splátky úvěrů u jiných poskytovatelů, u druhého úvěru zohlednila pouze splátku úvěru předchozího a výdaje ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky celkem [částka], jež měla představovat dosud nesplacenou část obou úvěrů, úroků z úvěru, smluvní pokutu a další poplatky nejpozději do [datum].
12. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.
21. V daném případě byl žalovanému poskytnut první úvěr ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši [částka] (v částce není zahrnuto pojistné). Celkovou částku spolu s pojistným ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit v měsíčních splátkách. Na svůj dluh uhradil žalovaný částku ve výši [částka]. Následně byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatky v celkové výši [částka] (ani zde není zahrnuto pojistné, jež činí [částka]). Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovaným pak byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni.
22. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelské úvěry, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak ani v jednom případě nebylo. Zejména v otázce výdajů žalovaného se v obou případech právní předchůdkyně žalobkyně spolehla toliko na informace sdělené samotným žalovaným, které nikterak dále neprověřovala. Ze zákona přitom přímo vyplývá povinnost poskytovatele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele na základě porovnání jeho příjmů a výdajů. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j.
23 Co 64/2021-129, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. V daném případě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně si žádným způsobem neobstarala informace o měsíčních výdajích žalovaného v souvislosti se splátkami poskytnutého úvěru a spokojila se pouze s ničím nedoloženými tvrzeními žalovaného, a to 2x po sobě. Za takových okolností právní předchůdkyně žalobkyně svou zákonnou povinnost nesplnila. Obezřetnost však byla namístě již s ohledem na to, že žalovanému byl v prvém případě poskytnut úvěr, jehož výše není zanedbatelná, reálně přesahuje jeho příjem za čtvrtletí. Nebylo přitom žádným způsobem zjišťováno, natož pak doloženo, jaké jsou výdaje žalovaného na bydlení a jeho běžné výdaje. Postup právní předchůdkyně žalobkyně je tak nedostačující, skutečnosti uváděné žalovaným bylo nutno ověřit a požadovat tak po žalovaném např. výpisy z účtu, doklady prokazující, kde bydlí apod. V otázce příjmů žalovaného právní předchůdkyně pracovala s pracovní smlouvou (která však soudu předložena nebyla) a výplatními páskami žalovaného (ani ty soudu předloženy nebyly). Žádné jiné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu nepředložila. Soud má proto za to, že není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrových smluv, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, nebo také rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 38 C 25/2020, a mnohé další).23. I přes absolutní neplatnost úvěrové smlouvy však zde nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl poskytnuté finanční částky ponechat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatných smluv) žalovanému částku [částka] a [částka] v hotovosti, což žalovaný stvrdil v obou případech svým podpisem, byť bez platného závazku. V řízení pak bylo prokázáno (a žalobkyně ostatně toto ani nijak nesporovala), že žalovaný na splátkách poskytnutých úvěrů uhradil celkem částku [částka]. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o [částka] (§ 2991 o. z.). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka], a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dluhu (resp. částky vyšší) oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané dne [datum], když posoudil, že se mohlo dostat do jeho dispozice nejpozději dne [datum] (§ 573 o. z.), nejbližší následující pracovní den je pak možné považovat za první den prodlení, Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to ve výši 12,75 % ročně. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů.
24. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., avšak s tím, že žalovanému, který byl ve věci z větší části úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.