Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

18 C 127/2026

Soud: Okresní soud Praha-východDatum rozhodnutí: 30. 7. 2026Č. j.: 18 C 127/2026-19Samosoudkyně: Mgr. Michaela KopeckáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 10. 2026Předmět řízení: o 56 483,75 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPY:2026:18.C.127.2026.1
náklady řízenílhůtynáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (58) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 30 283,75 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 26 933,96 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky [částka], sestávající z jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranše ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] a poplatků za volitelné služby ve výši [částka] a [částka]. Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na jejímž základě měla žalované poskytnout peněžní prostředky až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaná se měla zavázat vrátit čerpané prostředky spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka měla být splatná dne [datum]. Kreditní rámec měl skončit dne [datum]. Žalobkyně dále tvrdila, že dne [datum] vyplatila žalované na účet č. [č. účtu] částku [částka]. Podle smlouvy byla sjednána úroková sazba 0,933 % denně z nesplacené části jistiny, poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a poplatky za volitelné služby „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ ve výši [částka] a „[Anonymizováno] “ ve výši [částka]. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky; žalobkyně ji vyčíslila částkou [částka] jež odpovídá prvním 90 dnům prodlení žalované v období od [datum] do [datum]. Žalovaná řádně a včas nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně smlouvu dne [datum] vypověděla. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované podle interní metodiky, na základě lustrací v registrech, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, údajů získaných prostřednictvím AISP, bankovních výpisů a výplatních pásek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Jelikož bylo možno ve věci rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná proti tomuto postupu přes řádně doručenou výzvu nevznesla námitky, soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná dne [datum] elektronicky uzavřely smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím služby BankID. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše [částka]. RPSN byla ve smlouvě uvedena ve výši 1 486,26 %, úroková sazba ve výši 0,933 % denně a poplatek za vyplacení tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky. Datum splatnosti první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí Úvěru) byl stanoven na [datum].

5. Z předpisu denních splátek a z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „[Anonymizováno] Půjčka“ vyplývá, že denní splátka úvěru měla činit [částka]. Denní splátka se skládá z denní splátky jistiny, denní splátky úroku a denní splátky poplatků. Výše zápůjční úrokové sazby je pevná a činí 0,933 % denně. Smlouva je uzavřená na dobu platnosti kreditního rámce prodlouženou o 29 dní, což je až 1 829 dní. Úvěr je rozdělen na denní splátky, žalované bylo žalobkyní doporučeno hradit v měsíčních úhradách každých 30 dní.

6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalované byla dne [datum] vyplacena částka [částka].

7. Z listiny označené „Identifikované příjmy“ soud zjistil pouze to, že žalobkyně ve svém interním systému evidovala jako ověřený čistý měsíční příjem žalované částku [částka]. Žalobkyně však nedoložila bankovní výpisy, výplatní pásky ani jiné podklady, z nichž tento údaj měla zjistit.

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně soud zjistil obsah záznamu v interním systému žalobkyně. Podle něj měla žalovaná žít ve dvoučlenné společně hospodařící domácnosti, pravidelné měsíční výdaje na půjčky měly činit [částka], výdaje na bydlení [částka], ověřený čistý měsíční příjem [částka], příjem uvedený spotřebitelkou [částka], minimální výdaje [částka] a disponibilní příjem [částka].

9. Z e-mailového podání žalobkyně ze dne [datum], zaslaného na adresu [e-mail], soud zjistil, že žalobkyně žalované sdělila, že je 91 dní v prodlení se splácením úvěru, tj. od splatnosti 1. splátky dne [datum], a vyzvala ji k úhradě částky [částka].

10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě uplatněné pohledávky ve lhůtě tří dnů. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne [datum].

11. Z dalších předložených listin soud neučinil skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.

12. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona se schopnost spotřebitele plnit sjednané povinnosti posuzuje zejména porovnáním jeho příjmů, výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci, včetně závazků a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

17. Soud dospěl k závěru, že účastnice uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto byla před jejím uzavřením povinna důkladně posoudit úvěruschopnost žalované a úvěr poskytnout pouze tehdy, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.

18. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované se podává, že sama žalovaná uvedla, že má čistý měsíční příjem [částka], výdaje na bydlení ve výši minimálně [částka] a splácí měsíčně částku [částka]. Sama žalobkyně pak vypočetla žalované minimální výdaje v částce [částka] měsíčně. I pokud by tato částka zahrnovala náklady na bydlení, minimální měsíční výdaje společně se splátkami dosavadních úvěrů by činily [částka] a žalované by tak měsíčně zbývala částka [částka], což soud považuje s ohledem na skutečnost, že za měsíc měla žalovaná splatit celkem [částka] ([částka] x 30 dní) za částku nedostatečnou pro závěr, že zde není důvodná pochybnost o tom, že žalovaná bude schopna předmětný spotřebitelský úvěr splácen. Soud proto uzavřel, že žalobkyně porušila svou zákonnou povinnost, když i přes shora uvedené skutečnosti žalované předmětný spotřebitelský úvěr poskytla.

19. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení jen vrácení toho, co žalované skutečně poskytla, tedy částky [částka]. Na smluvní úrok, poplatek za vyplacení tranše ani poplatky za volitelné služby žalobkyni právo nevzniklo, neboť tato plnění mají původ pouze v neplatné smlouvě.

20. Spotřebitelka je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani nedoložila žádné okolnosti svých příjmových, majetkových a sociálních poměrů, které by odůvodňovaly určení delší doby plnění. S přihlédnutím k výši jistiny, době uplynulé od jejího poskytnutí a procesní pasivitě žalované soud určil jako dobu přiměřenou možnostem žalované tři dny od právní moci rozsudku.

21. Nárok na zákonný úrok z prodlení žalobkyni dosud nevznikl. Při neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelka může dostat do prodlení s vrácením jistiny až po marném uplynutí doby přiměřené jejím možnostem. Výzva žalobkyně k úhradě ani jí tvrzená výpověď neplatné smlouvy prodlení žalované nezaložily (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, zveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2026). Soud proto žalobu v části požadovaného zákonného úroku z prodlení zamítl.

22. Žalobkyni proto soud přiznal částku [částka]. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, přičemž jí byla přisouzena částka [částka]. Její úspěch ve věci tak činí 46,69 %, zatímco úspěch žalované činí 53,31 %. V řízení tak byla z převážené části úspěšná žalovaná a náleží jí tedy právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto vyslovil, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací