18 C 180/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni výživné, a to zpětně od října 2024 s tím, že za období od října 2024 do vydání rozsudku žádá přiznat výživné ve výši [částka] měsíčně a do budoucna ve výši [částka] měsíčně, současně požadovala přiznat náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně není schopna se sama živit pro dlouhodobý závažný psychický stav, který zahrnuje [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] poruchu osobnosti – typ [Anonymizováno]. Žalobkyně pobírá pouze invalidní důchod I. stupně ve výši cca [částka] měsíčně a žádný další příjem nemá. Žalobkyně žije s matkou a dvěma nezletilými bratry v domě v [Anonymizováno], je plně závislá na matce v každodenním fungování i financování základních potřeb. Náklady na běžný život a léčbu žalobkyně dosahují 37 000–[částka] měsíčně, přičemž terapeutická péče tvoří dominantní část těchto výdajů. Psychoterapie je pro žalobkyni jedinou účinnou formou léčby a její přerušení vede ke zhoršení zdravotního stavu, což se již v minulosti stalo a vyústilo v akutní hospitalizaci. Žalovaný žalobkyni nehradil ani nehradí žádné výživné, zavázal se však v rámci rozvodu s matkou žalobkyně, že bude žalobkyni hradit náklady její terapie v částce 20 000 Kč – 25 000 Kč měsíčně. Tyto náklady hradil do ledna 2025, kdy platby pozastavil, neboť žalobkyně nesouhlasila s jeho návrhem na změnu terapeuta. Otec přispívá na výživu žalobkyně pouze kapesným [částka] měsíčně a hrazením mobilního paušálu ve výši [částka]. Ukončení hrazení terapií žalovaným považuje žalobkyně za krok spojený se změnou zacházení žalovaného s žalobkyní po rozvodu, žalovaný tím vyvíjí tlak na sdílení obsahu terapií a změnu terapeuta. Neplacení výživného a neposkytování příspěvku na terapie vedlo k náhlému přerušení terapie a tím k destabilizaci zdravotního stavu žalobkyně. Žalovaný má velmi nadstandardní životní úroveň. Má vysoké příjmy ze společnosti [právnická osoba]., v níž vlastní 50 % podíl a vykonává funkci jednatele. Má vedle příjmů z podnikání dále příjem z pronájmu bytu a rozsáhlý movitý i nemovitý majetek v řádu desítek milionů korun. Životní úroveň žalovaného a jeho majetkové a příjmové poměry se vymykají běžným poměrům a umožňují úhradu žalobkyní navrhovaného výživného, aniž by se to jakkoli negativně projevilo na životní úrovni žalovaného či jeho schopnosti plnit své další povinnosti. Příjem matky žalobkyně je nízký a často nepravidelný, zejména z důvodu péče o žalobkyni. V současné době je zaměstnána s hrubým příjmem [částka] měsíčně. Matka žalobkyně sama financuje většinu jejích potřeb. K budoucím plánům žalobkyně uvedla, že doufá v pokračování studia. Po zlepšení jejího zdravotního stavu by ráda dokončila střední školu, kdy vhodným zařízením se jeví [právnická osoba]. Onemocnění žalobkyně se v běžném životě projevuje [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] fóbií, [Anonymizováno] se [Anonymizováno], problémy s [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], v podstatě se jedná o [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Invalidní důchod byl žalobkyni přiznán od [datum]. Z důvodu přerušení hospitalizace byla žalobkyně na přelomu března a dubna 2025 hospitalizována pro akutní zhoršení zdravotního stavu. Následně došlo k obnovení terapie u [tituly před jménem] [jméno FO] v omezeném rozsahu. Žalobkyně se změnou terapeuta nesouhlasí z důvodu vybudované důvěry a povahy probíraných témat.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí v celém rozsahu a přiznání náhrady nákladů. Uvedl, že požadovaná výše výživného neodpovídá potřebám žalobkyně ani jejím možnostem vlastní výdělečné činnosti. Žalovaný byl přesvědčen, že žalobkyně je schopna se samostatně živit a v rozsahu, kdy není její schopnost samostatné obživy zachována pro duševní nemoc jí byl přiznán invalidní důchod. Poukazoval na to, že žalobkyně byla shledána práce neschopnou pouze v rozsahu 45 % a ve zbytku tedy pracovat může. Žalovaný dále rozporoval nezbytnost nákladů žalobkyně na psychoterapii. Nákladné soukromé psychoterapie žalovaný nepovažoval za účelné, když lze tyto služby zajistit i bezplatně prostřednictvím úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Nadto žalovaný zpochybnil i samotnou odbornost současného terapeuta žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Kromě neuspokojivého výsledku několikaleté terapie poukázal na riziko závislosti na terapeutovi a na skutečnost, že k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobkyně došlo v době jeho péče. Žalovaný tvrdil, že neměl přístup k informacím o zdravotním stavu, invalidním důchodu ani hospitalizaci žalobkyně, a že mu nebyly sdělovány ani základní údaje potřebné k posouzení jejích potřeb. Změnu terapeuta navrhoval žalobkyni z důvodu pochybností o účinnosti dosavadní léčby a po konzultacích s odborníky. Odmítl, že by měl zájem získávat důvěrné informace o žalobkyni. Tvrzení žalobkyně o „finančním vydírání“ označil za nepravdivé. Tvrdil, že se snažil získat obecné informace o povaze onemocnění a možnostech podpory a že současný terapeut žalobkyně odmítl osobní jednání. Uvedl, že žalobkyni zajistil kontakt s jinou terapeutkou, který však žalobkyně odmítla. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že jeho příjem činí přibližně [částka] měsíčně z pracovního poměru u společnosti [právnická osoba]., dále má pravidelný příjem z nájmu ve výši [částka] měsíčně a pravidelný příjem z výplaty nerozděleného zisku společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka] měsíčně. Výdaje na bydlení má ve výši [částka] měsíčně. Na nezletilého syna [jméno FO] hradí výživné [částka] měsíčně a na zletilého syna [Anonymizováno] výživné ve výši taktéž [částka] měsíčně. Namítl, že majetek společnosti [právnická osoba]. není relevantní pro posouzení jeho životní úrovně a žádal, aby byly zohledněny i osobní a majetkové poměry matky žalobkyně. Nárok žalobkyně na přiznání výživného považoval za rozporný s dobrými mravy, neboť žalobkyně se k němu chová hrubě urážlivým způsobem.

3. Účastníci shodně prohlásili a učinili nesporným, že žalobkyně je dcerou žalovaného. Manželství rodičů žalobkyně bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně žije od rozvodu manželství jejích rodičů trvale s matkou a nezletilým bratrem [jméno FO]. Její již zletilý bratr [Anonymizováno] žije aktuálně v [Anonymizováno] a když se vrací do ČR, tak taktéž žije u matky. Žijí v nemovitosti v [Anonymizováno], která je ve společném jmění manželů žalovaného a matky žalobkyně. Žalovaný hradil terapie žalobkyně do prosince roku 2024 včetně, a to tak, že proplácel vystavené faktury [tituly před jménem] [jméno FO]. Od ledna 2025 přestal terapie proplácet. Výživné k rukám žalobkyně žalovaný nikdy nehradil. Žalovaný na potřeby žalobkyně hradí částku [částka] měsíčně jako kapesné a [částka] za telefon prostřednictvím své společnosti. Žalobkyně má od svých 12 let zdravotní problémy, byla jí diagnostikována disociativní porucha osobnosti, ADHD, emočně nestabilní porucha osobnosti – typ hraniční, opakovaně byla hospitalizována v Psychiatrické léčebně [adresa], naposledy v březnu 2025 na 3 týdny po ukončení terapie u [tituly před jménem] [jméno FO]. Její psychické problémy mohou žalobkyni ohrožovat na životě. V dubnu 2022 se žalobkyně pokusila o sebevraždu. Žalobkyně má od [datum] nárok na invalidní důchod ve výši [částka].

4. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých bratrů žalobkyně [adresa] pro dobu po rozvodu manželství žalovaného a matky žalobkyně tak, že se svěřují do rovnoměrné střídavé péče rodičů, otec se zavázal přispívat na výživné pro každého syna částkou [částka] měsíčně k rukám matky, matka pak částkou [částka] měsíčně k rukám otce, počínaje od právní moci rozsudku o rozvodu rodičů. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že zletilé dceři rodičů (žalobkyni) byla diagnostikována [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a je v jejím případě řešena otázka [Anonymizováno], kdy o zletilou dceru v době rozhodnutí pečovala matka. K osobním a majetkovým poměrům žalovaného bylo zjištěno, že má tři vyživovací povinnosti, příjem má ve výši [částka] čistého měsíčně a dále [částka] měsíčně z nájmu. Společnost [právnická osoba]., v níž vlastní 50 % podíl, měla nerozdělený zisk ve výši [částka] a společnost [právnická osoba]., v níž měl taktéž 50 % podíl, měla nerozdělený zisk zhruba [částka]. Náklady na bydlení měl žalovaný [částka] měsíčně. Matka žalobkyně měla náklady na bydlení [částka] měsíčně, které hradili rodiče společně, a byla hlášena na úřadu práce. Z dřívějšího pracovního poměru měla příjem [částka].

5. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla schválena dohoda žalovaného a matka žalobkyně o změně péče o nezletilého [jméno FO], který se dle dohody rodičů nově svěřuje do péče matky. Otec se zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno FO] částkou [částka] měsíčně k rukám matky, počínaje dnem [datum]. Otec v rámci opatrovnického řízení sdělil, že necítí svou vyživovací povinnost ke zletilé žalobkyni, neboť ta pobírá částečný invalidní důchod a podle otce by se měla v tomto směru snažit. V řízení bylo zjištěno, že matka žalobkyně bydlí v rodinném domě ve společném jmění jejím a žalovaného. Společnou domácnost vede s žalobkyní, jejím nezletilým bratrem [jméno FO] a jejím zletilý bratr žalobkyně [Anonymizováno], když se vrátí z [Anonymizováno], kde nyní pobývá. Náklady na bydlení má [částka] až [částka], což hradí sama. Pracuje jako komunitní koordinátorka a má příjem cca [částka] měsíčně. Žalovaný má náklady na bydlení [částka] měsíčně, které hradí sám. Společnost [právnická osoba]., kde žalovaný vlastnil 50 % podíl, zanikla fúzí se společností [právnická osoba]., kde žalovaný nadále vlastní 50 % podíl. Žalovaný měl příjem z nájmu bytu na [adresa] ve výši cca [částka] měsíčně a z pracovního poměru ředitele společnosti [právnická osoba]. ve výši cca [částka] měsíčně. Společnost [právnická osoba]. se zabývá prodejem drobné elektroniky a vlastní nebytové prostory na [adresa], kde sídlí. Skladové zásoby má v hodnotě cca [částka], na zboží je dle vyjádření žalovaného úvěr ve stejné výši. Obrat společnosti za poslední rok byl [částka]. Měsíčně je otci vyplácena z nerozděleného zisku společnosti částka [částka], na základě rozhodnutí společníků. V majetku společnosti je asi 8 vozidel hodnoty cca [částka] jedno. Matka žalobkyně má úspory asi [částka], žalovaný má úspory ve stejné výši. Nezletilý František je zdráv a má běžné potřeby dítěte jeho věku.

6. Z protokolu z jednání konaného před zdejším soudem dne [datum], pod sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že před zdejším soudem je vedeno řízení o vypořádání společného jmění žalovaného a matky žalobkyně. K vypořádání je uplatněna nemovitost na LV č. [hodnota], dluh ve výši [částka], blíže nekonkretizované finanční produkty, podíl ve společnosti [právnická osoba]., zisk z podílu ve společnosti [právnická osoba]., zisk z pronájmu bytu žalovaného na [adresa], zůstatky na účtech, dále vnosy a investice.

7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti:

8. Z návrhu dohody rodičů o úpravě poměrů, výchovy a výživy [Anonymizováno] a [jméno FO] pro dobu po rozvodu a dohody o výživném pro zletilou dceru [Jméno žalobkyně] pro dobu po rozvodu ze dne [datum] soud zjistil, že návrh zpracovala advokátní kancelář zastupující žalovaného a žalovaný v tomto dokumenty navrhl, že bude přispívat na výživu žalobkyně částkou [částka] měsíčně a dále na výdaje související s léčením a terapiemi až do celkové výše [částka] měsíčně. Tato dohoda však nakonec nebyla podepsána.

9. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] soud zjistil, že posuzující lékařka [tituly před jménem] [jméno FO] vydala dne [datum] posudek o invaliditě, kdy zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen jako , podezřelý výraz10. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] vydaného posuzující lékařkou [tituly před jménem] [jméno FO], jehož účelem je posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně, je konstatován , datum11. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], ke dni [datum] se podává, že se jedná o společnost s ručením omezením, předmětem podnikání je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, poskytování software. Jednatelem společnosti je žalovaný a [jméno FO], kteří jednají samostatně. Společníky společnosti jsou oba jednatelé, každý v rozsahu 50 %. Na společnost [právnická osoba]. jako společnost nástupnickou přešlo fúzí sloučením veškeré jmění zanikající společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, ; rozhodným dnem fúze je [datum].12. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], ke dni [datum] se podává, že společnost byla ke dni [datum] vymazána z obchodního rejstříku z důvodu zániku fúzí sloučení se společností [právnická osoba].13. Z rozvahy společnosti [právnická osoba]. k [datum], z výkazu zisku a ztráty společnosti [právnická osoba]. ke dni [datum] a z přílohy účetní závěrky společnosti [právnická osoba]. k [datum] se podává, že společnost [právnická osoba]. vykázala k [datum] zisk ve výši [částka], která bude převeden do nerozděleného zisku minulých let, závazky z obchodních vztahů nejsou k [datum] evidovány.14. Ze zprávy nezávislého auditora určené společníkům [právnická osoba]., IČO: [IČO], ze dne [datum], se podává, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti [právnická osoba]. k [datum] a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok končící [datum].15. Z rozvahy ke dni [datum] společnosti [právnická osoba]., se podává, že společnost má dlouhodobý hmotný majetek ve výši přesahující 14 milionů Kč čistého, v pozemcích a stavbách částku přes 13 milionů Kč, vlastní kapitál společnosti je 59 milionů Kč, výsledek hospodaření běžného účetního období činí [částka].16. Z výkazu zisku a ztráty ke dni [datum] společnosti [právnická osoba]. se podává, že provozní výsledek hospodaření byl [částka], výsledek hospodaření před zdaněním byl [částka], po zdanění pak [částka], a čistý obrat za účetní období byl [částka].17. Z účetní závěrky k [datum] společnosti [právnická osoba]. se podává, že z přehledu o změnách vlastního kapitálu je zůstatek k [datum] vlastního kapitálu společnosti [částka], společnost vykázala k [datum] zisk ve výši [částka], vykázaný zisk bude převeden do nerozděleného zisku minulých let, společnost měla daňovou povinnost ve výši [částka], rozhodným dnem fúze sloučením je [datum]. Náklady společnosti na odměny statutářů činily částku ve výši [částka]. K tomu žalovaný uvedl, že má ze společnosti příjem pouze ze závislé činnosti, jako zaměstnanec, stejně to pak má i druhý jednatel, ani jednomu z nich není vyplácena odměna za výkon funkce jednatele.18. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], se podává, že společnost [právnická osoba]. vlastnila k uvedenému datu podíl id. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] k pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o velikosti 76 m2, ostatní plocha. Tento spoluvlastnický podíl přešel na společnost [právnická osoba].19. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], se podává, že společnost [právnická osoba]. vlastnila k uvedenému datu pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o velikosti 93 m2, ostatní plocha. Tato nemovitost je aktuálně ve vlastnictví společnosti [právnická osoba].20. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV [Anonymizováno] a pro LV č. [hodnota], k. ú. [adresa], se podává, že společnost [právnická osoba]. vlastnila k uvedenému datu spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], kdy na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] stojí stavba č. p. [Anonymizováno], bytový dům, v němž společnost [právnická osoba]. vlastnila jednotku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jiný nebytový prostor, s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti id. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jednotku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jiný nebytový prostor, s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti id. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jednotku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jiný nebytový prostor, s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti id. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jednotku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jiný nebytový prostor, s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti id. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jednotku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jiný nebytový prostor, s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti id. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Tyto nemovité věci jsou aktuálně ve vlastnictví společnosti [právnická osoba].21. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], se podává, že paní [jméno FO], matka žalobkyně, je vlastnicí pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rod. dům, dále pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, a pozemku parc. č. [hodnota], zahrada. Tuto nemovitost užívá babička žalobkyně.22. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV [Anonymizováno] a LV č. [hodnota], k. ú. [adresa], se podává, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ bytu č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] spolu s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Druhým spoluvlastníkem této nemovitosti je bratr žalovaného. V bytě žijí rodiče žalovaného, kteří zde mají zřízeno věcné břemeno doživotního užívání.23. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], se podává že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] s podílem o velikosti id. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] na společných částech nemovitosti. Žalovaný byt pronajímá.24. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa] u Černovic, se podává, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí stavba č. p. [Anonymizováno], rod. dům, a dále pozemků (zahrady) parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] a pozemků (orné půdy) parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Druhým spoluvlastníkem je bratr žalovaného. K stavebnímu pozemku a zahradě je zřízeno věcné břemeno požívání ve prospěch rodičů žalovaného. Podle žalovaného se jedná o chalupu, kterou jeho rodiče užívají.25. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], se podává, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ k pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], oba orná půda, parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], trvalý travní porost, a č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], ostatní plocha. Podle žalovaného se jedná o pozemky, které jsou pronajímány zemědělskému družstvu, výnosy plynou rodičům žalovaného.26. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], se podává, že pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rod. dům, dále pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. [Anonymizováno], pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zahrada, a parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zahrada, jsou ve společném jmění žalovaného a matky žalobkyně.27. Z komunikace žalovaného se žalobkyní z března roku 2025 se podává, že se žalovaný ptá žalobkyně, zda chce nadále používat chatu, aby podle toho rozhodl o placení záloh na elektřinu. Žalobkyně odpovídá, že se těmito záležitostmi zabývá její matka. Žalobkyně reaguje na dřívější pozdrav žalovaného z [adresa], kde ji informuje, že jí přivezl různé dárky, které pro ni vybral, a žádá žalovaného, aby jí přestal psát, telefonovat a posílat pozdravy, a uvádí, že s ním na večeři už nikdy nepůjde. Žalobkyně reaguje kriticky na zasílané dárky. Dne [datum] zve žalovaný žalobkyni na večeři. Žalobkyně jednoznačně odpovídá, že s ním nikam nepůjde, nechce se s ním vídat a žádá ho, aby ji přestal kontaktovat.28. Z komunikace žalovaného s matkou žalobkyně se podává, že dne [datum] žalovaný píše matce žalobkyně, že opakovaně uvedla, že je pro ni soužití s žalobkyní velmi těžké. Na základě toho navrhuje, aby žalobkyně žila s ním v domě a matka se přestěhovala do bytu, „aby mohla žít více v klidu“. Matka žalobkyně odpovídá, že situace je sice těžká, ale pokud bude potřeba něco řešit, vyřeší to sama s žalobkyní. Nabídku odmítá. Neznámého dne žalovaný píše matce žalobkyně, že pokud by chtěla odjet s dětmi na několik dní, postará se v období [Anonymizováno]. [Anonymizováno].–[Anonymizováno]. [Anonymizováno]. o žalobkyni. Matka odpovídá, že žalobkyně se o sebe podle jejího názoru postará sama, a děkuje. V závěru se dotazuje na možnost využití auta. Žalovaný dne [datum] píše matce žalobkyně, že pokud mluvila o pocitu nesvobody kvůli žalobkyni, nadále platí jeho nabídka, aby si bydlení vyměnili: on by žil s žalobkyní v domě a matka v bytě. Zároveň se ptá, jak by si matka přála, aby proběhlo její seznámení s osobou jménem [Anonymizováno]. Matka nabídku odmítá. Uvádí, že žalobkyně je dospělá a svobodná a rozhoduje se sama. V závěru reaguje na zmínku o [Anonymizováno] přáním více empatie. Neznámého dne se žalovaný ptá matky žalobkyně, ve které nemocnici se žalobkyně nachází, aby ji mohl následující den navštívit. Matka dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. uvádí, že nemá oprávnění sdělovat informace za žalobkyni, protože je dospělá, a pokud bude chtít žalovanému něco sdělit, učiní tak sama.29. Z komunikace mezi účastníky ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný žádá žalobkyni o zaslání dokumentů týkajících se invalidního důchodu (rozhodnutí o přiznání, osobní list důchodového pojištění, posudek o invaliditě). Žalobkyně se dotazuje, k jakému účelu mají být dokumenty použity, a kam je má poslat. Žalovaný reaguje neurčitě, uvádí, že jej to „zajímá“, aby tomu „rozuměl“, a zmiňuje chráněné bydlení. Žalobkyně sděluje, že pokud dokumenty nejsou nezbytné, a žalovaný je jen chce, nepřeje si je poskytovat, protože jde o její soukromí. Současně probíhá nezávazná komunikace o pozvání na večeři, které žalobkyně odmítá.30. Z komunikace žalovaného s novou terapeutkou [jméno FO] se podává, že tato nabízí žalovanému termín terapie. Pokud žalobkyně se stávajícím terapeutem dojdou k závěru, že by změna terapeuta byla pro žalobkyni prospěšná, má ji žalovaný dát vědět. Žalovaný odpovědí ze dne 26. 11. sděluje, že zatím počítá s termínem 24. 1. v 11 hod. Dne 16. 1. pak žalovaný píše, že stávající psychoterapeut je se změnou srozuměn a žalobkyně počítá s výše uváděným termínem.31. Z komunikace účastníků ohledně změny terapeuta se podává, že žalovaný dne [datum] sděluje žalobkyni, že jí našel novou psychoterapeutku, sjednal s ní sezení na [datum] v [Anonymizováno], zasílá na ni kontaktní údaje, a sděluje, že od tohoto data přestane hradit terapii u [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně se ptá na důvod změny. Uvádí, že je s [tituly před jménem] [jméno FO] spokojena, léčba jí pomáhá a chce v ní pokračovat. Ptá se, zda existuje něco, co by změnilo rozhodnutí žalovaného neplatit léčbu. Žalobkyně žádá čas na rozmyšlenou a informace o tom, do kdy se má rozhodnout. Žádá také zaslání komunikace mezi žalovaným a novou terapeutkou, pokud existuje. Žalovaný dne [datum] sděluje, že jeho rozhodnutí ohledně [tituly před jménem] [jméno FO] je konečné. Potvrzuje, že žalobkyni na sezení odveze. Informuje ji o čase schůzky s novou terapeutkou ([Anonymizováno]. [Anonymizováno]. v 9:50) a pokynech k příchodu. Žalobkyně odpovídá, že ještě neví, jestli na sezení půjde, pokud by šla, dopraví se tam sama. Následně dne [datum] sděluje žalobkyně žalovanému, že sezení může zrušit, že o novou terapeutku nestojí. Žalovaný [datum] odpovídá, že jej to mrzí, že chce pro žalobkyni to nejlepší.32. Z lékařské zprávy , jméno FO33. Z předběžné propouštěcí zprávy z , adresa34. Z překladové zprávy [Anonymizováno] nemocnice v [Anonymizováno] ze dne [datum] se podává, že žalobkyně byla , datum35. Ze zprávy [Anonymizováno] ošetřujícímu lékaři včetně výstupní zprávy vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla přijata , právnická osoba36. Ze zprávy [Anonymizováno] ošetřujícímu lékaři včetně výstupní zprávy vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] se podává, že žalobkyně byla dne , právnická osoba37. Z emailové komunikace žalovaného s žalobkyní z října 2023 soud zjistil, že žalobkyně reaguje na email žalovaného ze dne [datum] zaslaný [tituly před jménem] [jméno FO] (v kopii zasláno i matce žalobkyně), ve věci vyšetření klinickým psychologem, kde se žalovaný dotazuje [tituly před jménem] [jméno FO], zda souhlasí s tím, že žalovaný pro žalobkyni zajistí klinického psychologa, aby jí vyšetřil a uvádí, že žalobkyně s tím souhlasí. Žalobkyně v odpověď žalovanému ze dne [datum], která je zároveň adresována i [tituly před jménem] [jméno FO] a matce žalobkyně, uvádí, že s vyšetřením klinickým psychologem nesouhlasila, že o screening testech a jejich použití a výhodách a nevýhodách ví, a že věří [tituly před jménem] [jméno FO] jako psychiatrovi i jako terapeutovi, je s průběhem i tempem léčby spokojená, žádá žalovaného, aby o jejím [podezřelý výraz] stavu nemluvil s cizími lidmi.38. Z potvrzení [tituly před jménem] [jméno FO] o probíhající terapeutické péči s žalobkyní ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je od roku , jméno FO39. Z faktur za terapie soud zjistil, že faktura č. [hodnota] vydaná dodavatelem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] zněla na částku [částka] za poradenství 2. 1., 10. 1. (2x 3 hod), 15. 1. (2 hod), faktura č. [hodnota] ze dne [datum] zněla na částku [částka] za poradenství [datum] (2 hod online), faktura č. [hodnota] ze dne [datum] zněla na částku [částka] za poradenství 14. 2., 25. 2., 5. 3. a [datum] (2+1, 5, +2 +4 hod online), faktura č. [hodnota] ze dne [datum] zněla na částku [částka] za poradenství 23. 5, 30. 5. a [datum] (2+ 1+1 hod online); faktura č. [hodnota] ze dne [datum] zněla na částku [částka] za poradenství 20. 6., 25. 7., 1. 8, 15. 8., 19. 9 (4 x 2 hod), 5. 9. ,29. 8. (2x 3 hod), faktura č. [hodnota] ze dne [datum] zněla na částku [částka] za poradenství [datum] (2 hod online), faktura č. [hodnota] ze dne [datum] zněla na částku [částka] za poradenství [datum] (1,5 hod online), faktura č. [hodnota] ze dne [datum] zněla na částku [částka] za poradenství [datum] (2 hod online).40. Z výpisu z účtu k hrazení terapií č. [č. účtu] u [právnická osoba]., na jméno žalovaného soud zjistil, že na tento účet dne [datum] vložil žalovaný finanční prostředky v částce [částka] a účet byl používán toliko ke hrazení nákladů terapie žalobkyně. Dne [datum] z něj byla zaplacena částka [částka], dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, . Všechny tyto platby byly realizovány s avízem „Pane doktore, děkujeme moc za péči o [jméno FO] “.41. Z emailové komunikace žalovaného s matkou žalobkyně, soud zjistil, že matka žalobkyně ze dne [datum] psala žalovanému, že je třeba vyřešit mimo rozvodovou dohodu po plnoletosti žalobkyně, aby žalobkyně mohla pokračovat v terapii. Je proto třeba vytvořit bankovní účet, kde by bylo vloženo [částka], které byly původně určeny na auto. To by pokrylo cca roční terapii, a to do jejích alespoň 21 let, kdy se teoreticky uzavírá psychologický vývoj osobnosti. Žalovaný emailem ze dne [datum] odepsal, že s návrhem matky žalobkyně souhlasí, má připraveno [částka], bude nápomocný s čím bude třeba.42. Z protokolu o jednání před soudem I. stupně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rodiče (žalovaný a matka žalobkyně) potvrdili, že se současně i dohodli na výživném pro žalobkyni, kdy žalovaný nad rámec výživného bude žalobkyni přispívat ještě [částka] na její terapie.43. Z lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne , datum44. Z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne , jméno FO45. Z lékařské zprávy , jméno FO46. Z výstupní zprávy z , datum47. Z takto zjištěných skutkových okolností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:48. Žalobkyně je zletilou dcerou žalovaného. Žalovaný a matka žalobkyně se rozvedli v říjnu 2024 a minimálně od června 2024 pečovala o žalobkyni její matka. Žalobkyně dlouhodobě trpí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], které ji neumožňují pokračovat ve studiu, ač byla nadanou studentkou, jak dokládá skutečnost, že se dostala na osmileté gymnázium a na základní škole měla samé jedničky. Opakovaně byla [podezřelý výraz] v [Anonymizováno], v roce 2022 v souvislosti s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Posledně pak v na jaře 2025, kdy došlo k přerušení terapeutické péče ze strany pana [tituly před jménem] [jméno FO], když žalovaný konce roku 2024 odmítl tyto terapie nadále hradit, ač je do té doby od roku 2019 bez výhrad hradil. Žalovaný činí kroky vedoucí ke změně terapeuta žalobkyně, a to přes její jasně projevený nesouhlas. Tvrzení žalovaného, že tak činí proto, že pan [jméno FO]. [jméno FO] nemá dostatečnou kvalifikaci a hrozí nebezpečí závislosti žalobkyně na terapeutovi, soud neuvěřil. Toto tvrzení se s ohledem na skutečnost, že žalovaný terapeutickou péči [tituly před jménem] [jméno FO] podporovat a hradil skoro pět let, jeví jako účelové. Pravděpodobnější důvod soud spatřuje v tom, že se zjevně podařilo [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [Anonymizováno], které může být [Anonymizováno] jejích [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně v tuto chvíli není zcela zjevně schopna samostatně uspokojovat své základní potřeby, jak vyplývá z četných lékařských zpráv a zejména vyjádření ošetřujícího [podezřelý výraz] [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný má tři vyživovací povinnosti. Na nejmladšího nezletilého [jméno FO], kterému je 16 let, je zdráv a nemá žádné zvýšené potřeby, žalovaný hradí výživné ve výši [částka]. Pravidelný měsíční příjem žalovaného činí cca [částka] měsíčně. Nadto vlastní žalovaný 50 % podíl na společnosti [právnická osoba]., která má minimálně čtyři nebytové prostory v k. ú. [adresa], vozidla v hodnotě cca [částka] a která v roce 2024 vygenerovala čistý zisk cca [částka], který nebyl mezi společníky rozdělen. Náklady žalovaného na bydlení činí [částka] měsíčně. Náklady žalobkyně na terapie, které hradil žalovaný činily v roce 2023 v průměru částku [částka] měsíčně a v roce 2024 v průměru částku [částka] měsíčně. V rámci rozvodu žalovaného a matky žalobkyně bylo dohodnuto, že žalovaný bude hradit žalobkyni výživné ve výši [částka] měsíčně a náklady její terapie až do částky [částka] měsíčně, tato dohoda však nebyla následně realizována a ze strany žalovaného byly hrazeny toliko terapie do konce roku 2024 v částkách výše uvedených a kapesné ve výši [částka] měsíčně a náklady na telefon ve výši [částka] měsíčně. Matka žalobkyně žije s žalobkyní a jejím nezletilým bratrem v rodinném domě v k. ú. [adresa], který je ve společném jmění matky žalobkyně a žalovaného. Její příjem činí [částka] měsíčně a náklady na bydlení [částka] měsíčně. Žalobkyně se s žalovaným nestýká a stýkat nechce.49. Takto byl skutkový stav věci zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí, proto soud z důvodu nadbytečnosti neprovedl důkaz rodným listem žalobkyně, rozsudkem o rozvodu žalovaného a matky žalobkyně, když skutečnosti z nich vyplývající jsou mezi stranami nesporné. Dále neprovedl žalobkyní navržený důkaz vyjádřením matky žalobkyně k žalobě na vypořádání SJM k popsání účelovosti fúze společnosti [právnická osoba]. se společností [právnická osoba]., která proběhla těsně před rozvodem manželstvím, když nebylo zřejmé, z jakého důvodu je tento důkaz žalobkyní navrhován a nadto se jedná jen o její vyjádření. Jako nadbytečné soud vyhodnotil i další neprovedené důkazy, a to výslech matky žalobkyně, výslech žalovaného, výslech [tituly před jménem] [jméno FO], emailová komunikace z 16. 11 2024, emailová komunikace z [datum], WhatsApp komunikace žalovaného a matky žalobkyně z [datum], emailová komunikace z listopadu 2024, sdělení [tituly před jménem] [jméno FO], zdravotní záznam z [datum], zdravotní záznam z [datum]). Vzhledem k tomu, že majetková situace žalovaného byla zjištěna v dostatečném rozsahu pro vyhovění nároku žalobkyně, když soud v tomto typu řízení nemůže přiznat více než je žalobkyní žádáno, soud již neprováděl další navržené důkazy k majetkové situaci žalovaného, zejména výpisy z bankovních účtů Pro chybějící tvrzení soud neprovedl důkaz mezitímním účetním výkazem k [datum], výpisy z bankovních účtů společnosti [právnická osoba]. a žalovaného, znalecký posudek na ocenění podílu žalovaného ve společnosti [právnická osoba]., znalecký posudek na ocenění nemovitostí. Účastnický výslech žalobkyně soud neprováděl i s ohledem na subsidiární povahu tohoto důkazu. Návrh na provedení důkazu dědickým usnesením pak soud neprovedl i z důvodu, že tento byl učiněn po koncentraci řízení.50. Soud nezadal znalecký posudek na posouzení schopnosti žalobkyně samostatně se živit, neboť z předložených zpráv ošetřujících lékařů a z dlouhodobého průběhu péče jednoznačně vyplynulo, že neschopnost žalobkyně samostatně se uživit není dána její volbou, ale její vážným zdravotním stavem. Skutečnosti o její pracovní a studijní neschopnosti byly dostatečně prokázány již obsahem listin, zejména zprávou [tituly před jménem] [jméno FO], který žalobkyni dlouhodobě sleduje. Za takové situace by bylo zadání znaleckého posudku v rozporu s ekonomií řízení. Nadto je třeba poukázat i na skutečnost, že znalecké zkoumání žalobkyně by pro ni mohlo představovalo výraznou emoční zátěž, která by mohla její zdravotní stav zhoršit.51. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“ nebo „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.52. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.53. Podle § 913 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činní; přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost.54. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.55. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen od zahájení soudního řízení; u výživného [právnická osoba] i za dobu nejdéle 3 let zpět od tohoto dne.56. „Dosavadní právní nauka ve vztahu k vyživovací povinnosti k dítěti (bez ohledu na to, zda zletilému či nezletilému) dovodila, že pokud „dítě nenabude schopnosti samostatně se živit např. z důvodu plné invalidity, vyživovací povinnost rodičů bude trvat po dobu celého jeho života“ (viz Hrušáková a kol., 2009, s. 398; podobně též např. Kovářová, 2011, s. 51). Ústavní soud uzavírá správně, že přiznání sociálních dávek neznamená to, že by dítě nemělo mít právo podílet se na životní úrovni svých rodičů (tj. že by nemělo mít právo na výživné ze strany rodiče) (I. ÚS 2306/12). Jinými slovy, přiznáním dávek ze systému sociálního zabezpečení dítěti, které není schopno se bez pomoci další osoby samo živit, vyživovací povinnost rodičů k takovémuto dítěti automaticky nezaniká (srov. I. ÚS 1996/12-2)“ viz ZUKLÍNOVÁ, M., ELISCHER, D., NOVÁ, H., FRINTOVÁ, D., FRINTA, O., MOCEK, O., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek II, (§ 655-975). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-12-12]. ASPI_ID KO89_b2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.57. Soud se nejprve zabýval otázkou existence vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni, a tedy tím, zda je či není žalobkyně schopna samostatně se život, tj. sama si obstarávat své životní potřeby. Vyživovací povinnost rodiče k dítěti není podmíněna věkem ani stupněm vzdělání, ani přiznáním invalidního důchodu či příspěvku na péči, jak zmiňuje i komentářová literatura. Jak uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 2121/14, jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Podle názoru Ústavního soudu je materiálním znakem zákonného kritéria „neschopnosti sám se živit“ zjištění, že „oprávněný nedisponuje vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje pokrýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (eventuálně jej spravuje), nedostačující pro úhradu jeho osobních potřeb“. Musí se jednat o příjem, z něhož dítě může své potřeby hradit pravidelně a dlouhodobě. Pokud je již dítě objektivně schopno si samo své potřeby uspokojovat (nebo by mělo být schopno), nelze jeho pasivitu v této oblasti klást k tíži rodičů tím, že by jím byla stanovena povinnost takové dítě nadále živit (srov. nález Ústavního soudu I. ÚS 2306/12).58. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně objektivně není schopna se sama živit. To, že si žalobkyně sama neobstarává své životní potřeby, nepramení z její pasivity, ale z jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl jednoznačně prokázán a ostatně nebyl mezi účastníky ani sporným. Z lékařských zpráv, posudku o invaliditě ČSSZ, podkladů ošetřujících lékařů [tituly před jménem] [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá dlouhodobá [podezřelý výraz] nemocnost žalobkyně, která se projevuje výraznou [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] stavy, [Anonymizováno], neschopností [Anonymizováno] se na běžnou [Anonymizováno] a omezenou schopností samostatného fungování v každodenním životě. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nestabilní a vyžaduje trvalou odbornou péči. Ze zpráv poskytovatelů zdravotních služeb dále vyplývá, že žalobkyně není schopna pravidelné pracovní docházky ani výkonu výdělečné činnosti, která by jí umožnila zajistit si vlastní obživu. Schopnost soustavné pracovní výkonnosti je u žalobkyně (až na chráněné prostředí) vyloučena a žalobkyně je nadále závislá na každodenní pomoci a dohledu ze strany osob blízkých (viz sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum]). Z posudku o invaliditě bylo zjištěno, že žalobkyně nepobírá vlastní příjem, nestuduje a není vedena jako uchazečka o zaměstnání, neboť její zdravotní stav takové zařazení neumožňuje. Zároveň nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by zakládaly schopnost žalobkyně si vlastními silami zajistit výživu. Pokud žalovaný argumentoval tím, že z posudku o invaliditě vyplývá omezení pracovní schopnosti žalobkyně toliko v rozsahu 45 %, soud poukazuje na to, že tento závěr je činěn orgánem veřejné moci pro účely přiznání invalidního důchodu jako dávky sociálního zabezpečení. Posouzení schopnosti žalobkyně samostatně se živit podle občanského zákoníku je ve vztahu k tomu zcela autonomní. Jak shora uvedeno, přiznání dávek sociálního zabezpečení apod. nemá samo o sobě vliv na existenci vyživovací povinnosti rodičů. Vzhledem k tomu, že z lékařských zpráv a sdělení ošetřujících lékařů jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně není objektivně schopna pracovat ani studovat, když jí činí problém i jen samostatně opustit domov, dospěl soud k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky vyživovací povinnosti podle § 910 a § 911 o. z. a vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni nadále trvá.59. Nad to soud poukazuje dále na skutečnost, že žalobkyně má ukončeno toliko základní vzdělání, ač byla v minulosti nadanou studentkou a má v úmyslu dokončit si alespoň střední vzdělání, až to bude její zdravotní stav umožňovat. Soud tedy vycházel i z toho, že žalobkyně, která je nyní odkázaná na péči osob blízkých, bude po stabilizaci svého zdravotního stavu velmi pravděpodobně pokračovat ve vzdělávání a dále se připravovat na budoucí povolání, v čemž jí její současný zdravotní stav brání.60. K námitce žalovaného, že přiznání výživného žalobkyni je v rozporu s dobrými mravy pro neuctivé a verbálně agresivní chování žalobkyně vůči žalovanému, soud uvádí, že tato tvrzení zůstala u žalovaného pouze v obecné rovině. Z provedeného dokazování nevyplynuly žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že v daném případě existuje rozpor s dobrými mravy. Z komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalobkyně odmítá kontakt s žalovaným. Tato skutečnost však může mít mnoho příčin a vypovídá toliko o vztahu mezi účastníky. Jednání žalobkyně však nedosahuje takové intenzity, že by bylo možné o rozporu s dobrými mravy uvažovat.61. Protože je dána povinnost žalovaného vyživovat žalobkyni, soud se dále zabýval rozsahem této povinnosti. Při tom vzal v úvahu, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby žalobkyně a její majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného, přičemž životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Při posuzování majetkových poměrů žalovaného soud přihlédl nejen k jeho fakticky dosahovaným příjmům, ale i k celkové hodnotě jeho movitého a nemovitého majetku a způsobu života, resp. k jeho životní úrovni. Rozsah vyživovací povinnosti je podmíněn též odůvodněnými potřebami žalobkyně. Míra jejích potřeb je závislá na věku, zdravotním stavu, fyzické a duševní vyspělosti, způsobu přípravy na budoucí povolání, zálibách a zájmech, na skutečnosti, zda žije s rodiči či nikoli. Nutno dodat, že plnění vyživovací povinnosti se uskutečňuje nejen hrazením výživného v penězích, ale i zaopatřováním dítěte formou naturálního plnění. V daném případě bylo zjištěno, že nepeněžitou formou zajišťuje výživu žalobkyně skoro výhradně její matka, která o žalobkyni dlouhodobě pečuje a zajišťuje její běžné každodenní potřeby.62. Při stanovení výše výživného soud vycházel z toho, že žalovaný má tři vyživovací povinnosti a stabilní pravidelný příjem ve výši cca [částka] měsíčně, jak sám žalovaný tvrdil jak v tomto, tak v opatrovnickém řízení. Dle doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti činí podíl výživného na příjmu žalovaného při třech vyživovacích povinnostech 16 %, když žalobkyně žije výhradně u matky, čemuž odpovídá částka [částka]. Soud dále považoval za nutné zohlednit celkové majetkové poměry otce, tedy i jeho vlastnictví, zejména pak vlastnictví 50 % společnosti [právnická osoba]., u níž jen v roce 2024 připadl na žalovaného nerozdělený zisk cca [částka]. Soud zohlednil skutečnost, že se nejedná o prostředky dané žalovanému ke spotřebě, ale že tyto slouží též k rozvoji jeho podnikání, přesto však vypovídají o tom, že majetková situace žalovaného je nadstandardní. Soud tak dospěl k závěru, že pokud by žalobkyně neměla zvýšené náklady, adekvátní výše výživného by činila minimálně [částka] měsíčně. Žalovaný hradil žalobkyni terapie minimálně od 12/2023, neobstojí tedy jeho tvrzení, že by si žalobkyně měla nově najít terapeuta hrazeného z veřejného zdravotního pojištění. Náklady na terapii ve výši [částka] za hodinu sezení se soudu jeví jako přiměřené. Terapeutů, jež poskytují služby tzv. na pojišťovnu je nedostatek, a je nutné zohlednit i již vybudovanou důvěru mezi žalobkyní a jejím terapeutem a dlouhodobost terapie. Navíc právo určit si svého ošetřujícího lékaře je osobnostním právem každého pacienta, představujícím projev autonomie jeho vůle při uplatňování práva na ochranu zdraví. Žalovaný nemá žádné oprávnění do tohoto rozhodnutí žalobkyni zasahovat. Z důvodu zdravotního stavu žalobkyně jsou tyto terapie nezbytným nákladem žalobkyně v minimální měsíční výši [částka], z čehož část by měla saturovat matka žalobkyně v poměru svého příjmu vůči příjmu otce. Soud přihlédl též k rozsahu péče, kterou matka žalobkyni poskytuje a dospěl k závěru, že po žalovaném lze důvodně požadoval, aby se na terapiích žalobkyně podílel částkou alespoň [částka] měsíčně. Skutečnost, že žalovaný s další terapeutickou péčí [tituly před jménem] [jméno FO] nesouhlasí, nemá na jeho vyživovací povinnost žádný vliv. Soud dále zohlednil i to, že žalobkyně pobírá invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně, což snižuje vyživovací povinnost každého z rodičů o [částka], otec navíc přispívá [částka] měsíčně (nesporné – mobilní paušál + kapesné). Celková částka soudem vypočítaného výživného [částka] – [částka], tj. [částka] měsíčně, činí více než kolik žalobkyně požaduje ([částka] měsíčně do budoucna), proto se soud již dále majetkovou situací žalovaného nezabýval a návrhu žalobkyně na určení výživného v jí požadované výši vyhověl.63. Soud vyhověl i návrhu žalobkyně na zpětné stanovení výživného od října 2024, neboť bylo prokázáno, že již od této doby žalobkyně byla v péči toliko své matky a žalovaný na její výživu přispíval pouze částkou [částka] měsíčně a hradil náklady terapie v částce cca [částka] měsíčně v roce 2023 a v částce cca [částka] měsíčně v roce 2024. I při započtení těchto částek je zřejmé, že žalovaný neplnil svou vyživovací povinnost v dostatečném rozsahu, a proto je zcela namístě přiznat žalobkyni výživné i zpětně v požadované částce ([částka]), neboť minimálně v tomto rozsahu nebyla vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni splněna.64. Vzhledem ke zpětnému stanovení výživného vznikl žalovanému nedoplatek na výživném za dané období, tj. od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] (tj. 17 měsíců x [částka]), který soud žalovanému uložil zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, když tento způsob úhrady dluhu se vzhledem k majetkovým poměrům otce a výši dluhu jeví soudu přiměřeným.65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z devíti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] v rozsahu 2 úkonů, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] v rozsahu 2 úkonů, účast na jednání ze dne [datum]) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka], tj. celkem [částka].