Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

18 C 66/2024

Soud: Okresní soud Praha-východDatum rozhodnutí: 30. 8. 2024Č. j.: 18 C 66/2024-77Samosoudkyně: Mgr. Michaela KopeckáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 30. 10. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSPY:2024:18.C.66.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (109) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 11,08 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 4,4 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba]. (dále jen „banka“) s žalovaným uzavřela dvě úvěrové smlouvy, a to dne [datum] úvěrovou smlouvu č. 2019_CZ_00105523, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr [částka] s měsíčními splátkami ve výši [částka] splatnými vždy k 20. dni v měsíci a s úrokem ve výši 4,4 % (dále jen „úvěr 1“) a dále dne [datum] úvěrovou smlouvu č. 2019_CZ_00166748, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] s měsíčními splátkami ve výši [částka], splatnými vždy k 20. dni v měsíci a s úrokem ve výši 11,08% (dále jen „úvěr 2“). Žalovaný nedostál svým povinnostem řádně úvěr splácet, a proto mu banka zaslala dopis ze dne [datum], kterým prohlásila oba úvěry za splatné a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do [datum]. Žalovaný však svůj dluh nezaplatil, a to ani na základě předžalobních výzev ze dne [datum], které mu zaslala žalobkyně. Žalobkyně vedle jistiny požaduje dále zaplacení sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Svou aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 3/2023 ze dne [datum], kterou banka převedla na společnost [právnická osoba]. krom jiných i předmětné pohledávky s příslušenstvím, které byly následně smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne převedeny na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, ač jim byla oběma řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutkový stav:

4. Žalovaný uzavřel s bankou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 2019_CZ_00105523, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr 1 ve výši [částka], a to převodem na jeho běžný účet. Splátky byly sjednány ve výši [částka] měsíčně s první splátkou dne [datum], úroková sazba činila 4,4 % (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], Akceptačního dopisu ze dne [datum], Informací o úvěru ze dne [datum] a výpisu z úvěru banky ke dni [datum]).

5. Žalovaný dále uzavřel s bankou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 2019_CZ_00166748 dne [datum], na základě které banka poskytla žalovanému úvěr 2, který byl žalovaným čerpán dne [datum] ve výši [částka] převodem na jeho běžný účet. Splátky byly sjednány ve výši [částka] měsíčně s první splátkou ke dni [datum] (prokázáno Informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], Akceptačním dopisem ze dne [datum] a výpisem z úvěru banky ke dni [datum]).

6. Žalovaný úvěr 1 ani úvěr 2 řádně nesplácel, a proto banka přistoupila k zesplatnění obou úvěrů, a to ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení splatných úvěrů do [datum] (prokázáno Oznámeními o okamžité splatnosti úvěru ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání).

7. Předmětné pohledávky byly převedeny bankou na společnost [právnická osoba]., IČ [IČO] smlouvou ze dne [datum] a téhož dne převedeny z uvedené společnosti na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi bankou a společností [právnická osoba]. včetně Přílohy č. [hodnota] – Seznam pohledávek a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba]. a žalovanou včetně seznamu pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum]).

8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobními výzvami svého právního zástupce ze dne [datum] (zjištěno ze dvou předžalobních výzev ze dne [datum] včetně dokladu o vrácení nedoručené zásilky).

9. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že banka měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného, z nichž se podává, že v říjnu 2018 měl žalovaný čistý příjem [částka] a výdaj na nájemné [částka] a splácel půjčku svému otci (splátka ve výši [částka]). V listopadu 2018 měl čistý příjem [částka], platby za bydlení nejsou uvedeny. V prosinci 2018 si vzal žalovaný úvěr od společnosti ZONKY s. r. o. ve výši [částka], zaplatil nájemné ve výši [částka] a čistý příjem měl [částka]. V lednu 2019 měl žalovaný čistý příjem [částka] a výdaje na nájemném [částka]. Před poskytnutím úvěru 1 již žalovaný splácel jiný úvěr ve výši [částka] měsíčně. V květnu 2019 měl žalovaný příjem [částka], již splácel předchozí úvěry ve výši [částka] a dále zaslal společnosti creditportal částku [částka], náklady na bydlení nejsou uvedeny. V červnu 2019 měl žalovaný čistý příjem [částka] a splátky v celkové výši [částka], výdaje na bydlení nejsou uvedeny. V červenci 2019 měl žalovaný čistý příjem [částka] a splátky v celkové výši [částka], výdaje na bydlení nejsou uvedeny. V srpnu 2019 měl žalovaný čistý příjem ve výši [částka], výdaje na splátky v celkové výši [částka], výdaje na bydlení nejsou uvedeny. Žalovaný v žádosti o úvěr 1 uvedl, že jeho výdaje na nájemní bydlení jsou [částka] a součet splátek předchozích úvěrů je ve výši [částka] a v žádosti o úvěr 2 uvedl, že bydlí u rodičů a jeho výdaje na bydlení jsou taktéž [částka] a součet splátek předchozích úvěrů je ve výši [částka] (zjištěno z výpisů z bankovního účtu žalovaného u banky, sumarizace žádosti o úvěr ze dne [datum], sumarizace žádosti o úvěr ze dne [datum], doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum]).

10. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.

11. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že banka a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Z žalobkyní předložených listin se podává, že banka nesplnila svou povinnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Banka nereflektovala, že žalovaný měl před poskytnutím úvěru 1 výdaje na nájemní bydlení ve výši [částka] měsíčně, které bance zamlčel, ač byly zjistitelné z výpisu jeho účtu. Před poskytnutím úvěru 2 sice žalovaný tvrdil, že žije u rodičů, ale již neuvedl, že splácí další úvěr společnosti creditportal (nad rámec přiznané částky [částka]), kde splátka před poskytnutím úvěru 2 byla ve výši [částka]. Posouzeno v celém kontextu situace žalovaného, který měl poměrně nízký příjem a opakovaně si v krátkém časovém období půjčoval poměrně velké částky, dospěl soud k závěru, že žalovaný před poskytnutím předmětných úvěrů nebyl schopen tyto splácet a jeho úvěruschopnost tak byla ze strany banky posouzena chybně, když banka vycházela ohledně výdajové stránky žalovaného ze skutečností, které žalovaný tvrdil, aniž by si tyto nějak ověřovala. Nadto soud uvádí, že faktické náklady žalovaného na život, alespoň v rozsahu mandatorních nákladů na bydlení, si poskytovatel úvěru nemůže sám domodelovat na základě statistických nebo interních údajů, zvláště pak za situace, kdy je příjmová stránka žalovaného poměrně nízká a již splácí dříve poskytnuté úvěry. Bance mělo být před poskytnutím obou úvěrů zřejmé, že platební bilance žalovaného není vyvážená a riziko předlužení je u něj poměrně vysoké. Soud proto uzavřel, že banka nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.

20. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).

21. Protože je smlouva absolutně neplatná, náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z toho, že žalovanému byla poskytnuta částka v rámci úvěru 1 ve výši [částka] a na tento domnělý úvěr dle žalobkyní předložených výpisů z úvěrového účtu žalovaný zaplatil celkem [částka], zbývá tedy doplatit na jistinu [částka]. V rámci úvěru 2 byla žalovanému poskytnuta částka [částka] a na tento domnělý úvěr žalovaný dle žalobkyní předložených výpisů z úvěrového účtu zaplatil částku [částka], zbývá tedy doplatit na jistinu částku [částka]. Žalovaný je tedy povinen z titulu bezdůvodného obohacení vrátit žalobkyni celkem [částka] jako nesplacenou jistinu úvěrů. Ohledně úroku z prodlení soud aplikoval podpůrnou zákonnou úpravu času plnění a výzvy věřitele podle § 1958 o. z. Ze spisu se nepodává, že by žalovaný nějak brojil proti dodatečné lhůtě splatnosti stanovené bankou, a to ani v intencích § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavřel, že žalobkyní stanovená lhůta pro zaplacení zesplatněních úvěrů je nutno posoudit jako lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení, která splňuje zákonný požadavek na lhůtu bez zbytečného odkladu a je i lhůtou přiměřenou, proto soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, který banka stanovila jako dodatečnou lhůtu ke splnění dluhu ve výzvě ze dne [datum].

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla se svým nárokem úspěšná v rozsahu 61 % a žalovaný v rozsahu 39 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů ve výši [částka], tedy v rozsahu 22 % účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t. „) za tři úkony právní služby po [částka] a tři paušální náhrady nákladů po [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] (výrok III).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací