22 C 107/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá uložení žalovanému povinnosti k zaplacení částky 28 388,89 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 482,33 Kč od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024, kapitalizovaný úrok ve výši 6 137,02 Kč od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024, zákonný úrok z prodlení z částky 28 388,89 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, úrok 14,75 % ročně z částky 27 669,79 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení) s následujícími tvrzeními. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] (sídlem [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. č. [tel. číslo] [Anonymizováno] [adresa], prostřednictvím pobočky [právnická osoba], sídlem [adresa] [IČO] IČO, , pod obchodní značkou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník dne 18. 9. 2023 uzavřely Smlouvu o postoupení portfolia smluv o úvěrech, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla klientům v České republice, a to včetně souvisejících smluv o skupinovém pojištění a pohledávek, s účinky od 1. 11. 2023. Akceptací žádosti o poskytnutí úvěru byla mezi žalobkyní a žalovaným dne 24. 8. 2020 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] (nedílnou součástí jsou Produktové podmínky pro revolvingové úvěry), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na neurčitou dobu nezajištěný spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem na úvěrovém účtu ve výši 30 000 Kč přímo na účet zprostředkovatele na úhrady kupní ceny předmětu financování, čerpání úvěru bylo možné provádět opakovaně, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Žalovaný přímo v čl. II. smlouvy o sobě sdělil údaje k posouzení své úvěruschopnosti a posouzení žádosti o úvěr. Dále v čl. V odst. 1 smlouvy žalovaný prohlásil, že souhlasí s tím, aby před schválením a uzavřením smlouvy byla jeho solventnost prověřena v registru dlužníků SOLUS. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtu žalovaného. Je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů, tj. k úplnému splacení předešlých úvěrů a jejich sloučení do jednoho nového úvěru. Žalobkyně porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále žalobkyně v rámci svého interního systému zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a prověřila veřejné registry a rejstříky (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků SOLUS, nebankovní registr klientských informací CBCB). Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že žalobkyně žalovanému úvěr za účelem konsolidace neposkytne. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posuzuje žalobkyně v každém případně individuálně a vynakládá aktivní činnost za účelem zjištění, zda dosavadní, ale i předpokládané majetkové a osobní poměry žadatele odpovídají tomu, aby při vynaložení této odborné péče žalobkyně úvěr žadateli poskytla. Ze zjištěných informací žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách, jejichž počet a výše závisí na vyčerpaných finančních prostředcích z úvěrového rámce. Celková výše měsíčních splátek byla ujednána tak, že splátka je ve výši minimálně 5 % z dlužné částky (zaokrouhlené nahoru) evidované na úvěrovém účtu k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč. Bylo-li ve smlouvě sjednáno pojištění, zavázal se žalovaný v splátce platit i pojištění. Splatnost splátek byla sjednána k 17. dni každého měsíce, počínaje 17. 3. 2020. Žalovaný se zavázal hradit měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 50 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána roční úroková sazba platná ke dni uzavření smlouvy. V souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, žalobkyně požaduje smluvní úrok v sazbě 14,75 % p. a. od 31. 3. 2024. V případě porušení podmínek smlouvy žalovaným se žalovaný zavázal hradit náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti závazku a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. Žalovaný se dostával do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti, avšak žalovaný ani přes tyto výzvy svůj dluh zcela neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného s účinností k 31. 3. 2024 k úhradě dlužné částky. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu, a to déle než 7 dní před podáním žaloby. Ke dni podání žaloby se dluh žalovaného vůči žalobkyni sestává z částky ve výši 28 388,89 Kč (jistina a poplatky) s příslušenstvím, které tvoří kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 482,33 Kč z částky 28 388,89 Kč za období od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024, kapitalizovaný úrok ve výši 6 137,02 Kč z částky 27 669,79 Kč v sazbě 14,75 % p. a. za období od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024, zákonný úrok z prodlení z částky 28 388,89 Kč ve výši 14,75 % p. a. od 12. 11. 2024 do zaplacení, úrok z částky 27 669,79 Kč ve výši 14,75 % p. a. od 12. 11. 2024 do zaplacení. Pro případ, že by navrhoval dluh splatit v měsíčních splátkách, žalobkyně uvádí, že poskytla žalovanému před podáním žaloby dostatečně dlouhou dobu na řešení jeho dluhu, ale žalovaný ji řádně nevyužil. To nebrání žalovanému, aby dluh dobrovolně pravidelně snižoval ve splátkách dle jeho maximálních finančních možností.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 25. 8. 2020 za užití prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], o revolvingovém úvěru spojeném s přihláškou k pojištění pro klasický a revolvingový úvěr. Celková výše úvěru byla sjednána v částce 19 790 Kč s tím, že přímá platba zprostředkovateli bude 0 Kč. Zprostředkovatelem úvěru byla společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), sídlem [adresa] [IČO] IČO, . Čerpání bylo ujednáno převodem na účet zprostředkovatele na úhradu kupní ceny 19 790 Kč za zboží Oblečení a sportovní vybavení poté, co právní předchůdkyni žalobkyně bude doručeno písemné potvrzení o dodání předmětu financování žalovaným. Žalovaný podpisem potvrdil, že se se zprostředkovatelem dohodl na termínu a způsobu doručení zboží a obdržen prodejní doklad, ve kterém je uvedeno zboží, na nějž je souhrnně úvěr čerpán. Oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit náklady na úvěr měsíčními splátkami bankovním převodem. Výše měsíční splátky byla sjednána 973 Kč (s pojištěním 1 021 Kč), doba trvání úvěru 24 měsíců od data splatnosti první splátky, počet měsíčních splátek 24, datum splatnosti vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 3. 2020, roční úroková sazba 16,42 %, měsíční úhrada za pojištění 4,99 % měsíční splátky úvěru, RPSN 16,98 %, cena úvěru vč. pojištění 4 714 Kč, celková částka k zaplacení 23 352 Kč. Sjednán byl dále revolvingový úvěrový limit na kreditní kartě, pokud bude žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně schválen, k čemuž došlo dopisem ze dne 25. 8. 2020. Revolvingový úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, roční úrokovou sazbou 22,68 %, RPSN 29,63 %, pojištění 5,99 % ze splátky úvěru, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 50 Kč, poplatek za zaslání výpisu poštou 50 Kč či zdarma elektronicky. Splácení bylo sjednáno vždy k 17. dni v měsíci (bezúročné období vždy k 25. dni v měsíci) měsíční splátkou min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni měsíce zaokrouhlenou na celé desetitisíce nahoru, nejméně 500 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl své následující poměry: rodinný stav ženatý, staří bankovního účtu 10 a více let, vyživované děti 1, způsob bydlení majitel domu, bytu, zaměstnání soukromý sektor – dělník (automechanik, frézař, elektrikář), zaměstnavatel [právnická osoba].[IČO] IČO, , od 2010. Ohledně příjmů uvedl čistý měsíční příjem 26 000 Kč, celkový příjem domácnosti 65 000 Kč, celkové náklady domácnosti 6 000 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) 2 500 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že při nesplácení úvěru smluvní pokuta činí 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáhání splatného závazku 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky 100 Kč. Poplatky byly shodně stanoveny v ceníku. (dopis na čl. 58, informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru na čl. 39-41, žádost/smlouva o úvěru na čl. 41, druhá strana – 43 spisu, sazebník na čl. 50 a 53 spisu)

7. Produktové podmínky definují revolvingový úvěr tak, že jde o úvěr s opakovaným čerpáním v rozmezích schváleného aktuálního úvěrového rámce, který je možné čerpat na úhradu kupní ceny zboží zprostředkovateli úvěru, obchodníkovi, čerpání z bankomatu apod; nevyčerpaná část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje o část uhrazených splátek (po odečtení úroků a dalších nákladů na úvěr). Mezi náklady úvěru produktové podmínky řadí úroky, úroky z prodlení, zúčtovací a transakční poplatky, odměny, pojištění, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za odeslání výzvy po zesplatnění, poplatky za úkony na žádost klienta, náklady např. na vymáhání apod. Smlouvu bylo možné ukončit právní předchůdkyní žalobkyně odstoupením, mj. pokud se ocitne žalovaný v prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky delší než 3 měsíce. (produktové podmínky na čl. 51-52 spisu)

8. Žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) disponuje výpisem z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] za období ledna 2020 s počátečním zůstatkem 280,60 Kč, konečným zůstatkem 0,95 Kč. Za leden 2020 bylo na účet připsáno 71 380,68 Kč a odepsáno 71 660,33 Kč. Evidovány jsou mj. tyto odchozí platby: [Anonymizováno].cz 280 Kč, [Anonymizováno].cz 200 Kč, alimenty [Anonymizováno] 3 000 Kč, [Anonymizováno].cz 1 000 Kč, [Anonymizováno].cz 1 000 Kč, [Anonymizováno].cz 2 000 Kč, [Anonymizováno].cz 1 000 Kč, [Anonymizováno].cz 700 Kč, [Anonymizováno].cz 1 200 Kč, [Anonymizováno].cz 1 000 Kč, [Anonymizováno].cz 4 000 Kč, [Anonymizováno].cz 5 000 Kč, [Anonymizováno].cz 2 000 Kč, [Anonymizováno].cz 700 Kč, [Anonymizováno].cz 100 Kč. Naopak ve prospěch účtu byly přispány zejm. tyto příchozí platby: [Anonymizováno], [adresa]. S R. O. 29 342 Kč, [adresa] 000 Kč. (výpis z účtu na čl. 36-37 spisu)

9. Dle bankovní evidence žalobkyně žalovaný na úvěrovém účtu č. [č. účtu] dlužil po splatnosti na jistině 27 669,79 Kč, úroku 6 360,65 Kč, úroku z prodlení 2 705,96 Kč, smluvní pokutě 0 Kč, poplatcích 719,10 Kč, celkem 37 455,50 Kč. (evidence na čl. 44-49 spisu)

10. Dopisem ze dne 24. 2. 2024 byla žalovanému žalobkyní adresována „Poslední výzva k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy“, a to ve vztahu ke kreditní kartě č. [č. účtu], ve které žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě částky 6 000 Kč po splatnosti. Ve výzvě žalobkyně, pro případ, že dluh po splatnosti nebude uhrazen, odstoupila od smlouvy k 31. 3. 2024. Toto podmíněné odstoupení vstoupilo v platnost pro neuhrazení dluhu po splatnosti, pročež byl žalovaný povinen uhradit závazek ze smlouvy 32 022 Kč. (dopis na čl. 31 spisu, dopis na čl. 32 spisu)

11. Postoupení pohledávky za žalovaným bylo potvrzeno souhlasným prohlášením právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyní. (notářský zápis na čl. 55-57 spisu)

12. Oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 2. 11. 2023. Dopis signovala právní předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka), i žalobkyně. Nadále měl žalovaný hradit své závazky na účet č. [č. účtu]. (dopis na čl. 34-35 spisu)

13. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 11. 2024, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. Zásilka byla podána k poštovní přepravě 12. 11. 2024 (ačkoliv razítko bez uvedení původce značí 12. 10. 2024, strojopis pošty označuje 12. 11. 2024). (předžalobní upomínka na čl. 33 spisu, podací arch na čl. 54 spisu)

14. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 23-26 spisu)

15. Lustrací věcí soud úřední činností zjistil, že proti žalovanému bylo vedeno od roku 2020 7 řízení, z tohoto 4 civilní a 3 exekuční, přičemž ve 4 případech jde o bankovní či nebankovní poskytovatele úvěrů, nebo o faktoringové společnosti. (lustrace na čl. 58 spisu)

16. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

17. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 25. 8. 2020 za užití prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. [hodnota] ve výši 19 790 Kč s tím, že přímá platba zprostředkovateli bude 0 Kč. Zprostředkovatelem úvěru byla společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].), sídlem [adresa] [IČO] IČO, . Čerpání bylo ujednáno převodem na účet zprostředkovatele na úhradu kupní ceny 19 790 Kč za zboží Oblečení a sportovní vybavení poté, co právní předchůdkyni žalobkyně bude doručeno písemné potvrzení o dodání předmětu financování žalovaným. Žalovaný podpisem potvrdil, že se se zprostředkovatelem dohodl na termínu a způsobu doručení zboží a obdržen prodejní doklad, ve kterém je uvedeno zboží, na nějž je souhrnně úvěr čerpán. Oproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit náklady na úvěr měsíčními splátkami bankovním převodem. Výše měsíční splátky byla sjednána 973 Kč (s pojištěním 1 021 Kč), doba trvání úvěru 24 měsíců od data splatnosti první splátky, počet měsíčních splátek 24, datum splatnosti vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 3. 2020, roční úroková sazba 16,42 %, měsíční úhrada za pojištění 4,99 % měsíční splátky úvěru, RPSN 16,98 %, cena úvěru vč. pojištění 4 714 Kč, celková částka k zaplacení 23 352 Kč. Sjednán byl dále revolvingový úvěrový limit na kreditní kartě, pokud bude žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně schválen, k čemuž došlo dopisem ze dne 25. 8. 2020. Revolvingový úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, roční úrokovou sazbou 22,68 %, RPSN 29,63 %, pojištění 5,99 % ze splátky úvěru, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 50 Kč, poplatek za zaslání výpisu poštou 50 Kč či zdarma elektronicky. Splácení bylo sjednáno vždy k 17. dni v měsíci (bezúročné období vždy k 25. dni v měsíci) měsíční splátkou min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni měsíce zaokrouhlenou na celé desetitisíce nahoru, nejméně 500 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl své následující poměry: rodinný stav ženatý, staří bankovního účtu 10 a více let, vyživované děti 1, způsob bydlení majitel domu, bytu, zaměstnání soukromý sektor – dělník (automechanik, frézař, elektrikář), zaměstnavatel [právnická osoba].[IČO] IČO, , od 2010. Ohledně příjmů uvedl čistý měsíční příjem 26 000 Kč, celkový příjem domácnosti 65 000 Kč, celkové náklady domácnosti 6 000 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) 2 500 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že při nesplácení úvěru smluvní pokuta činí 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky 100 Kč. Poplatky byly shodně stanoveny v ceníku. Revolvingový úvěr byl sjednán v dané věci tak, že jde o úvěr s opakovaným čerpáním v rozmezích schváleného aktuálního úvěrového rámce, který je možné čerpat na úhradu kupní ceny zboží zprostředkovateli úvěru, obchodníkovi, čerpání z bankomatu apod; nevyčerpaná část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje o část uhrazených splátek (po odečtení úroků a dalších nákladů na úvěr). Mezi náklady úvěru patřily úroky, úroky z prodlení, zúčtovací a transakční poplatky, odměny, pojištění, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za odeslání výzvy po zesplatnění, poplatky za úkony na žádost klienta, náklady např. na vymáhání apod. Bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně ukončit smlouvu odstoupením, mj. pokud se ocitne žalovaný v prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky delší než 3 měsíce. Účet žalovaného v lednu 2020 se vykázal s počátečním zůstatkem 280,60 Kč, konečným zůstatkem 0,95 Kč. Za leden 2020 bylo na účet připsáno 71 380,68 Kč a odepsáno 71 660,33 Kč. Žalovaný za leden 2020 provedl tyto platby: [Anonymizováno].cz 280 Kč, [Anonymizováno].cz 200 Kč, alimenty [Anonymizováno] 3 000 Kč, [Anonymizováno].cz 1 000 Kč, [Anonymizováno].cz 1 000 Kč, [Anonymizováno].cz 2 000 Kč, [Anonymizováno].cz 1 000 Kč, [Anonymizováno].cz 700 Kč, [Anonymizováno].cz 1 200 Kč, [Anonymizováno].cz 1 000 Kč, [Anonymizováno].cz 4 000 Kč, [Anonymizováno].cz 5 000 Kč, [Anonymizováno].cz 2 000 Kč, [Anonymizováno].cz 700 Kč, [Anonymizováno].cz 100 Kč. Naopak ve prospěch účtu žalovaného byly přispány zejm. tyto příchozí platby: [Anonymizováno], [adresa]. S R. O. 29 342 Kč, [adresa] 000 Kč. Žalovaný dluží žalobkyni po splatnosti na jistině 27 669,79 Kč, úroku 6 360,65 Kč, úroku z prodlení 2 705,96 Kč, smluvní pokutě 0 Kč, poplatcích 719,10 Kč, celkem 37 455,50 Kč. Dopisem ze dne 24. 2. 2024 žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě částky 6 000 Kč po splatnosti. Ve výzvě žalobkyně, pro případ, že dluh po splatnosti nebude uhrazen, odstoupila od smlouvy k 31. 3. 2024. Toto podmíněné odstoupení vstoupilo v platnost pro neuhrazení dluhu po splatnosti, pročež byl žalovaný povinen uhradit závazek ze smlouvy 32 022 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 2. 11. 2023. Dopis signovala právní předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka), i žalobkyně. Nadále měl žalovaný hradit své závazky na účet č. [č. účtu]. Žalovanému bylo doručováno předžalobní upomenutí. Proti žalovanému bylo vedeno od roku 2020 7 řízení, z tohoto 4 civilní a 3 exekuční, přičemž ve 4 případech jde o bankovní či nebankovní poskytovatele úvěrů, nebo o faktoringové společnosti.

18. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

19. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

20. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

21. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

28. V projednávané věci bylo zjištěno, že právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude poukázána finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdkyně žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně poskytnout žalovanému.

29. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

30. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

31. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně neprovedla přezkum úvěruschopnosti žalovaného řádně, resp. že úvěruschopnost žalovaného nebyla dána. Již sama žalovaným v žádosti tvrzená skutečnost, že byl již toho času zatížen splátkami jiných úvěrových společností ve výši 2 500 Kč má vést ke zvýšení nároků na úvěruschopnost žalovaného a její zkoumání, jelikož u žalovaného vzniká riziko tzv. předlužení. Bez dalšího ale úvěruschopnost žalovaného vylučuje, že žalovaný se za pouhý 1 měsíc účastnil hazardních her 14x, nadto i částkami velmi vysokými ve výši 4 000 Kč a 5 000 Kč na jednu sázku. Stejně vylučujícím faktorem je skutečnost, že žalovaný dle výpisu spotřebovává veškeré prostředky, zůstatek účtu žalovaného byl nulový, tudíž jej nelze zatěžovat dalšími splátkami. Nadto už ohledně žádosti o poskytnutí úvěru lze poukázat na skutečnost, že kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku, což v zásadě již samo o osobě determinuje možnost komunikace stran a zjišťování podrobných údajů o situaci klienta. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Z dokazování nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoliv ověřila tvrzení žalovaného o jeho poměrech, čemuž odpovídá i naprosto v místě a čase nerealistické tvrzení žalovaného o nákladech rodinné domácnosti v částce 6 000 Kč za situace, kdy žalovaný uvedl 1 vyživovanou osobu a deklaroval, že je ženatý, tedy mělo by se jednat o náklady rodinné domácnosti čítající přinejmenším 3 osoby. Zjištění, že úvěruschopnost žalovaného nebyla dána odpovídá, že je proti žalovanému v současné době vedeno více řízení k vymožení dluhů ze spotřebitelských úvěrů. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

32. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ I s ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.

33. Žalovaný obdržel částku 27 669,79 Kč, na tuto neuhradil ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 27 669,79 Kč a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Pakliže se žalobkyně domáhala úhrady částky 28 388,89 Kč, byla žaloba co do částky 719,10 Kč (28 388,89 Kč – 27 669,79 Kč), úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 6 137,02 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 27 669,79 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení, jakožto nedůvodná zamítnuta.

34. Žalovaný byl zavázán k úhradě úroků z prodlení dle §§ 1968, 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2, z částky 27 669,79 Kč od 1. 4. 2024, když žalovaný měl vědomí, že uvedenou částku má v plné výši vrátit do 31. 3. 2024, pokud neuhradí dluh 6 000 Kč, se kterým byl v prodlení. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 482,33 Kč od 1. 4. 2024 do 11. 11. 2024, úroku z prodlení z částky 27 669,79 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení. Domáhala-li se nadále žalobkyně úroku z prodlení z částky 719,10 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení, byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

35. Žalovaný je povinen plnit dle § 160, odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů, když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která zakládá předpoklad pro určení plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142, odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala úhrady 28 388,89 Kč, úspěšnou byla pro částku 27 669,79 Kč, neúspěšnou pro částku 719,10 Kč. 28 388,89 Kč = 100 %, 27 669,79 Kč = 97,47 %, tedy neúspěch žalobkyně byl nepatrný. Částka nákladů řízení činí 2 709 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 1 136 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Odměna za právní zastoupení činí 1 000 Kč (2x 300 Kč za úkony učiněné do 1. 1. 2025, 1x 400 Kč za úkon po 1. 1. 2025) a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, obojí před 1. 1. 2025, podání žalobního návrhu po 1. 1. 2025) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 6, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 273 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)