22 C 130/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě celkem částky 134 239,10 Kč s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení z částky 98 897 Kč ve výši 14,75 % ročně od 1. 5. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 73,95 % p. a. z částky 81 359,48 Kč od 1. 5. 2024 do 24. 5. 2024 ve výši 3 842,88 Kč, úrok ve výši 14,75 % p. a z částky 81 359,48 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 5. 2024 dosáhne částky 319 852,00 Kč) s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je držitelkou povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103222091, podepsaná žalovaným dne 11. 4. 2023. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 85 000 Kč dne 11. 4. 2023. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 73,95 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 553 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem žalobkyní předem poskytnut. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. skóringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného neevidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného neevidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze splátky každá po 5 553 Kč dne 6. 6. 2023, 13. 7. 2023, 9. 8. 2023, 18. 9. 2023, 20. 10. 2023, 10. 11. 2023, 8. 12. 2023, 10. 1. 2024, 7. 2. 2024. Před zesplatněním celého úvěru pro prodlení žalovaného se splátkami 10, 11 vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč (žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení). Pro prodlení žalovaného se splátkami 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11 žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 1 600 Kč (žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení). Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla sjednána na základě § 122, odst. 1, písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobkyně vzniklých v důsledku prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů (po zaokrouhlení na celé stokoruny): jednotkové mzdové náklady zaměstnanců podílející se na předžalobním vymáhání 43,94 Kč, jednotkové provozní náklady interního Call centra 6,99 Kč, jednotkové náklady - provize externí vymáhací společnosti 93,42 Kč, jednotkové náklady - provize inkasní sítě 59,84 Kč, ostatní provozní náklady Collection Department 1,64 Kč. Pro prodlení žalovaného poté došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3. smlouvy, dle nějž, pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky, její části, 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky, části, 65 dnů u splátky č. 10 splatné 24. 2. 2024, čímž došlo k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, tuto novou jistinu 96 299,68 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobkyně uvádí, že úvěr se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn pro prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru do úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky, byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. ode dne 1. 5. 2024, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dle smlouvy tak žalovaný žalobkyni dluží částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 96 299,68 Kč (zbývající dlužná původní jistina úvěru 81 359,48 Kč, dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru 14 940,20 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy celkem 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy celkem 1 600 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 96 299,68 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje 1. 5. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žádá smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby 35 342,10 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 81 359,48 Kč od 1. 5. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žádá úrok v nominální roční úrokové sazbě 73,95 % p. a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy od 25. 5. 2024) žalobkyně dle § 122, odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 14,75 % p. a. Žalovaný neplnil ani na základě předžalobní výzvy, jíž mu žalobkyně zaslala. U všech dlužných částek žádá zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 319 852 Kč.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Dne 11. 4. 2023 byl učiněn Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru, č. [hodnota], který byl téhož dne signován, tudíž akceptován všemi stranami smlouvy. Úvěr byl ve výši 85 000 Kč, celková částka k úhradě 266 544 Kč. Doba trvání úvěru činila 48 měsíců. Zápůjční úroková sazba 73,95 %, RPSN, byla uvedena ve výši 104,95 % p. a. Celková výše splátky činila 5 553 Kč, počet splátek 48, částka úroku za jeden kalendářní den činila 174,61 Kč. Dne 11. 4. 2023 byl mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 9103222091, na základě kterého bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Dopisem ze dne 12. 4. 2023 bylo žalovanému adresováno Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. 9103222091, jehož přílohou je splátkový kalendář k uzavřené smlouvě, spotřebitelský úvěr ve výši 85 000 Kč, celková částka k úhradě 266 544 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, zápůjční úroková sazba 73,95 %, RPSN 100,49 %, částka úroku splatná za kalendářní den 174,61 Kč. Doručeno bylo dne 14. 4. 2023. /návrh smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. [hodnota]. 16 - 18 spisu, oznámení o schválení úvěru na čl. 19 spisu, dodejka na čl. 34 spisu, splátkový kalendář na čl. 20 spisu, Dodatek č. [hodnota] na čl. 51 – 52 spisu, předsmluvní formulář na čl. 28-31 spisu, popis podpisu na dálku na čl. 53 spisu/5. Autorizace a identifikace žalovaného byla provedena prostřednictví platby 1 Kč účtem č. [č. účtu] a SMS s tel. číslem [tel. číslo]. /základní informace o klientovi na čl. 56 spisu, zaslané platby a SMS na čl. 56, druhá strana – 57 spisu/6. Dne 11. 4. 2023 žalovaný signoval Prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, kde je uvedeno, že se seznámil se všemi informacemi dle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., byla provedena jeho identifikace a kontrola dle zákona č. 253/2008 Sb., seznámil se s informacemi o zpracování osobních údajů, souhlasem se zpracováním osobních údajů a bere na vědomí informace zde uvedené, je si vědom sjednané výše úroků za úvěr a souhlasí s ní, úvěr je poskytnut nebankovním subjektem, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv další osobě ani státu, není-li v dohodě o konsolidaci uvedeno jinak, nebyla proti němu podána žádná žaloba, ani si není vědom důvodů, pro které by se tak mělo stát, není vydán žádný exekuční titul na peněžité plnění, nenachází se v úpadku či stavu hrozícího úpadku, nebyl podán insolvenční návrh či v posledních třech letech zamítnut pro nedostatek majetku, uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. Dále jsou uvedeny kontaktní údaje zprostředkovatele a zastoupeného, údaje o postavení zprostředkovatele. /prohlášení na čl. 43-44 spisu/7. [právnická osoba]. dne 9. 4. 2023 potvrdila, že vede ke jménu žalovaného účet č. [č. účtu]. /potvrzení na čl. 36 spisu/8. [právnická osoba]. dne 17. 7. 2025 potvrdila, že vede ke jménu žalovaného účet č. [č. účtu], který je jeho majitelem a jediným disponentem, na tento účet byla dne 12. 4. 2023 připsána částka 85 000 Kč od odesílatele [právnická osoba]. /přípis na čl. 70 spisu/9. Dle registru SOLUS ke jménu žalovaného byla vedena dlužná částka po splatnosti 0 Kč, počet dlužných splátek 0 Kč, a to ke dni 6. 4. 2023. /výpis z registru SOLUS na čl. 48 spisu/10. Ke jménu žalovaného bylo vypočítáno CBS skóre 462, které dle legendy značí nízké riziko. /CBS skóre na čl. 72 spisu/11. Dle Dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu byla dne 11. 4. 2023 provedena platba na vrub účtu [účet] ve výši 85 000 Kč. /doklad o vyplacení úvěru na čl. 42 spisu/12. V Hodnocení klienta signovaném dne 11. 4. 2023 bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem 32 800 Kč, jeho celkový příjem činí 32 800 Kč, výdaje jsou tvořeny výdaji za bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 4 888 Kč měsíčně, životní minimum je 4 860 Kč, ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby, apod.) 100 Kč, celkové měsíční výdaje tak činí 9 848 Kč, rezerva je tak ve výši 21 952 Kč. Splátky (u žalobkyně či třetích osob) jsou uvedeny 0 Kč. Zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba]., jako operátor výroby, nástup do zaměstnání 2. 1. 2014, na dobu neurčitou, hlavní pracovní poměr, stav – svobodný, vzdělání s maturitou, bydlení pronájem. /hodnocení klienta na čl. 27 spisu/13. Žalobkyně disponuje vyúčtováním mzdy žalovaného za únor 2023, které uvádí hrubou mzdu žalovaného 41 704 Kč, vyplaceno 30 670,29 Kč, za březen 2023, které uvádí hrubou mzdu žalovaného 34 875 Kč, vyplaceno 31 665,28 Kč. Uvedená mzda byla připsána na účet č. [č. účtu], jehož majitelem je [jméno FO], stejně jako mzda 30 670,29 Kč. /vyúčtování mzdy na čl. 35, 39, 46 spisu, potvrzení z internetového bankovnictví na čl. 41, 45, 47 spisu/14. Dle Karty klienta k číslu smlouvy 9103222091 činila částka poskytnutého úvěru 85 000 Kč, smlouva signována 11. 4. 2023, nominální výše úvěru činila 266 544 Kč, délka 48 měsíců, smluvní odměna úvěru činila 181 544 Kč, žádost 6. 4. 2023, uhrazeno bylo 9 x 5 553 Kč ve dnech 6. 6. 2023 (upomínka 30. 5. 2023), 13. 7. 2023 (upomínka 30. 6. 2023), 9. 8. 2023 (upomínka 31. 7. 2023), 18. 9. 2023 (upomínka 30. 8. 2023), 20. 10. 2023 (upomínka 2. 10. 2023), 10. 11. 2023 (upomínka 30. 10. 2023), 8. 12. 2023 (upomínka 30. 11. 2023), 10. 1. 2024 (upomínka 2. 1. 2024), 7. 2. 2024 (upomínka 30. 1. 2024). /karta klienta na čl. 22 spisu/15. Dopisem ze dne 26. 3. 2024 byla žalovanému adresována Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, když se žalovaný ocitl v prodlení k plnění ze smlouvy č. [hodnota]. [právnická osoba] byla žalovanému adresována Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru dopisem ze dne 24. 4. 2024 k plnění ze smlouvy č. [hodnota]. /dopis na čl. 32, 33 spisu/16. Dopisem ze dne 29. 4. 2024 bylo žalovanému adresováno Oznámení, jímž byl vyzván k okamžité úhradě celkové dlužné částky ze smlouvy č. [hodnota]. /dopis na čl. 23 spisu/17. Žalovanému byla žalobkyní adresována předžalobní výzva ze dne 6. 9. 2024, jejímž obsahem je výzva k okamžité úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě předáno 6. 9. 2024. /předžalobní výzva na čl. 21 spisu, podací arch na čl. 49 spisu/18. Dle Úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, je žalobkyně nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, činnost je povolena a datum oprávnění k činnosti je 11. 5. 2018. Povolena je činnost, jíž jest poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení, nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. /výpis na čl. 50 spisu/19. Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu ke jménu žalovaného. /kopie občanského průkazu na čl. 37, 38 spisu/20. Soud lustrací zjistil a v režimu § 120, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) zjišťuje, že u zdejšího soudu od roku 2022 je proti žalovanému vedeno 17 řízení, z toho 8 exekučních a 9 občanskoprávních, přičemž v 9 věcech je žalobcem/oprávněným faktoringová či úvěrová společnost. /lustrace na čl. 71 spisu/21. Z jiných žalobkyní předložených důkazů soud neučinil žádné pro věc relevantní skutkové zjištění (rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti na čl. 40 spisu).22. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:23. Dne 11. 4. 2023 byl v rámci podnikatelského poskytování spotřebitelských úvěrů žalobkyní učiněn Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru, č. [hodnota], který byl téhož dne signován, tudíž akceptován všemi stranami smlouvy. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (ztotožnění proběhlo scanem občanského průkazu žalovaného, SMS zprávami a platbou bankovním účtem). Úvěr byl ve výši 85 000 Kč, celková částka k úhradě 266 544 Kč. Doba trvání úvěru činila 48 měsíců. Zápůjční úroková sazba 73,95 %, RPSN, byla uvedena ve výši 104,95 % p. a. Celková výše splátky činila 5 553 Kč, počet splátek 48, částka úroku za jeden kalendářní den činila 174,61 Kč. Zároveň bylo sjednáno, že smlouva bude uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Dne 12. 4. 2023 (doručeno 14. 4. 2023) bylo žalovanému oznámeno schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota], jehož přílohou byl splátkový kalendář k uzavřené smlouvě, spotřebitelský úvěr ve výši 85 000 Kč, celková částka k úhradě 266 544 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, zápůjční úroková sazba 73,95 %, RPSN 100,49 %, částka úroku splatná za kalendářní den 174,61 Kč. Žalovaný při uzavření smlouvy prohlásil, že se seznámil se všemi informacemi dle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., byla provedena jeho identifikace a kontrola dle zákona č. 253/2008 Sb., seznámil se s informacemi o zpracování osobních údajů, souhlasem se zpracováním osobních údajů a bere na vědomí informace zde uvedené, je si vědom sjednané výše úroků za úvěr a souhlasí s ní, úvěr je poskytnut nebankovním subjektem, nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv další osobě ani státu, není-li v dohodě o konsolidaci uvedeno jinak, nebyla proti němu podána žádná žaloba, ani si není vědom důvodů, pro které by se tak mělo stát, není vydán žádný exekuční titul na peněžité plnění, nenachází se v úpadku či stavu hrozícího úpadku, nebyl podán insolvenční návrh či v posledních třech letech zamítnut pro nedostatek majetku, uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. [právnická osoba]. vede pro žalovaného účet č. [č. účtu], který je jeho majitelem a jediným disponentem. Na tento účet byla dne 12. 4. 2023 připsána částka 85 000 Kč od odesílatele [právnická osoba]. Dle registru SOLUS ke jménu žalovaného byla vedena dlužná částka po splatnosti 0 Kč, počet dlužných splátek 0 Kč, a to ke dni 6. 4. 2023. Ke jménu žalovaného bylo dále vypočítáno CBS skóre 462, které dle legendy značí nízké riziko. V Hodnocení klienta signovaném dne 11. 4. 2023 bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem 32 800 Kč, jeho celkový příjem činí 32 800 Kč, výdaje jsou tvořeny výdaji za bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 4 888 Kč měsíčně, životní minimum je 4 860 Kč, ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby, apod.) 100 Kč, celkové měsíční výdaje tak činí 9 848 Kč, rezerva je tak ve výši 21 952 Kč. Splátky (u žalobkyně či třetích osob) jsou uvedeny 0 Kč. Zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba]., jako operátor výroby, nástup do zaměstnání 2. 1. 2014, na dobu neurčitou, hlavní pracovní poměr, stav – svobodný, vzdělání s maturitou, bydlení pronájem. Žalovanému byla vyplacena mzda za únor 2023 30 670,29 Kč a 31 665,28 Kč za březen 2023. Žalovaný na úvěr uhradil 9 x 5 553 Kč ve dnech 6. 6. 2023 (upomínka 30. 5. 2023), 13. 7. 2023 (upomínka 30. 6. 2023), 9. 8. 2023 (upomínka 31. 7. 2023), 18. 9. 2023 (upomínka 30. 8. 2023), 20. 10. 2023 (upomínka 2. 10. 2023), 10. 11. 2023 (upomínka 30. 10. 2023), 8. 12. 2023 (upomínka 30. 11. 2023), 10. 1. 2024 (upomínka 2. 1. 2024), 7. 2. 2024 (upomínka 30. 1. 2024), tedy vždy v prodlení a po upomenutí. Dopisem ze dne 26. 3. 2024 a 24. 4. 2024 byla žalovanému adresována výzva k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, když se žalovaný ocitl v prodlení k plnění ze smlouvy č. [hodnota]. Dopisem ze dne 29. 4. 2024 bylo žalovanému adresováno Oznámení, jímž byl vyzván k okamžité úhradě celkové dlužné částky ze smlouvy č. [hodnota]. Žalovanému byla dále žalobkyní adresována předžalobní výzva ze dne 6. 9. 2024, jejímž obsahem je výzva k okamžité úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě předáno 6. 9. 2024. U zdejšího soudu od roku 2022 je proti žalovanému vedeno 17 řízení, z toho 8 exekučních a 9 občanskoprávních, přičemž v 9 věcech je žalobcem/oprávněným faktoringová či úvěrová společnost.24. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. [právnická osoba] listiny přiložené dle § 120, odst. 2 o. s. ř. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.25. Právní hodnocení:26. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).27. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.28. Podle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.29. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.30. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.31. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.32. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.33. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.34. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.35. V projednávané věci bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž se žalobkyně zavázala rezervovat žalovanému sjednanou finanční částku, 85 000 Kč, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finanční částky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru.36. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.37. V řízení bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalobkyně svá zjištění omezila především na údaje uvedené žalovaným v rámci kontraktačního procesu. Kromě těchto údajů měla k dispozici výpis záznam registru SOLUS. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tedy bylo omezeno v zásadě pouze na údaje uvedené výhradně žalovaným, aniž byly od něho vyžádány listiny dokládající uvedená tvrzení, k čemuž je třeba odkázat zejména částku uvedených výdajů. Žalobkyně měla z listin dokládajících majetkové poměry žalovaného k dispozici pouze listiny dokládající jeho příjem. Při zkoumání úvěruschopnosti je však nutné zaměřit se a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Dle údajů uvedených žalovaným tento byl zaměstnán s příjmem 32 800 Kč měsíčně. Jeho výdaje jsou uvedeny 4 888 Kč za bydlení, 4 860 Kč životní minimum, ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby apod.) 100 Kč. Z tohoto je patrné, že výdaje žalovaného uvedené v kartě zákazníka, hodnocení, nemohou odpovídat reálné situaci. Jednak částka životního minima není v žádné souvislosti s reálně vydávaným výdaji žalovaného. Především však částka výdajů na bydlení ve výši 4 888 Kč neodpovídá částkám hrazeným za bydlení v místě a čase. A pokud by žalovaným měly být hrazeny v souvislosti s bydlením výdaje v této výši, muselo by to být ověřeno. V uvedeném formuláři žalovaný označil způsob bydlení „pronájem“. Tento údaj taktéž není žádným způsobem ověřen tak, aby bylo možné posoudit reálné výdaje žalovaného hrazené v souvislosti s bydlením. Bytová potřeba je jednou ze základních potřeb člověka a výdaje s ní spojené by měly být hodnoceny jako základní výdaje žalovaného. Stejně tak není možné, aby veškeré ostatní výdaje žalovaného byly kryty částkou 100 Kč. Jak již však bylo uvedeno, tyto nebyly řádně ověřeny, údaj uvedený v kartě zákazníka nelze považovat za odpovídající skutečnosti. Nadto nebyly uvedeny ani ověřeny další skutečnosti týkající se majetkových poměrů žalovaného, osoby v domácnosti, příjem domácnosti, celkové výdaje domácnosti. Ve vztahu k případným závazkům žalovaného mu bylo signováno pouze Prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, na kteroužto listinu je třeba pohlížet stejně jako na kartu zákazníka (hodnocení). To platí tím spíše, že hodnocení úvěruschopnosti mělo být prováděno po budoucí splátky 5 553 Kč měsíčně, což samo o sobě představuje 17 % celého měsíčního příjmu žalovaného. Že úvěruschopnost žalovaného nebyla dána koreluje s tím, že počínaje již 1. splátkou byl žalovaný v prodlení, veškeré splátky hradil vždy až po upomenutí žalobkyní. Shora uvedenému odpovídá i to, že žalovaný musel být v době uzavření smlouvy již úvěrován, když v krátké časové návaznosti po uzavření předmětné úvěrové smlouvy proti žalovanému začalo být uplatňováno větší množství pohledávek soudní cestou.38. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.39. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ I s ohledem na právě citované tak soud předmětnou smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.40. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla bezhotovostně převedena částka ve výši 85 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaný uhradil 9 x 5 553 Kč = 49 977 Kč. Pokud bylo žalovanému poukázáno 85 000 Kč, přičemž žalovaný vrátil částku 49 977 Kč, tak se žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 85 000 Kč – 49 977 Kč, tudíž o částku 35 023 Kč a je povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 134 239,10 Kč (98 897 Kč + 35 342,10 Kč). Jestliže se žalovaný obohatil o částku 35 023 Kč, tak nárok je důvodným v této částce. Ve zbytku, tedy pro částku 99 216,10 Kč (134 239,10 – 35 023 Kč), a dále úrok ve výši 73,95 % p. a z částky 81 359,48 Kč od 1. 5. 2024 do 24. 5. 2024 ve výši 3 842,88 Kč, úrok ve výši 14,75 % p. a z částky 81 359,48 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 5. 2024 dosáhne částky 319 852 Kč, byl návrh jako nedůvodný zamítnut. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 35 023 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný tedy byl nadále zavázán k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky od 1. 5. 2024 do zaplacení, jelikož již před tímto datem byl žalovaný o úhradu opakovaně upomenut. V té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení z částky 63 874 Kč, byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by odůvodňovala uložení delší lhůty k plnění, či plnění ve splátkách.41. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142, odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně neúspěšnou (úspěšnou byla pro částku 35 023 Kč, neúspěšnou pro částku 99 216,10 Kč). Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.