22 C 169/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 20 100 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa], úvěrující, uzavřel s žalovaným, úvěrovaným, dne 14. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], poskytl žalovanému úvěr, ten se zavázal jej vrátit společně s příslušnými úroky a poplatky, vše způsobem a za podmínek níže. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou všeobecné obchodní podmínky, předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žalovanému předloženo před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 99 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se nejdříve registroval na internetových stránkách [Anonymizováno] www.[Anonymizováno].cz. Při registraci uvedl žádané údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu, čísla mobilního telefonu. Výstupem registrace je profil klienta (karta klienta). Po úspěšné registraci byla žalovanému v informačním systému založena klientská sekce přístupná mu na uvedených internetových stránkách [Anonymizováno] a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný poté prostřednictvím své klientské sekce žádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě o úvěru, žádost a znění smlouvy o úvěru stvrdil pomocí elektronického kódu zaslaného mu pomocí SMS (čl. 4.1.2.1. všeobecných obchodních podmínek). Připojení unikátního elektronického kódu žalovaným splňuje požadavky na tzv. prostý elektronický podpis nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (čl. 25 odst. 1 a čl. 46) a navazujícím zákoně č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce (§ 7). Následně byla posouzena úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. a čl. 4.2.1. všeobecných obchodních podmínek výpisem/výpisy z účtu (popř. výpisem z účtu/analýzou účtu obstaraným prostřednictvím služby [Anonymizováno]), příp. dalšími přiloženými doklady za rozhodné období. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru, žádost o úvěr schválena. Poskytnutím úvěru dle žádosti žalovaného byla smlouva o úvěru uzavřena (čl. 4.2.3. všeobecných obchodních podmínek). Dle § 562 odst. 1 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně, jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronického systému, předpokládá § 562 odst. 1 o. z., žalobkyně se dovolává tímto správnosti údajů v žalobě. Dle čl. II.1. smlouvy o úvěru úvěrující sjednal s žalovaným, úvěrovaným, poskytnutí úvěru 12 000 Kč. Dle čl. III.1., čl. II.1. smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 13. 6. 2024 společně se sjednanými úroky, poplatkem za úvěr. Úvěr poskytnut 14. 5. 2024 (datum odepsání úvěru z účtu úvěrujícího) převodem na účet č. [č. účtu] dle původní smlouvy o úvěru uvedené výše. V případě pochybností, že účet náležel žalovanému, odkazuje žalobkyně dotaz příslušné bance dle kódu banky, kdo majitel a disponent účtu. Žalovaný porušil závazek zaplatit poskytnutý úvěr společně s úrokem a poplatkem do data splatnosti, dostal se do prodlení 14. 6. 2024. Dle čl. VI. smlouvy (Náklady v případech opožděných plateb) je tak založen nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od data prodlení do zaplacení (čl. VI.1.1. smlouvy), smluvní pokutu 0,1 % z jistiny úvěru od data prodlení do zaplacení (čl. VI.1.2.1. smlouvy s přihlédnutím k omezení dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, úroku a poplatku sjednaného bez slevy, byla-li sjednána sleva na úrok a poplatek (čl. II.3. smlouvy o úvěru). Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 20. 8. 2024 postoupil úvěrující veškeré pohledávky ze smlouvy o úvěru za žalovaným na společnost [právnická osoba], IČO [Anonymizováno], sídlem [adresa]. Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 11. 9. 2024 postoupila společnost [právnická osoba] veškeré své pohledávky za žalovaným žalobkyni. Žalovaný do data podání žaloby neplnil ničeho. Žalobkyně tak žádá úhradu jistiny úvěru 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 4 320 Kč, úroku 360 Kč, smluvní pokuty 3 420 Kč 0,1 % denně z částky jistiny úvěru od 14. 6. 2024 do 25. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení 14,75 % p. a. z částky 12 000 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení. Uzavře-li soud, že nelze prokázat uzavření smlouvy o úvěru, tato není platnou, nechť je hodnocen uplatněný nárok dle § 2991 a násl. o. z. o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu prostřednictvím právního zástupce dne 13. 2. 2025. Domáhá se i náhrady nákladů řízení, kdy uvádí, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu nesplňuje podmínky aplikace § 14b advokátního tarifu, písm. a) odst. 1 tohoto ustanovení, k čemuž odkazuje, že pojem návrhu podaného na ustáleném vzoru, není nijak ve vyhlášce vymezen. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci není podán na ustáleném vzoru, žalobkyně podrobně líčí skutková specifika vázající se k tomuto konkrétnímu případu. Formulářová žaloba se mj. vyznačuje pouhým doplněním identifikace žalovaného a předmětu řízení do vzorového formuláře bez ohledu na konkrétní okolnosti případu, což nelze aplikovat na tento případ. Jde-li o podmínku uplatnění návrhu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ani toto není naplněno. Ač žalobkyně podává návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu v právně obdobných případech, nelze s ohledem na specifické skutkové okolnosti daného případu uvažovat o skutkové „obdobnosti“.

2. Žalovaný ve věci neučinil žádného vyjádření.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli, že žalobní nárok není důvodným.

5. Skutková zjištění:

6. Za užití prostředků komunikace na dálku byla společností [právnická osoba]., jakožto úvěrujícím, a žalovaným, jakožto úvěrovaným, uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byla částka 12 000 Kč, datum poskytnutí úvěru 14. 5. 2024, datum splatnosti úvěru 13. 6. 2024. Zápůjční úvěrová sazba je určena pevně ve výši 36,5 % p. a. po celou dobu úvěru, úroky celkem 360 Kč, sleva na úroky 180 Kč, úroky po slevě 180 Kč, poplatek za úvěr 4 320 Kč, sleva na poplatek za úvěr 2 160 Kč, poplatek za úvěr po slevě 2 160 Kč, úvěr poskytnut na dobu 30 dnů, splatná částka celkem 14 340 Kč, RPSN 773,59 %. Pro smluvní vztah platí Všeobecné obchodní podmínky. Transakce byla zúčtována pod č. [Anonymizováno] dne 14. 5. 2024, tuzemská odchozí úhrada s variabilním symbolem [var. symbol], specifickým symbolem [spec. symbol], z účtu [právnická osoba]., č. ú. [č. účtu], na protiúčet [Jméno žalovaného], č. ú. [č. účtu] se zprávou pro příjemce „Půjčka“. (smlouva na čl. 80-81 spisu, všeobecné obchodní podmínky na čl. 82-84 spisu, [právnická osoba]. - platba na čl. 85 spisu)

7. Ke spotřebitelskému úvěru ve výši 12 000 Kč, úvěrující [právnická osoba]., byl vystaven Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, s tím, že se jedná o úvěr převedený na bankovní účet klienta uvedený v žádosti o poskytnutí úvěru do jednoho pracovního dne ode dne schválení žádosti o úvěru, zápůjční úvěrová sazba je určena pevně ve výši 36,5 % p. a. po celou dobu úvěru, úroky celkem 360 Kč, sleva na úroky 180 Kč, úroky po slevě 180 Kč, poplatek za úvěr 4 320 Kč, sleva na poplatek za úvěr 2 160 Kč, poplatek za úvěr po slevě 2 160 Kč, úvěr poskytnut na dobu 30 dnů, RPSN 773,59 %. (předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 75-76 spisu)

8. Ke jménu žalovaného byla v elektronickém systému založena [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kde je uvedeno jeho rodné číslo, e-mail, zaškrtnut údaj, že je aktivní, potvrzeno, dále je uvedeno telefonní číslo [tel. číslo], bankovní kód, vydán souhlas se zpracováním osobních údajů, uvedeno jména a adresa žalovaného, zaměstnavatel [právnická osoba]., zaměstnanec v hlavním pracovním poměru, bližší údaje, IČO zaměstnavatele, nejsou uvedeny, vyjma příjmu ve výši 15 431 Kč. Dále je uveden údaj v kolonce „Druh jiného příjmu“, kde je uvedena podnikatelská činnost bez jakéhokoliv bližšího údaje, není uvedeno ani IČO, ani výše příjmu z podnikatelské činnosti. Vzdělání je uvedeno základní, měsíční splátky hypoték 0, měsíční splátky jiných úvěrů 0, ostatní náklady – internet, telefon, apod. 0, počet členů domácnosti 1, počet členů s příjmem 1, počet vyživovaných osob 0, čistý měsíční příjem domácnosti 158 431 Kč, náklady na bydlení včetně nájemného 8 000 Kč, náklady na služby a energie 0. V závěru je vedeno číslo občanského průkazu a datum jeho platnosti. (editace na čl. 77 spisu)

9. Ze soupisu výdajových a příjmových položek vedených ke jménu žalovaného za období od 14. 5. 2019 do 14. 5. 2024 se podává, že celkový objem příjmů zúčtovaných na „má dáti“ činil 1 429 100,50 Kč, celkový objem výdajů zúčtovaných na „dal“ činil 1 268 438,20 Kč. Rozdíl uvedených částek činí 160 662,30 Kč. Při rozpočtu finanční rezervy na každý měsíc za shora uvedené období tak tato činí v průměru 2 677,705 Kč měsíčně. Se záznamy vedenými v soupisu výdajových a příjmových položek korespondují i údaje uvedené ve výpisech z účtu č. [č. účtu] vedeného ke jménu žalovaného za období 1. 4. 2024 – 30. 4. 2024, 1. 3. 2024 – 31. 3. 2024, 1. 2. 2024 – 29. 2. 2024, kdy navíc se z těchto podává, že za jednotlivé měsíce činil počáteční zůstatek 27 Kč, konečný zůstatek 12 085,28 Kč v měsíci dubnu 2024, počáteční zůstatek -93,14 Kč, konečný zůstatek 27,01 Kč v měsíci březnu 2024 a počáteční zůstatek 1 731,41 Kč a konečný zůstatek -93,14 Kč v měsíci únoru 2024. Ze soupisu výdajových a příjmových položek vedených ke jménu žalovaného za období od 14. 5. 2019 do 14. 5. 2024 se konkrétně podává, a toto koresponduje i se shora uvedenými výpisy z účtu, že na straně žalovaného byly zúčtovávány zejména výdajové položky, jediným pravidelným příjmem žalovaného byla položka od společnosti [právnická osoba]., který činil 10. 5. 2024 15 969 Kč, 11. 4. 2024 14 754 Kč, 11. 3. 2024 15 570 Kč, 9. 2. 2024 15 446 Kč,11. 1. 2024 17 263 Kč, 11. 12. 2023 24 908 Kč, 10. 11. 2023 19 041 Kč, 11. 10. 2023 16 053 Kč, 11. 9. 2023 17 748 Kč, 11. 8. 2023 16 303 Kč, 11. 7. 2023 15 377 Kč, 9. 6. 2023 18 749 Kč, 11. 5. 2023 15 505 Kč, 12. 4. 2023 16 859 Kč, 10. 3. 2023 15 857 Kč, 10. 2. 2023 16 370 Kč, 10. 1. 2023 15 302 Kč, 8. 12. 2022 22 522 Kč, 10. 11. 2022 20 014 Kč, 10. 10. 2022 21 856 Kč, 9. 9. 2022 19 753 Kč, 10. 8. 2022 18 815 Kč, 11. 7. 2022 18 491 Kč, 10. 6. 2022 17 213 Kč, 10. 5. 2022 20 942 Kč, 11. 4. 2022 18 529 Kč, 11. 3. 2022 17 937 Kč, 10. 2. 2022 17 185 Kč, 10. 1. 2022 17 835 Kč, 10. 12. 2021 16 498 Kč, 10. 11. 2021 18 036 Kč, 11. 10. 2021 16 836 Kč, 9. 9. 2021 17 383 Kč, 9. 7. 2021 17 196 Kč, 10. 6. 2021 15 943 Kč, 10. 5. 2021 17 411 Kč, 9. 4. 2021 15 645 Kč, 10. 3. 2021 15 563 Kč, 10. 2. 2021 13 494 Kč, 3. 2. 2021 1 920 Kč – nemocenská 11. 12. 2020-15. 12. 2020, 11. 1. 2021 14 113 Kč, 9. 12. 2020 13 486 Kč, 9. 11. 2020 16 223 Kč, 9. 10. 2020 14 044 Kč, 10. 9. 2020 15 069 Kč, 10. 8. 2020 15 573 Kč, 10. 7. 2020 15 210 Kč, 10. 6. 2020 14 790 Kč, 11. 5. 2020 15 102 Kč, 9. 4. 2020 15 092 Kč, 10. 3. 2020 22 476 Kč, 10. 2. 2020 15 348 Kč, 10. 1. 2020 17 081 Kč, 10. 12. 2019 14 755 Kč, 11. 11. 2019 15 504 Kč, 10. 10. 2019 10 140 Kč, 10. 9. 2019 12 885 Kč, 9. 8. 2019 5 975 Kč. Dále jsou zúčtovány platby na „má dáti“ [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 3. 9. 2019 2 000 Kč, 19. 6. 2019 500 Kč, 17. 5. 2019 500 Kč. [právnická osoba]. 12. 6. 2019 2 000 Kč. 29. 5. 2019 12 316,11 Kč – zrušená vkladní knížka. Dále na straně účtu „má dáti“ jsou připsány platby od nebankovních poskytovatelů půjček - 30. 4. 2024 20 000 Kč [právnická osoba], půjčka dle smlouvy od [právnická osoba], 25. 4. 2024 5 000 Kč, [Anonymizováno], s. r. o., [právnická osoba], 13. 2. 2024 549,30 Kč [právnická osoba]., 14. 11. 2023 549,30 Kč [právnická osoba]., 458,19 Kč [právnická osoba]., 18. 5. 2023 6 000 Kč zápůjčka [právnická osoba]., 15. 2. 2023 841,10 [právnická osoba]., 12. 1. 2023 5 000 Kč zápůjčka [právnická osoba]. Jinak jsou na straně „má dáti“ zúčtovány vklady v hotovosti 12. 1. 2024 50 000 Kč vloženo [jméno FO] [Anonymizováno], 22. 9. 2023 2 000 Kč vloženo [jméno FO], 13. 9. 2023 3 800 Kč, vloženo [jméno FO], 7. 9. 2023 1 100 Kč, vloženo [jméno FO],6. 9. 2023 2 000 Kč, vloženo [jméno FO], 1. 9. 2023 1 000 Kč, vloženo [jméno FO], 17. 8. 2023 2 000 Kč, vloženo [jméno FO], 13. 3. 2023 1 000 Kč, vloženo [jméno FO], 13. 2. 2023 400 Kč, vloženo [jméno FO], 20. 9. 2022 6 000 Kč vklad hotovosti, 26. 2. 2021 5 000 Kč vklad hotovosti, 18. 12. 2020 2 300 Kč vklad hotovosti, 19. 10. 2020 4 500 Kč vklad hotovosti, 18. 9. 2020 1 000 Kč vklad hotovosti. Nadále jsou na příjmové straně účtovány jednotlivé položky, např. 300 Kč [jméno FO], 500 Kč [jméno FO], 3. 2. 2024 600 „tágo“ [jméno FO], 1 400 Kč [jméno FO], a další v přibližně v řádu stokorun převážně od fyzických osob. Jinak je zúčtováno 10. 6. 2021 4 000 Kč [jméno FO], 19. 5. 2021 52 384,10 Kč [Jméno žalovaného], 27. 2. 2021 1 000 Kč [jméno FO], 12. 2. 2021 1 038 Kč [jméno FO], 11. 2. 2021 500 Kč [jméno FO]. Rozhodnou položkou na straně „má dáti“ je položka zúčtovaná dne 24. 6. 2020 250 000 Kč [Jméno žalovaného] „compensation“. (přehled příjmů a výdajů na čl. 25-66 spisu, výpisy z účtů na čl., 67-74 spisu)

10. Společnost [právnická osoba]., jakožto postupitel, a [právnická osoba], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [adresa], jakožto postupník, uzavřely dne 20. 8. 2024 Smlouvu o postoupení pohledávek. Společnost [právnická osoba], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [adresa], jakožto postupitel, a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřely dne 11. 9. 2024 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou je seznam pohledávek, v němž je vedena pohledávka za žalovaným splatná 13. 6. 2024. (smlouva o postoupení pohledávek na čl. 79 spisu, smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek na čl. 18-19, 20-23 spisu)

11. Dopisem ze dne 31. 1. 2025 byla adresována žalovanému výzva k úhradě, předžalobní upomínka dle § 142a o. s. ř. K poštovní přepravě podáno dne 13. 2. 2025. Součástí listiny bylo o oznámení o postoupení pohledávky, která vznikla ze smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba]., IČO [Anonymizováno], sídlem [adresa] z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 14. 5. 2024, který byl postoupen na žalobkyni. (dopis na čl. 24 spisu, podací lístek na čl. 78 spisu)

12. Skutkový závěr:

13. Za užití prostředků komunikace na dálku společnost [právnická osoba]., úvěrující, a žalovaný, úvěrovaný, uzavřeli Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], předmětem byla částka 12 000 Kč, datum poskytnutí úvěru 14. 5. 2024, datum splatnosti úvěru 13. 6. 2024. Zápůjční úvěrová sazba byla určena pevně 36,5 % p. a. po celou dobu úvěru, úroky celkem 360 Kč, sleva na úroky 180 Kč, úroky po slevě 180 Kč, poplatek za úvěr 4 320 Kč, sleva na poplatek za úvěr 2 160 Kč, poplatek za úvěr po slevě 2 160 Kč, úvěr poskytnut na dobu 30 dnů, splatná částka celkem 14 340 Kč, RPSN 773,59 %. Pro smluvní vztah platí Všeobecné obchodní podmínky. Transakce byla zúčtována dne 14. 5. 2024, tuzemská odchozí úhrada s variabilním symbolem [var. symbol], specifickým symbolem [spec. symbol], z účtu [právnická osoba]., č. ú. [č. účtu], na protiúčet [Jméno žalovaného], č. ú. [č. účtu] se zprávou pro příjemce „Půjčka“. Ke spotřebitelskému úvěru 12 000 Kč, úvěrující [právnická osoba]., byl vystaven Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěr převedený na bankovní účet klienta uvedený v žádosti o poskytnutí úvěru do jednoho pracovního dne ode dne schválení žádosti o úvěru, zápůjční úvěrová sazba pevná 36,5 % p. a. po celou dobu úvěru, úroky celkem 360 Kč, sleva na úroky 180 Kč, úroky po slevě 180 Kč, poplatek za úvěr 4 320 Kč, sleva na poplatek za úvěr 2 160 Kč, poplatek za úvěr po slevě 2 160 Kč, úvěr poskytnut na dobu 30 dnů, RPSN 773,59 %.

14. Ověření úvěruschopnosti žalovaného bylo provedeno především na základě údajů uvedených žalovaným, které jsou zaneseny v kartě klienta označené Editace profilu klienta ID [Anonymizováno], a nadále již pouze z výpisů z účtů žalovaného za období od roku 2019 do roku 2024. V kartě klienta je uvedeno jeho rodné číslo, e-mail, telefonní číslo, bankovní kód, dán souhlas se zpracováním osobních údajů, jména a adresa žalovaného, zaměstnavatel [právnická osoba]., (zaměstnanec v hlavním pracovním poměru, bližší údaje, vyjma příjmu ve výši 15 431 Kč nejsou uvedeny). Dále je uveden údaj v kolonce „Druh jiného příjmu“, a to podnikatelská činnost, ovšem bez uvedení jakéhokoliv bližšího údaje, není uvedeno ani IČO, ani výše příjmu z podnikatelské činnosti. Vzdělání je uvedeno základní, měsíční splátky hypoték 0, měsíční splátky jiných úvěrů 0, ostatní náklady – internet, telefon, apod. 0, počet členů domácnosti 1, počet členů s příjmem 1, počet vyživovaných osob 0, čistý měsíční příjem domácnosti 158 431 Kč, náklady na bydlení včetně nájemného 8 000 Kč, náklady na služby a energie 0. V závěru je vedeno číslo občanského průkazu a datum jeho platnosti. Z uvedené listiny nebylo možné učinit řádné závěry o majetkových a osobních poměrech žalovaného. Žalovaný uvádí pouze označení zaměstnavatele, u nějž je zaměstnán v hlavním pracovním poměru, avšak ničeho bližšího k tomuto neuvádí (zde je však možným činit závěry z přiložených výpisů z účtu), především však neuvádí ničeho k jím označené podnikatelské činnosti, neuvádí, o jakou pracovní činnost se jedná, jakými příjmy z této by měl disponovat. Ve vztahu k této položce je pak namístě odkázat i předložené soupisy příjmů a výdajů žalovaného, výpisy z účtů, z nichž je zřejmým, že žalovanému žádné příjmy, které by bylo možné hodnotit jako pravidelné příjmy z pracovní (podnikatelské) činnosti v rozhodném období nebyly poukazovány. Zcela nedostatečně jsou uvedeny výdaje žalovaného, které nadto nejsou žádným způsobem ověřeny. Žalovaný zde uvádí, že nehradí žádné výdaje v souvislosti dalšími úvěry. Z výpisů příjmů a výdajů žalovaného, výpisů z účtů, které právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici, se však podává, že žalovaný opakovaně čerpal úvěry od nebankovních poskytovatelů úvěrů, k čemuž právní předchůdce žalobkyně nečinil žádná další zjištění či ověření. Pokud žalovaný uvedl, že na ostatní náklady, např. internet, telefon hradí 0 Kč, tak zde se jedná o údaj naprosto nedůvěryhodný, neboť se nejeví pravděpodobným, že by žalovaný za tyto položky neplnil ničeho, zejména pak, když i kontraktační proces hradí za užití prostředků komunikace na dálku. Pakliže žalovaný jako svůj výdaj na bydlení uvedl částku 8 000 Kč, tak bylo nutným tuto ověřit, aby bylo zřejmým, že se jedná o reálně vydávanou částku v souvislosti s bydlením.

15. Především se však z výpisů z účtů (soupisu příjmů a výdajů) žalovaného podává, že závěr o jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nemohl být při hodnocení věci s příslušnou erudicí učiněn. Z uvedených listin se podává, že žalovaný pobírá jediný pravidelný příjem, a to od společnosti [právnická osoba]., který se měsíčně pohyboval za období 2019 – 2024 v rozmezí cca 14 000 Kč – 24 000 Kč, opomeneme-li částku 12 885 Kč, 5 975 Kč a vyplacenou nemocenskou, převážně však v rozmezí do 20 000 Kč. Tedy příjem žalovaného je poměrně nízký i ve vztahu k jím uváděným výdajům 8 000 Kč (které nadto nebyly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny), když je zcela nepochybným, že žalovaný nadto hradil nepochybně i další výdaje, byť je neuvedl (telefon, internet, splátky úvěrů nebankovních společností). Z výpisů z účtů žalovaného je zcela jednoznačným, že žalovaný netvořil žádné finanční rezervy, hospodařil se záporným výsledkem. Pakliže v rámci skutkových zjištění bylo uvedeno, že celkový objem příjmů zúčtovaných na „má dáti“ činil 1 429 100,50 Kč a celkový objem výdajů zúčtovaných na „dal“ činil 1 268 438,20 Kč, rozdíl uvedených částek činí 160 662,30 Kč, tak již z tohoto je zřejmým, že při rozpočtu finanční rezervy na každý měsíc za shora uvedené období tato činí v průměru 2 677,705 Kč měsíčně. Podstatným ale je ta skutečnost, že jedinou položkou, která tvoří shora uvedenou bilanci (byť ani tato nezakládá úvahu o tom, že na straně žalovaného je dostatek finanční rezervy) je částka 250 000 Kč, která byla zúčtována dne 24. 6. 2020. Pakliže by ve shora uvedeném období (5/2019 – 5/2024) nebyla tato částka připsána na účet žalovaného, nebyla by platební bilance žalovaného kladná. Uvedená částka byla poukázána žalovanému čtyři roky před uzavřením smlouvy, nadále žádné další příjmy, jejichž výše by pravidelně vyrovnávala platební bilanci žalovaného, tomuto nebyly poukazovány. Je tak zřejmým, že v době, kdy byla uzavírána smlouva, majetková situace žalovaného nemohla vést k úvaze, že na jeho straně je dána schopnost úvěr plnit, k čemuž je třeba též poukázat na tu skutečnost, že žalovaný opakovaně čerpal finanční prostředky od nebankovních poskytovatelů úvěrů, což opět musí vést ke zvýšené obezřetnosti při hodnocení majetkových poměrů žadatele o úvěru. Nadto je taktéž nutným podotknout, že pokud žalovaný vkládal určité částky v hotovosti prostřednictvím bankomatu na svůj účet, tak nebylo vůbec přezkoumáno, o jaký druh příjmu se jedná, což opět musí vést k závěru, že přezkum úvěruschopnosti žalovaného nebyl řádným.

16. Dopisem ze dne 31. 1. 2025 byla adresována žalovanému výzva k úhradě, předžalobní upomínka dle § 142a o. s. ř. podaná k poštovní přepravě dne 13. 2. 2025, kdy součástí této listiny bylo o oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba]., IČO [Anonymizováno], sídlem [adresa] z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 14. 5. 2024, která byla postoupena na žalobkyni.

17. Shora uvedené se podává najisto z provedených listinných důkazů. Jednotlivé listinné důkazy nejsou ve vzájemném rozporu, jejich obsah navzájem zcela koresponduje, z ničeho se nepodává, že by žalobkyní předložené listiny bylo namístě hodnotit jako nedůvěryhodné. Taktéž lze z provedených listin vzít za zcela najisto postavené, že předmětná částka 12 000 Kč byla převedena na účet vedený ke jménu žalovaného, když účet, který je označen ve smlouvě odpovídá číslu na výpisech z účtu vedeného ke jménu žalovaného, kterými právní předchůdkyně žalobkyně disponovala a z nichž ověřovala schopnost žalovaného na daný úvěr plnit, a které jsou taktéž součástí spisového materiálu.

18. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

19. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

27. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.

28. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

29. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

30. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace žalovaného omezil především na zjištění údajů od tohoto, které byly uvedeny v návrhu na uzavření smlouvy, respektive zákaznické kartě, kdy z této listiny je zřejmým, že údaje, kterými žalovaný specifikoval svoji osobní a majetkovou situaci jsou zcela nedostatečnými. Příjmové poměry žalovaného jsou uvedeny zcela nedostatečně, když jediným, co je uvedeno konkrétně je označení zaměstnavatele bez bližších údajů, pakliže je uvedeno, že žalovaný nadále vyvíjí podnikatelskou činnost, tak k tomuto není specifikováno ničeho. Taktéž jsou zcela nedostatečně vymezeny výdaje žalovaného. Žalovaný neoznačil, nepředložil, žádné listiny, jimiž jím tvrzené skutečnosti doložil. Pakliže bylo uvedeno, že podstatným faktorem, který podléhá nejenom samotnému přezkumu, ale i nutnosti správného vyhodnocení, jsou výdaje žadatele o úvěr, tak k tomuto je třeba zdůraznit, že výdaje hrazené žadatelem o úvěr je třeba vždy hodnotit i ve vztahu k reálným výdajům v čase a místě dle příslušných statistických údajů. Pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil s blíže nespecifikovanými údaji v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Nadto i při správném vyhodnocení těch podkladů, které právní předchůdce měl k dispozici, by musel dospět k závěru, že majetkové poměry žalovaného nezakládají úvahu o jeho schopnosti úvěr splácet. Z výpisů z účtů žalovaného, soupisu jeho příjmů a výdajů, se podává, že žalovaný hospodařil se zápornou bilancí, jedinou platbou, která za období, za které měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici výkazy příjmů a výdajů žalovaného, která vyrovnává zápornou platební bilanci za toto období, je částka připsaná na účet žalovaného ve výši 250 000 Kč, bez níž by i za celkové období byla jeho platební bilance záporná, která však byla připsána na účet žalovaného čtyři roky před uzavřením smlouvy, k níž nadto vůbec není zřejmým, o jaký příjem se jedná. Z výpisů z účtů je záporná bilance žalovaného, ta skutečnost, že žalovaný v době před poskytnutím úvěru neměl žádné finanční rezervy a hospodařil s debetním výsledkem, zcela jednoznačně patrná. Za podstatné je také nutno hodnotit, že žalovaný již byl zavázán k plnění z jiných závazků, což značí nutnost zvýšené obezřetnosti při posuzování poměrů, neboť to ukazuje na možnost zvyšování zadlužení žadatele o úvěr. V řízení tak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se spokojil s blíže nespecifikovanými údaji v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a podklady, které měl k dispozici nehodnotil s řádnou odbornou erudicí. Nebyla tak splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

31. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.

32. Žalovaný obdržel částku 12 000 Kč, přičemž z obsahu spisu se nepodává, že by na tuto čehokoliv plnil, kdy v tomto leží důkazní břemeno a tvrzení na žalovaném. Žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o částku 12 000 Kč a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Pakliže se žalobkyně nadále domáhala úhrady částky 8 100 Kč (20 100 Kč – 12 000 Kč), byl tak návrh jakožto nedůvodný zamítnut. Žalovaný byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 14. 6. 2024, když měl vědomí, že uvedenou částku musí vrátit, kdy od uvedeného data je v prodlení. Uvedené hodnotí soud ve vztahu k jistině, kdy jiné právní hodnocení toho, z jehož titulu ji musí vrátit, ničeho nemění na té skutečnosti, že žalovaný měl vědomí, že již nadále není oprávněn s touto finanční částkou nakládat a je povinen ji vrátit. Žalovanému bylo uloženo plnit ve lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř. tři dny ode dne právní moci tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně je ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně namítala, že ve věci není dán předpoklad pro aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v příslušném znění. K tomuto je třeba odkázat, že ke jménu žalobkyně je vedeno u Okresního soudu Praha-východ více nežli 30 věcí, kdy skutková tvrzení, jejich obsah, formulace, jsou v zásadě totožné, jsou doplněny pouze jednotlivé údaje týkající se dané věci, což přesně odpovídá formulářové žalobě. Bylo tak ve věci aplikováno shora citované ustanovení. Nekrácené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 804 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši á 400 Kč a dle § 14b odst. 6, písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 315 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení na straně žalobkyně tak činí 2 619 Kč. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 20 100 Kč, úspěšnou byla pro částku 12 000 Kč, neúspěšnou byla pro částku 8 100 Kč. 20 100 Kč = 100 %, 12 000 Kč = 59,70 %. 100 % - 59,70 % = 40,30 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 59,70 % - 40,30 % = 19,40 % ve prospěch žalobkyně. 19,40 % z částky 2 619 Kč činí 508,086 Kč, 508 Kč po zaokrouhlení. Náhradu nákladů řízení ve výši 508 Kč je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)