Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

22 C 228/2024

Soud: Okresní soud Praha-východDatum rozhodnutí: 2. 10. 2024Č. j.: 22 C 228/2024-137Samosoudkyně: JUDr. Gabriela Antonie BartováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení částky 32 540 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPY:2024:22.C.228.2024.137
postoupení pohledávkysmlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (92) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 10 040 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 316,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 040 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 4 900 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 635,69 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 900 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 9 600 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 278,80 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 220,24 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 960 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úrok 20,88 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, částku 8 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 679,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 337,40 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 100 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok 20,88 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala Okresnímu soudu v Prostějově žalobní návrh, jímž se domáhá uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 32 540 Kč s příslušenstvím s níže uvedenými skutkovými tvrzeními. Okresní soud v Prostějově usnesením čj. 4 C 75/2024-108 ze dne 16. 5. 2024 vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Praha-východ jako soudu místně příslušnému.

2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa], a žalovaným byla 23. 5. 2021 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [RČ]. Před jejím uzavřením posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá získáním nezbytných, spolehlivých, dostatečných, přiměřených informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, které je povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobkyně, resp. právní předchůdce, poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil zákonnou povinnost dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, především zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry, tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka („Dokumenty k ověření“, „Dokumenty na ověření finanční situace“), zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i smlouva, kde v čl. 7.2 je uvedeno: „Zákazník potvrzuje, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7.1 smlouvy žalovaný prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet půjčku, resp. zápůjčku, je plně svéprávný pro uzavření smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Úplnost, přesnost, pravdivost veškerých uvedených údajů stvrdil podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně obsahujícího skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Po odborném posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr uzavřel věřitel, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Dle tohoto odborného vyhodnocení byla teprve uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Žalobkyně nadto zdůrazňuje, že žalovaný se při uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu, § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se žadatel o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, zda jedná poctivě, kdy žalobkyně odkazuje § 6 odst. 1 a § 7 o. z., dle nich „každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že „má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“, což jsou principy, které zná i starší judikatura, z nichž plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pokud by i nebylo dostatečně vzato za prokázané splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně odkazuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016), neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 400 Kč a odměnu za administrativní činnost 2 400 Kč, hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá „úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách á 360 Kč počínaje 30. 5. 2021, poslední splátka 17. 7. 2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil své závazky ze smlouvy. Ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 17. 7. 2022. Od následujícího dne po splatnosti poslední sjednané splátky tak již byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. A zároveň měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla 17. 7. 2022 řádně v plné výši uhrazena, úročí se tak neuhrazená jistina 12 000 Kč od 18. 7. 2022 do zaplacení dále úrokem 20,88 % ročně, čl. 1.4 smlouvy (k rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla smluvními stranami ve smlouvě sjednána). Pohledávka z uvedené smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla [právnická osoba], postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 1. 6. 2023 žalobkyni, novému věřiteli, účinnost 1. 6. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z tohoto dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobkyni uhradil pouze 1 960,00 Kč, z toho úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 480 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 480 Kč. Poslední platba na pohledávku byla žalovaným uhrazena 16. 8. 2021. Ke dni postoupení 1. 6. 2023 činila pohledávka bez příslušenství 25 240 Kč, skládající se z dlužné jistiny 12 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 920 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 2 400 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 320 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 25 240 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky 19 640 Kč, sestávající z dlužné jistiny 12 000 Kč a dlužných úhrad za služby 7 640 Kč, kapitalizovaných úroků 2.220,24 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 595 Kč, úroků 20,88 % ročně z dlužné jistiny 12 000 Kč od 2. 6 .2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny 12 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 2 220,24 Kč je úrok 20,88 % ročně počítaný z dlužné jistiny 12 000 Kč od 18. 7. 2022 do data postoupení 1. 6. 2023. Kapitalizovaný úrok z prodlení 1 595 Kč je zákonný úrok z prodlení 15 % ročně počítaný z dlužné jistiny 12 000 Kč od 18. 7. 2022 do data postoupení 1. 6. 2023. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně požaduje rovněž náhradu nákladů řízení.

3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaným byla 28. 2. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [RČ]. Před jejím uzavřením posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených získaných informací, a to i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti splácet úvěr, které je povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobkyně (právní předchůdce), poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil zákonnou povinnost dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry, tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka („Dokumenty k ověření“, resp. „Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi něž patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i smlouva, kde čl. 7.2 je uvedeno: „Zákazník potvrzuje, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7.1 smlouvy žalovaný prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé, přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet zápůjčku, je plně svéprávný pro uzavření smlouvy, je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně obsahující skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Po odborném posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Žalobkyně zdůrazňuje, že žalovaný se v případě uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu, § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se žadatel o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje § 6 odst. 1 a § 7 o. z., která říkají, že „každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že „má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“, což jsou principy, které zná i starší judikatura, z nichž plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pokud by i soud shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uvádí žalobkyně, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016), neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy (§ 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá „úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách á 300 Kč počínaje 7. 3. 2021, poslední splátka 24. 4. 2022. Žalovaný neplnil řádně a včas, porušil závazky smlouvy. Ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 24. 4. 2022. Ode dne následujícího splatnosti poslední sjednané splátky žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky a současně měl právo žádat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla 24. 4. 2022 řádně v plné výši uhrazena, neuhrazená jistina 10 000 Kč se tak úročí od 25. 4. 2022 do zaplacení úrokem 20,88 % ročně, čl. 1.4 smlouvy (z rozhodnutí žalobkyně úrokem nižším, než byla smluvními stranami sjednána). Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností [právnická osoba], postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 1. 6. 2023 žalobkyni, novému věřiteli, účinnost 1. 6. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, z čehož dovozuje žalobkyně aktivní legitimaci. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky uhradil pouze 5 100 Kč, z toho úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 966,61 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 133,39 Kč. Poslední platba na pohledávku byla žalovaným uhrazena 16. 8. 2021. Ke dni postoupení 1. 6. 2023 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným 18 500 Kč sestávající z dlužné jistiny 10 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 33,39 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 866,61 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 18 500 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky 12 900 Kč, sestávající z dlužné jistiny 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby 2 900 Kč, kapitalizovaných úroků 2 337,40 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 315,35 Kč, úroků 20,88 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné 11,75 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 2 337,40 Kč je úrok 20,88 % ročně počítaný z dlužné jistiny 10 000 Kč od 25. 4. 2022 do data postoupení 1. 6. 2023. Kapitalizovaný úroku z prodlení 1 315,35 Kč je zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny 10 000 Kč od 25. 4. 2022 do data postoupení 1. 6. 2023. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Žalobkyně požaduje rovněž náhradu nákladů řízení.

4. Co se týká hodnocení úvěruschopnosti žalovaného, tak žalobkyně uvedla následující. Na základě žádosti právního předchůdce žalobkyně uvedl žalovaný informace o svých rodinných, majetkových, pracovních, jiných poměrech v Kartě zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr ze dne 23. 5. 2021 a 28. 2. 2021. Právní předchůdce žalobkyně žádal od žalovaného uvést i informace o měsíčních příjmech a měsíčních výdajích. Povinností žalovaného dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dle čl. 7.2. smlouvy, bylo uvést úplné, pravdivé a přesné údaje. Poskytnuté informace žalovaným byly ověřeny doklady uvedenými a zaškrtnutými v Kartě zákazníka, „Dokumenty k ověření“, „Dokumenty na ověření finanční situace“. Žalovaný v Kartě zákazníka z 23. 5. 2021 uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, zámečník, zaměstnavatel [právnická osoba]., čistý příjem - hlavní (mzda HPP/část. úvazek, příjmy z podnikání jako hlavní příjem) činí 22 717 Kč. Tento byl ověřen výplatními páskami, pracovní smlouvou, bankovními výpisy - příjmy/výdaje viz zaškrtnuté dokumenty k ověření. Příjem žalovaného tedy činil 22 717 Kč. Měsíční výdaje žalovaného byly výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) 7 000 Kč, ověřeny nájemní/podnájemní smlouvou, viz zaškrtnuté dokumenty k ověření. Osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činily 5 500 Kč, ověřeny na základě sdělení žalovaného. Splátky úvěrů/zápůjček (vč. hypoték) (dle žadatele) činily 1 350 Kč, ověřeny na základě sdělení žalovaného. Celkové běžné měsíční výdaje žalovaného činily 13 850 Kč. Použitelný příjem žalovaného tak činil 8 867 Kč. Z Karty zákazníka z 23. 5. 2021 se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní/podnájemní smlouvy a bankovních výpisů - příjmy/výdaje žalovaného. Jejich poskytnutí obchodnímu zástupci právního předchůdce žalobkyně potvrdil žalovaný podpisem na Kartě zákazníka. Žalovaný dále uvedl, že žije v nájmu. Žalovaný v Kartě zákazníka z 28. 2. 2021 dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, zámečník, zaměstnavatel [právnická osoba]., čistý příjem - hlavní (mzda HPP/část. úvazek, příjmy z podnikání jako hlavní příjem) 24 137 Kč, ověřen výplatními páskami pracovní smlouvou, složenkami - příjmy viz zaškrtnuté dokumenty k ověření. Příjem žalovaného tak činil 24 137 Kč. Měsíční výdaje žalovaného byly výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) 7 000 Kč, ověřen nájemní/podnájemní smlouvou, viz zaškrtnuté dokumenty k ověření. Osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činily 5 500 Kč, ověřeny sdělením žalovaného. Celkové běžné měsíční výdaje žalovaného tak činily 12 500 Kč. Použitelný příjem žalovaného činil 11 637 Kč. Z Karty zákazníka z 28. 2. 2021 se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní/podnájemní smlouvy, složenek - příjmy žalovaného. Jejich poskytnutí obchodnímu zástupci právního předchůdce žalobkyně potvrdil žalovaný podpisem Karty zákazníka. Žalovaný dále uvedl, že žije v nájmu a nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Kopie dokladů a dokumentů, které žalovaný při žádosti o zápůjčku předložil, které žalobkyně předkládá soudu, byly pořízeny v domácím prostředí žalovaného obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně, kvalita těchto kopií je tak nižší. Dle žalobkyně případná aktuální absence některých dokladů či dokumentů, které jsou však zaškrtnuté v Kartě zákazníka z 23. 5. 2021 a 28. 2. 2021, bez dalšího nemůže znamenat, že tyto nebyly právním předchůdcem žalobkyně prověřovány. Žalobce odkazuje názor Krajského soudu v Českých Budějovicích, čj.

5 Co 231/2020-97, bod 17, kdy odvolací soud uzavřel, že pokud z listiny podepsané žalovaným (Karty zákazníka) plyne, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, nemá ani odvolací soud důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat a toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) postačuje. Právní předchůdce žalobkyně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Nashromážděné a ověřené údaje ze smlouvy č. [RČ] resp. č. [RČ] byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně obsahující skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel, že žalovaný má dostatečný příjem k úhradě týdenní splátky 360 Kč, 300 Kč. Na základě takto provedeného odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poté byla s žalovaným uzavřena vždy daná smlouva.5. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

6. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

7. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli, že žalobní nárok není důvodným.

8. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Žalovaný a zástupce původní věřitelky dne 28. 2. 2021 podepsali listinu Karta zákazníka - Žádost o spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný žádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč při splatnosti v 60 týdenních splátkách. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. V žádosti uvedl, že vede samostatnou domácnost od září 2020, údaje o vyživovaných dětech nevyplnil. Ohledně způsobu bydlení uvedl, že je nájemník, k čemuž v poli ověřených dokumentů z možností „výpis z katastru“, „nájemní smlouva“, „jiná smlouva“, „SIPO“ byla zaškrtnuta možnost „jiná smlouva“. Pobyt na adrese uvedl od 9/2020, počet bydlišť za poslední tři roky uvedl dvě. Jako zdroj svých příjmů žalovaný vyplnil hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, kde je zaměstnán od července 2020 na pozici zámečníka, zaměstnavatel [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]. V poli ověření zaměstnání bylo zaškrtnuto „ne“. Dle žádosti činí čistý měsíční příjem žalovaného 24 137 Kč, jeho celkové výdaje činí 12 500 Kč, přičemž výdaje na bydlení činí 7 000 Kč a osobní výdaje 5 500 Kč. Jako dokumenty použité k ověření finanční situace žadatele jsou označeny výplatní pásky a pracovní smlouva, složenky – příjmy, nájemní - podnájemní smlouva. /karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr na čl. 8-9 spisu/10. Zástupce původní věřitelky a žalovaný v pozici zákazníka opatřili podpisy dne 28. 2. 2021 listinu Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [RČ], kdy bylo sjednáno poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti ve výši 10 000 Kč s tím, že jistina bude předána zákazníkovi v hotovosti proti podpisu smlouvy. Smlouva se uzavírá na dobu určitou 60 týdnů. Bylo smluveno, že zákazník uhradí původní věřitelce za poskytnutí úvěru fixní úrokovou sazbu ve výši 32,15 % p. a., dále administrativní poplatek ve výši 20 % z jistiny a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 40 % z jistiny. Celková částka k zaplacení činila 18 000 Kč při jistině 10 000 Kč, kdy žalovaný byl zavázán k úhradě úroku 2 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč a administrativního poplatku 2 000 Kč. RPSN úvěru činila 206,15 %. Úvěr měl být splacen v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. /smlouva na čl. 12-13 spisu/11. Žalovaný a zástupce původní věřitelky dne 23. 5. 2021 podepsali listinu Karta zákazníka - Žádost o spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný žádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 12 000 Kč při splatnosti v 60 týdenních splátkách. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. V žádosti uvedl, že vede samostatnou domácnost od září 2020, údaje o vyživovaných dětech nevyplnil. Ohledně způsobu bydlení uvedl, že je nájemník, k čemuž v poli ověřených dokumentů z možností „výpis z katastru“, „nájemní smlouva“, „jiná smlouva“, „SIPO“ nebyla zaškrtnuta žádná možnost. Pobyt na adrese uvedl od 9/2020, počet bydlišť za poslední tři roky uvedl dvě. Jako zdroj svých příjmů žalovaný vyplnil hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, kde je zaměstnán od července 2020 na pozici zámečníka, zaměstnavatel [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]. V poli ověření zaměstnání bylo zaškrtnuto „ne“. Dle žádosti činí čistý měsíční příjem žalovaného 22 717 Kč, jeho celkové výdaje činí 13 850 Kč, přičemž výdaje na bydlení činí 7 000 Kč a osobní výdaje 5 500 Kč. Jako dokumenty použité k ověření finanční situace žadatele jsou označeny výplatní pásky a pracovní smlouva, bankovní výpisy, nájemní - podnájemní smlouva. /karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr na čl. 14-15 spisu/12. Zástupce původní věřitelky a žalovaný v pozici zákazníka opatřili podpisy dne 23. 5. 2021 listinu Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [RČ], kdy bylo sjednáno poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti ve výši 12 000 Kč s tím, že jistina bude předána zákazníkovi v hotovosti proti podpisu smlouvy. Smlouva se uzavírá na dobu určitou 60 týdnů. Bylo smluveno, že zákazník uhradí původní věřitelce za poskytnutí úvěru fixní úrokovou sazbu ve výši 32,15 % p. a., dále administrativní poplatek ve výši 20 % z jistiny a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 40 % z jistiny. Celková částka k zaplacení činila 21 600 Kč při jistině 12 000 Kč, kdy žalovaný byl zavázán k úhradě úroku 2 400 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč a administrativního poplatku 2 400 Kč. RPSN úvěru činila 206,15 %. Úvěr měl být splacen v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. /smlouva na čl. 10-11 spisu/13. Dne 1. 7. 2020 byla uzavřena žalovaným a společností [právnická osoba]. Pracovní smlouva na dobu určitou do 31. 12. 2020, den nástupu do zaměstnání 1. 7. 2020, pracovní zařazení zámečník kolejových konstrukcí. /pracovní smlouva na čl. 90, 2. strana-91 spisu/14. Dne 16. 11. 2020 byla uzavřena žalovaným a společností [právnická osoba]. Dohoda o změně pracovní smlouvy, s tím, že dne 1. 7. 2020 byla uzavřena pracovní smlouva, dle níž žalovaný vykonával práci na pozici zámečník kolejových konstrukcí, strany sjednaly změnu smlouvy tak, že s účinností od 1. 1. 2021 se mění pracovní poměr z pracovního poměru sjednaného na dobu určitou do 31. 12. 2020 na dobu neurčitou. /dohoda o změně pracovní smlouvy na čl. 85 spisu/15. Společnost [právnická osoba]. vystavila ke jménu žalovaného Mzdový výměr na pracovní pozici zámečník kolejových konstrukcí při hodinové časové mzdě tak, že základní mzda v tarifní třídě 5 činí 133 Kč, prémie do výši 15 Kč, procento prémií 11 %, celkem tak 148 Kč. /mzdový výměr na čl. 85, 2. strana/16. Dle Vyúčtování mzdy za období 4/2021 vystavené ke jménu žalovaného činil čistý příjem 20 509 Kč, částka k vyplacení činila 26 053 Kč, dle Vyúčtování mzdy za období 3/2021 vystavené ke jménu žalovaného činil čistý příjem 27 660 Kč, částka k vyplacení činila 36 408 Kč. Dle Výplatní pásky za období 2/2021 zaměstnavatele [právnická osoba]. činil čistý příjem 18 512 Kč, částka k vyplacení 19 984 Kč. Dle Výplatní pásky za období 1/2021 zaměstnavatele [právnická osoba]. činil čistý příjem 22 295 Kč, částka k vyplacení 20 645 Kč. Dle Výplatní pásky za období 7/2020 zaměstnavatele [právnická osoba]. čistý příjem přesahoval částku 23 000, částka k vyplacení 21 414 Kč. Dle Výplatní pásky za období 11/2020 zaměstnavatele [právnická osoba]. činil čistý příjem 24 003 Kč, částka k vyplacení 24 737 Kč. Dle Výplatní pásky za období 12/2020 zaměstnavatele [právnická osoba]. činil čistý příjem 25 009 Kč, částka k vyplacení 30 152 Kč. (mzdové listy na čl. 84, 89, 2. strana-90, 91 spisu)17. Žalobkyně disponuje výtahy z dvou výpisů z účtu. Z prvého z nich se podává, že byla na účet poukázána dne 12. 3. 2021 částka ve výši 19 984 Kč, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy dále jsou na účtu vedeny pouze platby zúčtované na „dal“, a to 8 000 Kč dne 12. 3. 2021, okamžitá platba; 3 000 Kč dne 13. 3. 2021, okamžitá platba; 7 000 Kč dne 13. 3. 2021, okamžitá platba; 1 000 Kč dne 20. 3. 2021, okamžitá platba. Z druhého z nich se podává, že dne 14. 4. 2021 byla poukázána částka 39 408 Kč, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy dále jsou účtovány pouze platby na „dal“ ve výši 20 000 Kč dne 14. 4. 2021, okamžitá platba; 7 000 Kč dne 14. 4. 2021, okamžitá platba; 3 500 Kč dne 14. 4. 2021, okamžitá platba, a dále s nečitelným datem částka 900 Kč. (výtahy výpisů z účtu na čl. 86 spisu)18. Dne 21. 9. 2020 byla žalovaným a [jméno FO] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt o výměře 32 m2, č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], v bytovém domě č. [hodnota], [jméno FO], v katastrálním území a části obce [adresa] na pozemku parc. č. [hodnota], nájemné činilo částku 7 000 Kč. (nájemní smlouva na čl. 86, 2. strana – 89 spisu)19. Žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba], a. s. jako postupitel uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávek dne 1. 6. 2023, jejímž předmětem bylo úplatné postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce, které původní věřitelka uzavřela se svými klienty, a které byly specifikovány v Příloze č. 1: Seznam pohledávek, kde je vedena i pohledávka za žalovaným. Společnost [právnická osoba] vystavila Přílohu č. 7: Potvrzení o úhradě, kde potvrdila, že žalobkyně uhradila včas celou kupní cenu za postoupení pohledávek dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023. /smlouva o postoupení pohledávek na čl. 26-29 spisu, seznam postupovaných pohledávek na čl. 30-34 spisu, příloha č. 7 smlouvy o postoupení pohledávek-potvrzení o úhradě na čl. 36 spisu/20. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 23. 6. 2023, jehož obsahem je oznámení o postoupení pohledávky za žalovaným ze smluv č. [RČ] a č. [RČ] na žalobkyni, kdy tato se stala věřitelem uvedených pohledávek ke dni 1. 6. 2023. Dopisem z téhož dne bylo žalovanému adresována Informace o zpracování osobních údajů. /oznámení o postoupení pohledávky na čl. 18 spisu, dopis na čl. 18, 2. strana spisu/ Dne 23. 6. 2023 byla podána k poštovní přepravě zásilka adresována žalovanému. /podací lístek na čl. 17 spisu/21. Zástupce žalobkyně adresoval žalovanému dopis ze dne 29. 9. 2023, ve kterém žalovaného vyzval k zaplacení pohledávek ze smluv č. [RČ] a č. [RČ]. Zároveň bylo žalovanému oznámeno, že tyto pohledávky byl původní věřitelkou postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023, kdy žalobkyně se stala věřitelem téhož dne. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního řešení sporu. /výzva k plnění na čl. 23-24 spisu/22. Dne 2. 10. 2023 zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. /podací lístek na čl. 16 spisu/23. Pakliže žalobkyně předložila k důkazu anonymizovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, čl. 92-94 spisu, soud jej k důkazu pro neprovedl, neboť z něj nelze učinit žádná pro věc relevantní skutková zjištění.24. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:25. Žalovaný a zástupce původní věřitelky dne 28. 2. 2021 podepsali listinu Karta zákazníka - Žádost o spotřebitelský úvěr, žalovaný žádal o poskytnutí zápůjčky 10 000 Kč, splatnost 60 týdenních splátek. Totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. V žádosti uvedl, že vede samostatnou domácnost od září 2020, údaje o vyživovaných dětech nevyplnil, je nájemník, k čemuž v poli ověřených dokumentů z možností „výpis z katastru“, „nájemní smlouva“, „jiná smlouva“, „SIPO“ byla zaškrtnuta možnost „jiná smlouva“. Pobyt na adrese uvedl od 9/2020, počet bydlišť za poslední tři roky dvě. Jako zdroj svých příjmů uvedl hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, zaměstnán od července 2020 na pozici zámečníka, [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]. V poli ověření zaměstnání bylo zaškrtnuto „ne“. Čistý měsíční příjem 24 137 Kč, celkové výdaje 12 500 Kč, výdaje na bydlení 7 000 Kč, osobní výdaje 5 500 Kč. Dokumenty k ověření finanční situace žadatele - výplatní pásky a pracovní smlouva, složenky – příjmy, nájemní - podnájemní smlouva. Téhož dne byla signována Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [RČ], bezúčelový spotřebitelský úvěr v hotovosti 10 000 Kč, jistina předána v hotovosti proti podpisu smlouvy na dobu určitou 60 týdnů. Fixní úroková sazba 32,15 % p. a., administrativní poplatek 20 % z jistiny, odměna za hotovostní inkaso splátek 40 % z jistiny. Celková částka k zaplacení 18 000 Kč při jistině 10 000 Kč, žalovaný byl zavázán k úhradě úroku 2 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč a administrativního poplatku 2 000 Kč. RPSN 206,15 %. Úvěr měl být splacen v 60 týdenních splátkách á 300 Kč. Dále žalovaný a zástupce původní věřitelky dne 23. 5. 2021 podepsali listinu Karta zákazníka - Žádost o spotřebitelský úvěr, žalovaný žádal o poskytnutí zápůjčky 12 000 Kč, splatnosti 60 týdenních splátek. Totožnost ověřena dle občanského průkazu. V žádosti uvedl, že vede samostatnou domácnost od září 2020, údaje o vyživovaných dětech nevyplnil, je nájemník, k čemuž v poli ověřených dokumentů z možností „výpis z katastru“, „nájemní smlouva“, „jiná smlouva“, „SIPO“ nebyla zaškrtnuta žádná možnost. Pobyt na adrese uvedl od 9/2020, počet bydlišť za poslední tři roky dvě. Zdroj příjmů - hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, zaměstnán od července 2020 na pozici zámečníka, zaměstnavatel [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]. V poli ověření zaměstnání bylo zaškrtnuto „ne“. Čistý měsíční příjem žalovaného 22 717 Kč, celkové výdaje 13 850 Kč, výdaje na bydlení 7 000 Kč, osobní výdaje 5 500 Kč. Jako dokumenty použité k ověření finanční situace žadatele jsou označeny výplatní pásky a pracovní smlouva, bankovní výpisy, nájemní - podnájemní smlouva. Zástupce původní věřitelky a žalovaný téhož dne signovali Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [RČ], bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti 12 000 Kč, jistina bude předána v hotovosti proti podpisu smlouvy, na dobu určitou 60 týdnů s tím, že žalovaný uhradí za poskytnutí úvěru fixní úrokovou sazbu 32,15 % p. a., administrativní poplatek 20 % z jistiny a odměnu za hotovostní inkaso splátek 40 % z jistiny. Celková částka k zaplacení činila 21 600 Kč při jistině 12 000 Kč, žalovaný byl zavázán k úhradě úroku 2 400 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč a administrativního poplatku 2 400 Kč. RPSN 206,15 %. Úvěr měl být splacen v 60 týdenních splátkách po 360 Kč.26. Dne 1. 7. 2020 byla uzavřena žalovaným a společností [právnická osoba]. Pracovní smlouva na dobu určitou do 31. 12. 2020, den nástupu do zaměstnání 1. 7. 2020, pracovní zařazení zámečník kolejových konstrukcí, kdy dne 16. 11. 2020 byla uzavřena Dohoda o změně pracovní smlouvy, kdy strany sjednaly změnu smlouvy tak, že s účinností od 1. 1. 2021 se mění pracovní poměr z pracovního poměru sjednaného na dobu určitou do 31. 12. 2020 na dobu neurčitou. Společnost [právnická osoba]. vystavila ke jménu žalovaného Mzdový výměr na pracovní pozici zámečník kolejových konstrukcí, hodinová časová mzda, základní mzda v tarifní třídě 5 činí 133 Kč, prémie do výše 15 Kč, procento prémií 11 %, celkem 148 Kč. Dle Vyúčtování mzdy za období 4/2021 vystavené ke jménu žalovaného činil čistý příjem 20 509 Kč, částka k vyplacení 26 053 Kč, dle Vyúčtování mzdy za období 3/2021 ke jménu žalovaného činil čistý příjem 27 660 Kč, částka k vyplacení 36 408 Kč, Výplatní pásky za období 2/2021 zaměstnavatele [právnická osoba]. činil čistý příjem 18 512 Kč, částka k vyplacení 19 984 Kč, Výplatní pásky za období 1/2021 zaměstnavatele [právnická osoba]. činil čistý příjem 22 295 Kč, částka k vyplacení 20 645 Kč, Výplatní pásky za období 7/2020 zaměstnavatele [právnická osoba]. čistý příjem přesahoval částku 23 000, částka k vyplacení 21 414 Kč, Výplatní pásky za období 11/2020 zaměstnavatele [právnická osoba]. činil čistý příjem 24 003 Kč, částka k vyplacení 24 737 Kč, Výplatní pásky za období 12/2020 zaměstnavatele [právnická osoba]. činil čistý příjem 25 009 Kč, částka k vyplacení 30 152 Kč. Dle výtahů ze dvou výpisů z účtu byla na účet poukázána dne 12. 3. 2021 částka 19 984 Kč, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], dále jsou na účtu vedeny pouze platby zúčtované na „dal“, 8 000 Kč dne 12. 3. 2021, okamžitá platba; 3 000 Kč dne 13. 3. 2021, okamžitá platba; 7 000 Kč dne 13. 3. 2021, okamžitá platba; 1 000 Kč dne 20. 3. 2021, okamžitá platba a dále dle dne 14. 4. 2021 byla poukázána částka 39 408 Kč, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], nadále jsou účtovány pouze platby na „dal“, 20 000 Kč dne 14. 4. 2021, okamžitá platba; 7 000 Kč dne 14. 4. 2021, okamžitá platba; 3 500 Kč dne 14. 4. 2021, okamžitá platba, s nečitelným datem částka 900 Kč. Dne 21. 9. 2020 byla žalovaným a [jméno FO] uzavřena nájemní smlouva, byt o výměře 32 m2, č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], v bytovém domě č. [hodnota], [jméno FO], v katastrálním území a části obce [adresa] na pozemku parc. č. [hodnota], nájemné 7 000 Kč.27. Žalobkyně jako postupník a společnost [právnická osoba], a. s. jako postupitel uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávek dne 1. 6. 2023, úplatné postoupení pohledávek ze smluv o zápůjčce, specifikovány v Příloze č. 1: Seznam pohledávek, kde je vedena i pohledávka za žalovaným. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 23. 6. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze smluv č. [RČ] a č. [RČ] na žalobkyni. Zástupce žalobkyně adresoval žalovanému dopis ze dne 29. 9. 2023, vyzval jej k zaplacení pohledávek ze smluv č. [RČ] a č. [RČ].28. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.29. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).30. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.31. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.32. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.33. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.34. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.35. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.36. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.37. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.38. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.39. V projednávané věci bylo zjištěno, že původní věřitelkou a žalovaným byly uzavřeny smlouvy, jimiž bylo sjednáno, že žalovanému bude v hotovosti poskytnuta finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v hotovosti při uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.40. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla původní věřitelkou žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.41. Dále bylo uzavřeno, že původní věřitelka nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé.42. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli v krátkém časovém úseku dvě smlouvy o zápůjčce. Již ta skutečnost, že žalovaný opakovaně uzavírá smlouvu, jejímž předmětem je poskytnutí zápůjčky, neúčelové, neurčené, kdy není zřejmé, že uzavření smlouvy, potažmo smluv, je součástí cíleného a promyšleného finančního plánu musí vést ke zvýšené obezřetnosti při hodnocení majetkové a osobní situace žalovaného v rámci procesu přezkumu úvěruschopnosti, neboť tato skutečnost může nasvědčovat vznikajícímu dluhovému přetížení žadatele o uzavření smlouvy. V obou případech však žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace omezila na zjištění údajů od žalovaného, kdy z této listiny je zřejmé, že údaje, kterými žalovaný specifikoval svoji osobní, majetkovou, situaci jsou zcela nedostatečnými. Žalovaný ke své osobní situaci neuvedl ničeho, není vůbec zřejmým, s jakým rozpočtem domácnost žalovaného nakládá. Ověřeno bylo pouze to, že bydlení má zajištěno v pronajatém bytě a výdaj za bydlení činí 7 000 Kč měsíčně, je pracovně zařazený jako zaměstnanec v nestátní sféře. Žalovaný doložil svůj příjem, tu skutečnost, že je zaměstnán v pracovním poměru a své výdaje za bydlení. Ničeho dalšího zjištěno ani ověřené nebylo. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně doložil výtahy z výpisů z účtu, z nichž se podává, že v období dnů bezprostředně následujících po poukázání mzdy žalovanému byly vždy odúčtovány okamžité platby, 12. 3. 2021 mzda 19 984 Kč, dále výdaje 8 000 Kč dne 12. 3. 2021, 3 000 Kč dne 13. 3. 2021, 7 000 Kč dne 13. 3. 2021, 1 000 Kč dne 20. 3. 2021; dne 14. 4. 2021 byla poukázána částka 39 408 Kč, a dále výdaje 20 000 Kč dne 14. 4. 2021, 7 000 Kč dne 14. 4. 2021, 3 500 Kč dne 14. 4. 2021, 900 Kč. Z uvedeného je zřejmým, že na nájemné žalovaný poukazuje částku 7 000 Kč, což koresponduje s jím předloženou nájemní smlouvou. Nadále však každý měsíc vždy bezprostředně po poukázání pravidelného měsíčního příjmu hradí výdaje v nezanedbatelné výši, kdy za měsíc březen celkem výdaje za období bezprostředně navazující na datum poukázání odměny činily 19 000 Kč a za měsíc duben 31 400 Kč. Tato skutečnost musí vést nutně k závěru, že platební bilance žalovaného za celý měsíc není kladná. Z výtahů výpisů žalovaného se tímto zároveň podává, že výdaje uvedené v kartě zákazníka naprosto neodpovídají realitě. Při přezkumu úvěruschopnosti žalovaného tak bylo namístě vyžádat si úplné výpisy žalovaného za předchozí období, provést analýzu výdajů žalovaného. Nadto nebylo vůbec hodnoceno, zdali a v jaké výši je žalovaný zatížen jinými finančními závazky. Z uvedeného je patrné, že příjmové poměry žalovaného jsou uvedeny zcela nedostatečně, když není zřejmé, jaké konkrétní výdaje žalovaný hradí, zdali se jedná o celkové výdaje žalovaného, jeho domácnosti, kdy nadto výdaje hrazené žadatelem o úvěr je třeba vždy hodnotit i ve vztahu k reálným výdajům v čase a místě dle příslušných statistických údajů. Jak již bylo shora uvedeno, na straně žalovaného lze vzít za prokázané, že hradí výdaje v nezanedbatelné výši, přičemž není možné určit, o jaké výdaje se jedná a jaká je jeho platební bilance. Za podstatné je také nutno hodnotit, že není zřejmé, zdali žalovaný již byl zavázán k plnění z jiných závazků, zdali již v předchozí době čerpal více úvěrů, což by značilo taktéž nutnost zvýšené obezřetnosti při posuzování poměrů, neboť to ukazuje na možnost zvyšování zadlužení žadatele o úvěr. Pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil s blíže nespecifikovanými údaji v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalované, nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr.43. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalované, případně z příslušných rejstříků, aniž byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalované, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalované, ale také jeho osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.44. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud Smlouvu 1 a Smlouvu 2 dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnými, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.45. V případě smlouvy uzavřené dne 23. 5. 2021, číslo [RČ], žalovaný při podpisu smlouvy obdržel od původní věřitelky v hotovosti částku 12 000 Kč. Na plnění z této smlouvy žalovaný uhradil 1 960 Kč, což nebylo v řízení sporováno. Za situace, kdy byla smlouva shledána neplatně sjednanou, je žalovaný povinen nadále k zaplacení poskytnuté jistiny snížené o realizované úhrady žalovaného jako bezdůvodného obohacení v režimu §§ 2991, 2993 o. z, tj. k zaplacení částky 10 040 Kč (12 000 Kč – 1 960 Kč). Pakliže se žalobkyně z titulu této smlouvy domáhala úhrady částky 19 640 Kč, byl žalovaný zavázán k úhradě částky 10 040 Kč, tudíž pro částku 9 600 Kč (19 640 Kč – 10 040 Kč) byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalovaný zavázán k zaplacení úroku z prodlení z částky 10 040 Kč, a to od data 18. 7. 2022, neboť od tohoto data již žalovaný musel být seznámen se svou povinností plnit žalobkyni z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, do 1. 6. 2023 v kapitalizované výši 1 316,20 Kč a úroku běžícího od 2. 6. 2023. Žaloba s návrhem na zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 278,80 Kč a z částky 1 960 Kč (12 000 Kč – 10 040 Kč) od 2. 6. 2023 byla zamítnuta. Dále jako nedůvodný byl návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala smluvního úroku kapitalizovaného ve výši 2 220,24 Kč a dále běžícího ve výši 20,88 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, neboť ujednání o tomto úroku pramení z neplatné smlouvy.46. V případě smlouvy uzavřené dne 28. 2. 2021, číslo [RČ], žalovaný při podpisu smlouvy obdržel od původní věřitelky v hotovosti částku 10 000 Kč. Na plnění z této smlouvy žalovaný uhradil 1 960 Kč, což nebylo v řízení sporováno. Za situace, kdy byla smlouva shledána neplatně sjednanou, je žalovaný povinen nadále k zaplacení poskytnuté jistiny snížené o realizované úhrady žalovaného jako bezdůvodného obohacení v režimu §§ 2991, 2993 o. z, tj. k zaplacení částky 4 900 Kč (10 000 Kč – 5 100 Kč). Pakliže se žalobkyně z titulu této smlouvy domáhala úhrady částky 12 900 Kč, byl žalovaný zavázán k úhradě částky 4 900 Kč, tudíž pro částku 8 000 Kč (12 900 Kč – 4 900 Kč) byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalovaný zavázán k zaplacení úroku z prodlení z částky 4 900 Kč, a to od data 25. 4. 2022, neboť od tohoto data již žalovaný musel být seznámen se svou povinností plnit žalobkyni z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, do 1. 6. 2023 v kapitalizované výši 635,69 Kč a úroku běžícího od 2. 6. 2023. Žaloba s návrhem na zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 679,66 Kč a z částky 5 100 Kč (10 000 Kč – 4 900 Kč) od 2. 6. 2023 byla zamítnuta. Dále jako nedůvodný byl návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala smluvního úroku kapitalizovaného ve výši 2 337,40 Kč a dále běžícího ve výši 20,88 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, neboť ujednání o tomto úroku pramení z neplatné smlouvy.47. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.48. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 32 540 Kč, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 14 940 Kč, žalovaný byl úspěšný pro částku 17 600 Kč. Ve věci byl tudíž převážně úspěšným účastníkem řízení žalovaný, kterému však v souvislosti s vedením sporu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací