22 C 244/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala zaplacení částky 41 235,37 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Mezi žalobkyní, jako zapůjčitelkou, a žalovanou, jako vydlužitelkou v pozici podnikatele, byla uzavřena dne 6. 3. 2018 smlouva o zápůjčce č. [hodnota]. Žalované byla poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě zápůjčka v částce 70 000 Kč, dne 7. 3. 2018. Protože žalovaná řádně neplnila závazky vyplývající ze smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutou zápůjčku, došlo k zesplatnění celé zápůjčky (čl. 8.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud nebudou uhrazeny dvě splátky dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas, nebo v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem k automatickému zesplatnění celé zápůjčky), čímž vznikla nová jistina zápůjčky sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku zápůjčky, tj. částka 105 026 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění zápůjčky žalované oznámením ze dne 22. 7. 2019. Žalovaná se v čl. 8.7. smlouvy zavázala pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny zápůjčky uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky až do jejího zaplacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná své závazky i přes výzvy žalobkyně neplnila, bylo žalobkyní zahájeno soudní řízení, které bylo skončeno platebním rozkazem Okresního soudu Praha – východ ze dne 31. 8. 2020, č. j. 35 C 305/2020-14, mj. stanovícím, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku představující smluvní pokutu dle čl. 8.7. smlouvy, tj. částku 33 224,31 Kč. Žalobkyni byla takto pravomocně přiznána pohledávka na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalované s úhradou nové jistiny zápůjčky dle čl. 8.4.smlouvy ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky, a to za dobu do 17. 8. 2020. Prodlení žalované s úhradou nové jistiny zápůjčky trvalo i po datu 17. 8. 2020. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 8.7. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaná svůj dluh z titulu této smluvní pokuty zcela neuhradila, zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 13. 3. 2024, ve které vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 80 314,00 Kč od 18. 8. 2020 do 3. 12. 2021, 0,1 % denně z částky 37 617,46 Kč od 4. 12. 2021 do 8. 12. 2021, 0,1 % denně z částky 29 142,06 Kč od 9. 12. 2021 do 16. 12. 2021, 0,1 % denně z částky 20 690,86 Kč od 17. 12. 2021 do 2. 2. 2022, 0,1 % denně z částky 19 513,78 Kč od 3. 2. 2022 do 18. 2. 2022, 0,1 % denně z částky 14 421,28 Kč od 19. 2. 2022 do 17. 3. 2022, 0,1 % denně z částky 11 893,18 Kč od 18. 3. 2022 do 22. 4. 2022, 0,1 % denně z částky 9 340,88 Kč od 23. 4. 2022 do 18. 5. 2022, 0,1 % denně z částky 6 812,78 Kč od 19. 5. 2022 do 7. 7.2022, 0,1 % denně z částky 4 272,58 Kč od 8. 7. 2022 do 27. 7. 2022, 0,1 % denně z částky 1 720,28 Kč od 28. 7. 2022 do 13. 3. 2024. Žalovaná však ani poté dluh zcela neuhradila, a tak se žalobkyně domáhá uhrazení shora uvedené částky 41 235,37 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně dále požaduje částku 1 200 Kč, jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky v poměru mezi podnikateli (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

2. Žalovaná ve věci neučinila žádného vyjádření.

3. Skutková zjištění:

4. Dne 6. 3. 2018 byla účastníky řízení uzavřena Smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. [hodnota], jejímž předmětem byla částka 70 000 Kč, splatná v 30 splátkách á 6 178 Kč měsíčně, výše sjednaného úroku činila 115 340 Kč, celková částka k úhradě činila 185 340 Kč. V článku 8. smlouvy byly sjednány sankce v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než patnáct dnů po termínu splatnosti, kdy v tomto případě vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu 8 % z výše dlužné splátky, více než třicet dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost zaplatit nad rámec smluvní pokuty uvedené shora smluvní pokutu 13 % z výše dlužné splátky do deseti dnů ode dne vzniku povinnosti k jejich zaplacení. V případě nezaplacení po zesplatnění zápůjčky částky odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k zesplatnění došlo, vzniká povinnost zaplatit nad rámec smluvní pokuty výše uvedené smluvní pokutu 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti zaplatit tuto smluvní pokutu, smluvní pokuta je splatná v den následujícím po dni vzniku povinnosti zaplatit tuto smluvní pokutu. Nebude-li zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení s její úhradou až do jejího úplného zaplacení i v případě, že vznikne právo na pokutu dle výše uvedených ujednání. (smlouva na čl. 27-30 spisu)

5. Dopisem ze dne 22. 7. 2019 bylo žalované adresováno oznámení o zesplatnění úvěru. (dopis na čl. 22 spisu)

6. Okresní soud Praha-východ rozhodl platebním rozkazem č. j. 35 C 305/2020-14 ze dne 31. 8. 2020, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 110 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 134 864 Kč od 13. 8. 2019 do 19. 8. 2019, z částky 128 686 Kč od 20. 8. 2019 do 18. 9. 2019, z částky 122 508 Kč od 19. 9. 2019 do 23. 10. 2019, z částky 116 330 Kč od 24. 10. 2019 do 19. 11. 2019 a z částky 110 152 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení a dále pak částku 33 224,31 Kč a částku 1 200 Kč, náhradu nákladů řízení ve výši 33 305 Kč. Odpor podaný žalovanou byl odmítnut usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 9. 2020, čj. 35 C 305/2020-19. Návrh, kterému bylo platebním rozkazem vyhověno, mj. v petitu obsahoval smluvní pokutu žalobkyní vyčíslenou na 63 062,81 Kč. (platební rozkaz na čl. 24 spisu, usnesení na čl. 19 spisu, návrh na čl. 31-33 spisu)

7. Žalobkyní byla žalované adresována předžalobní upomínka dopisem ze dne 13. 3. 2024. (dopis na čl. 19 /21, 25/ spisu, podací arch na čl. 18 spisu)

8. Dle výpisu z elektronického systému soudu připojeného k důkazu dle § 120, odst. 2 o. s. ř. je vedeno ke jménu žalované 29 záznamů, z toho jako osoba žalovaná či povinná je, vyjma této věci, vedena ve věcech [spisová značka] o 0 Kč, [spisová značka] o 707 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 707 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 110 000 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 90 625 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 95 381 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 110 444 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 90 625 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 8 420 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 279 187,23 Kč s příslušenstvím a 480 000 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 120 732,12 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 95 381 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o vyklizení nemovité věci, [spisová značka] o zaplacení 8 240 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 89 758 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 400 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 111 352 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 90 625 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 4 269 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 116 735 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 143 376 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 120 732,12 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 8 840 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 1 126,90 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o 400 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 2 164 Kč s příslušenstvím, [spisová značka] o zaplacení 44 366,05 Kč s příslušenstvím.

9. Skutkový závěr:

10. Dne 6. 3. 2018 byla účastníky řízení uzavřena Smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. [hodnota], jejímž předmětem byla částka 70 000 Kč, splatná v 30 splátkách á 6 178 Kč měsíčně, výše sjednaného úroku činila 115 340 Kč, celková částka k úhradě činila 185 340 Kč. V článku 8. smlouvy byly sjednány sankce v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než patnáct dnů po termínu splatnosti, kdy v tomto případě vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu 8 % z výše dlužné splátky, více než třicet dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost zaplatit nad rámec smluvní pokuty uvedené shora smluvní pokutu 13 % z výše dlužné splátky do deseti dnů ode dne vzniku povinnosti k jejich zaplacení. V případě nezaplacení po zesplatnění zápůjčky částky odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k zesplatnění došlo, vzniká povinnost zaplatit nad rámec smluvní pokuty výše uvedené smluvní pokutu 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti zaplatit tuto smluvní pokutu, smluvní pokuta je splatná v den následujícím po dni vzniku povinnosti zaplatit tuto smluvní pokutu. Nebude-li zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení s její úhradou až do jejího úplného zaplacení i v případě, že vznikne právo na pokutu dle výše uvedených ujednání. Dopisem ze dne 22. 7. 2019 bylo žalované adresováno oznámení o zesplatnění úvěru. Okresní soud Praha-východ rozhodl platebním rozkazem čj. 35 C 305/2020-14 ze dne 31. 8. 2020, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 110 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 134 864 Kč od 13. 8. 2019 do 19. 8. 2019, z částky 128 686 Kč od 20. 8. 2019 do 18. 9. 2019, z částky 122 508 Kč od 19. 9. 2019 do 23. 10. 2019, z částky 116 330 Kč od 24. 10. 2019 do 19. 11. 2019 a z částky 110 152 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení a dále pak částku 33 224,31 Kč a částku 1 200 Kč, náhradu nákladů řízení ve výši 33 305 Kč. Odpor podaný žalovanou byl odmítnut usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 9. 2020, č. j. 35 C 305/2020-19. Návrh, kterému bylo platebním rozkazem vyhověno, mj. v petitu obsahoval smluvní pokutu žalobkyní vyčíslenou na 63 062,81 Kč. Žalobkyní byla žalované adresována předžalobní upomínka dopisem ze dne 13. 3. 2024. Ohledně žalované je, resp. bylo u zdejšího soudu vedeno 29 exekučních a civilních řízení, přičemž jde téměř ve všech případech o zaplacení dluhu.

11. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“)

12. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2048, odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

17. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude poskytnuta finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy, když žalované byly finanční prostředky předány bezprostředně v návaznosti na uzavření smlouvy k libovolnému užití.

18. Předmětem sporu není plnění předmětu zápůjčky, ani příslušenství této, nýbrž smluvní pokuta při porušení povinnosti plnit předmět zápůjčky. Ta skutečnost, že smluvní pokuta byla sjednána, není ve věci spornou. Pro úplnost soud podotýká, že pro její sjednání zákon nepředepisuje písemnou formu, v souzené věci však je najisto postaveno, že smluvní pokuta byla sjednána a v jaké výši, když byla ve smlouvě sjednána písemně. Je tak nadále třeba hodnotit důvodnost žalobkyní uplatněného nároku. Smluvní pokuta je zajištěním hlavního závazku (zápůjčky, která byla prokázána), k tomuto je v akcesorickému vztahu, kdy existence hlavního závazku byla v řízení prokázána uzavřenou smlouvu o zápůjčce. Smluvní pokuta je právním institutem, který plní kompenzační, sankční, funkci, ale zejména má zajistit prevenci pro řádné plnění z hlavního právního vztahu. Při hodnocení důvodnosti nároku žalobkyně soud odkazuje rozhodnutí, která jsou aplikovatelná i ve vztahu k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění. A to rozhodnutí Nejvyšších soudu vydané ve věci sp. zn. 33 Cdo 1682/2007, které uvádí: „Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (tj. funkci preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výší smluvní pokuty je třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti.“. A rozhodnutí vydané ve věci sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, které uvádí: „Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace. V případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Bude-li výsledkem úsudek, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje poslední etapa jeho rozhodování; v ní posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.“.

19. V řízení bylo postaveno najisto, že pro zajištění závazku ve výši 70 000 Kč, kdy sjednán byl úrok v částce 115 340 Kč k jistině 70 000 Kč, byla ujednána smluvní pokuta, jak je shora specifikováno. Prokázáno taktéž bylo, že soudem byla již žalovaná zavázána k úhradě částky 110 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 134 864 Kč od 13. 8. 2019 do 19. 8. 2019, z částky 128 686 Kč od 20. 8. 2019 do 18. 9. 2019, z částky 122 508 Kč od 19. 9. 2019 do 23. 10. 2019, z částky 116 330 Kč od 24. 10. 2019 do 19. 11. 2019 a z částky 110 152 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení a dále pak částky 33 224,31 Kč a částky 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení ve částce 33 305 Kč, kdy již takto bylo rozhodnuto o povinnosti žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši 63 062,81 Kč, jak sama žalobkyně uvedla v návrhu ve věci sp. zn. 35 C 305/2020. Tedy žalobkyně z titulu smlouvy o zápůjčce žalované poskytla částku 70 000 Kč, žalovaná byla povinna tuto vrátit včetně částky 115 340 Kč. Protože žalovaná neplnila, bylo jí nadále soudem uloženo plnit k zajištění shora uvedeného závazku částku 63 062,81 Kč za období do 17. 8. 2020. Tedy pokud pro zajištění plnění jistiny 70 000 Kč a úroku 115 340 Kč byla již žalovaná zavázána plnit smluvní pokutu v částce 63 062,81 Kč, je přiznání další smluvní pokuty v částce 41 235,37 Kč od 18. 8. 2020 do 13. 3. 2024 namístě hodnotit jako již zcela nepřiměřené. Jak uvádí Nejvyšší soud ČR v prvém shora citovaném rozhodnutí, je třeba posuzovat, zdali výše smluvní pokuty není přemrštěnou, zdali pobídková výše je v rozumné míře, taktéž je nutným hodnotit celkový kontext právního jednání, to, co je smluvní pokutou sledováno. Jak již bylo shora uvedeno, sjednáním smluvní pokuty je sledováno pobídnutí dlužníka k tomu, aby řádně plnil, což u výše smluvní pokuty, která převyšuje poskytnutou jistinu a téměř dosahuje částky úroku (70 000 Kč, 115 340 Kč) již splněno není, neboť žalobkyni byla-li přiznána smluvní pokuta ve výši 63 062,81 Kč, přičemž nadále se domáhá částky 41 235,37 Kč, celkem tak smluvní pokuty ve výši 104 298,18 Kč, nemůže již být o přiměřené výši smluvní pokuty, která plní svoji preventivní, pobídkovou funkci, uvažováno. Tato funkce je plně sanována, s ohledem k výši plnění dle smlouvy, již přiznanou smluvní pokutou v částce 63 062,81 Kč. Ve vztahu k tomuto je třeba poukázat i na tu skutečnost, že z elektronického systému soudu se zcela jednoznačně podává, že žalovaná je osobou předluženou, dlouhodobě neschopnou plnit své závazky. Zatížení žalované dalším závazkem by tak nemohlo vést k jejímu pobídnutí ke splnění závazku, nýbrž k dalšímu finančnímu zatížení, které by ve svém důsledku vedlo k tomu, že žalovaná by nebyla schopna splnit ani již přiznaná plnění. Proto je návrh hodnocen jako nedůvodný. Ve vztahu k tomuto soud odkazuje druhé z citovaných rozhodnutí, které stanoví, že nepřiměřenost smluvní pokuty nezakládá úvahu o neplatnosti, nýbrž pouze moderační právo soudu. V souzené věci je tak v rámci moderace uzavřeno, že žalobkyní další požadovaná smluvní pokuta je nepřiměřená a snižuje ji tak, že přiměřená je smluvní pokuta soudem již přiznaná v částce 63 062,81 Kč, což odpovídá hodnotě a významu zajišťované povinnosti, viz shora. Proto byla žaloba, tedy i v té části, v níž se žalobkyně domáhá příslušenství a úhrady nákladů na vymáhání pohledávky v částce 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/[PSČ obec]., zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž soud přizná tomu z účastníků, který byl ve věci úspěšným, náhradu nákladů řízení. V dané věci byla v řízení zcela úspěšným účastníkem řízení žalovaná. Této však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.