Výrok
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 9 773 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 000 Kč od 7. 12. 2023 do 12. 1. 2024 ve výši 15 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 13 803 Kč od 13. 1. 2024 do 12. 2. 2024 ve výši 15 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 9 773 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1131,78 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalované povinnosti uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 3 203 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, částku 2 754 Kč, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 1 171 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala úhrady částky 12 527 Kč s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou (společností s ručením omezeným) sídlem [adresa] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, smlouvu o úvěru č. [tel. číslo], platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla z 3. 7. 2023, nedílnou součástí jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru, úvěr 18 000 Kč. Žalovaná se (tučně tištěný text na první straně smlouvy, řádek „Celkem ke splacení bez prodloužení“), zavázala zaplatit 21 103 Kč s příslušenstvím do 3. 7. 2023. Lhůta splatnosti - poslední odstavec první strany smlouvy. Smlouva byla dle čl, 10.1 obchodních podmínek uzavřena v elektronické podobě, žalovaná vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč (tzv. verifikační platba dle úvodních ustanovení obchodních podmínek ze svého účtu na účet právního předchůdce žalobkyně). Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy, ověření totožnosti žalované, čerpání finančních prostředků proběhl následně. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách www.[Anonymizováno].cz, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (dostupný na https://www.[Anonymizováno].cz/register), součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu (§ 15a, odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech). K dokončení žádosti o půjčku provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalované, ochraně jejích osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalované je možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce shrnující veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací byl zahájen schvalovací proces, součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), tedy prověřování bonity, kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované schválena a byla jí poskytnuta jistina 18 000 Kč na účet, z nějž odeslala verifikační platbu. Tímto byl čerpán úvěr. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby s Všeobecnými obchodními podmínkami, součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS, textem smlouvy o úvěru. Dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený v žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovanou je i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaná, spotřebitel, získala potřebné informace, vysvětlení, aby mohla posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaná neplnila řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy, a dle téhož odstavce smlouvy i povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především odeslání písemných upomínek. Dne 8. 12. 2022 byla uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, dle níž byly uzavřeny jednotlivé dílčí smlouvy o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva byla dle ujednání smluvních stran uzavřena, a postoupení pohledávek se stalo účinným, okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server, čl. 3. a 4. rámcové smlouvy. K prokázání postoupení pohledávek na žalobkyni bylo smluvními stranami ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. Společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek“, příloha žaloby, obsahující i seznam postupovaných pohledávek (pro účely žaloby byl dokument anonymizován, až na údaje o pohledávce za žalovaným), žalobkyně označuje Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek jako „přílohu smlouvy o postoupení pohledávek“. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena 5. 12. 2023. Žalobkyně byla právním předchůdcem, postupitelem pohledávek, zmocněna k odeslání dopisů s oznámením o postoupení pohledávek všem dlužníkům postupovaných pohledávek, plná moc je příloha návrhu. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 23 975 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 18 000 Kč, nesplaceného úroku 3 103 Kč, nesplacené smluvní pokuty 2 772 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání 100 Kč, kdy žalobkyně v návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč bez ohledu, zda byla tato položka postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek pro prodlení žalované, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Ve smlouvě, právní základ žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, žalobkyně tak postoupené příslušenství pohledávky uvádí jako kapitalizovaný úrok. Kapitalizovaný úrok sestává z nesplaceného úroku 3 103 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 3 203 Kč. Žalobkyně požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 131,78 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, 4. 7. 2023, do 4. 12. 2023, základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky 18 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení za toto období byl postoupen uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, ale nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, 7. 12. 2023, z jistiny 18 000 Kč. Žalobkyně požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 265 Kč, k nimž uvádí, že vyvíjela snahu řešit záležitost mimosoudně, dopisem z 11. 12. 2023 vyzvala žalovanou k plnění, kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byla žalovaná informována, že při nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byla žalovaná v dopise informována (poslední strana dopisu), odchozí dopis 48 Kč, odchozí dopis doporučeně 74 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Přílohou návrhu je i „Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“, obsahující výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na něž se vztahuje uvedený ceník. Žalobkyně ku prospěchu žalované nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, pouze část, pro přiměřenost a účelnost. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky celkem 265 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, odeslaný doporučený dopis v počtu 0, odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0, cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou návrhu. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná uhradila 8 227 Kč, alokováno na postoupenou jistinu pohledávky 18 000 Kč, kdy žalovaná uhradila 12. 1. 2024 4 197 Kč, 12. 2. 2024 4 030 Kč. Nesplacená jistina ke dni podání žaloby činí 9 773 Kč. Žalobkyně požaduje přiznat zákonné úroky z prodlení se zohledněním jednotlivých úhrad na pohledávku. Poslední upomínku před podáním žaloby z 26. 3. 2024 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). Žalovaná porušila povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla jí tak povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy, jež je požadována od prvního dne prodlení dlužníka (den následující dni splatnosti půjčky). Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek z 5. 12. 2023, účinnost 6. 12. 2023 ve výši 2 772 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně požaduje smluvní pokutu 2 754 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, 4. 7. 2023, z dlužné jistiny pohledávky 18 000 Kč do 4. 12. 2023. Smluvní pokuta je požadována dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. V souzené věci tomu tak není.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 3. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. [tel. číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 4 000 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru byla sjednána dne 3. 7. 2023. Celkem k úhradě byla částka 4 920 Kč. Úroková sazba činila 279,83 % p. a., RPSN činila 1141,2 %. Délka splatnosti činila 30 dnů. Způsob poskytnutí úvěru byl sjednán na účet č. [č. účtu]. Dne 3. 7. 2023 byl uzavřen Dodatek č. 5 ke smlouvě o úvěru č. [tel. číslo], jímž smluvní strany sjednaly, že celková částka jistiny úvěru činí 18 000 Kč, celkem ke splacení bez prodloužení je částka 21 103 Kč, zápůjční úroková sazba činí 209,74 % ročně odpovídající úroku ve výši 3 103 Kč, RPSN činí 5307,30 %. Ostatní ujednání zůstává beze změny. Pro smluvní vztah platí Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově ([Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno]). /smlouva o úvěru na čl. 52-53 spisu, dodatek ke smlouvě na čl. 51 spisu, obchodní podmínky na čl. 58 65 spisu/7. Dle výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba]. č. [č. účtu] byla z účtu č. [č. účtu], dne 3. 11. 2021 připsána částka 1 Kč. /výpis z účtu na čl. 57 spisu/8. Dle výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba]. byla uhrazena na účet č. [č. účtu], dne 3. 6. 2023 částka 4 000 Kč, dne 18. 6. 2023 částka 2 000 Kč, dne 19. 6. 2023 částka 1 000 Kč, dne 22. 6. 2023 částka 7 000 Kč, dne 29. 6. 2023 částka 3 000 Kč, dne 3. 7. 2023 částka 1 000 Kč. /výpis z účtu na čl. 21-26 spisu/9. Žalované bylo právním zástupcem žalobkyně adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 11. 12. 2023, jejíž součástí je i „Upozornění na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání“, podaným k poštovní přepravě dne 13. 12. 2023. Společnost [právnická osoba] udělila žalobkyni plnou moc, aby za postupitele vy smyslu ustanovení § 1882, odst. 1 o. z. vyrozumíval dlužníka pohledávky ze smlouvy o úvěru, kterou na postupníka postupitel postoupil. /dopis na čl. 27 spisu, poštovní podací arch na čl. 49 spisu, plná moc na čl. 30 spisu/ Společnost [právnická osoba] dopisem ze dne 11. 12. 2023 adresovala žalované Oznámení o postoupení pohledávky. /dopis na čl. 47 spisu/ S ohledem ke skutečnostem zjištěným z listiny, jimiž jsou dopis ze dne 11. 12. 2023 adresovaný žalované právním zástupcem žalobkyně, jíž byla společností [právnická osoba] udělena plná moc pro učinění tohoto oznámení a zároveň dopisu ze dne 11. 12. 2023 adresovaného žalované společností [právnická osoba], kdy rozhodným je, že žalované bylo sděleno postoupení pohledávky, je nadbytečným hodnotit důkazy, jimiž jsou Potvrzení o provedení transakce vystaveného [Anonymizováno], a. s. dne 6. 12. 2023 dle nějž byla z účtu č. [č. účtu], majitele účtu [právnická osoba] na účet. Č. [č. účtu] zúčtována dne 6. 12. 2023 částka 2 150 345,52 Kč se zprávou plátci a příjemci „[Anonymizováno] – úhrada portfolia 12/2023“ na čl. 31 spisu, smlouva o postoupení pohledávek + přílohy smlouvy na čl. 32-46 spisu, Společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek na čl. 54-56 spisu.10. Dne 9. 4. 2024 byl vystaven Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky s označením sp. zn. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno], ke jménu žalované, dle nějž ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky vedené za žalovanou ze smlouvy č. [tel. číslo] byl odeslán obyčejný dopis dne 15. 1. 2024, byla provedena cesta pověřeného terénního pracovníka dne 20. 2. 2024 na adresu dlužníka. /výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na čl. 67, 68 spisu/11. Právním zástupcem žalobkyně byl žalované adresován dopis ze dne 15. 1. 2024, jímž byla vyzvána k plnění závazku ze smlouvy č. [tel. číslo] nejpozději do 4. 2. 2024. Nestane-li se tak, bude závazek vymáhán soudní cestou. (dopis na čl. 28 spisu)12. Žalované byl adresován dopis „Výzva před podáním žaloby“ ze dne 26. 3. 2024, právním zástupcem žalobkyně podaný k poštovní přepravě dne 28. 3. 2024. /dopis na čl. 20 spisu, podací lístek na čl. 50 spisu/13. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:14. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely 3. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. [tel. číslo] pro částku 4 000 Kč, splatnost 3. 7. 2023, celkem k úhradě 4 920 Kč, úroková sazba 279,83 % p. a., RPSN 1141,2 %, délka splatnosti 30 dnů. Způsob poskytnutí úvěru byl sjednán na účet č. [č. účtu]. Dne 3. 7. 2023 byl uzavřen Dodatek č. 5 ke smlouvě o úvěru č. [tel. číslo], jímž byla sjednána celková částka jistiny úvěru 18 000 Kč, celkem ke splacení 21 103 Kč, zápůjční úroková sazba 209,74 % ročně odpovídající úroku ve výši 3 103 Kč, RPSN 5307,30 %, ostatní ujednání beze změny. Pro smluvní vztah platí Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově ([Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno]). Dle výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba]. č. [č. účtu] byla z účtu č. [č. účtu], dne 3. 11. 2021 připsána částka 1 Kč. Dle výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba]. byla uhrazena na účet č. [č. účtu], dne 3. 6. 2023 částka 4 000 Kč, dne 18. 6. 2023 částka 2 000 Kč, dne 19. 6. 2023 částka 1 000 Kč, dne 22. 6. 2023 částka 7 000 Kč, dne 29. 6. 2023 částka 3 000 Kč, dne 3. 7. 2023 částka 1 000 Kč, celkem tak na účet č. [č. účtu] byla poukázána částka 18 000 Kč. Žalované bylo právním zástupcem žalobkyně adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 11. 12. 2023, součástí je i „Upozornění na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání“, podáno k poštovní přepravě 13. 12. 2023. Společnost [právnická osoba] udělila žalobkyni plnou moc, aby za postupitele vy smyslu ustanovení § 1882, odst. 1 o. z. vyrozumíval dlužníka pohledávky ze smlouvy o úvěru, kterou na postupníka postupitel postoupil. Společnost [právnická osoba] dopisem ze dne 11. 12. 2023 adresovala žalované Oznámení o postoupení pohledávky. Dne 9. 4. 2024 byl vystaven Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, sp. zn. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno], ke jménu žalované, dle nějž ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky vedené za žalovanou ze smlouvy č. [tel. číslo] byl odeslán obyčejný dopis dne 15. 1. 2024, byla provedena cesta pověřeného terénního pracovníka dne 20. 2. 2024 na adresu dlužníka. Právním zástupcem žalobkyně byl žalované adresován dopis ze dne 15. 1. 2024, jímž byla vyzvána k plnění závazku ze smlouvy č. [tel. číslo] nejpozději do 4. 2. 2024 a dále byl žalované adresován dopis „Výzva před podáním žaloby“ ze dne 26. 3. 2024, právním zástupcem žalobkyně podaný k poštovní přepravě dne 28. 3. 2024. Pakliže žalobkyně tvrdí, že na daný závazek bylo plněno žalovanou dne 12. 1. 2024 4 197 Kč a dne 12. 2. 2024 4 030 Kč, tak žalovaná toto tvrzení žádným způsobem nesporovala, na svoji obranu netvrdila, natožpak prokázala, ničeho, z provedených důkazů se nepodává, že by plněna žalovanou byla částka v jiné výši, kdy zde leží důkazní břemeno a břemeno tvrzení na žalované.15. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.16. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).17. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.25. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.26. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalované byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobce se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovanou.27. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.28. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.29. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila pouze na údaje uvedené ve veřejných rejstřících a údaje uvedené žalovanou. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku. Přezkum úvěruschopnosti klienta byl omezen výhradně na údaje uvedené klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalované, aniž byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalované, ale také osobní situace žalované. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nadto je třeba poukázat na tu skutečnost, že z výpisu z účtu, jímž žalobkyně prokazuje realizaci tzv. verifikační platby, bylo zjištěno, že žalovaná tuto realizovala již v roce 2021. Je tudíž zcela nepochybným, že žalovaná úvěry od nebankovního poskytovatele čerpá opakovaně, což může nasvědčovat i úvaze, že žalovaná nehospodaří s kladnou bilancí, kdy tato skutečnost musí nutně vést k zvýšení obezřetnosti při hodnocení úvěruschopnosti, k čemuž zde však nepochybně nedošlo, když žalované byly v poměrně krátkých intervalech poskytovány úvěry, jejich nastavení je extrémně zatěžující (RPSN 1141,2 %, 5307,30 %.). Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.30. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.31. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena částka ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se na úkor žalobkyně o uvedenou částku bezdůvodně obohatila a je povinna toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že žalovaná plnila částku 4 197 Kč dne 12. 1. 2024 a částku 4 030 Kč a dne 12. 2. 2024. Nebylo tvrzeno, natožpak prokázáno, přičemž zde leží důkazní břemeno na žalované, že žalovaná na plnila v jiné výši. Na straně žalované tak bezdůvodné obohacení činí 18 000 Kč – 8 227 Kč = 9 773 Kč. Žalovaná je tak zavázána k úhradě částky 9 773 Kč s příslušenstvím. Domáhala-li se žalobkyně nadále úhrady částky kapitalizovaných úroků 3 203 Kč, nákladů na vymáhání 265 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 754 Kč, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.32. Žalobkyni náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná tudíž byla zavázána k úhradě úroku z prodlení z částky 18 000 Kč od 7. 12. 2023 do 12. 1. 2024 ve výši 15 % ročně, z částky 13 803 Kč od 13. 1. 2024 do 12. 2. 2024 ve výši 15 % ročně a z částky 9 773 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení 15 % ročně a kapitalizovaného úroku z prodlení 1 131,78 Kč od 4. 7. 2023, když žalovaná již k tomuto datu měla mít vědomí, že uvedenou částku musí vrátit.33. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř.34. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 12 795 Kč = 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku 9 773 Kč = 76 % po zaokrouhlení. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 76 % = 24 %; 76 % - 24 % tak činí 52 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 171 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení činí 2 252 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. 52 % z částky 2 252 Kč činí po zaokrouhlení 1 171 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).