22 C 3/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobu, jíž se domáhala zaplacení 10 431,91 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Dne 15. 10. 2012 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Ke dni účinnosti přeshraniční fúze, 31. 5. 2015, přešel na nástupnickou společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], sídlem [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], obchodní rejstřík Obchodní soud v [Anonymizováno], registrační číslo [tel. číslo] která v České republice podniká prostřednictvím odštěpného závodu [právnická osoba] [IČO] IČO, , obchodní rejstřík Městského soudu v Praze, sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů zanikající společnosti [právnická osoba]., dříve sídlem [adresa], [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [IČO] IČO, , obchodní rejstřík Městský soud v Praze, sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, v návrhu označována jako právní předchůdce žalobkyně. Proces uzavření úvěrové smlouvy byl takový, že žalovaný podepsal Žádost o poskytnutí úvěru se základními parametry požadovaného úvěru. Žalovaným podepsanou žádost právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil a v případě její akceptace vydal žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků do výše 100 000 Kč, čímž byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dle žádosti. Tato je označena číselnou řadou začínající číslicí „2“, číslo uzavřené smlouvy začíná číslicí „4“, které je zároveň číslem úvěrového účtu. Toto je dle vyjádření právního předchůdce žalobkyně způsobeno tím, že v rámci komunikace se zprostředkovatelem úvěru byla užívána číselná řada na žádosti a po její akceptaci byla interně vedeno číslo smlouvy jakožto číslo úvěrového účtu, a to pro komunikaci se žalovaným, když toto číslo začínalo „4“. K uvedenému viz žádost o úvěr a platební historie úvěrového účtu, příloha smlouvy o postoupení pohledávek. Dle smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem 100 000 Kč. Původní úvěrový rámec je uveden v bodě B), C) žádosti, v průběhu času dle informací právního předchůdce žalobkyně mohl být i navýšen. V rámci uzavřené smlouvy žalovaný mohl sjednat i pojištění schopnosti splácet úvěr. Platba pojistného byla v takovém případě hrazena spolu s pravidelnou měsíční splátkou úvěru, což odráží bod D), E) žádosti. Dle informací právního předchůdce žalobkyně se žalovaný zavázal úvěr včetně sjednaného pojištění splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek s uvedením variabilního symbolu [var. symbol], splatnost 1. splátky 10. 2. 2013, každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena 1 000 Kč, minimální stanovená měsíční splátka 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně však 500 Kč. Celková čerpaná částka finančních prostředků je dle právního předchůdce žalobkyně 175 971 Kč. K prokázání tvrzení o poskytnutí finančních prostředků žalovanému žalobkyně předkládá platební historii úvěrového účtu žalovaného. Poskytnutí finančních prostředků je uvedeno s popisem „FIN. VE PROSP. PJC“, popř. „FIN. VE PROSP. KLT“ či „ČERPÁNÍ FMRB“. Roční úroková sazba byla dle právního předchůdce žalobkyně sjednána 25,08 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů k ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. V případě potřeby byla vyžádána dokumentace k prokázání skutečností tvrzených žalovaným. Obsahuje-li žádost ujednání o tzv. Klasickém úvěru, tak předmětem žaloby není pohledávka z tohoto produktu, ale výhradně pohledávka z revolvingového úvěru výše. Žalovaný porušil povinnost pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru včetně případného poplatku za sjednané pojištění. Právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem 294 069 Kč. Úhrady žalovaného byly započteny na čerpané finanční prostředky, sjednané smluvní úroky, případný poplatek za sjednané pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty. Právní předchůdce žalobkyně využil smluvního oprávnění a úvěr v Odstoupení od úvěrové smlouvy č. [hodnota] prohlásil 31. 5. 2023 za splatný. Den splatnosti úvěru byl stanoven poslední den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo žalovanému odesláno odstoupení od úvěrové smlouvy. Při prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky úvěru delším než 30 dnů, resp. od 31. dne prodlení, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn žádat zaplacení jednorázové smluvní pokuty 20 % ze splatné splátky, smluvní pokutu za spuštění vymáhacího procesu 400 Kč, smluvní pokutu za 2. a každé další spuštění vymáhacího procesu 800 Kč, zákonný úrok z prodlení, poplatek za odeslání písemné upomínky 300 Kč, viz čl. VIII odst. VIII. 3, případně čl. X, odst. X. 3 Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba]. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 6. 2023 právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla s účinností 20. 6. 2023 postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni, čl. 3 odst. 3.1 smlouvy o postoupení pohledávek. Potvrzení o realizované úhradě úplaty za portfolio pohledávek žalobkyně předkládá k návrhu. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem právního předchůdce žalobkyně, příloha návrhu. Dle čl. 6 odst. 6.2 odeslání dopisu podepsaného osobou oprávněnou za právního předchůdce žalobkyně, který oznamoval žalovanému změnu věřitele, zajistila žalobkyně. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 12 564,31 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 10 250,91 Kč; nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků 1 182,90 Kč, vypočítaného z nesplacené jistiny úvěru 10 250,91 Kč v sazbě 25,08 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla vypočítána od 14. 12. 2022 do 31. 5. 2023, data, ke kterému byl úvěr zesplatněn; nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr 349,50 Kč; nesplacené smluvní pokuty 181 Kč; nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému 600 Kč. Za odeslání dopisu Odstoupení od úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně účtoval 600 Kč, upomínku k úhradě dlužné splátky 100 Kč. Kopie dopisu Odstoupení od úvěrové smlouvy je přílohou návrhu. Protože smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno pevnou částkou, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok, kdy výše požadovaného příslušenství pohledávky v žalobním návrhu uvedeného jako kapitalizovaný úrok 2 132,40 Kč tvoří součet nesplaceného smluvního úroku 1 182,90 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr 349,50 Kč a nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek 600 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení v sazbě určené datem zesplatnění závazku za období od prvního dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, 1. 6. 2023, do zaplacení z postoupené jistiny 10 250,91 Kč. Žalobkyně požaduje přiznat smluvní úrok z úvěru 25,08 % ročně z nesplacené jistiny úvěru 10 250,91 Kč za období 90 dnů ode dne následujícího po dni k němuž byl vypočten postoupený smluvní úrok z úvěru, viz výše, tedy ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. 1. 6. 2023 - 29. 8. 2023, ve výši 633,93 Kč, dále smluvní úrok z úvěru 15 % ročně za období ode dne následujícího po uplynutí shora uvedených devadesáti dní, 30. 8. 2023, do zaplacení. Sazba požadovaného smluvního úroku z úvěru za období po uplynutí devadesáti dnů, s ohledem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění, odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného, zvýšené o 8 %, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně požaduje i úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky 409 Kč, k nimž tvrdí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit věc mimosoudně, dopisem ze dne 23. 6. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl informován, že v případě nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (poslední strana dopisu), a to odchozí dopis 48 Kč, odchozí dopis doporučeně 74 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Přílohou žalobního návrhu je dokument „Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“, obsahující výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje uvedený ceník. Žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, pouze za část z nich, pro přiměřenost a účelnost takových nákladů. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky celkem 409 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, odeslaný doporučený dopis v počtu 0, odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 2, cestu pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného z důvodu osobní návštěvy v počtu 1, kdy kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou návrhu, nadto může k vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Jak již žalobkyně uvedla, tak při prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky úvěru delším než 30 dnů, resp. od 31. dne prodlení, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn žádat zaplacení jednorázové smluvní pokuty 20 % ze splatné splátky, smluvní pokutu za spuštění vymáhacího procesu 400 Kč, smluvní pokutu za 2. a každé další spuštění vymáhacího procesu 800 Kč, zákonný úrok z prodlení, poplatek za odeslání písemné upomínky 300 Kč dle čl. VIII odst. VIII. 3, případně čl. X odst. X. 3 Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba]., kdy na žalobkyni tak byla postoupena smluvní pokuta 181 Kč jednorázově vypočítaná z dlužných splátek popsaným způsobem. Pokud právní předchůdce žalobkyně využil svého smluvního oprávnění a úvěr na základě Odstoupení od úvěrové smlouvy č. [hodnota] prohlásil 31. 5. 2023 splatný, tak nejpozději k témuž dni se stala splatnou i postoupená smluvní pokuta, kdy ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, 1. 6. 2023, žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení z postoupené smluvní pokuty do zaplacení. Poslední upomínku před podáním žaloby z 5. 10. 2023 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 15. 10. 2012 smlouvu o úvěru č. [hodnota], jíž bylo ujednáno o úvěru ve výši 20 990 Kč označený jako „klasický úvěr“ a revolvingovém úvěru do úvěrového rámce 100 000 Kč s úrokem ve výši 25,08 % ročně, který se se žalovaný zavázal jej plnit ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu dni v kalendářním měsíci zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, a to vždy k 10. dni v měsíci. Dále bylo sjednáno pojištění v režimu rámcové smlouvy sjednané mezi [Anonymizováno] a [právnická osoba]. s tím, že výše pojistného činí 3,34 % z pravidelné měsíční splátky. Součástí smluvních ujednání jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Smluvní pokuta činí 20 % z každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaný dostal do prodlení. (smlouva na čl. 50 spisu, všeobecné podmínky na čl. 52-53 spisu)

7. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 24. 4. 2023 „Odstoupení od úvěrové smlouvy č. [hodnota] “, s tím, že dlužná částka se pro neplnění stává splatnou v celém rozsahu 12 565 Kč ke dni 31. 5. 2023. (dopis na čl. 61 spisu)

8. Dopisem adresovaným žalovanému dne 28. 7. 2023 byl tento vyzván k úhradě celkové dlužné částky vyčíslené k uvedenému dni ve výši 12 720,18 Kč ze smlouvy č. [hodnota], s tím, že nebude-li plněno do 17. 8. 2023, bude nárok vymáhán prostřednictvím soudu. (dopis na čl. 19 spisu)

9. Dle evidence transakcí k úvěru číslo [hodnota] ke jménu [Jméno zainteresované osoby 0/0], vedené za období od 14. 1. 2023 do 18. 4. 2023 jsou evidovány celkem úhrady ve výši 294 069, Kč, saldo ve výši 12 564,31 Kč, kdy z této částky úroky činí 1 182,90 Kč, pojištění činí 349,50 Kč, poplatky činí 60 Kč, pokuta činí 181 Kč. (evidence úhrad na čl. 35-46 spisu)

10. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 15. 6. 2023 Smlouvu o postoupení pohledávek. V Příloze č. 1 – seznam pohledávek v listinné podobě je uvedena pohledávka za žalovaným. Dle Potvrzení o provedení transakce vystavené [Anonymizováno], a. s. byla dne 20. 6. 2023 zaúčtována platební transakce z účtu majitele [právnická osoba] č. [č. účtu] na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] se zprávou „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – úhrada portfolia“. (smlouva o postoupení pohledávek, část, na čl. 22-32 spisu, příloha smlouvy o postoupení pohledávek na čl. 51 spisu, potvrzení o provedení transakce na čl. 21 spisu)

11. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 23. 6. 2023, jehož obsahem bylo sdělení o uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dne 15. 6. 2023 s tím, že nadále veškerá práva a povinnosti ze smlouvy č. [hodnota] má společnost [právnická osoba], je tak třeba se nadále obracet výhradně na tuto. A dopisem z téhož dne bylo žalovanému adresováno Oznámí o postoupení pohledávky. K poštovní přepravě podáno 27. 6. 2023. (dopis na čl. 18 spisu, dopis na čl. 34 spisu, výpis podací knihy na čl. 48 spisu)

12. Žalobkyně eviduje úkony vymáhání ze dne 5. 10. 2023, 7. 8. 2023 telefonický hovor, dne 28. 7. 2023 dopis, 29. 6. 2023 cesta terénního pracovníka na adresu dlužníka. (seznam úkonů na čl. 55 spisu)

13. Právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému adresována Výzva před podáním žaloby dopisem ze dne 5. 10. 2023, která byla podána k přepravě dne 9. 10. 2023. (dopis na čl. 33 spisu, výpis podacího archu na čl. 49 spisu)

14. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

15. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 15. 10. 2012 smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl úvěr 20 990 Kč a revolvingový úvěr do úvěrového rámce 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal jej plnit ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu dni v kalendářním měsíci zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně 500 Kč vždy k 10. dni v měsíci, úrok z úvěru činil 25,08 % ročně. Bylo sjednáno pojištění v režimu rámcové smlouvy sjednané mezi [Anonymizováno] a [právnická osoba]. s tím, že výše pojistného činí 3,34 % z pravidelné měsíční splátky. Součástí smluvních ujednání jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Smluvní pokuta činí 20 % z každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaný dostal do prodlení. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 24. 4. 2023 „Odstoupení od úvěrové smlouvy č. [hodnota] “, s tím, že dlužná částka 12 565 Kč se pro neplnění stává splatnou v celém rozsahu ke dni 31. 5. 2023. Dopisem adresovaným žalovanému dne 28. 7. 2023 byl tento vyzván k úhradě celkové dlužné částky 12 720,18 Kč, nebude-li plněno do 17. 8. 2023, bude nárok vymáhán prostřednictvím soudu. Dle evidence transakcí k úvěru číslo [hodnota] ke jménu [Jméno zainteresované osoby 0/0] za období 14. 1. 2023 - 18. 4. 2023 jsou evidovány celkem úhrady 294 069, Kč, saldo 12 564,31 Kč, z této částky úroky činí 1 182,90 Kč, pojištění činí 349,50 Kč, poplatky činí 60 Kč, pokuta činí 181 Kč.

16. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 15. 6. 2023 Smlouvu o postoupení pohledávek, kdy v Příloze č. 1 – seznam pohledávek v listinné podobě je uvedena pohledávka za žalovaným, jemuž byl adresován dopis ze dne 23. 6. 2023, sdělení o uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dne 15. 6. 2023, nadále tak veškerá práva a povinnosti ze smlouvy č. [hodnota] má společnost [právnická osoba] a dále dopisem z téhož dne bylo žalovanému adresováno Oznámí o postoupení pohledávky, k poštovní přepravě podáno 27. 6. 2023. Právním zástupcem žalobkyně žalovanému adresována Výzva před podáním žaloby dopisem ze dne 5. 10. 2023, podána k přepravě dne 9. 10. 2023.

17. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

18. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 513/1991 sb., obchodní zákoník, v příslušném znění, obch. zák.; č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v příslušném znění, obč. zák., když smlouva, která je předmětem sporu, byla uzavřena dne 24. 10. 2012, tedy za účinnosti tohoto zákona, k čemuž soud odkazuje ustanovení § 3028, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z. Dále soud věc posuzoval dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni 24. 10. 2012 a § 168, odst. 1, § 122 zákona č. 257/2016 Sb. v platném znění, když žalovaný se dostal do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Věc je tak posouzena dle § 497 obch. zák., dle nějž smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. V případě smlouvy o úvěru platí, že věřitel se zavazuje na požádání dlužníka poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět jeho žádosti; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Dlužník nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od půjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem půjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností dlužníka je vrátit věc stejného druhu. Půjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o půjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu půjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o půjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

21. Komentář ASPI k ustanovení 497 obch. zák. uvádí: „Smlouvu o úvěru řadíme mezi tzv. typové (absolutní) obchody. Tyto smlouvy se podle § 261 odst. 3 řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků, tj. nemusí jimi být podnikatelé, kteří by byli při vzniku závazku v podnikatelském vztahu, ani podnikatelé obecně (o zvláštním postavení fyzických osob – nepodnikatelů...). Přestože zákon označuje smluvní strany za věřitele a dlužníka, poukazuje se v odborné literatuře správně na skutečnost, že je úvěrová smlouva smlouvou synallagmatickou a obě strany jsou si vlastně dlužníky i věřiteli navzájem. Písemná forma není výslovně požadována, tj. platná smlouva o úvěru může být sjednána i v ústní či konkludentní formě; vzhledem k dispozitivnosti úpravy (s výjimkou základního ustanovení - § 497 a 499) se u tohoto typu smlouvy široce uplatňuje zásada smluvní volnosti. …..Smlouva o půjčce, upravená v § 657 až 658 obč. zák., se od smlouvy o úvěru odlišuje tím, že není kontraktem konsensuálním nýbrž reálným, což znamená, že vznik smlouvy o půjčce předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky; předmětem půjčky pak nemusí být jen peněžní prostředky, ale i jiné věci určené druhově. Podstatnou náležitostí smlouvy o půjčce není sjednání úroků. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. současně platí, že ve vztazích podle § 261 (jimiž jsou i vztahy z úvěrové smlouvy) nebo vztazích podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle § 262 odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele …je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem.“.

22. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí peněz. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty čerpáním bezhotovostní formou, a to průběžně, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně poskytnout žalovanému.

23. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

24. Co se týká aplikace ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., tak ke dni uzavření smlouvy dle ustanovení § 9, odst. 1 tohoto zákona věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

25. Tedy ke dni uzavření smlouvy zákon sic ukládal věřiteli provést přezkum úvěruschopnosti klienta, avšak nesankcionoval špatné prověření úvěruschopnosti či její neprověření neplatností. Proto na smlouvu uzavřenou žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně je třeba nahlížet jako na platně uzavřenou, když splňuje veškeré předpoklady zákonem stanovené. Nadto, z hlediska hodnocení schopnosti žalovaného plnit svůj závazek, pro úplnost je namístě uvést, že smluvní vztah účastníků vznikl v roce 2012, přičemž od smlouvy bylo pro neplnění odstoupeno v roce 2023, což znamená, že žalovaný po dobu deseti let z dané smlouvy řádně plnil.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky formou bezhotovostního převodu, když tyto žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat, neboť podstata revolvingového úvěru tkví právě v možnosti postupně čerpat finanční prostředky do výše schváleného úvěrového rámce, který zde činil částku 100 000 Kč. Zároveň byla sjednána pojistná smlouva, k čemuž ustanovení § 267, odst. 7 obch. zák. uvádí, že pojistná smlouva se řídí občanským zákoníkem a zvláštními zákony, tedy zákonem č. 37/2004 Sb. ve znění ke dni 24. 10. 2012. Za prokázané taktéž bylo vzato, že byla sjednána roční úroková sazba ve výši 25,08 %, což je v souladu s ustanovením § 497 obch. zák., který uvádí, že dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Co se týká smluvní pokuty, tak tato se nadále řídí ustanovením § 122 zákona č. 267/2016 Sb., když k zesplatnění nároku došlo ke dni 31. 5. 2023. Žalobkyni náleží též dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když k prodlení došlo za účinnosti této normy.

27. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil, vyzval žalovaného k plnění celkové dlužné částky. Žalobkyně eviduje dlužnou částku ve výši 12 564,31 Kč, z této částky jistina činí 10 250,91 Kč, pojištění činí 349,50 Kč, náklady spojené s vymáháním činí 600 Kč + 409 Kč, kapitalizované úroky činí 1 182,90 Kč (od 14. 12. 2022 do 31. 5. 2023) + 633,93 Kč (od 1. 6. 2023 do 29. 8. 2023), smluvní pokuta činí 181 Kč. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě jistiny ve výši 10 250,91 Kč, úroku z úvěru v kapitalizované výši 1 182,90 Kč a 633,93 Kč od 14. 12. 2022 do 29. 8. 2023 a dále běžící od 30. 8. 2023 ve výši 15 % ročně, když takto vymezený úrok z prodlení nepřevyšuje v řízení prokázaný úrok z úvěru sjednaný ve výši 25,08 % ročně, pojistného 349,50 Kč, smluvní pokuty ve výši 181 Kč. Dále byl žalovaný zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 10 250,91 Kč a 181 Kč od 1. 6. 2023, když k zesplatnění došlo 31. 5. 2023, tudíž od 1. 6. 2023 nastalo prodlení.

28. Domáhala-li se žalobkyně, jímž jest náklady spojené s uplatněním pohledávky je hodnocen v režimu § 513 o. z., neboť zde se jedná o nárok vzniklý až po 1. 1. 2014. Jako důvodně vynaložený náklad v souvislosti s vymáháním pohledávky je hodnocena výzva k plnění před odstoupením od smlouvy a výzva k plnění učiněná zároveň s odstoupením od smlouvy. Za situace, kdy žalovaný byl vyzván, nechť plní, přičemž byla následně učiněna i výzva právním zástupcem žalobkyně před podáním žalobního návrhu, není vynaložení dalších nákladů na mimosoudní vymáhání účelným. Pakliže žalobkyně za obyčejný dopis vyčíslila částku nákladů 48 Kč a doporučený dopis vyčíslila částku nákladů 74 Kč, byl žalovaný zavázán k úhradě nákladů na mimosoudní vymáhání ve výši 122 Kč. Ve zbytku, tedy pro částku 600 Kč + 409 Kč = 1 009 Kč – 122 Kč = 887 Kč byl žalobní návrh zamítnut.

29. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává předpoklad pro plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě.

30. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 11 790,41 Kč - 100 %, přičemž neúspěšnou byla pro částku ve výši 887 Kč – 7,5 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 7,5 % = 92,5 %; 92,5 % - 7,5 % tak činí 85 % ve prospěch žalovaného. Nekrácená částka nákladů řízení činí 2 252 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady vynaloženým na právní zastoupení sestávajícími z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. 85 % z částky 2 252 Kč činí 1 914 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)