22 C 348/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 14 144 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 80,22 Kč od 26. 7. 2025 do 12. 8. 2025, zákonný úrok z prodlení z částky 14 144 Kč od 13. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %) s následujícími tvrzeními. Žalovaná uzavřela 23. 8. 2024 s žalobkyní úvěrovou smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetových stránek www.[Anonymizováno].cz na základě zvoleného hesla, resp. prostřednictvím mobilní aplikace. Zájemce vyplní požadované údaje, poté probíhá automatizovaný schvalovací proces. Je-li žádost schválena, objeví se text smlouvy a na žadatelem uvedené tel. číslo [tel. číslo] zaslán podpisový SMS kód, jímž tento smlouvu podepíše. Totožnost je ověřována prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, nebo [jméno FO]. Žalobkyně neověřovala, zda je žalovaná majitelkou účtu uvedeného ve smlouvě, neb toto učinila u předchozí smlouvy s žalovanou. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti zkoumá, zda žadatel má u dalších společností jiné úvěry, zda je plní, prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumává několik podstatných ukazatelů (věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné). Došlo-li poté ke změně poměrů žalované, v důsledku níž přestala hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Dle úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě poplatku za poskytnutí ve výši 429 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jednotlivé splátky jsou uvedeny ve splátkovém kalendáři, součást smlouvy. [adresa] 000 Kč byla zaslána dne 23. 8. 2024 na účet č. [č. účtu] uvedený ve smlouvě. Sjednány byly volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu 199 Kč (úvěr do 60 minut od ověření identity, hrazeno v první splátce, při výplatě později se neúčtuje), poplatek za tzv. Bezpečnou splátku 99 Kč v každé splátce (při nečekané životní události lze odložit splatnost aktuální splátky o měsíc), poplatek za SMS servis 49 Kč v každé splátce. V případě, že žalovaná jakoukoliv platbu zašle prostřednictvím platební brány ThePay, je jí účtován poplatek 1 % převáděné finanční částky, splatný ihned. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře. Při zesplatnění úvěru přirůstají vynesené a neuhrazené úroky k jistině. Úroky byly účtovány vždy ve výši 637 Kč ve dnech 23. 10. 2024, 23. 11. 2024, 3. 12. 2024, 23. 1. 2025, 23. 2. 2025, 23. 3. 2025, 23. 4. 2025. Úvěr společně s poplatky a úroky je splatný ve 24 měsíčních splátkách. Je-li splatnost jednotlivé splátky o víkendu, státním svátku, automaticky se posouvá na následující pracovní den. Žalovaná hradila následovně (součástí plateb jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti, učinila-li tak žalovaná) dne 20. 9. 2024 částka 1 331 Kč, dne 20. 10. 2024 částka 1 340 Kč, dne 20. 11. 2024 částka 1 340 Kč, dne 20. 12. 2024 částka 1 340 Kč, dne 7. 2. 2025 částka 1 627 Kč, dne 21. 2. 2025 částka 1 327 Kč, celkem tedy 8 305 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, žalobkyní byla informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu k úhradě. Žalované byla účtována smluvní pokuta vždy ve výši 500 Kč dne 26. 5. 2025, 25. 4. 2025 a 10. 4. 2025 a dále účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč ve dnech 28. 1. 2025, 2. 4. 2025 28. 4. 2025, 26. 5. 2025 a dne 13. 6. 2025 ve výši 130 Kč. Žalované byla dne 28. 4. 2025 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Úvěr byl dne 13. 6. 2025 zesplatněn, žalovaná byla doporučeným dopisem vyzvána k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty ve sjednané lhůtě. Za takto zaslaný dopis byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady 130 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, byla vyzvána k úhradě celého dluh. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku 14 144 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 9 748 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, úroků v celkové výši 1 274 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč, smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Poplatky za bezpečnou splátku byly účtovány vždy ve výši 99 Kč ve dnech 23. 9. 2024, 23. 10. 2024, 23. 11. 2024, 23. 12. 2024, 23. 1. 2025, 23. 2. 2025, 23. 3. 2025, 23. 4. 2025, 23. 5. 2025, 13. 6. 2025. Poplatky za SMS servis byly účtovány vždy ve výši 49 Kč ve dnech 23. 9. 2024, 23. 10. 2024, 23. 11. 2024, 23. 12. 2024, 23. 1. 2025, 23. 2. 2025, 23. 3. 2025, 23. 4. 2025, 23. 5. 2025, 13. 6. 2025. Za každý doporučeně zaslaný dopis jsou účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 80,22 Kč od 26. 7. 2025 do 12. 8. 2025 od 15. dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 14 dní od odeslání bylo žalované poskytnuto k úhradě, zákonný úrok z prodlení z částky 14 144 Kč od 13. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 %.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Dne 23. 8. 2024 byla opatřena podpisem předsedy představenstva žalobkyně Úvěrová smlouva ID 1360946. V poli podpisu klienta jsou uvedeny údaje žalované, včetně SMS kódu a údajů o telefonním čísle, na které byl podpisový kód zaslán, přičemž se jedná o shodné číslo uvedené jako číslo žalované v záhlaví dokumentů. SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána dne 23. 8. 2024 v 14:57 hod. a podepsána téhož dne v 14:58 hod. Žalovaná je v záhlaví smlouvy označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, adresou pro doručování, číslem občanského průkazu, mobilním telefonem a e-mailovou adresou. Smlouva stanoví, že na jejím základě bude žalované poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 13 000 Kč za poplatek za poskytnutí ve výši 429 Kč. Úvěr má být poskytnut na účet č. [č. účtu]. Úvěr má být splacen dne 23. 8. 2026. Roční procentní sazba nákladů činí 49,20 %, celková částka k úhradě činí 17 888 Kč. Dále je stanovena výše poplatků za poskytnutí vyjmenovaných služeb, mimo jiné poplatek za sjednanou doplňkovou službu Expres výplata ve výši 199 Kč jednorázově, poplatek za sjednanou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za poskytnutí úvěru 33 Kč za každých zapůjčených 1 000 Kč. Pokud nebude úvěr vrácen v den splatnosti, může žalobkyně účtovat a) účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů a ke dni uzavření smlouvy a činí minimálně 300 Kč za měsíc vymáhání, b) smluvní pokutu ve výši 500 Kč a c) úrok z prodlení dle platného nařízení vlády. Dle čl. Náklady úvěru může žalobkyně účtovat smluvní pokutu 500 Kč, pokud se klient zpozdí s úhradou splátky. Úvěrová smlouva upravuje službu Expres výplata, která umožňuje urychlené připsání peněz na bankovní účet do 60 minut od chvíle, kdy klient doložil, že účet, je skutečně jeho a byla ověřena totožnost klienta prostřednictvím občanského průkazu. Úvěrová smlouva dále upravuje službu Bezpečná splátka, která umožňuje odložení splátky úvěru o jeden měsíc od původního data splatnosti v případě nenadálé události. Smlouva též zakotvuje poplatek za SMS servis – službu spočívající v informování klienta o všech významných věcech týkajících se smlouvy. (úvěrová smlouva na čl. 27, druhá strana – 31 spisu, sazebník na čl. 37 spisu)

7. Žalobkyně eviduje Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru k žádosti ID [Anonymizováno]. Formulář obsahuje informace o produktu bezúčelový úvěr o celkové výši 13 000 Kč. Celková částka k zaplacení činí 17 888 Kč (bez doplňkových služeb) a roční procentní sazba nákladů úvěru činí 49,2 %. Dále obsahuje Formulář informace o nákladech vyplývajících ze smlouvy. (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 22-23 spisu)

8. Žalobkyně eviduje opis výpisu proplacení smlouvy – platba na vrub vašeho účtu ve výši 13 000 Kč ze dne 23. 8. 2024, variabilní symbol [var. symbol] na účet č. [č. účtu]. (opis výpisu proplacení smlouvy na čl. 36 spisu)9. [právnická osoba]. uvedla, že majitelkou účtu č. [č. účtu] je žalovaná. Na tento účet byla od žalobkyně připsána dne 23. 8. 2024 částka 13 000 Kč s poznámkou „[Anonymizováno] PUJCKA 2400046094“ pod variabilním symbolem [var. symbol]. (dopis na čl. 55-57, 59-61 spisu)10. Pro smlouvu č. [hodnota] na jméno žalované s částkou 13 000 Kč s datem podpisu 23. 8. 2024 žalobkyně eviduje výpis čerpání, splátek a úhrad, dle které žalovaná na pohledávky z úvěru uhradila 8 305 Kč. (výpis čerpání na čl. 38 spisu)11. Žalobkyně disponuje kartou klienta ke jménu žalované. U žalované je uveden počet dětí 0, zdroj příjmu žalované – zaměstnanec, výše příjmu 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 20 000 Kč, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti 3 000 Kč. Dále byla provedena lustrace v externích registrech ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS s negativním výsledkem. (karta klienta na čl. 39 spisu)12. Žalobkyně adresovala žalované Výzvu před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 28. 4. 2025. Žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky 4 254 Kč nejpozději do 30 dnů, jinak bude přistoupeno k zesplatnění úvěru. (výzva na čl. 32 spisu) Dne 30. 4. 2025 podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. (podací arch na čl. 33 spisu)13. Žalobkyně adresovala žalované Výzvu ke splacení celé půjčky ze dne 13. 6. 2025. Žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky 14 144 Kč, jakožto celého úvěru, nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. (výzva na čl. 35 spisu) Dne 16. 6. 2025 podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. (podací arch na čl. 34 spisu)14. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované Předžalobní výzvu k plnění ze dne 11. 7. 2025. Žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky 14 144 Kč nejpozději do 14 dnů ode dne odeslání výzvy. Zároveň upozornila žalovanou na možné soudní vymáhání pohledávky, nebude-li plněno. (předžalobní výzva na čl. 20 spisu) Dne 14. 7. 2025 podal právní zástupce žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované označenou stejnou značkou, jakou je označena předžalobní výzva. (podací arch na čl. 21 spisu)15. Žalobkyně dále eviduje Informační memorandum o zpracování osobních údajů k žádosti ID [Anonymizováno] ke jménu žalované. (Informační memorandum o zpracování osobních údajů na čl. 23, druhá strana – 27 spisu)16. Žalobkyně vydala dokument Posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalobkyně prostřednictvím scoringu ověřuje příjmy a výdaje klienta a demografické údaje. Pro hodnocení pravděpodobnosti plnění závazků klientem je využíván statistický model, obdobně jako to činí pojišťovny. Předlužení předchází limit nejvyšší měsíční splátky počítaný pro klienta i domácnost, což zohledňuje zejm. rodinné a finanční poměry klienta – životní minimum, příjem klienta a členů domácnosti, náklady na bydlení dle ČSÚ, další závazky klienta dle NRKI. Vyvstane-li pochybnost o pravdivosti tvrzení klienta, je žádáno doložení potvrzení o výši příjmů, bankovních výpisů apod. Lustrovány jsou rovněž externí databáze SOLUS, NRKI, CEE, ISIR. Žalobkyně polemizuje s praxí vyžádání podkladů, kdy tyto mohou být padělány, nemají vypovídací hodnotu do budoucna. Totéž ohledně výdajů, když některých si klienti nejsou vědomi ani při cíleném dotazování, některé platby, jako např. na spořící účet či realizované v hotovosti, nejsou doložitelné, resp. se obtížně hodnotí. Jako do budoucna více vypovídající žalobkyně hodnotí statistický model podložený daty žalobkyně, jakožto odborníka. Žalobkyně v dokumentu cituje judikaturu na podporu toho, že nelze stanovit jeden vhodný způsob ověřování úvěruschopnosti, je třeba hodnotit individuální okolnosti. (Posouzení úvěruschopnosti klienta na čl. 40-41 spisu)17. Žalobkyně je právnickou osobou evidovanou v obchodním rejstříku. (výpis na čl. 43-48 spisu)18. Soud v rámci lustrace a v režimu § 120, odst. 2 o. s. ř. zjistil, že proti žalované jsou u zdejšího soudu vedena 3 civilní řízení, kdy žalovaná je vždy v postavení žalované, žalobkyní je vždy společnost poskytující spotřebitelské úvěry. (lustrace na čl. 62 spisu)19. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.20. Dne 23. 8. 2024 byla uzavřena Úvěrová smlouva ID 1360946. V poli podpisu je podpis předsedy představenstva žalobkyně, právnické osoby, a u klienta jsou uvedeny údaje žalované, včetně SMS kódu a údajů o telefonním čísle, na které byl podpisový kód zaslán, přičemž se jedná o shodné číslo uvedené jako číslo žalované v záhlaví dokumentů. SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána dne 23. 8. 2024 v 14:57 hod. a podepsána téhož dne v 14:58 hod. Smlouva stanoví, že na jejím základě bude žalované poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 13 000 Kč za poplatek za poskytnutí ve výši 429 Kč. Úvěr má být poskytnut na účet č. [č. účtu]. Úvěr má být splacen dne 23. 8. 2026. Roční procentní sazba nákladů činí 49,20 %, celková částka k úhradě činí 17 888 Kč. Dále je stanovena výše poplatků za poskytnutí vyjmenovaných služeb, mimo jiné poplatek za sjednanou doplňkovou službu Expres výplata ve výši 199 Kč jednorázově, poplatek za sjednanou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za poskytnutí úvěru 33 Kč za každých zapůjčených 1 000 Kč. Pokud nebude úvěr vrácen v den splatnosti, může žalobkyně účtovat a) účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů a ke dni uzavření smlouvy a činí minimálně 300 Kč za měsíc vymáhání, b) smluvní pokutu ve výši 500 Kč a c) úrok z prodlení dle platného nařízení vlády. Dle čl. Náklady úvěru může žalobkyně účtovat smluvní pokutu 500 Kč, pokud se klient zpozdí s úhradou splátky. Úvěrová smlouva upravuje službu Expres výplata, která umožňuje urychlené připsání peněz na bankovní účet do 60 minut od chvíle, kdy klient doložil, že účet, je skutečně jeho a byla ověřena totožnost klienta prostřednictvím občanského průkazu. Úvěrová smlouva dále upravuje službu Bezpečná splátka, která umožňuje odložení splátky úvěru o jeden měsíc od původního data splatnosti v případě nenadálé události. Smlouva též zakotvuje poplatek za SMS servis – službu spočívající v informování klienta o všech významných věcech týkajících se smlouvy. Ke smlouvě byl vystaven odpovídající předsmluvní formulář a informace o zpracování osobních údajů. Majitelkou účtu č. [č. účtu] je žalovaná. Na tento účet byla od žalobkyně připsána dne 23. 8. 2024 částka 13 000 Kč s poznámkou „[Anonymizováno] PUJCKA 2400046094“ pod variabilním symbolem [var. symbol], tedy na předmětný úvěr. Dle evidence žalobkyně žalovaná na pohledávky z úvěru uhradila 8 305 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované na základě následujících údajů počet dětí 0, zdroj příjmu žalované – zaměstnanec, výše příjmu 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 20 000 Kč, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti 3 000 Kč. Dále byla provedena lustrace v externích registrech ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS s negativním výsledkem. Žalobkyně adresovala žalované Výzvu před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 28. 4. 2025, podanou doporučeně dne 30. 4. 2025. Žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky 4 254 Kč nejpozději do 30 dnů, jinak bude přistoupeno k zesplatnění úvěru. Žalobkyně adresovala žalované Výzvu ke splacení celé půjčky ze dne 13. 6. 2025, podanou doporučeně dne 16. 6. 2025. Žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky 14 144 Kč, jakožto celého úvěru, nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované Předžalobní výzvu k plnění ze dne 11. 7. 2025, podanou doporučeně 14. 7. 2025. Žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky 14 144 Kč nejpozději do 14 dnů ode dne odeslání výzvy. Zároveň upozornila žalovanou na možné soudní vymáhání pohledávky, nebude-li plněno. Žalobkyně vydala dokument Posouzení úvěruschopnosti klienta, v němž se vyjadřuje k metodě ověřování úvěruschopnosti. Žalobkyně prostřednictvím scoringu ověřuje příjmy a výdaje klienta a demografické údaje. Pro hodnocení pravděpodobnosti plnění závazků klientem je využíván statistický model, obdobně jako to činí pojišťovny. Předlužení předchází limit nejvyšší měsíční splátky počítaný pro klienta i domácnost, což zohledňuje zejm. rodinné a finanční poměry klienta – životní minimum, příjem klienta a členů domácnosti, náklady na bydlení dle ČSÚ, další závazky klienta dle NRKI. Vyvstane-li pochybnost o pravdivosti tvrzení klienta, je žádáno doložení potvrzení o výši příjmů, bankovních výpisů apod. Lustrovány jsou rovněž externí databáze SOLUS, NRKI, CEE, ISIR. Žalobkyně polemizuje s praxí vyžádání podkladů, kdy tyto mohou být padělány, nemají vypovídací hodnotu do budoucna. Totéž ohledně výdajů, když některých si klienti nejsou vědomi ani při cíleném dotazování, některé platby, jako např. na spořící účet či realizované v hotovosti, nejsou doložitelné, resp. se obtížně hodnotí. Jako do budoucna více vypovídající žalobkyně hodnotí statistický model podložený daty žalobkyně, jakožto odborníka. Žalobkyně v dokumentu cituje judikaturu na podporu toho, že nelze stanovit jeden vhodný způsob ověřování úvěruschopnosti, je třeba hodnotit individuální okolnosti. Proti žalované jsou u zdejšího soudu vedena 3 civilní řízení, kdy žalovaná je vždy v postavení žalované, žalobkyní je vždy společnost poskytující spotřebitelské úvěry.21. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.22. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).23. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.24. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.28. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.29. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.30. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná zamýšleli sjednat smlouvu, na jejímž základě bude žalované rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednaný poplatek za poskytnutí prostředků. V dané věci lze uzavřít, že šlo o smlouvu o úvěru, když žalované byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovanou.31. V řešené věci je nutno konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.32. Z obsahu spisu se podává, což koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, zejm. o automatizovaném schvalovacím procesu a expresní výplatě do 60 minut, že kontraktační proces byl veden elektronickým způsobem za využití prostředků komunikace na dálku pouze s využitím základních údajů sdělených žalovanou o její osobě, což vylučuje, aby žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Při zkoumání úvěruschopnosti tudíž mohla vycházet pouze z údajů žalovanou uvedených, nikoli však ze skutečně ověřených údajů o jejích příjmech, které by byly doloženy například potvrzeními zaměstnavatele či jinými relevantními doklady. Proces komunikace na dálku vylučoval, aby si žalobkyně listiny k ověření údajů vyžádala s předstihem před uzavřením smlouvy, měla dostatečný časový prostor k jejich vyhodnocení. Nadto žalobkyně zcela rezignovala na požadavek zjištění výdajů žalované, když tyto nejsou žalovanou ani uvedeny, natožpak doloženy, do procesu ověření úvěruschopnosti vůbec nevstoupily. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta je nutno hodnotit jeho příjmy, výdaje, kdy je zároveň nutno tyto porovnávat s příslušnými statistickými údaji a hodnotit, zdali klientem uvedené údaje jsou reálnými v čase a místě, ale také osobní situaci klienta. V řízení bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalované v rámci automatizovaného a redukovaného procesu, aniž by byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalované, zjištěna podrobně její osobní situace. To platí tím spíše za situace, kdy žalovaná čerpala již více úvěrů najednou, jak se podává nejen z karty klienta (a skutečnosti, že nejde o první smlouvu žalované s žalobkyní), ale i lustra věcí, kdy žalovaná je žalována pro více úvěrových závazků najednou. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že smlouva o úvěru je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.33. Za situace, kdy byla smlouva sjednána neplatně, je žalovaná povinna plnit pouze na jistinu, a to v režimu ustanovení §§ 2991, 2993 o. z.34. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena částka ve výši 13 000 Kč. Žalovaná uhradila celkem 8 305 Kč. Veškeré poplatky byly shledány neplatně sjednanými, žalovaná tak plnila pouze na jistinu. Soud tudíž dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 4 695 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 14 144 Kč, tak pro částku 9 449 Kč (14 144 Kč – 4 695 Kč) není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.35. Žalobkyni náleží dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná tudíž byla zavázána k úhradě úroku z prodlení z částky 4 695 Kč od 29. 7. 2025, když k tomuto datu měla vědomí, že uvedenou částku musí vrátit, neboť k plnění byla vyzvána předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 14. 7. 2025 se lhůtou k plnění do 14 dnů ode dne odeslání výzvy. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení požadovala pro období od 26. 7. 2025 do 12. 8. 2025 v kapitalizované výši 80,22 Kč. Zákonný úrok z prodlení jí však náleží pro období od 29. 7. 2025 do 12. 8. 2025 ve výši 11,50 % ročně z částky 4 695 Kč, kdy tento činí 22,19 Kč. Pro zbývající část požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 58,03 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 13. 8. 2025 do zaplacení byl žalobkyni přiznán z jistiny 4 695 Kč, pro částku 9 449 Kč byl tento zamítnut.36. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142, odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 14 144 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 4 695 Kč (33,19 %), žalovaná byla úspěšná pro částku 9 449 Kč (66,81 %). Žalované však dle spisu žádných nákladů nevzniklo, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.