Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 21 367,40 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 367,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 2 100 Kč, úrok 13,40 % ročně z částky 21 367,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 944 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k zaplacení 23 467,40 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli 18. 4. 2019 smlouvu o úvěru, žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit úrok sjednaný ve výši 13,40 % ročně a další ceny za případné služby, dle aktuálního sazebníku. Dle bodu 3.1 smlouvy o úvěru jsou úroky připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí, jsou úročeny společně s jistinou (úroky z úvěru jsou připisovány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, a také den, kdy žalobkyně uplatní právo na okamžité splacení úvěru). Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, splatnými 16. dne každého kalendářního měsíce 812 Kč. Úvěr je veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Dle zákona č. 177/2020 Sb., zákon o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 byl dne 11. 6. 2020 žalovanému poskytnut odklad splátek splatných v měsíci červenec 2020 až říjen 2020. Žalovaný porušil smluvní podmínky, dojednané splátky neplnil řádně a včas, ač o to byl písemně i telefonicky upomínán. Došlo k prodlení s úhradou tří splátek, případně prodlení jedné splátky déle než tři měsíce, žalobkyně tak využila svého práva a prohlásila úvěr za splatný upomínkou z 26. 8. 2023, jíž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a upozorněn, že neuhradí-li dlužné částky, dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky 27. 9. 2023 (jednostranné právní jednání s odkládací podmínkou), o čemž následně žalovaného informovala oznámením z 27. 9. 2023. Žalobkyně též zaslala žalovanému předžalobní výzvu z 27. 5. 2024, opětovně jej vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že neučiní-li tak, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Žalovaná částka představuje jistinu 21 367,40 Kč, poplatky 2 100 Kč, dále je nárokováno příslušenství tvořené smluvním úrokem 13,40 % ročně a zákonným úrokem z prodlení, obé úročení počíná běžet dnem po zesplatnění pohledávky, tj. od 28. 9. 2023, základ tvoří jistina 21 367,40 Kč. Dlužná částka je dokladována výpisem z účetní evidence (ZUV 235), přehledem poplatků (ZUV 230) a Ceníkem produktu. Náklady spojené s prodlením 2 100 Kč jsou náklady prodlení za 10., 40. a 70. den prodlení ve výši 300 Kč, 2x 900 Kč dle přiloženého Ceníku, části 2.4 Nedodržení smluvních podmínek, položka Náklady spojené s prodlením s tím, že budou účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč, 900 Kč.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem, za předpokládaného souhlasu, účastníků řízení bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.
5. Skutková zjištění:
6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 4. 2019 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla částka 40 000 Kč, úvěrový účet č. [č. účtu], úvěr bude splacen do 16. 5. 2025, výše měsíční splátky 812 Kč, úroková sazba 13,40 %, RPSN 14,48 %, při řádném splácení je dán nárok na finanční odměnu ve výši odpuštění až 6 posledních splátek. Pro právní vztah platí Ceník pro soukromou klientelu – Ceník [právnická osoba]. pro soukromou klientelu – Aktuálně nabízené produkty. (smlouva na čl. 21-23 spisu, ceník na čl. 30-39 spisu)
7. Žalobkyně provedla Shrnutí základních informací o schváleném úvěru v listině označené Rady, se kterými můžete být v klidu, a to k úvěru číslo úvěrového účtu [č. účtu]. Dle této celková výše úvěru činila 40 000 Kč, prvá splátka úvěru 16. 5. 2019, výše pravidelné splátky 812 Kč, datum poslední splátky úvěru 16. 5. 2025, výše poslední splátky úvěru 367 Kč, výpůjční úroková sazba 13,40 %, RPSN 14,48 %, celková částka splatná spotřebitelem 58 831 Kč; úvěr s odpuštěním splátek – 6 odpuštěných splátek, splátky ve výši 4 427 Kč, datum poslední splátky 18. 11. 2024, výpůjční úroková sazba p. a. 11,11 %, RPSN 12,15 %, celková částka splatná spotřebitelem je 54 404 Kč. (informace k úvěru na čl. 20 spisu)
8. Dopisem ze dne 11. 6. 2020 byly žalovanému adresovány Informace o ochranné době (odkladu plateb) u Vašeho úvěru, s tím, že žalovaný se rozhodl využít ochrannou dobu (odklad plateb) u úvěru č. 6775356843, což bylo potvrzeno. Dle zákona č. 177/2020 Sb., § 5, odst. 6 a § 6 odst. 3, o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, jsou zasílány souhrnné informace: den počátku ochranné doby je 1. 7. 2020, den konce ochranné doby je 30. 10. 2020, platby po skončení ochranné doby – výše splátky 812 Kč, počet splátek 60, četnost splátek měsíční, celková částka k úhradě 48 410,09 Kč. (dopis na čl. 17 spisu)
9. Dopisem ze dne 8. 8. 2023 adresovala žalobkyně žalovanému dopis Výzva k úhradě dlužné částky, s tím, že na hotovostním úvěru č. [č. účtu] je ke dni 8. 8. 2023 dluh po splatnosti ve výši 2 824 Kč, nechť je uhrazen okamžitě, v případě neuhrazení dlužné částky se může stát, že úvěr se pro prodlení stane spatným. (dopis na čl. 14 spisu)
10. Dopisem ze dne 26. 8. 2023 adresovala žalobkyně žalovanému dopis Poslední výzva k úhradě dlužné částky, s tím, že na hotovostním úvěru č. [č. účtu] je ke dni 26. 8. 2023 dluh po splatnosti ve výši 4 536 Kč, nechť je uhrazen nejpozději do 27. 9. 2023, v případě neuhrazení dlužné částky bude požadováno uhrazení celé dlužné částky ve výši 23 042 Kč, bude přistoupeno k vymáhání dluhu, bude navýšen o náklady soudního řízení, celý úvěr bude úročen řádným úrokem i úrokem z prodlení, informace o zesplatnění bude uvedena v Bankovním registru klientských informací, což je překážka pro poskytnutí úvěru u [právnická osoba] či jiné bankovní instituce. (dopis na čl. 15, 16 spisu)
11. Dopisem ze dne 27. 9. 2023 bylo žalovanému adresováno Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu, dle němž na úvěrovém účtu č. [č. účtu] nebyla uhrazena pohledávka na základě předchozí upomínky, ode dne 27. 9. 2023 je tak celá zbývající částka splatná, nestala-li se ze zákona splatnou již dříve. Tato úvěrová pohledávka je tak od 28. 9. 2023 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení, ke dni 27. 9. 2023 je tak dlužena celkem částka 23 468 Kč, která každým dnem narůstá. (dopis na čl. 28 spisu)
12. Dopisem ze dne 27. 5. 2024 byla žalovanému adresována Výzva k zaplacení před podáním žaloby. (dopis na čl. 18, 19 spisu, dodejka na čl. 18, 2. strana, 19, 2. strana spisu)
13. Dle listiny „Podklady pre súdne konanie“ byl úvěr založen dne 18. 4. 2019 ve výši 40 000 Kč, splátka 812 Kč, sazba 13,40 %, jistina ke dni 27. 9. 2023 21 367,40 Kč. Dle výpisu úvěrového účtu č. [č. účtu] byl dne 18. 4. 2019 založen úvěr ve výši 40 000 Kč. (vyčíslení na čl. 24-26 spisu, výpis z účtu na čl. 27 spisu)
14. Dle Přehledu poplatků vystaveného žalobkyní byly zúčtovány platby ke dni 26. 8.2023, 26. 7. 2023, 26. 6. 2023, 26. 5. 2023, 27. 4. 2023, 27. 3. 2023, 26. 2. 2023, 26. 12. 2022, 29. 4. 2022, 28. 3. 2022, 26. 2. 2022, 27. 1. 2022, 26. 12. 2021, 26. 11. 2021, 26. 10. 2021, 26. 9. 2021, 25. 8. 2021, 26. 7. 2021, 26. 6. 2021, 26. 5. 2021, 26. 4. 2021, splatné ve dnech 29. 8. 2023, 29. 7. 2023, 29. 6. 2023, 29. 5. 2023, 30. 4. 2023, 30. 3. 2023, 1. 3. 2023, 29. 12. 2022, 30. 5. 2022, 28. 4. 2022, 29. 3. 2022, 27. 2. 2022, 26. 1. 2022, 27. 12. 2021, 26. 11. 2021, 27. 10. 2021, 25. 9. 2021, 26. 8. 2021, 27. 7. 2021, 26. 6. 2021, 27. 5. 2021, v částkách 900 Kč, 900 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 900 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 900 Kč, 300 Kč, 900 Kč, 900 Kč, 300 Kč, 900 Kč, 300 Kč, z čehož byly evidovány splacené částky následně 0,00 Kč, 0,00 Kč, 0,00 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 900 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 300 Kč, 900 Kč, 300 Kč, 900 Kč, 900 Kč, 300 Kč, 900 Kč 300 Kč. (přehled poplatků na čl. 29 spisu)
15. Skutkový závěr:
16. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 4. 2019 smlouvu o úvěru, částka 40 000 Kč, úvěrový účet č. [č. účtu], s tím, že úvěr bude splacen do 16. 5. 2025, výše měsíční splátky 812 Kč, úroková sazba 13,40 %, RPSN 14,48 %, bylo sjednáno, že při řádném splácení je dán nárok na finanční odměnu ve výši odpuštění až 6 posledních splátek. Pro právní vztah platí Ceník pro soukromou klientelu – Ceník [právnická osoba]. pro soukromou klientelu – Aktuálně nabízené produkty. Žalobkyně provedla Shrnutí základních informací o schváleném úvěru v listině označené Rady, se kterými můžete být v klidu, číslo úvěrového účtu [č. účtu], celková výše úvěru 40 000 Kč, prvá splátka 16. 5. 2019, výše pravidelné splátky 812 Kč, datum poslední splátky 16. 5. 2025, výše poslední splátky 367 Kč, výpůjční úroková sazba 13,40 %, RPSN 14,48 %, celková částka splatná spotřebitelem 58 831 Kč, při 6 odpuštěných splátkách bude odpuštěna částka 4 427 Kč, datum poslední splátky 18. 11. 2024, výpůjční úroková sazba p. a. 11,11 %, RPSN 12,15 %, celková částka splatná spotřebitelem 54 404 Kč. Dopisem ze 11. 6. 2020 byly žalovanému adresován Informace o ochranné době (odkladu plateb) u Vašeho úvěru, s tím, že žalovaný se rozhodl využít ochrannou dobu (odklad plateb) u úvěru č. [hodnota], bylo potvrzeno, s odkazem na zákon č. 177/2020 Sb., § 5, odst. 6 a § 6 odst. 3, o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-198 jsou zasílány souhrnné informace: den počátku ochranné doby 1. 7. 2020, den konce ochranné doby 30. 10. 2020, platby po skončení ochranné doby – výše splátky 812 Kč, počet splátek 60, četnost splátek měsíční, celková částka k úhradě 48 410,09 Kč. Dopisem z 8. 8. 2023 adresovala žalobkyně žalovanému dopis Výzva k úhradě dlužné částky, s tím, že na hotovostním úvěru č. [č. účtu] je ke dni 8. 8. 2023 dluh po splatnosti 2 824 Kč, nechť je uhrazen okamžitě, při neuhrazení dlužné částky se může stát, že úvěr se pro prodlení stane spatným. Dopisem z 26. 8. 2023 adresovala žalobkyně žalovanému dopis Poslední výzva k úhradě dlužné částky, s tím, že na hotovostním úvěru č. [č. účtu] je ke dni 26. 8. 2023 dluh po splatnosti 4 536 Kč, nechť je uhrazen nejpozději do 27. 9. 2023, při neuhrazení bude požadováno uhrazení celé dlužné částky 23 042 Kč, přistoupeno k vymáhání dluhu, navýšení o náklady soudního řízení, celý úvěr bude úročen řádným úrokem i úrokem z prodlení, informace o zesplatnění bude uvedena v Bankovním registru klientských informací, což je překážka pro poskytnutí úvěru u [právnická osoba] či jiné bankovní instituce. Dopisem z 27. 9. 2023 bylo žalovanému adresováno Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu, kdy na úvěrovém účtu č. [č. účtu] nebyla uhrazena pohledávka na základě předchozí upomínky, od 27. 9. 2023 je tak celá zbývající částka splatná, úvěrová pohledávka je od 28. 9. 2023 úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení, k 27. 9. 2023 činí dluh 23 468 Kč. Dopisem z 27. 5. 2024 byla žalovanému adresována Výzva k zaplacení před podáním žaloby. Dle listiny „Podklady pre súdne konanie“ byl úvěr založen 18. 4. 2019, 40 000 Kč, splátka 812 Kč, sazba 13,40 %, jistina k 27. 9. 2023 21 367,40 Kč. Dle výpisu úvěrového účtu č. [č. účtu] byl dne 18. 4. 2019 založen úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně eviduje vyčíslení poplatků dle Přehledu poplatků.
17. Uvedené bylo zjištěno z listin předložených žalobkyní. Z obsahu spisu se nepodává ničeho, z čehož by bylo namístě hodnotit listiny předložené k důkazu žalobkyní jako nedůvěryhodné. Jednotlivé listiny jsou ve vzájemném souladu, nejsou v rozporu. Žalovaný nepředložil k důkazu ničeho.
18. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).
19. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
26. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
27. V projednávané věci bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze tedy uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.
28. V souzené věci je však nutno konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
29. V řízení bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena za užití prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný zadal požadavek na uzavření smlouvy, kterému bylo bez další bližší komunikace stran kontraktačního procesu, vyhověno. Již samotný proces uzavírání smlouvy prostředky komunikace na dálku v zásadě vylučuje možnost bližšího zkoumání majetkové a osobní situace žadatele o úvěr, neboť při hodnocení situace žadatele o úvěr je nutným nejdříve zjistit údaje týkající se jeho majetkových a osobních poměrů, tyto nadále ověřit z nezávislých zdrojů, tak, aby bylo zřejmým, že údaje uváděné žadatelem o úvěr jsou reálnými, a dále provést ověření situace z příslušných rejstříků. Tedy musí být uvedeny konkrétní příjmové, výdajové a osobní poměry žadatele o úvěr, které musí být přezkoumány listinami dokládající konkrétní příjmy a výdaje žadatele o úvěr tak, aby byly zjištěny podrobně příjmy a výdaje žadatele, ale také jeho osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Způsob kontraktačního procesu však shora uvedené vylučuje. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
30. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.
31. Žalovaný obdržel částku 21 367,40 Kč, na úkor žalobkyně se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Pakliže se nadále žalobkyně domáhala úhrady částky 2 100 Kč (23 467,40 – 21 367,40 Kč), tak v této části byl žalobní návrh zamítnut, a taktéž v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z úvěru ve výši 13,4 % ročně z částky 21 367,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Protože žalovaný se dostal do prodlení, je tak povinen uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, a to z dlužné částky 21 367,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, když od uvedeného data žalovaný měl vědomí, že dlužnou částku drží bez právního důvodu, byl vyzván k plnění.
32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci převážný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši Kč,33. Nekrácená částka nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 939 Kč a dále nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva, podání návrhu) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, celkem tak částce ve výši 1 139 Kč.34. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 23 467,40 Kč, úspěšnou byla pro částku 21 367,40 Kč, 23 467,40 Kč = 100 %, 21 367,40 Kč = 91,44 100 % - 91,44 % = 8,56 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 91,44 % - 8,56 % = 82,88 % ve prospěch žalobkyně. 82,88 % z částky 1 139 Kč činí 944 Kč.35. Žalovaný povinen uhradit v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)