Výrok
I. Manželství manžela [Jméno manžela], narozeného dne [Datum narození manžela], a manželky [Jméno manželky A], narozené [rodné přijmení] [Datum narození manželky A], rozené [rodné přijmení], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem v [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel podal soudu návrh, jímž se domáhal rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími skutkovými tvrzeními. Příslušnost soudu je dána dle § 88 písm. a/ občanského soudního řádu, když stávající, resp. poslední společné bydliště účastníků, bylo na adrese nájemního domu [adresa]. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před matričním úřadem v [adresa] -[Jméno manželky B]. U obou účastníků se jednalo o manželství první. Manželství je bezdětné. Dle § 757 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, trvalo-li manželství alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí, k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, jsou předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti bydlení a případnou vyživovací povinnost, popř. narodily-li se z manželství nezletilé děti i pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Manželství účastníků je již pouze formálním svazkem, když tito po dobu 6 měsíců spolu nežijí, tedy nežijí ve smyslu § 758 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Účastníci řízení uzavřeli po zvážení všech okolností písemnou smlouvu s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu manželství vypořádání vzájemných majetkových vztahů, i práva a povinnosti bydlení. Manžel podává v dle § 384 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, návrh na zahájení řízení o rozvod manželství s připojením manželky k tomuto návrhu. Písemné připojení se manželky s jejím ověřeným podpisem tvoří přílohu návrhu. Účastníci se domnívají, že jsou naplněny podmínky stanovené v ustanovení § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, navrhuje tak, nechť soud rozhodne o rozvodu manželství.
2. Manželka signovala prohlášení následujícího znění. Podle § 757, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a ustanovení § 384, odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, se tímto poté, kdy došlo při splnění daných podmínek ke kvalifikovanému rozvratu manželství uzavřeného dne [datum] před matričním úřadem v [adresa], v plném rozsahu připojuji k návrhu manžela [Jméno manžela] na rozvod manželství a žádám, nechť soud rozhodne o rozvodu manželství.
3. Při jednání soudu manželka výslovně uvedla, že se připojuje k návrhu o rozvod manželství, a to i za situace, kdy je rozhodováno v režimu § 755 o. z.
4. Návrh je tak hodnocen jako společný dle § 384, odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, z. ř. s.
5. Dle Potvrzení o provedené lustraci v IZSR vedené ke jménu manžela jsou k jeho osobě vedeny děti [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum] a [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum]. (potvrzení o provedení lustraci v IZSR)
6. Dle Potvrzení o provedené lustraci v IZSR vedené ke jménu manželky jsou k její osobě vedeny děti [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum] a [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum]. (potvrzení o provedení lustraci v IZSR)
7. Z důkazů provedených v řízení zjistil soud tyto skutečnosti:
8. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v [adresa]. (oddací list)
9. Dne byl 3. 3. 2025 byl ověřen podpis manžela a dne 1. 3. 2025 byl ověřen podpis manželky na Dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností bydlení pro dobu po rozvodu, kde, mimo jiné, uvedli: „...Za trvání manželství účastníci této smlouvy nenabyli do 5JM žádný nemovitý majetek…. Movité věci tvořící součást společného jmění manželů ke dni podpisu této smlouvy jsou vypořádány tak, že ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství se každý z účastníků teto smlouvy stane výlučným vlastníkem těch věcí, které se k tomuto dni budou nacházet v jeho držení. Účastníci berou na vědomí, že v souladu s ustanovením § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, netvoří společné jmění manželů věci, které jeden z účastníků získal darem, z titulu dědictví, věci získané před uzavřením manželství a věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho účastníků (ošacení, snubní prsten, obuv, osobní hygienické pomůcky apod.), a tudíž není třeba tyto věci vypořádávat, přičemž tyto zůstávají i po právní moci rozvodu manželství ve výlučném vlastnictví dle své povahy každému z účastníků. Účastníci taktéž berou na vědomí, že každému z nich zůstávají po právní moci rozvodu manželství ve výlučném vlastnictví dle své povahy nehmotné statky, respektive práva k nim (obchodní firma, autorská práva, označení původu, zeměpisné označení), totéž platit pro práva osobnostní čí původcovská…..Účastníci se dohodli, že výlučným dlužníkem a věřitelem ze smlouvy o účtu vedeného na jméno [Jméno manželky A] se ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství stane paní [jméno FO] a že výlučným dlužníkem a věřitelem ze smlouvy o účtu vedeného na jméno [Jméno manžela] se ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství stane pan [jméno FO]. Účastníci se dohodli tak, že pokud za trvaní manželství byly uzavřeny či trvaly jakékoliv další, v této dohodě neuvedené, smlouvy na jméno jednoho z manželů - účastníků této smlouvy - o stavebním spoření, penzijním připojištění, běžném účtu, běžném úvěru, pojištění včetně pojištění na život a zdraví či na majetek, popř. jakékoliv jiné smlouvy, z nichž by vyplývalo finanční plnění, je výlučným povinným a výlučným oprávněným z takovéhoto smluvního vztahu závazku dle tohoto bodu výhradně ten z účastníků, který takovouto smlouvu uzavřel, resp. v jehož prospěch je takováto smlouva uzavřena, a tento se také stává ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků výlučným vlastníkem případného zůstatku na předmětném učtu. Pokud kterýkoliv z účastníků za trvání manželství nabyl výnosy z majetku či práv, které náležejí výhradně pouze jednomu z nich, pak ke dni právní moci rozsudku c rozvodu manželství je výlučným vlastníkem těchto výnosů ten z účastníků, jemuž výlučný majetek či práva náležejí….Účastníci se dohodli, že si navzájem nebudou vyplácet žádnou finanční částku na vyrovnání podílů a prohlašují, že jsou uzavřením této smlouvy a rozdělením majetkových hodnot na jejím základě navzájem zcela vyrovnáni. …Pokud by se ukázalo, že v den právní moci rozsudku o rozvodu manželství náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek, který přijali oba účastníci coby manželé a jehož vypořádání není v této smlouvě výslovně uvedeno, pak pro dobu po rozvodu jsou z tohoto titulu věřiteli zavázáni oba účastnici společně a nerozdílně….Pokud by se ukázalo, že v den právní moci rozsudku o rozvodu manželství náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek, který přijal jen jeden z účastníků, pak pro dobu po rozvodu je z tohoto titulu zavázán ten z nich, který ho přijal. Věci, práva a závazky nabyté jedním z účastníků v době od podpisu této smlouvy ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, včetně těchto dnů, jsou touto smlouvou vypořádány tak, že výlučným vlastníkem …….. stane ten z účastníků, který danou věc nabyl či učinil právní úkon věci či závazku se týkající. ..Účastníci shodně prohlašují, že pro dobu do i po rozvodu jsou schopni zajistit si své potřeby bydlení a nečiní si jeden vůči druhému v tomto směru žádné nároky…Účastníci se dohodli, že nebudou vůči sobě navzájem uplatňovat žádnou vyživovací povinnost ani pro dobu do rozvodu jejich manželství, ani pro dobu po tomto rozvodu.“. (dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností bydlení pro dobu po rozvodu)
10. Dále byl k důkazu proveden účastnický výslech manžela a manželky.
11. Manžel nechce blíže specifikovat důvod vzájemných rozbrojů manželů, neb má za to, že toto není vhodným a bylo by to na újmu vzájemných vztahů, které nechť jsou do budoucí doby zachovány v korektním rámci. Příčinou rozvratu však rozhodně byly vzájemné neshody, k nimž mezi manžely docházelo v rámci společného soužití. Manželé se dohodli, že vzájemné soužití ukončí. Po dobu šesti měsíců manželství žádnou ze svých funkcí neplní, každý z manželů po tuto dobu žije v jiném místě bydliště, přičemž manžel obnovení společné domácnosti zcela vylučuje. (účastnická výpověď manžela)
12. Manželka taktéž jako příčinu rozvratu hodnotí vzájemné neshody, které mezi manžely vznikaly v rámci společného soužití. Po dobu šesti měsíců je manželství zcela nefunkčním svazkem, když každý z manželů žije v jiném místě bydliště, kdy i manželka obnovení rodinné domácnosti zcela vylučuje. (účastnická výpověď manželky)
13. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí po dobu šesti měsíců, kdy po tuto dobu každý z manželů žije v jiném místě bydliště, přičemž k obnovení společného soužití manželů nedošlo a oba manželé toto zcela vylučují. Je tak zřejmým, že manželství je nefunkčním svazkem a změna situace ve vztahu účastníků není reálnou.
14. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že mezi manžely docházelo v době společného soužití k neshodám, které měly za následek citové odcizení manželů, v důsledku čehož manželé přestali vést partnerský život.
15. Dle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
16. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
17. Dle § 757 občanského zákona, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.
18. Manželství účastníků trvá dobu delší nežli jeden rok, manželé spolu po dobu šesti měsíců nežijí, návrh o rozvod manželství je návrhem společným, v manželství není žádných nezletilých dětí, tudíž předložení rozhodnutí soudu, jímž byla schválena dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí účastníků na dobu po rozvodu manželství, je bezpředmětným. Soud tedy nadále hodnotil, zdali jsou splněny předpoklady stanovené v § 757, odst. 1, písm. c), 2 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění. Aby tomu tak, bylo, musí být předložena dohoda o vypořádání společného jmění manželů a bydlení s úředně ověřenými podpisy na dobu po rozvodu manželství účastníků. K dohodě o vypořádání vzájemných majetkových poměrů a práv a povinností bydlení pro dobu po rozvodu manželství soud odkazuje na komentář Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 458, který uvádí, že „zákon vyžaduje předložení dvou, případně tří dohod, a to o úpravě majetkových vztahů, bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu … Otázkou je, do jaké míry by se soud měl zaobírat obsahem těchto dohod. Ideálním stavem je vypořádání všech majetkových vztahů. Pokud si však manželé vypořádají společné jmění pouze částečně, existuje zákonná pojistka v podobě vypořádání na základě zákonné domněnky dle § 741. Ustanovení § 738, odst. 2 dále stanoví, že platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. …… Zákon vyžaduje, aby rozvádějící se manželé soudu předložili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů. Z povahy věci vyplývá, že především půjde o vypořádání společného jmění manželů, ledaže by mezi manžely existoval režim odděleného jmění (§ 729), případně bylo společné jmění zrušeno soudem (§724).“. Z výše uvedeného je tak zřejmým, že není-li soudu předložena dohoda o výživném, musí vždy být soudu předložena dohoda o majetkovém vypořádání a bydlení na dobu po rozvodu, ledaže by existoval režim odděleného jmění manželů, což v dané věci nebylo tvrzeno ani zjištěno. Soud nehodnotí platnost právního jednání, jímž jest dohoda o vypořádání majetkových vztahů a bydlení na dobu po rozvodu. V souzené věci je však právní jednání účastníků, jímž jest dohoda o vypořádání společného jmění manželů, dle § 553, odst. 1 o. z. nutné hodnotit jako zcela neurčité, když z předložené dohody nelze seznat, jakou konkrétně položku každý z manželů nabyde do vlastnictví a jak konkrétně je ujednáno o bydlení na dobu po rozvodu manželství. Zde tak nezbývá nežli konstatovat, že podmínky pro postup dle § 757 o. z. nejsou splněny, soudem je tak rozhodnuto v režimu § 755 o. z.
19. V daném případě vztahy mezi manžely jsou tak narušeny a manželství účastníků do té míry hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, rodinné domácnosti, účastníků. Proto bylo postupováno v souladu s ustanovením § 755 o. z. a rozhodnuto, že manželství účastníků se rozvádí. Co se týká toho, že manželství nemůže být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených dle § 755, odst. 1, písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, tak za situace, kdy v manželství žádných nezletilých dětí není, posouzení této otázky odpadá.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.