22 C 70/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhá uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 41 159,92 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [adresa] žalobkyně uzavřely dne 28. 5. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek, předmětem byly pohledávky uvedené společnosti včetně pohledávky za žalovaným, viz níže, účinnost ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným 16. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem stanoveným ve smlouvě, jež mohl být při splnění podmínek zvýšen až do výše 150 000 Kč. Poskytovaný úvěr být čerpán opakovaně prostřednictvím vydané platební úvěrové karty. Nedílnou součástí smlouvy byl příslušný Sazebník, podpisem smlouvy žalovaný výslovně potvrdil, že se s ním seznámil. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem 23,85 % ročně v minimálních měsíčních splátkách á 1 252 Kč včetně pojistného splatných vždy 15. dne v měsíci. Dále se zavázal hradit poplatky dle Sazebníku. Žalovanému bylo umožněno úvěr na základě smlouvy čerpat, žalovaný však svou povinnost úvěr splácet dle smlouvy neplnil řádně, dostal se se splácením úvěrových splátek do prodlení, čerpání a splácení úvěru žalovaným zachycuje přiložený výpis. Při prodlení žalovaného s placením nejméně dvou splátek úvěru v dohodnutém termínu či jedné splátky dobu trvající déle než tři měsíce, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn od smlouvy odstoupit a žádat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, případně dalšími peněžitými závazky. Na úvěr nebylo plněno dle smluvních ujednání, právní předchůdce žalobkyně tak využil svého práva a od smlouvy s účinností k 2. 6. 2024 odstoupil, čímž se stal splatným celý nesplacený zůstatek úvěru včetně veškerého příslušenství. Při prodlení žalovaného má žalobkyně nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny dnem následujícím dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím do zaplacení. Úroky z úvěru však žalobkyně žádá pouze do okamžiku odstoupení od smlouvy. Žalovaná částka 41 159,92 Kč představuje dlužnou jistinu 35 305,32 Kč, dlužné poplatky 1 000 Kč, dlužné smluvní pokuty 1 500 Kč, úroky z úvěru dlužné k datu odstoupení od smlouvy 3 354,60 Kč. Žalobkyně žádá i příslušenství z dlužné jistiny, zákonný úrok z prodlení dnem následujícím splatnosti (tedy od 3. 6. 2024 do zaplacení). Žalovaný po 2. 6. 2024 ničeho neuhradil, dlužná jistina tak odpovídá dlužné jistině k datu odstoupení od smlouvy. Proto dosud nebylo plněno, nezbývá žalobkyni než se obrátit na příslušný soud. Žalobkyně vyzvala žalovaného úhradě dlužné částky dle § 142a odst. 1 o. s. ř., v případě úspěchu ve věci jí tak náleží náhrada nákladů řízení.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

5. Ve věci byla učiněna následující skutková zjištění:

6. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [IČO] IČO, , [adresa] a žalovaný uzavřeli dne smlouvu, jejímž předmětem bylo ujednání o revolvingovém úvěru, částka 30 000 Kč. Výše měsíční splátky při prvním účelovém čerpání úvěru činila 1 252 Kč, počet měsíčních splátek při prvním účelovém čerpání úvěru 24, výše minimální měsíční splátky při neúčelovém čerpání činila při čerpání do 10 000 Kč -> min. splátka 370 Kč, při čerpání do 20 000 Kč -> min. splátka 740 Kč, pro čerpání od 20 000 Kč výše činila 3,7 % z jistiny úvěru na konci měsíce zaokrouhleno na celé desítky tisíc nahoru (minimální měsíční splátka); splatnost úroků a poplatků byla sjednána tak, že úvěrové splátky zahrnují jistinu, úroky i případné poplatky, jsou splatné k 15. dni měsíce, za který se úvěrová splátka platí, ledaže je ve smlouvě o úvěru sjednáno jinak, přičemž první úvěrová splátka je splatná k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k čerpání úvěru, ledaže je ve smlouvě o úvěru sjednáno jinak. Celková částka k úhradě, tedy výše vypůjčené jistiny, úroky a případné náklady související úvěrem činila 30 048 Kč. Dále bylo uvedeno, že úvěr[Anonymizováno] se poskytuje ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo je vázán na dodání určitého zboží nebo poskytnutí určité služby - název zboží/služby [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] mAh [Anonymizováno] [Anonymizováno] antibakteriální antivirový gel, částka kupní ceny 24 228 Kč. A nadále je v listině uvedeno, že byl sjednán revolvingový úvěr účelový a neúčelový, jež lze čerpat průběžně a opakovaně k financování nákupu zboží či služeb dle smlouvy o koupi zboží u smluvního obchodníka (účelová část úvěru) nebo za sjednaných podmínek neúčelově, kdy disponibilní úvěrový limit činí 30 000 Kč, při splnění podmínek je poskytnut vázaný revolvingový spotřebitelský úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Taktéž bylo ujednáno o pojištění schopnosti splácet. Číslo smlouvy 30855492. Žalovaný smlouvu signoval elektronicky připojením SMS kódu dne 15. 9. 2022 (smlouva – elektronický systém soudu)

7. Dle rozpisu plateb ke smlouvě č. [hodnota] vedené ke jménu žalovaného jsou evidovány platby ve dnech 13. 10. 2022, 14. 11. 2022, 14. 12. 2022, 13. 1. 2023, 14. 2. 2023, 15. 3. 2023, 14. 4. 2023, 22. 5. 2023, 15. 6. 2023, 17. 7. 2023, 15. 8. 2023, 18. 9. 2023, 18. 10. 2023, 23. 11. 2023 v částkách 1 252 Kč, 1 252 Kč, 1 252 Kč, 1 252 Kč, 1 252 Kč, 1 252 Kč, 1 252 Kč, 1 252 Kč, 1 252 Kč, 1 251,78 Kč, 1 252 Kč, 2 362 Kč, 2 362 Kč, 2 362 Kč, přičemž čerpáno bylo 24 228 Kč, 49 200 Kč a 1 037 Kč. (rozpis plateb – elektronický systém soudu)

8. Právní předchůdce žalobkyně adresoval žalovanému dopis ze dne 3. 5. 2024, ve kterém mu bylo oznámeno, že z důvodu řádného nesplácení úvěru odstupuje od smlouvy o úvěru, vyzývá k okamžité úhradě dluhu a činí oznámení o zániku pojištění. K poštovní přepravě bylo podáno 7. 5. 2024. (dopis, podací arch – elektronický systém soudu)

9. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 28. 5. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek. Označena je pohledávka za žalovaným. (smlouva o postoupení pohledávek, specifikace pohledávky – elektronický systém soudu)

10. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky banky ze dne 23. 6. 2025. (oznámení o postoupení pohledávky – elektronický systém soudu)

11. Žalovanému byla adresována právním zástupcem žalobkyně výzva k úhradě dlužné částky ze dne 10. 10. 2025, k poštovní přepravě podáno dne 13. 10. 2025. (výzva, detailní informace k zásilkám PoštaOnline – elektronický systém soudu)

12. V rámci lustrace žalovaného bylo zjištěno, a je hodnoceno dle § 120, odst. 2 o. s. ř., že k jeho jménu je v elektronickém systému soudu vedeno 15 záznamů, a to průběžně v období od roku 2008, kdy žalovaný je veden vždy na straně žalovaného či povinného. (výpis věci pro osobu – elektronický systém soudu)

13. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

14. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[IČO] IČO, , [adresa] a žalovaný uzavřeli dne smlouvu, o revolvingovém úvěru, částka 30 000 Kč. Výše měsíční splátky při prvním účelovém čerpání úvěru činila 1 252 Kč, počet měsíčních splátek při prvním účelovém čerpání úvěru 24, výše minimální měsíční splátky při neúčelovém čerpání činila při čerpání do 10 000 Kč -> min. splátka 370 Kč, při čerpání do 20 000 Kč -> min. splátka 740 Kč, pro čerpání od 20 000 Kč výše činila 3,7 % z jistiny úvěru na konci měsíce zaokrouhleno na celé desítky tisíc nahoru (minimální měsíční splátka); splatnost úroků a poplatků byla sjednána tak, že úvěrové splátky zahrnují jistinu, úroky i případné poplatky, splatnost 15. dne v měsíci, za něž se úvěrová splátka platí, ledaže je ve smlouvě sjednáno jinak, první úvěrová splátka splatná 15. dne měsíce následujícího měsíci, v němž došlo k čerpání úvěru, ledaže je ve smlouvě sjednáno jinak. Celková částka k úhradě, tedy výše vypůjčené jistiny, úroky, případné náklady související úvěrem činila 30 048 Kč. Dále bylo uvedeno, že úvěr se poskytuje ve formě odložené platby za zboží nebo službu, je vázán na dodání určitého zboží nebo poskytnutí určité služby - [Anonymizováno] [Anonymizováno] g1 pro 6200 mAh NFC [Anonymizováno] antibakteriální antivirový gel, kupní cena 24 228 Kč. Nadále je v listině uvedeno, že byl sjednán revolvingový úvěr účelový a neúčelový, jež lze čerpat průběžně a opakovaně k financování nákupu zboží či služeb dle smlouvy o koupi zboží u smluvního obchodníka (účelová část úvěru) či za sjednaných podmínek neúčelově, přičemž disponibilní úvěrový limit činí 30 000 Kč, při splnění podmínek je poskytnut vázaný revolvingový spotřebitelský úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Bylo ujednáno o pojištění schopnosti splácet. Číslo smlouvy 30855492. Žalovaný smlouvu signoval elektronicky připojením SMS kódu dne 15. 9. 2022 Ke smlouvě č. [hodnota] vedené ke jménu žalovaného jsou evidovány platby ve výši 1 252 Kč ve dnech 13. 10. 2022, 14. 11. 2022, 14. 12. 2022, 13. 1. 2023, 14. 2. 2023, 15. 3. 2023, 14. 4. 2023, 22. 5. 2023, 17. 7. 2023, 15. 8. 2023, 1 251,78 Kč dne 15. 6. 2023, a 2 362 Kč ve dnech 18. 9. 2023, 18. 10. 2023, 23. 11. 2023. Čerpáno bylo 24 228 Kč, 49 200 Kč a 1 037 Kč. Právní předchůdce žalobkyně adresoval žalovanému dopis ze dne 3. 5. 2024, jímž oznámil, že pro řádné nesplácení úvěru odstupuje od smlouvy o úvěru, vyzývá k okamžité úhradě dluhu a činí oznámení o zániku pojištění. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 28. 5. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek, označena je pohledávka za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky banky ze dne 23. 6. 2025. Právní zástupce žalobkyně adresoval výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 10. 10. 2025.

15. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

16. Nadále bylo v rámci lustrace žalovaného zjištěno, že k jeho jménu je v elektronickém systému soudu vedeno 15 záznamů průběžně v období od roku 2008, kdy žalovaný je veden vždy na straně žalovaného či povinného.

17. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

18. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

26. V projednávané věci bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.

27. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

28. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

29. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku, kdy žalovaný zadal do elektronického systému právního předchůdce své údaje, v návaznosti na což došlo k uzavření smlouvy. Přezkum úvěruschopnosti klienta byl omezen výhradně na údaje uvedené klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno pouze na zjištění údajů získaných od žalovaného, aniž byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalovaného, ale také osobní situace žalovaného. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Ta skutečnost, že úvěruschopnost na straně žalovaného nebyla dána, její hodnocení nemohlo být učiněno s příslušnou odbornou erudicí, se zcela jednoznačně podává ze záznamů elektronického systému soudu, kde ke jménu žalovaného je vedeno 15 záznamů, přičemž tento je vždy v pozici strany žalované či povinné, neboť ke jménu žalovaného jsou vedena i exekuční řízení. A byl-li přezkum úvěruschopnosti byl proveden řádně, muselo by toto být zjištěno a muselo by tak být nutně uzavřeno, že předpoklady pro uzavření smlouvy nejsou dány. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

30. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.

31. Pakliže žalobkyně tvrdila, že částka jistiny činí 35 305,32 Kč, tak v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na tuto částku žalovaný plnil, kdy důkazní břemeno a břemeno tvrzení zde leží na žalovaném. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni částku jistiny ve výši 35 305,32 Kč, Kč. Domáhala-li se žalobkyně plnění ve výši 41 159,92 Kč, tak pro částku 5 854,60 Kč (41 159,92 Kč – 35 305,32 Kč) byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

32. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalovanému uložen plnit z částky jistiny 35 305,32 Kč ode dne od 3. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně v návaznosti na výzvu k plnění.

33. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 3 703 Kč. Nekrácená výše nákladů řízení činí částku 5 143 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 513 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému byla dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025 přiznána odměna za úkony právní pomoci, jimiž je převzetí věci a předžalobní výzva, podání žalobního návrhu, ve výši á 700 Kč a náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 6, písm. a) citované vyhlášky ve výši á 100 Kč, kdy úkony právní služby byly učiněny dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) citované vyhlášky. Dále náklady řízení sestávají z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 630 Kč. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 41 159,92 Kč, úspěšnou byla pro částku 35 305,32 Kč, neúspěšnou byla pro částku 5 854,60 Kč. 41 159,92 Kč = 100 %, 35 305,32 Kč = 85,775 %, 86 % po zaokrouhlení. 100 % - 86 % = 14 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 86 % - 14 % = 72 % ve prospěch žalobkyně. 72 % z částky 5 143 Kč činí 3 702,96 Kč, 3 703 Kč po zaokrouhlení. Náhradu nákladů řízení ve výši 3 703 Kč je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)