22 C 81/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 35 507,84 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Dne 14. 5. 2025 byla žalobkyní, věřitelem, a žalovanou, dlužníkem, uzavřena Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její žádost v její prospěch finanční prostředky, postupně nebo opakovaně, a to vždy až do výše úvěrového rámce 35 000 Kč (čl. 4.2. smlouvy o úvěru). Žalovaná v jednotlivých tranších dle smlouvy o úvěru fakticky čerpala celkem částku 35 000 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena dle čl. 10 elektronicky, prostřednictvím klientské zóny, za užití aplikace plnící funkci služby vytvářející důvěru (auditní doložka elektronického podpisu). Uzavření smlouvy plyne z navazujících úkonů žalované (zejména zaslání verifikační platby, čímž se zachovala dle smlouvy). Žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru (čl. 5.1. smlouvy o úvěru). Minimální splátka ke dni posledního čerpání činila 1 750 Kč. Žalovaná porušila smlouvu o úvěru, neuhradila minimální měsíční splátku splatnou 15. 8. 2025 Žalobkyně zaslala žalované první upomínku ze dne 20. 8. 2025, vyzvala ji k úhradě dlužné splátky. Žalovaná v dodatečně určené lhůtě neplnila, žalobkyně jí zaslala druhou upomínku ze dne 5. 9. 2025, opětovnou výzvu k úhradě dlužné splátky. Přes zaslání několika upomínek nebyla žalovanou řádně uhrazena minimální měsíční splátka úvěru splatná 15. 8. 2025. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, dle čl. 5.5. smlouvy o úvěru, tak byla zesplatněna jistina úvěru, viz připojené zesplatnění z 21. 11. 2025. V návaznosti na shora uvedené se tak žalobkyně domáhá plnění částky 34 880 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok celkem 4 987,46 Kč vypočtený jako 57,99 %, tj. sjednaný smluvní úrok, z částky 34 880 Kč, tj. zbývající výše jistiny, od 16. 8. 2025, tj. den následující dni splatnosti neuhrazené splátky, do 12. 11. 2025, tj. časová hranice smluvního úroku pro případ prodlení žalované dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, náklady na upomínání celkem 1 000 Kč za upomínku č. [hodnota] a upomínku č. [hodnota], čl. 5.4. smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z dlužné částky, náhradu nákladů soudního řízení. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, k prokázání této skutečnosti žalobkyně odkazuje přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti. V případě potřeby doplní žalobkyně na výzvu soudu svá skutková tvrzení. Žalobkyně dle čl. 5.8. smlouvy o úvěru žádá též úhradu smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky, vypočtené následně: dlužná jistina * 0,001 * 18 (tj. dnem následujícím dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání žaloby). Dne 21. 11. 2025 byla žalované odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“, jíž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím, seznámena s dalšími možnostmi řešení věcí. Žalovaná byla předchozími upomínkami upozorněna, že při neuhrazení dluhu může žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru a tuto soudně vymáhat. Žalovaná byla vyzvána k plnění nejpozději do 5. 12. 2025. Dále se žalobkyně domáhá přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v celkové výši 627,84 Kč.

2. Žalovaná ve věci neučinila žádného vyjádření.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

5. Skutková zjištění:

6. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli formou komunikace na dálku dne 14. 5. 2025 Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], úvěrující žalobkyně, úvěrovaný žalovaná, účet pro poskytnutí úvěru [č. účtu], jejímž předmětem byl neúčelový revolvingový úvěr. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její žádost v její prospěch finanční prostředky postupně, opakovaně, vždy do výše dosud nečerpané či již splacené maximální částky jistiny úvěru, výše úvěrového rámce 35 000 Kč, s tím, že celková výše úvěru bude čerpána v tzv. tranších, jež nesmí nikdy překročit úvěrový rámec, současně musí dosahovat alespoň 5 % úvěrového rámce, nejméně 10 000 Kč první tranše, 1 000 Kč jakákoliv další tranše, nižší částku není povinnost vyplatit. Úvěrový rámec bylo možno v průběhu účinnosti smlouvy dohodou smluvních stran navýšit po dodatečném posouzení úvěruschopnosti. Čerpání prvé tranše bylo 35 000 Kč na účet č. [č. účtu] nejpozději 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy při splnění všech předcházejících relevantních zákonných i smluvních povinností žalované. [právnická osoba] po splnění všech předpokladů na straně žalované k výslovné žádosti prostřednictvím klientského účtu. Splatnost každé další tranše 10 pracovních dnů od učinění žádosti. Není dána povinnost výplaty další tranše, bude-li to v rozporu s ujednáním smlouvy. Celkovou výši úvěru byla žalovaná povinna vrátit nejpozději do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru. Zápůjční úroková sazba byla pevná úroková sazba roční ve výši 57,99 % p. a. z čerpané a dosud nesplacené části jistiny. RPSN činila 76,18 %. Žalovaná byla povinna plnit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň 5 % z částky čerpané a dosud nesplacené výše jistiny k okamžiku čerpání poslední tranše úvěru, zaokrouhleno na celé koruny nahoru až do úplného splacení úvěru vždy nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce, za který se splátka hradí. Ke dni uzavření smlouvy činila minimální splátka 1 750 Kč. Při prodlení s úhradou minimální splátky bylo sjednáno právo na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, čímž není dotčen nárok na náhradu škody, úroky z prodlení ve výši dle příslušného právního předpisu. Než se úvěr stane pro prodlení s hrazením minimálních splátek splatným, bude učiněna výzva k plnění se lhůtou alespoň 30 dnů. První písemná upomínka je e-mailem nebo do datové schránky se lhůtou 5 kalendářních dnů ode dne doručení, poplatek za tuto činí 500 Kč, lze doručení fikcí. Nebude-li plněno, bude zaslána druhá písemná upomínka k plnění se lhůtou 5 kalendářních dnů ode dne doručení, poplatek 500 Kč, lze doručení fikcí. Nedojde-li ani poté k úhradě celé dlužné částky, je dáno oprávnění zesplatnit jistinu úvěru, žádat kapitalizovaný smluvní úrok, smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení, náklady na upomínky. Úvěruschopnost byla přezkoumána tím, že žalovaná v rámci smlouvy prohlásila, že neexistuje žádná skutečnost zakládající porušení právně závazného dokumentu pro žalovanou, která by založila důvod pro postih jakýchkoliv příjmů žalované tak, aby to měla nepříznivý dopad na její život či finanční situaci, její schopnost plnit závazky smlouvy. Dále prohlásila, že ke dni podpisu smlouvy není proti ní zahájeno insolvenční řízení, není v osobním bankrotu, není pro ti ní vedeno obdobné řízení, ani o něj nežádala, není v exekuci, nejsou žádné okolnosti zakládající úvahu, že by takové řízení mohlo být zahájeno. Dále prohlásila, že není účastníkem žádného soudního sporu, rozhodčího řízení, šetření, které by mohlo nepříznivě ovlivnit její situaci, finanční postavení, vymahatelnost, platnost jakéhokoliv závazku z uzavírané smlouvy, ani takovýto spor nehrozí. Uvedené informace jsou pravdivými, přesnými, úplnými, nejsou zavádějícími. Informace předané věřiteli jsou v souladu s § 84, odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vystavila metodiku posouzení úvěruschopnosti, kdy uvádí, že tuto hodnotí na základě dokumentace předané spotřebitelem, na základě prohlášení spotřebitele, dle údajů z příslušných databází a dalších zdrojů před uzavřením smlouvy. Schopnost spotřebitele splácet pravidelné předepsané splátky spotřebitelského úvěru je hodnocena porovnáním příjmů a výdajů spotřebitele a jeho způsobem plnění dosavadních dluhů. Strany smlouvy prohlašují, že od spotřebitele, případně třetí osoby s jeho výslovným souhlasem, byly vyžádány dokumenty, doklad totožnosti - oboustranná kopie občanského průkazu, druhý doklad totožnosti - cestovní pas, rodný list, řidičský průkaz, průkaz zdravotního pojištění nebo zbrojní průkaz, výpisy z účtu - kompletní výpisy z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno spotřebitele a v individuálních případech lze žádat nad rámec uvedeného i doklady prokazující určitou formu příjmu či jinou skutečnost - výplatní páska za 3 měsíce, potvrzení o příjmu alespoň za 3 měsíce, rozsudek o výživném, dohoda o výkonu pěstounské péče, nájemní smlouva, důchodový výměr, smlouva o založení bankovního účtu, potvrzení o trvalém pobytu, daňové přiznání. Dále je uvedeno, že byla zohledněna hodnota majetku spotřebitele, pokud spotřebitelský úvěr má být částečně splacen výnosem z prodeje jeho majetku, nikoli pravidelnými splátkami, nebo bude-li splácen bez ohledu na příjmy. Lze žádat i další doklady, pokud uvedené dokumenty neposkytují úplné a dostatečné informace o schopnosti řádně splácet. Schopnost splácet úvěr je dále hodnocena dle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z databáze odcizených dokladů, výpisu z Centrální evidence exekucí, výpisu z registru SOLUS. Spotřebitel prohlašuje, že jiné závazky než viditelné na výpise z bankovního účtu či uvedené v klientském účtu nebo nahlášené pracovníku poskytovatele, nemá, výběry hotovosti nebyly a nebudou použity na úhradu jiných závazků. Vlastní-li jakékoliv další bankovní účty, kde jsou evidovány příjmy, výdaje, výpisy z těchto účtů je povinen rovněž zaslat. (smlouva včetně metodiky posouzení úvěruschopnosti, základní informace o spotřebiteli na čl. 31-51 spisu, elektronický podpis [Anonymizováno].[Anonymizováno] na čl. 21 spisu)

7. Žalobkyně vystavila Předsmluvní informace obsahující Roční procentní sazbu nákladů, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dále obsahují Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dle nichž věřitelem je žalobkyně, úvěrový rámec je ve výši 35 000 Kč, smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, splátky činí minimálně 5 % z čerpané a dosud nesplacené výše jistiny úvěru k okamžiku čerpání poslední tranše úvěru splatné vždy 15. dne v měsíci do úplného uhrazení úvěru, povinnost splatit čerpané finanční prostředky je do 72 měsíců ode dne čerpání poslední tranše úvěru, finanční prostředky lze čerpat opakovaně, maximálně do výše nevyčerpaného úvěrového rámce; bude-li čerpán úvěr v celkové výši ihned, nadále k čerpání úvěru nedojde, přičemž bude hrazen řádně a včas minimálními splátkami, poslední sedmdesátou druhou splátkou bude umořena celá jistina, tak celková částka k úhradě bude činit 126 000 Kč. Pevná úroková sazba 57,99 % ročně, RPSN 76,18 % ročně. (předsmluvní informace na čl. 24-31 spisu)

8. Dne 14. 5. 2025 byla zúčtována částka 35 000 Kč mezi účty č. [č. účtu] a [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], zpráva pro příjemce [jméno FO] úvěr, poznámka [jméno FO] úvěr. Téhož dne byla zúčtována částka 1 Kč mezi uvedenými účty s tím, že zúčtováno bylo z protiúčtu s názvem [Jméno žalované], zpráva pro příjemce [Jméno žalované], poznámka [Jméno žalované]. (Detail pohybu – Bezhotovostní platba na čl. 22 spisu, Detail pohybu – Bezhotovostní platba na čl. 53 spisu)

9. Dopisem ze dne 20. 8. 2025 byla žalované adresována Upomínka č. [hodnota] s tím, že splátka úvěru č. [hodnota] ze dne 14. 5. 2025 celkem 9 250 Kč splatná dne 15. 8. 2025 nebyla dosud uhrazena, nechť je plněna 4. den následujícího kalendářního měsíce od datace dopisu. (dopis na čl. 17 spisu)

10. Dne 20. 8. 2025 bylo e-mailem žalované adresována 1. upomínka, jíž jí bylo sděleno, že platba splátky z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne 14. 5. 2025 v celkový výši 2 250 Kč, splatná dne 15. 8. 2025 nebyla dosud uhrazena, nechť je uhrazena nejdéle do 4. 9. 2025 dle v dopisu uvedených instrukcí. (elektronický dopis na čl. 18 spisu)

11. Dopisem ze dne 5. 9. 2025 byla žalované adresována Upomínka č. 2 s tím, že splátka úvěru č. [hodnota] ze dne 14. 5. 2025 celkem 2 750 Kč splatná dne 15. 8. 2025 nebyla dosud uhrazena, a to ani po zaslání upomínky ze dne 20. 8. 2025. Nechť je plněno nejdéle do 20. 9. 2025. Nestane-li se tak, dojde k jejímu zesplatnění. (dopis na čl. 19 spisu)

12. Dne 5. 9. 2025 bylo e-mailem žalované adresována 2. upomínka, jíž jí bylo sděleno, že platba splátky z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne 14. 5. 2025 v celkové výši 2 750 Kč splatná dne 15. 8. 2025 nebyla dosud uhrazena, a to ani po zaslání upomínky ze dne 20. 8. 2025. Nechť je uhrazena nejdéle do 20. 9. 2025, jinak dojde k zesplatnění. (elektronický dopis na čl. 20 spisu)

13. Právním zástupce žalobkyně byla žalované adresována předžalobní výzva ze dne 21. 11. 2025, téhož dne podána k poštovní přepravě. (dopis na čl. 52 spisu, podací lístek na čl. 23 spisu)

14. Dle elektronického systému soudu je ke jménu žalované vedeno šest věcí o úhradu finanční částky, kde žalovaná je vedena v pozici buď žalovaného účastníka řízení či povinné v rámci řízení vedeného v rejstříku EXE. (elektronický systém soudu, § 120, odst. 2 o. s. ř.)

15. Skutkový děj byl zjištěn z listin předložených žalobkyní, které nebyly ve vzájemném, logickém, rozporu, z obsahu spisu se nepodává ničeho, co zakládá úvahu o nedůvěryhodnosti důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný v řízení netvrdila ničeho, žádné důkazy soudu neoznačila ani nepředložila.

16. Skutkový závěr:

17. Strany sporu uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byla smlouva o úvěru, úvěrový rámec činil 35 000 Kč, na dobu neurčitou, splátky byly sjednány ve výši minimálně 5 % z čerpané a dosud nesplacené výše jistiny úvěru k okamžiku čerpání poslední tranše úvěru splatné vždy 15. dne v měsíci do úplného uhrazení úvěru. Úvěr byl čerpán v jednotlivých tranších, kdy výše prvé tranše činila 35 000 Kč. Povinnost splatit čerpané finanční prostředky byla sjednána do 72 měsíců ode dne čerpání poslední tranše úvěru, finanční prostředky lze čerpat opakovaně, maximálně do výše nevyčerpaného úvěrového rámce. Pevná úroková sazba činila 57,99 % ročně, RPSN činila 76,18 % ročně. Žalovaná byla upomínána o úhradu dlužné částky dopisem z 20. 8. 2025, Upomínka č. 1, téhož dne i e-mailem. [právnická osoba] dopisem z 5. 9. 2025, Upomínka č. 2, a téhož dne e-mailem. Žalobkyně neprovedla řádné hodnocení úvěruschopnosti. Hodnocení úvěruschopnosti bylo provedeno pouze formálně, kdy žalovaná v rámci elektronické komunikace odsouhlasila prohlášení uvedené v předepsaném formuláři, kde prohlašuje, že není v insolvenčním řízení, osobním bankrotu, ani o toto nežádala, exekuci, nejsou žádné okolnosti pro zahájení takových řízení, ani není účastna žádného řízení, které by mohlo nepříznivě ovlivnit její majetkovou situaci, takovéto řízení nehrozí a čerpání úvěru nebude mít na její majetkovou situaci žádný dopad. Pakliže žalobkyně doložila metodiku posouzení úvěruschopnosti, tak tato je pouze formálním prohlášením, zcela obecným, že úvěruschopnost je hodnocena a na základě jakých listin. Žalovaná čerpala částku úvěru ve výši 35 000 Kč. Pakliže žalobkyně tvrdí, že dlužná částka činí 34 880 Kč, tak žalovaná toto tvrzení žalobkyně žádným způsobem nesporovala, netvrdila, že jí byla plněna částka vyšší, kdy zde leží břemeno tvrzení a důkazní, na žalované.

18. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

19. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

27. V daném případě byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. Lze tak uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalované byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovanou.

28. Žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

29. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace provedla pouze formálně, kdy je zcela nepochybné, že vstupy žalobkyně, s nimiž pracovala při hodnocení úvěruschopnosti žalované, byly zcela nedostatečnými. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Není rozhodným, jakým způsobem přezkum úvěruschopnosti poskytovatel úvěru provedl, protože samotný proces sám o sobě neznačí bez dalšího, řádný přezkum úvěruschopnosti, protože podstatným je, s jakými vstupy bylo pracováno. V souzené věci je zcela nepochybným, že žalobkyně provedla přezkum úvěruschopnosti ryze formálně, když se spokojila s odsouhlasením předtištěného textu žalovanou, kde tato prohlašuje, že její ekonomické postavení uzavření smlouvy žádným způsobem neohrozí, není v situaci, kdy by nebyla schopna plnit. To, že nemohlo dojít řádnému přezkumu úvěruschopnosti žalované je dáno taktéž tím, že smlouva byla uzavřena za užití prostředků na dálku, kdy v zásadě žádná komunikace s žalovanou, žádné vyžádání dokladů k ověření její situace, neproběhlo. Z elektronického systému soudu se podává, že ke jménu žalované je vedeno šest záznamů, kdy žalovaná je vždy v pozici strany žalované nebo povinné v rámci exekučních řízení. Pokud byla žalovaná zavázána takto velkým množstvím závazků, které neplnila, muselo by to být při řádném hodnocení úvěruschopnosti zjištěno, čehož výsledkem nutně musel být závěr, že úvěruschopnost na straně žalované není dána. A pakliže tento závěr učiněn nebyl a úvěr byl poskytnut, nezbývá tak nežli konstatovat, že smlouva o úvěru je dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

30. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.

31. Za situace, kdy žalovaná čerpala jistinu ve výši 34 880 Kč, k čemuž je třeba uvést, že zde leží břemeno tvrzení a důkazní, že jí byla plněna částka vyšší, na žalované, je tak povinna plnit částku 34 880 Kč. Žalovaná byla tedy zavázána k úhradě částky 34 880 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 4 987,46 Kč od 16. 8. 2025 do 13. 11. 2025, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, částky 627,84 Kč, byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

32. Protože žalovaná se ocitla s plněním v prodlení, bylo jí uloženo plnit i úrok z prodlení, a to v návaznosti na předžalobní upomínku ze dne 21. 11. 2025, dle níž byla žalovaná povinna plnit do 5. 12. 2025, kdy žalovaná se takto ocitla v prodlení počínaje 6. 12. 2025. Žalované tak bylo uloženo uhradit úrok z prodlení z částky 34 880 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, v té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě úroku z prodlení z částky 39 867,46 Kč – 34 880 Kč =4 987,46 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % byl žalobní návrh zamítnut.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci převážně úspěšnou. Na straně žalobkyně vznikly náklady na uhrazený soudní poplatek 1 421 Kč a právní zastoupení. Náklad řízení v nekrácené výši sestávají z výši soudního poplatku 1 421 Kč a odměny za právní zastoupení v režimu § 14b odst. 1, písm. c), bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), dle nějž žalobkyni náleží odměna právního zástupce ve výši á 700 Kč a dle § 14b odst. 6, písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu), celkem tak ve výši 3x 700 Kč + 3x 100 Kč = 2 400 Kč. Právní zástupce žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty. Nekrácená částka nákladů řízení na straně žalobkyně tak činí 3 821 Kč. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 36 507,84 Kč, úspěšnou byla pro částku 34 880 Kč, 36 507,84 Kč = 100 %, 34 880 Kč = 95,541 %, 96 % po zaokrouhlení. 100 % - 96 % = 4 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 96 % - 4 % = 92 % ve prospěch žalobkyně. 91 % z částky 3 821 Kč činí 3 515,32 Kč, 3 515 Kč po zaokrouhlení. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě.