Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

22 C 98/2026

Soud: Okresní soud Praha-východDatum rozhodnutí: 25. 9. 2026Č. j.: 22 C 98/2026-70Samosoudkyně: Mgr. Michaela KopeckáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 11. 2026Předmět řízení: o 36 871,99 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPY:2026:22.C.98.2026.70
náklady řízeníkoupějednatelinvestiční fonddokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (117) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 21 370,55 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 21 370,55 Kč od 29. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 15 501,44 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 36 871,99 Kč od 23. 11. 2025 do 28. 12. 2025 a z částky 15 501,44 Kč od 29. 12. 2025 do zaplacení, se žalobní návrh zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 701 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala žalobní návrh, jímž se domáhá uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky [částka] s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] p.l.c. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] p.l.c.), se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem. Právní předchůdkyně žalobkyně je zahraniční obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz, kde se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, čímž zahájil proces vedoucí k vytvoření uživatelského účtu. Následně podal žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Po prověření jeho úvěruschopnosti mu byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl oprávněn čerpat spotřebitelský úvěr. Úvěruschopnost žalovaného byla dle tvrzení žalobkyně posouzena porovnáním doložitelných příjmů a výdajů, kdy klientům byla ponechávána rezerva ve výši 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, která musela dosahovat alespoň výše životního minima. Současně byl žalovaný prověřen ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na základě výsledku tohoto posouzení nevznikly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet a žádosti bylo vyhověno. Žalovaný z úvěrového rámce čerpal finanční prostředky v celkové výši [částka], které byly převedeny z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Poskytnutý úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky do sjednaného dne splatnosti nevrátil. Pro prodlení s plněním byl opakovaně upomínán právní předchůdkyní žalobkyně a následně i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. Předmětem řízení je pohledávka představující nesplacenou jistinu úvěru ve výši [částka] spolu s příslušenstvím.

2. Žalovanému byl dne [datum] doručen žalobní návrh s výzvou k vyjádření, zdali souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, na základě listinných důkazů. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil, k žalobním tvrzením neuvedl ničeho, na svoji obranu nevznesl žádná skutková tvrzení či důkazy, žádným způsobem skutková tvrzení žalobkyně nesporoval.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] p.l.c. a žalovaný za užití prostředků komunikace na dálku signovali úvěrovou smlouvu ze dne [datum], kdy žalovaný uvedl své jméno, rodné číslo, bydliště, kontaktní e-mail [e-mail], kontaktní telefon [tel. číslo]. Ujednáno bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru tak, že žalovaný je oprávněn čerpat částku prvního čerpání úvěru ve výši [částka]. RPSN činila 299,98 %. Celková splatná částka činila [částka]. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného, který v této uvedl číslo bankovního účtu [č. účtu]. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného č. [hodnota]. (viz Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne [datum] na čl. 17 spisu, Standardní podmínky Úvěrové smlouvy vztahující se na Klienty v České republice na čl. 42-50, druhá strana spisu, Standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 51-56, druhá strana spisu, dokument Loan application info na čl. 16 spisu, kopie občanského průkazu žalovaného na čl. 21 a 22 spisu).

6. K hodnocení majetkové a osobní situace žalovaného byly k dispozici údaje uvedené žalovaným, jimiž dle listiny „Application details“ jsou jméno a příjmení, pohlaví[e-mail] telefon, rodné číslo, číslo občanského průkazu [doklad], příjem žalovaného ve výši [částka] ze zaměstnání a podnikání, pracovní pozice jednatel, velikost domácnosti 1 osoba, měsíční výdaje [částka], účel úvěru neočekávané výdaje. (viz dokument Application details na čl. 19 spisu)

7. Žalovaný čerpal dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] uhradil [částka]. (viz dokument Proof of payment na čl. 28 spisu a výpis čerpání a úhrad úvěru na čl. 26 spisu)

8. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] p.l.c. jakožto postupitel a žalobkyně jakožto postupník uzavřely Smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, kdy v seznamu pohledávek je pod číslem [hodnota] vedena pohledávka za žalovaným. (viz Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek na čl. 31-40, druhá strana spisu, Annex a – vzor listiny o převodu na čl. 41, druhá strana spisu, Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne [datum] na čl. 20 spisu, seznam pohledávek na čl. 29-30 spisu)

9. Žalovanému byl adresován dopis ze dne [datum] „Oznámení o postoupení pohledávky“. Jeho obsahem je oznámení, že dle smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena společnosti [právnická osoba]., a to pohledávka vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] a žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka]. (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] na čl. 23 spisu)

10. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně adresována předžalobní výzva ze dne [datum]. Společnost ZPC [právnická osoba]. stvrdila, že dne [datum] byla odeslána poštovní zásilka podatele [Jméno advokátky] adresátu [jméno FO]. (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby na čl. 23, druhá strana spisu, potvrzení o podání doporučené zásilky na čl. 25 spisu)

11. Dle sdělení [právnická osoba]., byla na účet č. [č. účtu] vedený na jméno žalovaného dne [datum] připsána částka ve výši [částka]. (viz sdělení [právnická osoba]. na čl. 59 spisu)

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] c. a žalovaný za užití prostředků komunikace na dálku signovali úvěrovou smlouvu ze dne [datum], kdy žalovaný uvedl své jméno, rodné číslo, bydliště, kontaktní e-mail [e-mail], kontaktní telefon [tel. číslo]. Ujednáno bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru tak, že žalovaný je oprávněn čerpat částku prvního čerpání úvěru ve výši [částka]. RPSN činila 299,98 %. Celková splatná částka činila [částka]. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného, který v této uvedl číslo bankovního účtu [č. účtu]. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného č. [hodnota]. K hodnocení majetkové a osobní situace žalovaného byly k dispozici údaje uvedené žalovaným, jimiž dle listiny „Application details“ jsou jméno a příjmení, pohlaví[e-mail] telefon, rodné číslo, číslo občanského průkazu [Anonymizováno], příjem žalovaného ve výši [částka] ze zaměstnání a podnikání, pracovní pozice jednatel, velikost domácnosti 1 osoba, měsíční výdaje [částka], účel úvěru neočekávané výdaje. Žalovaný čerpal dne [datum] částku ve výši [částka] a na předmětný úvěr uhradil dne [datum] částku [částka]. Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] c. jakožto postupitel a žalobkyně jakožto postupník uzavřely Smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, kdy v seznamu pohledávek je pod číslem [hodnota] vedena pohledávka za žalovaným. Žalovanému byl adresován dopis ze dne [datum] „Oznámení o postoupení pohledávky“. Jeho obsahem je oznámení, že dle smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena společnosti [právnická osoba]., a to pohledávka vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] a žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka]. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně adresována předžalobní výzva ze dne [datum]. Společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. stvrdila, že dne [datum] byla odeslána poštovní zásilka podatele [Jméno advokátky] adresátu [jméno FO]. Dle sdělení [právnická osoba]., byla na účet č. [č. účtu] vedený na jméno žalovaného dne [datum] připsána částka ve výši [částka].

14. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

16. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

24. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude poukázána finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně poskytnout žalovanému.

25. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

26. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

27. Z obsahu spisu se podává, že kontraktační proces byl veden elektronickým způsobem za využití prostředků komunikace na dálku pouze s využitím základních údajů sdělených žalovaným k jeho osobě, což vylučuje, aby právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Při zkoumání úvěruschopnosti tudíž mohla vycházet pouze z údajů žalovaným uvedených, nikoli však ze skutečně ověřených údajů o jeho příjmech, které by byly doloženy například potvrzeními zaměstnavatele či jinými relevantními doklady. Proces komunikace na dálku vylučoval, aby si listiny k ověření údajů vyžádala s předstihem před uzavřením smlouvy, měla dostatečný časový prostor k jejich vyhodnocení. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta je nutno hodnotit jeho příjmy, výdaje, kdy je zároveň nutno tyto porovnávat s příslušnými statistickými údaji a hodnotit, zdali klientem uvedené údaje jsou reálnými v čase a místě, ale také osobní situaci klienta. V řízení bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného v rámci automatizovaného a redukovaného procesu, aniž by byly přezkoumány listiny dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, zjištěna podrobně jeho osobní situace. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že smlouva o úvěru je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná.

28. Za situace, kdy byla smlouva sjednána neplatně, je žalovaný povinen plnit pouze na jistinu, a to v režimu ustanovení §§ 2991, 2993 o. z.

29. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 25 000 Kč, přičemž uhradil částku 3 629,45 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 21 370,55 Kč a je tudíž povinen tuto dle § 2993 o. z. vrátit. Pakliže se žalobkyně domáhala úhrady částky 36 871,99 Kč, byla žaloba co do částky jakožto nedůvodná zamítnuta.

30. Žalovaný byl zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení dle §§ 1968, 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka] od [datum], když k tomuto datu již jistě musel mít vědomí, že uvedenou částku musí vrátit, neboť k plnění byl vyzván předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne [datum] se lhůtou k plnění do 3 dnů.

31. Soud proto vyhověl žalobě pouze do částky 15 501,44 Kč (36 871,99 – 21 370,55) a úroku z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

32. Žalovaný je povinen plnit dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů, když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která zakládá předpoklad pro určení plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady v nekrácené výši sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému byla dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od [datum] (dále jen „advokátní tarif“) přiznána odměna za úkony právní pomoci, jimiž je převzetí věci, předžalobní výzva, podání žalobního návrhu ve výši [částka] za úkon a náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 6, písm. a) advokátního tarifu celkem 3x [částka] = [částka], kdy úkony právní služby byly učiněny dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu. Dále náklady řízení sestávají z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka]. Celkem tak [částka]. Žalobkyně se domáhala úhrady částky [částka], úspěšnou byla pro částku [částka] (58 %), neúspěšnou byla pro částku [částka] (42 %), přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v rozsahu 16 % účelně vynaložených nákladů, tedy v částce [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací