Výrok
I. Co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně se řízení z a s t a v u j e.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, poskytla žalované na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit do 30ti dní včetně poplatku ve výši [částka] a úroku ve výši [částka]. V souvislosti s prodlením delším než 14 dní vznikla žalované povinnost uhradit poplatek ve výši [částka]., dále poplatky za upomínky ve výši [částka] za upomínky formou SMS a emailových zpráv a [částka] za upomínky formou písemných výzev k úhradě. Žalovaná však na úhradu dluhu ničeho nezaplatila. Následně žalobkyně vzala svoji žalobu částečně zpět, když dále trvala toliko na zaplacení jistiny úvěru, kterou žalobkyně čerpala ve výši [částka], neboť nebyla schopna prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřil úvěryschopnost žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise4. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k následujícím závěrům o věci samé: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, poskytla žalované na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit do 30ti dní včetně poplatku ve výši [částka] a úroku ve výši [částka]. V souvislosti s prodlením delším než 14 dní vznikla žalované povinnost uhradit poplatek ve výši [částka]., dále poplatky za upomínky ve výši [částka] za upomínky formou SMS a emailových zpráv a [částka] za upomínky formou písemných výzev k úhradě. Žalovaná však na úhradu dluhu ničeho nezaplatila. Následně žalobkyně vzala svoji žalobu částečně zpět, když dále trvala toliko na zaplacení jistiny úvěru, kterou žalobkyně čerpala ve výši [částka], neboť nebyla schopna prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřil úvěryschopnost žalované. Soud k návrhu žalobkyně v rozsahu zpětvzetí návrhu řízení zastavil.5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřená mezi společnostmi [právnická osoba].[IČO] IČO, a [právnická osoba] [IČO] IČO, a následně Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky písmeně oznámeno.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši [částka], když ve zbytku bylo řízení na základě zpětvzetí žalobkyně zastaveno.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (po částečném zastavení) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].