Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 925,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 980,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 992,2 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 39 375,38 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 14,75, % ročně, s úrokem 12 % ročně z částky 39 375,38 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení v částce 4 945 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem podaným dne [datum] domáhala u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“ nebo „úvěrová smlouva“). Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč ve formě revolvingového úvěru, který byl oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Spolu vrácením poskytnutých prostředků se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12 % ročně, dále poplatek za správu a vedení kartového účtu, jakož i další platby za úkony související s poskytnutím úvěru stanovené smlouvou a sazebníkem účinným v době jejího uzavření. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr a další platby měsíčně k datu splatnosti uvedeném na výpisu z kartového účtu a to tak, že vždy uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc s tím, že nedojde-li k jejich a včasnému splacení řádnému splacení k příslušnému datu, stávají se úroky a poplatky součástí jistiny úvěru kapitalizací. S ohledem na to, že úvěr nebyl řádně splácen, ani přes předchozí upozornění právní předchůdkyně žalobkyně, tato smlouvu o úvěru vypověděla a úvěr k datu [datum] zesplatnila, o tom byl žalovaný vyrozuměn. Pohledávka za žalovaným pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 39 375 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 2 550 Kč, úroku z úvěru do [datum] ve výši 4 992 Kč, úroku z prodlení do [datum] ve výši 980,19 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně hrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě o úvěru, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 39 375,38 Kč od [datum] dále úrokem ve výši 12 % ročně, právnímu předchůdci žalobkyně dále vzniklo právo požadovat zaplacení úroku z prodlení z neuhrazené jistiny. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 39 375,38 Kč, poplatků ve výši 2 550 kč, úroků z prodlení ve výši 980,19 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, úroku z úvěru ve výši 4 992,20 Kč, kapitalizovaného ke dni postoupení pohledávky a dále smluvního úroku z úvěru z jistiny 39 375,38 Kč ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z téže jistiny ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka, ani potom nebylo z jeho strany ničeho uhrazeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jakkoli mu byla výzva k vyjádření doručena do vlastních rukou. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, který mu byl poskytnut prostřednictvím kartového účtu č. [č. účtu], s roční úrokovou sazbou závislou na výši vyčerpaného a nesplaceného úvěru s tím, že při zesplatnění pohledávky se uplatní roční úroková sazba ve výši 12 %. Strany si sjednaly, že žalovaný bude úvěr splácet spolu s poměrnou úhradou úroku, úhradou poplatku za vedení kartového účtu a případně dalšími poplatky spojenými s uzavřenou úvěrovou smlouvou, a to tak, že vždy uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc s tím, že nedojde-li k jejich a včasnému splacení řádnému splacení k příslušnému datu, stávají se úroky a poplatky součástí jistiny úvěru kapitalizací (důkaz: smlouva o úvěru ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] účinné k [datum]). Před uzavřením smlouvy hodnotila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela především z údajů poskytnutých žalovaným, dále lustrací v insolvenčním rejstříku, informacemi s CBCB, z níž ověřila platební morálku klienta, a dále z šetření v interní evidenci klientů. Životní výdaje klienta přitom stanovila na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a ekonomického modelu ke zjištění životních nákladů a normativních nákladů na bydlení (důkaz: posouzení úvěruschopnosti klienta), kdy dospěla k závěru, že orientační splátka nového úvěru v odhadované výši 875 Kč zvýší splátkové zatížení klienta na 2 692 Kč při uváděném příjmu 17 000 Kč, kdy příjem klienta je nadále dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Žalovaný na tento úvěrový rámec prostřednictvím karty vyčerpal ke dni zesplatnění úvěru celkem 39 375,38 Kč prostřednictvím plateb poskytnutou kreditní kartou (důkaz: přehled transakční historie). Protože řádně a včas nehradil sjednané splátky, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr vypověděla a celý dluh zesplatnila (důkaz: výpis z kartového účtu za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno], výzva ze dne [datum]). Následně pohledávku i s příslušenstvím převedla na žalobkyni (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohou č. [hodnota], dohoda o úplatě ze dne [datum], potvrzení o úhradě ze dne [datum]), o čemž byl žalovaný písemně informován (důkaz: oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek), žalovaný byl následně vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] (důkaz: předžalobní výzva ze dne [datum], podací lístek)
5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, včetně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Sazbu úroku z úvěru si strany úvěrové smlouvy smluvně sjednaly. Právní předchůdkyně žalobkyně se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši 41 925 Kč spolu s požadovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 980,19 Kč i kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 4 992,20 a se smluvním úrokem z částky 39 375 Kč ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 39 375 Kč ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od [datum] do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.1. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalobkyně sestávaly v prvé řadě ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 678 Kč; dále z odměny advokáta, která byla podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tvořena částkou 2 400 Kč za 3 úkony právní služby po 700 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, sepis výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a za sepis podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Ke všem těmto úkonům náleží paušální náhrada ve výši 100 Kč za jeden úkon, a to § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Za podání ze dne [datum] nebyla odměna přiznána, jelikož uvedené skutečnosti měla obsahovat již žaloba. K těmto nákladům bylo dále třeba připočíst náhradu ve výši 567 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 4 945 Kč. Dle názoru soudu podaná žaloba, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu naplňuje pojem „formulářová žaloba“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11). Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatnila více žalob s obdobnými nároky, na obdobném skutkovém základu (např. v řízení vedených u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). V daném případě tak jsou splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 a. t.
13. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.