Výrok
I. Žaloba na zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, úroku 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s e z a m í t á.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], IČO: [IČO]) a žalovaná dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši [částka], a následně dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na základě kterých poskytla, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku ze smlouvy ze dne [datum] vrátit spolu s částkou [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně (dle ujednání na straně 1. smlouvy), odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka] a pojistného (bylo-li sjednáno) v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku. Žalovaná od uzavření smlouvy ze dne [datum] do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka], poté již nic. Žalobkyně tak ze smlouvy ze dne [datum] požaduje po žalované zaplacení částky [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužný poplatek ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka] (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Smlouvou o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] se žalovaná zavázala poskytnutou půjčku vrátit spolu s částkou [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka] a pojistného (bylo-li sjednáno), a to ve 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka], poté již nic. Žalobkyně tak ze smlouvy ze dne [datum] požaduje po žalované zaplacení částky [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] a dlužný poplatek ve výši [částka]), kapitalizovaných úroků ve výši [částka] (úrok ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši od [datum] do zaplacení. Dne [datum] byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek, které žalovaná ani přes tuto upomínku neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], IČO: [IČO]) a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši [částka] vrátit, a to v 18 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka měla činit [částka]. První splátka byla splatná měsíc od data uzavření smlouvy, každá další splátka byla splatná vždy do konce následujícího měsíčního období. Poplatek ve výši [částka] byl tvořen v částce [částka] úrokem ve výši 29 % ročně z půjčky za dohodnutou dobu řádného splácení, v částce [částka] poplatkem za zpracování a doručení a v částce [částka] poplatkem za administrativní činnost (vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Žalovaná stvrdila podpisem na smlouvě převzetí částky [částka] v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum]). Z ujednání na 1. straně smlouvy byla ověřena výše výpůjční úrokové sazby (29 % ročně při 18 splátkách). Při uzavírání této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má dvě vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, pracuje jako kurýr/pokladní ve společnosti [právnická osoba]. s čistým příjmem [částka] měsíčně, dále má měsíčně ostatní příjmy [částka] a další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka], přičemž její běžné měsíční výdaje činí [částka] (prokázáno zákaznickou kartou ze dne [datum], výplatními páskami za období únor až březen 2019 vystavenými společností [právnická osoba] ve vztahu k příjmu od této společnosti, dále výplatními lístky za období od února do března 2019 vystavenými společností [právnická osoba] ve vztahu k příjmu [částka]). Při splácení úvěru vzniklého z této smlouvy žalovaná uhradila celkovou částku [částka] s tím, že podle tabulky umoření byl zůstatek nesplacené jistiny ke dni [datum] ve výši [částka] (prokázáno tabulkou umoření ke smlouvě č. [hodnota])
6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši [částka] vrátit, a to v 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka měla činit [částka]. První splátka byla splatná týden od data uzavření smlouvy, každá další splátka byla splatná vždy do konce následujícího týdenního období. Poplatek ve výši [částka] byl tvořen v částce [částka] úrokem ve výši 29 % ročně z půjčky za dohodnutou dobu řádného splácení, v částce [částka] poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a v částce [částka] poplatkem za administrativní činnost (vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Žalovaná stvrdila podpisem na smlouvě převzetí částky [částka] v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum]). Z ujednání na 1. straně smlouvy byla ověřena výše výpůjční úrokové sazby (29 % ročně při 45 splátkách). Při uzavírání této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, pracuje jako kurýr ve společnosti [právnická osoba]. s čistým příjmem [částka] měsíčně, dále má měsíčně ostatní příjmy [částka] a další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka], přičemž běžné měsíční výdaje činí externí splátky ve výši [částka], interní splátky ve výši 4 911 a její odhadované měsíční výdaje činí [částka] (prokázáno zákaznickou kartou ze dne [datum]). Při splácení úvěru vzniklého z této smlouvy žalovaná uhradila celkovou částku [částka] s tím, že podle tabulky umoření byl zůstatek nesplacené jistiny ke dni [datum] ve výši [částka] (prokázáno tabulkou umoření ke smlouvě č. [hodnota])
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že výše uvedené pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informován přípisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Přípisem ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužných částek.
8. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
13. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětných smluv o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu dostatečně nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnosti žalované a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
16. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdkyně žalobkyně především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, přičemž si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně soudu na výzvu soudu předložila výplatní pásky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž právní předchůdce zhodnotil úvěruschopnost zejména na základě toho, že je žalovaná zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako kurýr, resp. kurýr-pokladní ve společnosti [právnická osoba], její měsíční příjem činí [částka] resp. [částka], žije v nájmu, pročež s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky byla schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně však k žalobě a ani ke svému vyjádření nedoložila důkazní prostředky prokazující opravdové výdaje žalované (kdy nadto tyto výdaje jsou uvedeny pouze souhrnnou částkou, nebyly uvedeny žádné náklady na bydlení, které žalovaná měla, případně ani dále nebyly rozvedeny další životní náklady s tím související) současně nebyly tyto náklady na bydlení nikterak prokazovány. Výdaje žalované jsou tak pouze spekulativní, bez jakéhokoli podkladu, když právní předchůdce žalobkyně neměl doloženo, jakým způsobem žalovaný bydlí (neznámo, jestli v bytě, domě) či jaké má další výdaje s tím související, jakkoli žalobkyně doložila, že příjem žalované byl zjišťován dostatečně. Žalovaná při uzavírání smlouvy ze dne [datum], č. [hodnota], v ohledu svých běžných nákladů uvedla, že má dvě vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli zkoumala opravdové výdaje žalované na bydlení. Taktéž při uzavírání této smlouvy žalovaná uvedla, že další čisté příjmy domácnosti činí [částka], avšak ani zkoumání tohoto příjmu nebylo v řízení nikterak prokázáno. Při uzavírání smlouvy ze dne [datum], č. [hodnota] pak žalovaná uvedla, že má jednu vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, přičemž běžné měsíční výdaje činí externí splátky ve výši [částka], interní splátky ve výši 4 911 a její odhadované měsíční výdaje činí [částka], avšak ani tyto výdaje nebyly v řízení nikterak prokázány, resp. nebylo prokázáno, že by je právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli zkoumala. Současně při uzavírání této smlouvy žalovaná uvedla, že další čisté příjmy domácnosti činí [částka] (a ostatní příjmy [částka]), avšak ani zkoumání tohoto příjmu nebylo v řízení nikterak prokázáno. Z výše popsaného prokázaného skutkového stavu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně si v ohledu zejména výdajů žalované postačila pouze z lustrací v insolvenčním rejstříku, zjištěním jejích interních splátek a z prohlášení žalované ohledně jejích běžných výdajů (vyživovací povinnosti, nijak nespecifikované náklady na bydlení v nájmu, externí splátky), avšak další informace o žalované nezjišťovala a ani neověřovala její úvěruschopnost ve vztahu k jejím výdajům. Soud k tomu konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalované při uzavírání předmětných smluv. Předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti však je mít doloženy alespoň podstatné (příjmy a) výdaje žalované a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací o žalované (ohledně jejích výdajů), aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost smluv o úvěru. Na uvedeném nic nemění, že s žalovanou podle výpisu z insolvenčního rejstříku nebylo vedeno insolvenční řízení.
17. V tomto směru soud odkazuje na soudní praxi Nejvyššího soudu, který již ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
18. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyly platně uzavřeny smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni by tak mohly náležet pouze z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze jistiny těchto úvěrů, avšak žalovaná na smlouvu č. [hodnota] (jistina [částka]) uhradila celkovou částku [částka] a na smlouvu č. [hodnota] (jistina [částka]) uhradila celkovou částku [částka], a proto svůj dluh (bezdůvodné obohacení) splnila. Žalovaná tak na své závazky z neplatných smluv zaplatila víc, než činily jistiny jednotlivývh, z toho důvodu byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci úspěšná, žádné náklady řízení jí však nevznikly.