Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a nákladů na vymáhání z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum]. Tvrdila, že se na základě předmětné smlouvy zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovanému byla částka ve výši [částka] vyplacena převodem na bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky upomínkami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná splátka nebyla řádně uhrazena, přistoupila žalobkyně v souladu s čl. V. odst. 5.5 smlouvy dne [datum] k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem zbývající část jistiny ve výši [částka], dále žalobkyně na žalovaném požaduje zaplacení nákladů za zaslání dvou upomínek po [částka] za upomínkou v souladu s čl. V. odst. 5.4. úvěrové smlouvy. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] (viz smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalobkyně se zavázala vyzvat žalovaného před tím, než úvěr pro případné neplacení zesplatní zaslat žalovanému upomínky za poplatek za 1. upomínku ve výši [částka] a poplatek za 2. upomínku ve výši [částka]. Po uhrazení tzv. verifikační platby žalovaným dne [datum] došlo téhož dne k čerpání úvěru (viz potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o úhradě dluhu a potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil již první splátku splatnou dne [datum]. Upomínkou ze dne [datum] a ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem [částka] na jistině a [částka] na poplatcích za dvě zaslané upomínky. Dlužná částka nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.5. Podle ustanovení § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím ú citovaného ustanovení nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn p s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].9. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že žalobkyně řádně prověřila úvěryschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů a následně byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. obč. zák., na základě níž vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši dle smlouvy a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas a žalobkyně úvěr v důsledku prodlení žalovaného v souladu se smluvenými podmínkami zesplatnila ke dni [datum]. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal částku odpovídající dlužné jistině ve výši [částka] a dlužným poplatkům za zaslané upomínky ve výši [částka], neboť to bylo ve smlouvě mezi účastníky platně ujednáno. Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostal se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb..10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.