Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba z a m í t á.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl žalované úvěr v celkové výši [částka]. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru.
2. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, poté byla žalovaná povinna obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaná majitelem jí uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byla žalovaná povinna uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro [právnická osoba] Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaná autorizovala provedení platby ve výši [částka] na bankovní účet původního věřitele, která jí byla následně vrácena. K ověření úvěruschopnosti žalované požadoval původní věřitel doložení příjmu žalované, případně mohla žalovaná využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Žalovaná následně odeslala návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalované prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření smlouvy. Původní věřitel poskytl žalované celkem [částka] v platbách dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, , a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se dostalá do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla původním věřitelem opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho okamžité úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostal ado prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Soud posoudil vztah účastníků jako vztah ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., který je limitován zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“).
6. Soud se nejprve zabýval tím, zda věřitel řádně zkoumal schopnost žalované dluh splnit, neboť nesplnění této povinnosti způsobuje absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem (viz § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru). Aby právní předchůdce žalobkyně splnil povinnosti mu uložené citovanými stanoveními, musí postupovat způsobem, kterým s náležitou péčí zjistí poměry žadatele, tedy zejména jaké má příjmy, majetek a výdaje, aby byl poskytovatel schopen posoudit, zda je žalovaný schopen dluh splnit. Nepostačuje při tom, pokud vychází toliko z údajů sdělených mu dlužníkem, ale musí si nechat tyto údaje doložit a vyvarovat se jakýchkoliv pochybností o jejich pravdivosti. Vychází-li toliko z údajů, které žadatel uvede a které se jeví jako pochybné, musí postupovat takovým způsobem, aby tato pochybnost byla rozptýlena.
7. V daném případě pak právní předchůdce žalobkyně dle tvrzení žalobkyně požadoval po žalované toliko doložení příjmu, který žalovaná uvedla v návrhu na uzavření smlouvy. Nic konkrétního, tzn. jaký byl příjem žalované a jaké byly její měsíční náklady na bydlení a na živobytí a zda a jakým způsobem byly údaje sdělené žalovanou ověřovány tak, aby mohl právní předchůdce žalobkyně skutečně zhodnotit příjmovou a výdajovou situace žalované a posoudit, zda byla žalovaná vůbec schopna úvěr splácet, tvrzeno natožpak doloženo vůbec nebylo. Listinami, které žalobkyně předložila spolu s žalobou soudu k důkazu, nejsou měsíční příjmy ani náklady žalované nijak doloženy, ani z nich nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně údaje tvrzené jí žalovanou jakkoliv ověřil (pracovní smlouva, výplatná pásky, nájemní smlouva, prohlášení rodičů ohledně bydlení atd.). Pokud pak právní předchůdce žalobkyně z takto sdělených údajů bez dalšího vycházel, nedostál dle názoru soudu svým povinnostem ve smyslu ustan. § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť se spolehl jen na údaje, které jí žalovaná sdělila, když výdajovou stránkou žalované se nezabýval vůbec, v důsledku čehož je úvěrová smlouva absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem.
8. Soud proto žalobkyni přiznal toliko bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. ve výši nesplacené jistiny, když žalovaný na úhradu jistiny zaplati l dle tvrzení žalobkyně částku [částka] a následně přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužné jistiny ve výši od [datum] (den následující po splatnosti úvěru) do za placení, ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
9. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO] a společností [Jméno žalobkyně]., IČ [IČO], jako postupníkem. Společnosti [právnická osoba]. byla pohledávka dříve postoupena společností [právnická osoba]., IČ [IČO], a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno písmeně dne [datum].
10. Povinnost k plnění uložil soud žalované v obecné pariční lhůtě dle ustan § 160 o. s. ř., neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 3,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 48,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].