Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s příslušenstvím, které tvoří zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně a kapitalizovaný úrok ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % a spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr/úvěrový limit a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů, jelikož žalovaná přes tuto výzvu neuhradila svůj dluh, rozhodla se žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupit k odstoupení od smlouvy dopisem ze dne [datum]. V souladu s částí 3 odst. 8 Smlouvy je odstoupení doručeno nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Žalobce považuje pohledávku za splatnou ke dni [datum]. Případné nároky plynoucí žalobci z dřívějšího doručení odstoupení žalované žalobce neuplatňuje. Žalovaná je tak dle smlouvy povinna zaplatit žalobci částku [částka], sestávající z jistiny ve výši [částka], smluvních poplatků ve výši [částka], pojistného ve výši [částka], smluvního úroku z jistiny ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně předžalobní výzvu k úhradě dluhu zaslala.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem soud zjistil, že žalovaná s žalobkyní sjednali spotřebitelský úvěr v celkové výši úvěru [částka] s tím, že se žalovaná zavázala splatit úvěr v 108 měsíčních splátkách po částkách [částka] (vč. pojištění) tak, že celková částka splatná žalovanou měla činit [částka].
6. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] z důvodu, že žalovaná porušila uvedenou smlouvu, přičemž žalobkyně žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky [částka].
7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z potvrzení podání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky [částka].
8. Zaplacení dlužné částky nebylo v řízení tvrzeno a ani prokázáno.
9. Podle § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
10. Podle § 2004 odst. 1 o.z. platí, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.
11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o.z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Dlužná částka se tak sestává z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a smluvního úroku z jistiny ve výši [částka], neboť placení úroku z úvěru v uvedené výši (14,40% ročně) bylo mezi účastníky ve smlouvě sjednáno. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení poplatků ve výši [částka] a pojistného ve výši [částka] pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, neboť z žaloby ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, za co a v jaké výši byly nárokované poplatky mezi účastníky sjednány. Protože žalovaná dluh doposud neuhradila, dostala se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) za tři úkony právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 AT po [částka] (příprava a převzetí věci, výzva k plnění a písemné podání ve věci samé; tarifní hodnota [částka]), a z částky [částka] představují paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 AT po [částka], a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH.
15. Povinnost k plnění uložil soud žalované v obecné pariční lhůtě dle ustan. § 160 o. s. ř., neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší.