Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum]. Tvrdila, že se na základě předmětné smlouvy zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal vrátit v měsíčních splátkách po [částka] splatnými vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalovanému první upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce proto zaslal žalovanému druhou upomínku ze dne [datum], kde opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena splátka úvěru splatná dne [datum]. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyně zesplatnila úvěr, a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, a dále nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení ve lhůtě nejpozději do [datum]. Žalovaný neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. Žalobkyně se návrhem konkrétně domáhala zaplacení částky [částka] (zesplatněná jistina poskytnutého úvěru), dále částky [částka] (náklady na upomínkování) a zákonného úrok z prodlení.
2. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že v rámci posouzení úvěruschopnosti posoudila zejména schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních závazků. Žalobkyně rovněž zjišťovala, zda již žalovaný čerpá úvěr úročený pevnou či pohyblivou sazbou, zda u něj probíhá záporná amortizace či zda se jedná o úvěr s tzv. balonovou splátkou. Žalobkyně si vyžádala od žalovaného doklady totožnosti (oboustrannou kopii občanského průkazu a druhý doklad totožnosti a výpis z bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno spotřebitele. Žalobkyně dále posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z databáze odcizených dokladů, výpisu z Centrální evidence exekucí, výpisu z registru SOLUS, případně jiného obdobného registru. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný má příjem [částka] měsíčně, náklady na bydlení [částka] (minimální fixní hodnota stanovená žalobkyní), náklady na domácnost [částka] (vyplývající z bankovního účtu), finanční závazky [částka] (z bankovního účtu vyplývající ve výši [částka]) s tím, že mu z příjmu zůstává [částka] (se započítaným extra zůstatkem na cokoli ve výši [částka]).
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve svém návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši [částka] tak, že tato částka bude vyplacena na účet žalovaného [č. účtu]. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců, celková částka splatná ke dni [datum], při sjednání automatického prodlužování smlouvy, pokud žalovaný písemně neoznámí žalobkyni svůj úmysl neprodloužit smlouvu nejméně 30 dnů před koncem stávající smluvní doby, a to na dobu dalších 12 měsíců. Sjednaná úroková sazba činila 15 % měsíčně, RPSN 436 % p.a., přičemž do uvedeného RPSN se nezapočítávají náklady splatné v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě (úrok v celkové výši [částka]). Strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného vzniká žalobkyni právo na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a dále právo na úroky z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení Současně žalobkyně před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, přičemž výzva je zpoplatněna částkou [částka], přičemž v případě, že žalovaný dlužnou částku ve lhůtě neuhradí, zašle žalobkyně druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení (tato upomínka je také zpoplatněna částkou [částka]). Současně strany sjednaly, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí vyčíslenou dlužnou částku ve stanovené lhůtě k plnění v předžalobní výzvě, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z vyčíslené dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni uplynutí stanovené lhůty v předžalobní výzvě až do jejího úplného zaplacení (prokázáno smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]). Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného [částka] s tím, že žalovaný měl podle výpisu jeho bankovního účtu příjem [částka] (žalovaný prohlásil výši svého příjmu [částka]), náklady žalovaného na bydlení činily [částka] měsíčně (z bankovního účtu vyplývá [částka], z prohlášení žalovaného vyplývá [částka]), náklady žalovaného na potraviny a běžné výdaje činily [částka] (z bankovního účtu vyplývá [částka], z prohlášení žalovaného vyplývá [částka]), finanční závazky měl žalovaný [částka] (z bankovního účtu vyplývá [částka], z prohlášení žalovaného vyplývá [částka]) s tím, že finanční zůstatek žalovaného měl činit [částka] měsíčně (prokázáno přílohou č. [hodnota] smlouvy; žalobkyně výpis z účtu, ze kterého měla při posouzení úvěruschopnosti vycházet, soudu k výzvě nepředložila). Současně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z výstupu lustrace v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, Centrální evidence exekucí (prokázáno datovým výstupem z Credit Info CEE). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného (prokázáno kopií občanského průkazu a pasu žalovaného; a dále souhlasem s zpracováním osobních údajů). Po uhrazení tzv. verifikační platby žalovaným dne [datum] došlo dne [datum] k čerpání úvěru v částce [částka] (viz detail pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne [datum] a detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil splátku splatnou dne [datum] a upomínkou ze dne [datum] a ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno upomínkami ze dne [datum] a ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru, přičemž dle výzvy měla ke dni zesplatnění dlužná částka činit celkem [částka], z toho jistina úvěru [částka], kapitalizovaný smluvní úrok [částka], náklady na upomínkování [částka], náklady právního zastoupení [částka], čímž byl taktéž žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne).
6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Soud se nejprve zabýval tím, zda věřitel řádně zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, neboť nesplnění této povinnosti způsobuje absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem (viz § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru). Aby žalobkyně splnila povinnosti jí uložené citovanými ustanoveními, musí postupovat způsobem, kterým s náležitou péčí zjistí poměry žadatele, tedy zejména jaké má příjmy, majetek a výdaje, aby byl poskytovatel schopen posoudit, zda je žalovaný schopen dluh splnit. Nepostačuje při tom, pokud vychází toliko z údajů sdělených mu dlužníkem, ale musí si nechat tyto údaje doložit a vyvarovat se jakýchkoliv pochybností o jejich pravdivosti. Vychází-li toliko z údajů, které žadatel uvede a které se jeví jako pochybné, musí postupovat takovým způsobem, aby tato pochybnost byla rozptýlena.
11. V daném případě žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazní prostředky prokazující závěr, že by pak právní předchůdce žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle prokázaného skutkového stavu žalobkyně vycházela při uzavírání smlouvy pouze z ověření totožnosti žalovaného. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak žalobkyně nedoložila žádný důkazní prostředek dostatečně vypovídající o ověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr (konkrétně nepředložila výpis z účtu žalovaného, o kterém tvrdila, že z něj při posouzení úvěruschopnosti vycházela). Listinami, které žalobkyně předložila spolu s žalobou soudu k důkazu, nejsou prokázány žádné majetkové a ani žádné výdělkové poměry žalovaného, ani z nich nevyplývá, že by žalobkyně jakékoli údaje žalovaného jakkoliv ověřila (co do zjištěného skutkového stavu v situaci, kdy žalobkyni nepředložila soudu jí deklarovaný výpis z účtu žalovaného). Pokud pak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně jakkoli ověřovala majetkové a výdělkové poměry žalovaného, není taktéž prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem ve smyslu § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož je, v rozsahu zjištěného skutkového stavu, smlouva absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem.
12. Soud proto žalobkyni přiznal toliko bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. ve výši jistiny, a to částku [částka]. Následně přiznal soud žalobkyni, v souladu s žalobním petitem, úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužné jistiny z neplatné smlouvy č. [hodnota] ode dne [datum] (den následující po uplynutí lhůty k plnění poskytnuté žalobkyní v předžalobní výzvě) do zaplacení. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení téměř zcela úspěšná (neúspěšná byla pouze v nepatrné části), nárok na náhradu nákladů řízení v částce nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzatí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění před podáním návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za vyjádření ze dne [datum], neboť v něm žalobkyně k výzvě soudu dotvrdila to, co měla již tvrdit v žalobě. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
14. Povinnost k plnění uložil soud žalovanému v obecné pariční lhůtě dle ustan. § 160 o. s. ř., neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší.