Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrok 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba]., [Anonymizováno]: [IČO] (dále jen „banka“), uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] /měsíčně se splatností ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet, spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytla, což vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne [datum] k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu dne [datum], k němuž byl řádně a včas předvolán, se bez omluvy nedostavil.
3. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] a společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa] a mezi žalobcem a společností I-[Anonymizováno], která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba]., IČ: [IČO] uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] /měsíčně se splatností ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet, spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytla, což vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne [datum] k zesplatnění úvěru. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka].
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399, odst. 1, občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
8. Dle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku).
9. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. z., zároveň bylo prokázáno, že banka řádně zkoumala úvěryschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou ve výši [částka] /měsíčně se splatností ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet, spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle úvěrové smlouvy a obchodních podmínek banky - právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného l úhradě dluhu. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši [částka] a dále příslušenství dluhu, které tvoří kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a z dlužné poplatky ve výši [částka], a dále smluvní úrok ve výši sjednané smlouvou, tedy ve výši 16,9% p.a. z dlužné jistiny za období od 17.7.205 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 17.7.205 do zaplacení ve smyslu ustan. § 1970 občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].