Rozsudek ze dne 31. 3. 2025 (ECLI:CZ:OSPY:2025:24.C.73.2025.27)
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky [částka], co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka], co do úroku 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami, které jsou nezbytnou součástí smlouvy, oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím Kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4.00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla k 20. dni v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem čerpala částku ve výši [částka], avšak celkem na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku [částka]. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v úvěrové smlouvě a úvěr zesplatnila ke dni [datum], žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně se tak na žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a dále smluvních úroků ve výši 26,28% p.a. a zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných za období od 15. dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od [datum] do [datum] a dále do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ještě předžalobní upomínkou ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou úvěrovou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše úvěrového rámce [částka], které žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% z aktuálně dlužné jistiny. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaná čerpala [částka], avšak celkem na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku [částka]. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v úvěrové smlouvě a úvěr zesplatnila ke dni [datum], žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně se tak na žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a dále smluvních úroků ve výši 26,28% p.a. a zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných za období od 15. dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od [datum] do [datum] a dále do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum].
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její schopnost úvěr splácet. Žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřovala zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela toliko z údajů o žalované uvedené žalovanou, podle toho žalobkyně vycházela z toho, že měsíční příjmy žalované dosahují [částka] ze zaměstnání, příjmy ostatních členů domácnosti dosahují částky [částka] a že žadatelka má jedno dítě a bydlí u rodičů. Jaké má měsíční výdaje, zda má nějaké další závazky apod. nebylo vůbec uvedeno (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum]). Dále žalobkyně k otázce posouzení úvěryschopnosti žalované doložila již jen obecný dokument nazvaný „metodika posouzení“, který však toliko obecně popisuje způsob postupu při ověřování úvěryschopnosti žadatele o úvěr. Nic dalšího žalobkyně netvrdila ani nedoložila. Listinami, které žalobkyně předložila spolu s žalobou soudu k důkazu, nejsou měsíční příjmy ani náklady žalované nijak doloženy, ani z nich nevyplývá, že by žalobkyně údaje tvrzené jí žalovanou jakkoliv ověřila (např. pracovní smlouvou, výplatními pásky, nájemní smlouva atd.). Pokud pak žalobkyně z takto sdělených údajů bez dalšího vycházela, absolutně nemohla dle názoru soudu dostát svým povinnostem ve smyslu § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně si stačila pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází s tím, že žalobkyně nijak nedoložila, že by skutečně obdržela od žalované, případně ověřovala doložený příjem a výdaje žalované (které vůbec neuvedla), kdy ani dále více nespecifikovala, jaké příjmy a výdaje měly být od žalované obdrženy. Další informace o žalované nezjišťovala ani neověřovala, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut. K tomuto soud konstatuje, že žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalované, a toto soudu doložit, což však žalobkyně neučinila a tyto příjmy ani výdaje, které měla mít doložené od žalované ani netvrdila.
15. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
16. Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací o žalované, aby mohla řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr svědčí i způsob, jakým byla smlouva uzavřena a že žalovaná úvěr nesplácela řádně. Po zhodnocení všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Protože před uzavřením smlouvy nedošlo k posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je dán důvod neplatnosti předmětné smlouvy.
17. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši [částka], a to bez poplatků, smluvní pokuty obchodního úroku ve výši sjednané ve smlouvě. Dále žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní ve výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná tedy zamítnuta(výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 94,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,49 % a úspěchu žalované v rozsahu 2,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
Rozsudek ze dne 31. 3. 2025 (ECLI:CZ:OSPY:2025:24.C.73.2025.20)
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky [částka], co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka], co do úroku 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami, které jsou nezbytnou součástí smlouvy, oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím Kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4.00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla k 20. dni v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem čerpala částku ve výši [částka], avšak celkem na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku [částka]. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v úvěrové smlouvě a úvěr zesplatnila ke dni [datum], žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně se tak na žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a dále smluvních úroků ve výši 26,28% p.a. a zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných za období od 15. dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od [datum] do [datum] a dále do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ještě předžalobní upomínkou ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou úvěrovou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše úvěrového rámce [částka], které žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% z aktuálně dlužné jistiny. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaná čerpala [částka], avšak celkem na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku [částka]. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v úvěrové smlouvě a úvěr zesplatnila ke dni [datum], žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně se tak na žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a dále smluvních úroků ve výši 26,28% p.a. a zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných za období od 15. dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od [datum] do [datum] a dále do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum].
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
9. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její schopnost úvěr splácet. Žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřovala zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela toliko z údajů o žalované uvedené žalovanou, podle toho žalobkyně vycházela z toho, že měsíční příjmy žalované dosahují [částka] ze zaměstnání, příjmy ostatních členů domácnosti dosahují částky [částka] a že žadatelka má jedno dítě a bydlí u rodičů. Jaké má měsíční výdaje, zda má nějaké další závazky apod. nebylo vůbec uvedeno (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum]). Dále žalobkyně k otázce posouzení úvěryschopnosti žalované doložila již jen obecný dokument nazvaný „metodika posouzení“, který však toliko obecně popisuje způsob postupu při ověřování úvěryschopnosti žadatele o úvěr. Nic dalšího žalobkyně netvrdila ani nedoložila. Listinami, které žalobkyně předložila spolu s žalobou soudu k důkazu, nejsou měsíční příjmy ani náklady žalované nijak doloženy, ani z nich nevyplývá, že by žalobkyně údaje tvrzené jí žalovanou jakkoliv ověřila (např. pracovní smlouvou, výplatními pásky, nájemní smlouva atd.). Pokud pak žalobkyně z takto sdělených údajů bez dalšího vycházela, absolutně nemohla dle názoru soudu dostát svým povinnostem ve smyslu § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně si stačila pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází s tím, že žalobkyně nijak nedoložila, že by skutečně obdržela od žalované, případně ověřovala doložený příjem a výdaje žalované (které vůbec neuvedla), kdy ani dále více nespecifikovala, jaké příjmy a výdaje měly být od žalované obdrženy. Další informace o žalované nezjišťovala ani neověřovala, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut. K tomuto soud konstatuje, že žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalované, a toto soudu doložit, což však žalobkyně neučinila a tyto příjmy ani výdaje, které měla mít doložené od žalované ani netvrdila.
15. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
16. Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací o žalované, aby mohla řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr svědčí i způsob, jakým byla smlouva uzavřena a že žalovaná úvěr nesplácela řádně. Po zhodnocení všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Protože před uzavřením smlouvy nedošlo k posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je dán důvod neplatnosti předmětné smlouvy.
17. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši [částka], a to bez poplatků, smluvní pokuty obchodního úroku ve výši sjednané ve smlouvě. Dále žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní ve výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná tedy zamítnuta(výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 94,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,49 % a úspěchu žalované v rozsahu 2,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].