25 C 265/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 14. 8. 2025 domáhala zaplacení částky 14 700,13 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 1. 2021 Smlouvu o úvěru č. [IBAN] na koupi osobního automobilu tov. zn [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN [VIN kód], rok výroby [Anonymizováno], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky (úvěr) ve výši 88 994 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 15,92 % ročně, a to v 60 pravidelných splátkách po 2 160 Kč měsíčně se splatností první splátky dne 13. 2. 2021. S účinností od splátky splatné dne 13. 6. 2023 byly splátky sníženy na 2 115 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky č. [hodnota] [Anonymizováno] ze dne 1. 7. 2020 a Sazebník poplatků. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v plné výši dne 25. 1. 2021 v souladu s č.l. 9 odst. 9.1 Obchodních podmínek k rukám dodavatele, tj. společnosti [jméno FO] a.s. Žalovaná vozidlo převzala od dodavatele dne 13. 1. 2021. Součástí Smlouvy o úvěru bylo též ujednání o současném uzavření dohody mezi žalobkyní a žalovanou o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když neuhradila splátku č. 44, splatnou dne 13. 9. 2024. V důsledku prodlení žalované žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 14. 1. 2025, dlužná částka ke dni zesplatnění činila 14 145,63 Kč. Dopisem ze dne 18. 2. 2025 žalobkyně odstoupila od dohody o zajišťovacím převodu práva. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 29. 5. 2025, dlužnou částku však neuhradila. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 13 544,63 Kč (sestávající z neuhrazené předepsané splátky ve výši 743 Kč a 4 neuhrazených splátek po 2 115 Kč, zesplatněné jistiny ve výši 4 141,63 Kč a poplatku za odeslání upomínek ve výši 200 Kč) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 261,99 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 13 344,63 Kč od 19. 2. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 422,43 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek v celkové výši 9 203 Kč od 14. 9. 2024 do 14. 1. 2025) a smluvní pokuty ve výši 733,07 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 4 141,63 Kč od 19. 2. 2025 do dne podání žaloby, tj. do 14. 8. 2025).

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když se účastníci k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 14. 8. 2025 Smlouvu o úvěru č. [IBAN], na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 88 994 Kč za účelem koupě zboží - vozidla tov. zn [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno], VIN [VIN kód], přičemž prodejcem a dodavatelem tohoto zboží je dle Smlouvy společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO] (dále jen „dodavatel“) a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 15,92 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách po 2 160 Kč. První splátka byla dle Smlouvy splatná dne 13. 2. 2021, každá další splátka vždy 13. dne v měsíci. S účinností od splátky splatné dne 13. 6. 2023 byly splátky sníženy na 2 115 Kč měsíčně (viz Splátkový kalendář). Nedílnou součástí Smlouvy byly Podmínky č. [Anonymizováno] ze dne 1. 7. 2020 a Sazebník. Pro případ prodlení se splátkou nebo jinou dlužnou částkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je v prodlení, a dále zákonný úrok z prodlení za každý den prodlení z neuhrazené částky (viz Úvěrová smlouva č. [IBAN]). Vozidlo bylo žalované předáno dodavatelem dne 13. 1. 2021 (viz Protokol o předání – převzetí automobilu ke Smlouvě č. [IBAN]. V souladu s bodem 9.1 Podmínek byl úvěr jednorázově čerpán tak, že celá výše úvěru byla dne 25. 1. 2021 převedena na účet dodavatele č. [č. účtu], uvedený ve Smlouvě (viz Potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru). Součástí Smlouvy o úvěru bylo též ujednání o současném uzavření dohody mezi žalobkyní a žalovanou o zajišťovacím převodu vlastnického práva, kterou se žalovaná zavázala převést vlastnické právo ke zboží na žalobkyni s tím, že úplnou úhradou veškerých dlužných částek se automaticky převádí vlastnické právo ke zboží zpět na žalovanou. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když neuhradila splátku splatnou dne 13. 9. 2024 (viz Přehled plateb). Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou zaplacena, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 14. 1. 2025 a dopisem ze dne 29. 1. 2025 vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky nejpozději do 18. 2. 2025. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila 14 145,63 Kč (viz Zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. [hodnota]). Dopisem ze dne 18. 2. 2025 žalobkyně odstoupila od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva (viz Odstoupení od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zboží). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co byla k její úhradě vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 29. 5. 2025 (viz předžalobní upomínka). Žalobkyně před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalované posoudila schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, kdy vycházela z informací poskytnutých žalovanou, z informací získaných z bankovních registrů klientských informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), a dále z informací získaných z dalších registrů (např. insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registry). Žalovaná ve Smlouvě o úvěru uvedla svůj příjem 40 000 Kč čistého měsíčně, výdaje na bydlení 3 500 Kč měsíčně, splátky ostatních úvěrů 11 000 Kč měsíčně.

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky, jakož i platit sjednané úroky. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila řádně a včas. Protože žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). V důsledku prodlení je žalovaná povinna zaplatit i dohodnutou smluvní pokutu. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025, náleží odměna výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) a dále dle § 14b odst. odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.