25 C 74/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 24. 2. 2025 domáhala zaplacení částky 24 407,96 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 19. 10. 2022 úvěrovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 28,13 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 015 Kč měsíčně a dále zaplatit poplatky. Žalovaná úvěr čerpala dne 19. 10. 2022 a splatnost první splátky byla určena na 22. 11. 2022. Na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila celkem 24 300 Kč. Žalovaná řádně a včas poskytnutý úvěr nesplácela, proto žalobkyně úvěr ke dni 19. 9. 2024 zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení celé dlužné částky dopisem ze dne 19. 9. 2024. Žalovaná, ač byla vyzvána k úhradě dlužné částky, do dnešního dne po zesplatnění úvěru na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši 4 000 Kč. Celková dlužná částka ke dni podání žaloby se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 23 441,96 Kč, poplatků na pojištění ve výši 166 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, smluvních pokut ve výši 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 126,90 Kč, úroku ve výši 28,13 % ročně z částky 23 441,96 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 357,19 Kč od 4. 10. 2024 do 24. 2. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 407,96 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení.

2. Ve věci bylo nejprve rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [č. účtu] -5. Proti němu se žalovaná bránila včas podaným odporem, v němž uvedla, že dne 13. 12. 2024 byla uzavřena dohoda o splátkovém kalendáři, který má splácet od ledna 2025 a žalovaná tak činí po splátkách 3 500 Kč měsíčně. Současně uvedla, že kopii dohody doloží osobně u jednání a rovněž doloží i kopii e-mailu, ve kterém tuto dohodu žalobkyni odeslala zpět.

3. K odporu žalované se vyjádřila žalobkyně s tím, že dohoda o narovnání, ve které mělo dojít k ujednání měsíčních splátek, nikdy nebyla uzavřena. K tomu dále uvedla, že žalobkyně dne 24. 10. 2024 zaslala žalované návrh dohody o narovnání, podle které měla žalovaná hradit od ledna 2025 splátku 1 500 Kč měsíčně a v těchto splátkách měla žalovaná uhradit částku 29 424,38 Kč prostřednictvím 19 splátek a jednou splátkou 924,38 Kč a žalovaná měla podepsanou dohodu podepsat a zaslat zpět žalobkyni. Žalovaná ani přes urgenci žalobkyně ze dne 28. 11. 2024 podepsanou dohodu nezaslala. Dne 18. 2. 2025 byla žalovaná poučena na základě dotazu o skutečnosti, že dohoda o narovnání již není platná. Žalovaná přes opakované urgence ze strany žalobkyně podepsanou dohodu o narovnání poštou nezaslala. Žalovaná byla dne 20. 2. a 26. 2. 2025 na základě sdělení, že dohodu pošle, opětovně poučena o skutečnosti, že dohoda o narovnání již není platná, když celá záležitost byla z důvodu dlouhodobé nečinnosti žalované řešena právním zástupcem žalobkyně. Dne 7. 3. 2025 žalovaná zaslala podepsanou dohodu o narovnání poštou a žalobkyně reagovala žalované, že ze strany žalobkyně dohoda podepsána nebude. V roce 2025 žalobkyně obdržela od žalované pouze dvě úhrady, a to dne 21. 2. 2025 po 2 000 Kč a tvrzení o splátkách ve výši 3 500 Kč měsíčně je tak nepravdivé.[právnická osoba] dnešnímu jednání se účastníci nedostavili, ač byli včas a řádně předvoláni. Žalobkyně svou účast u jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud jednal a rozhodl bez její přítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila. V den konání jednání byla soudu v 9:21 hod. doručena omluva žalované s žádostí o odročení, v níž žalovaná pouze uvedla, že žádá právního zástupce z důvodu zdravotního stavu, a proto žádá i odročení. Na přípis odeslaný z datové schránky soudu v 11:20 hod., v němž byla žalovaná upozorněna, že žádosti o odročení jednání bude soudem vyhověno v případě, že bude řádně důvod omluvy doložen doklady dokládajícími špatný zdravotní stav žalované, jinak k této žádosti nebude přihlíženo a soudní jednání se bude konat, žalovaná nikterak nereagovala. Soud proto žádosti žalované o odročení jednání nevyhověl. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku, vedeným Krajským soudem v Brně oddíl [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [datum] a jejím předmětem podnikání je od [datum] mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (viz Úplný výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 19. 10. 2022 Smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 28, 13 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 015 Kč, vždy v 15. den kalendářního měsíce se splatností první splátky k 15. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a dále zaplatit měsíční úhradu za pojištění ve výši 83 Kč měsíčně. Nedílnou součástí Smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru jsou Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba]. – [Anonymizováno] platné od 2. 5. 2022. V čl. 3.1 Úvěrových podmínek bylo uvedeno, že pravidelná měsíční splátka zahrnuje odpovídající část čerpaného úvěru (jistiny), úroky, poplatky za doplňkové služby, pokud byly sjednány, úhradu za pojištění, pokud bylo sjednáno (viz Smlouva o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba]. – [Anonymizováno] platné od 2. 5. 2022). Žalovaná úvěr čerpala dne 19. 10. 2022 ve výši 30 000 Kč (viz Výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr dne 6. 11. 2022 částku 1 015 Kč, dne 15. 12. 2022 částku 1 015 Kč, dne 17. 1. 2023 částku 1 015 Kč, dne 15. 2. 2023 částku 1 015 Kč, dne 20. 3. 2023 částku 1 015 Kč, dne 17. 4. 2023 částku 1 015 Kč, dne 16. 5. 2023 částku 1 015 Kč, dne 18. 6. 2023 částku 1 015 Kč, dne 10. 7. 2023 částku 1 015 Kč, dne 11. 8. 2023 částku 1 015 Kč, dne 18. 9. 2023 částku 1 015 Kč, dne 16. 10. 2023 částku 1 015 Kč, dne 19. 11. 2023 částku 1 015 Kč, dne 18. 12. 2023 částku 1 015 Kč, dne 22. 1. 2024 částku 1 015 Kč, dne 16. 2. 2024 částku 1 015 Kč, dne 2. 4. 2024 částku 1 015 Kč, dne 2. 5. 2024 částku 500 Kč, dne 17. 5. 2024 částku 515 Kč, dne 3. 6. 2024 částku 1 015 Kč, dne 26. 6. 2024 částku 1 015 Kč a následně až dne 21. 2. 2025 částku 4 000 Kč (viz Výpis čerpání, splátek a úhrad). V čl. 5.2 Úvěrových podmínek bylo uvedeno, že v případě, že žalovaný dluží dvě a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než 3 měsíce, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Ve Smlouvě o revolvingovém úvěru, v části „Důsledky nesplácení úvěru“, bylo smluveno, že pokud se žalovaná opozdí se zaplacením splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat žalované účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů s tím, že ke dni uzavření Smlouvy je výše nákladů vypočtena na [částka] za měsíc vymáhání, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč, úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády, tedy ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % (viz Smlouva o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba]. – [Anonymizováno] platné od 2. 5. 2022). Žalovaná řádně a včas poskytnutý úvěr nesplácela, když naposledy hradila dne 26. 6. 2024 a poté již neuhradila ničeho, dostala se proto do prodlení se splátkami úvěru. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 19. 9. 2024, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 9. 2024 (viz Výzva ke splacení celého úvěru včetně podacího archu). Celková dlužná částka ke dni podání žaloby se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 23 441,96 Kč, poplatků na pojištění ve výši 166 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, smluvních pokut ve výši 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 126,90 Kč (součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do 19. 9. 2024 a kapitalizovaného úroku ve výši 28,13 % ročně z částky 23 441,96 Kč od 20. 9. 2024 do 24. 2. 2025), úroku ve výši 28,13 % ročně z částky 23 441,96 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení (úrok ve výši 28,13 % ročně, snížený dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., z částky 23 441,96 od 4. 10. 2024 do zaplacení), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 357,19 Kč od 4. 10. 2024 do 24. 2. 2025 (sazba 12,75 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut), zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 407,96 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění ze dne 16. 1. 2025 (viz předžalobní výzva k plnění ze dne 16. 1. 2025 včetně poštovního podacího archu). Žaloba obsahovala tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a soud je vyhodnotil jako dostatečná (viz karta klienta, úvěrová zpráva, ověření bonity MLS, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, výpis z účtu, záznamem z telefonického hovoru).6. Zaplacení dlužné částky žalovaná tvrdila, když ve svém odporu uvedla, že měsíčně od ledna 2025 splácí částku ve výši 3 500 Kč, nicméně své tvrzení neprokázala a vzhledem k tomu, že se nedostavila k soudnímu jednání, soud nemohl ani žalované poskytnout poučení podle ust. § 118a ost. 1 až 3 o.s.ř. K tomu soud pro úplnost dodává, že jak se podává např. z komentáře [právnická osoba]. Beck (3.vydání, 2024) k ust. § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) poučením podle § 118a odst. 1 až 3 soud nepřejímá odpovědnost za zjištění skutkového stavu věci. Iniciativa tvrzení a prokazování zůstává na stranách. Poučení podle § 118a proto soud neudělí též tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (například neúčastí při jednání, při němž k poučení mělo dojít).7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo za jeho účinnosti. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky, jakož i platit sjednané úroky a poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, dluh doposud zcela neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož je ode dne následujícího po splatnosti celkové dlužné částky v prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku nesplnění smluvních povinností je žalovaná povinna zaplatit i dohodnutou smluvní pokutu, jejíž výše byla smluvena ve Smlouvě (§ 2048 o. z.). Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 877,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 977 Kč a nákladů zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025 (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a dále za jeden úkon právní služby po podání žaloby po 2 100 Kč podle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025 (sepis vyjádření k odporu žalované) včetně jedné paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 050 Kč, tj. ve výši 850,50 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.14. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro jinou lhůtu.