Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

3 C 178/2020

Soud: Okresní soud Praha-východDatum rozhodnutí: 5. 2. 2025Č. j.: 3 C 178/2020-110Soudkyně: JUDr. Gabriela Antonie BartováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 4. 2025Předmět řízení: O zaplacení 169.606,- Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPY:2025:3.C.178.2020.110
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 15. 11. 2026 máme 604 717 z 615 474 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (63) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 169 606 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 408,65 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 169 606 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 15,9 % ročně z částky 163 616,90 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, úrok 15,9 % ročně z částky 5 989,10 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 169 606 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba]. (IČO [IČO], sídlem [adresa]), uzavřela se žalovanou dne 23. 8. 2016 smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Na základě této poskytla právní předchůdkyně žalobkyně (banka) žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, vedený na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Spolu se splátkami úvěru se žalovaná zavázala hradit úroky z úvěru ve výši 15,90 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (zejména za vedení účtu), příp. poplatky za pojištění, a to ve výši podle smlouvy a aktuálního Sazebníku [právnická osoba]. Za tímto účelem byla žalovaná povinna udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Banka byla oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byla žalovaná povinna platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního Sazebníku [právnická osoba]., tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Banka měla dále právo prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaná mj. dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv peněžitého závazku ze smlouvy. Žalovaná sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácela řádně a včas, banka ji tak několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravila a uhradila dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. Pro trvající porušování smluvních povinností žalovanou využila banka svého oprávnění a úvěr ke dni 2. 11. 2019 zesplatnila. Bance tak vzniklo právo požadovat po žalované okamžité splacení veškerých jejích závazků vyplývajících ze smlouvy. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 2. 11. 2019, ve kterém byla rovněž vyzvána k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Současně byla upozorněna, že pohledávka je dále v souladu se smluvním ujednáním úročena úrokem z úvěru ve sjednané výši, a také zákonným úrokem z prodlení. Dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena. Pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy byla bankou postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, a to s účinností ke dni 1. 2. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 12. 2. 2020. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení 1. 2. 2020 celkem 173 014,65 Kč a sestávala z neuhrazeného zůstatku úvěru 163 616,90 Kč, úroku z úvěru 5 989,10 Kč, úroku z prodlení 3 408,65 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 169 606 Kč, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru 163 616,90 Kč, připsanými neuhrazenými úroky z úvěru 5 989,10 Kč, úroků z prodlení 3 408,65 Kč (kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky). Žalobkyně dále žádá zaplacení úroků z úvěru 15,90 % p. a. z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 5 989,10 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, úroků z úvěru 15,90 % p. a. z dlužné jistiny úvěru 163 616,90 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 10 % p. a. z částky 169 606,00 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně 27. 2. 2020.

2. Žalobkyně podáním ze dne 29. 1. 2025 (datováno 28. 1. 2025) a podáním ze dne 3. 2. 2025 (datováno 31. 1. 2025) učinila, dle obsahu, částečné zpětvzetí návrhu, které však bylo naprosto nesrozumitelné. Soud proto usnesením ze dne 3. 2. 2025, č. j.

3 C 178/2020-93, učinil výzvu k opravě podání s poučením, že pokud nebude podání řádně opraveno, nebude k podání přihlíženo (§ 43 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, o. s. ř.). Podání řádně opraveno nebylo, tudíž k němu soud v souladu s § 43 odst. 2 o. s. ř. nepřihlížel.3. Žalovaná neučinila ve věci žádného vyjádření.

4. Skutková zjištění:

5. Dne 23. 8. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., s žalovanou Smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 200 000 Kč, který bude veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny. A to nejpozději do 20. 8. 2024, výše splátky 3 717 Kč. Úrok z úvěru činil 15,90 % ročně. RPSN činila 17,75 % ročně. (smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]., [Anonymizováno] [Anonymizováno], obojí elektronický systém soudu)

6. Pro smluvní vztah účastníků platí Ceník [právnická osoba]. pro bankovní obchody, Část V. Úvěry, účinný od 20. 1. 2019, Ceník pro soukromou klientelu účinný od 1. 8. 2016, [právnická osoba]. (ceník, elektronický systém soudu)

7. Dle listiny „Podklady pre súdne konanie“ vyhotovené právní předchůdkyní žalobkyně byl dne 1. 2. 2020 čerpán úvěr, kdy založen byl pro částku 200 000 Kč, přičemž cena za vyřízení úvěru činila 2 000 Kč, čerpání úvěru bylo v částce 200 000 Kč. Ke dni 1. 2. 2020 byla evidována dlužná jistina ve výši 163 616,90 Kč, řádné úroky ve výši 5 989,10 Kč, úroky z prodlení ve výši 3 408,65 Kč. Součet všech žalovanou zaplacených splátek činí 140 534,19 Kč. (podklady pre súdne konanie, elektronický systém soudu)

8. Dne 1. 10. 2019 adresovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované dopis „Poslední výzva k úhradě dlužné částky“, ve kterém jej upozornila, že ke dni 1. 10. 2019 je k uzavřené úvěrové smlouvě dluh po splatnosti, nechť je dlužná částka ve výši 11 975 Kč uhrazena nejpozději do 2. 11. 2019, nestane-li se tak, bude požadována úhrada celého úvěru v částce 164 026 Kč, bude přistoupeno k vymáhání soudní cestou. (dopis, elektronický systém soudu)

9. Dne 2. 11. 2019 adresovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované dopis, ve kterém jí oznámila, že ode dne 2. 11. 2019 je celá zbývající částka úvěru splatná, k uvedenému dni činí dlužná částka 166 600 Kč. (dopis, elektronický systém soudu)

10. Dopisem ze dne 12. 2. 2020 adresovala právní předchůdkyně žalobkyně Oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni. Téhož dne žalované žalobkyně adresovala Informace o zpracování osobních údajů. K poštovní přepravě podáno dne 12. 2. 2020. (dopisy, podací lístek, obojí elektronický systém soudu)

11. Dne 23. 1. 2020 byla žalobkyní, jakožto postupníkem, a společností [právnická osoba]., jakožto postupitelem, signována Smlouva o postoupení pohledávek. V Příloze č. 1 – Seznam pohledávek ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalobkyní je vedena pohledávka za žalovanou. (smlouva o postoupení pohledávek, příloha č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, obojí elektronický systém soudu)

12. Dne 31. 1. 2020 byla žalobkyní a [právnická osoba]. signována Dohoda o úplatě s tím, že uvedeného dne označené společnosti uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek [právnická osoba]. za sjednanou kupní cenu za dávku postupovaných pohledávek, kdy kupní cena za pohledávky postupované ke dni 1. 2. 2020 uvedené v Seznamu tvořícím Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek bude uhrazena na účet č. [č. účtu]. Dle Přílohy č. 7 – Potvrzení o zaplacení kupní ceny ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2020 uzavřené společnostmi [právnická osoba]. a žalobkyní byla druhou označenou společností kupní cena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2020 mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem žalobkyní uhrazena v plné výši. (dohoda, příloha č. 7 smlouvy o postoupení pohledávek – potvrzení o zaplacení kupní ceny, obojí elektronický systém soudu)

13. Žalobkyně adresovala žalované předžalobní výzvu dopisem ze dne 27. 2. 2020, která byla podána k poštovní přepravě dne 27. 2. 2020. (předžalobní výzva, podací lístek, obojí elektronický systém soudu)

14. Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [spisová značka] – [právnická osoba], které nabylo právní moci dne 22. 6. 2020, zjistil úpadek žalované a povolil jeho řešení oddlužením. V průběhu insolvenčního řízení žalovaná na žalovanou pohledávku plnila celkem částku 85 026,55 Kč. Do insolvenčního řízení byly přihlášeny pohledávky [právnická osoba] (IČO [IČO]) 29 823,70 Kč, [právnická osoba]. (IČO [IČO]) 41 560,06 Kč, 102 001,88 Kč, [právnická osoba] (IČO [IČO]) 14 430 Kč, [tituly před jménem] [jméno FO] 98 000 Kč, [jméno FO] 44 500 Kč, [jméno FO] 10 314,07 Kč, [Anonymizováno] 9 781 Kč, [Jméno žalobkyně]. (IČO [IČO žalobkyně]) 226 892,79 Kč, [právnická osoba]. (IČO [IČO]) 17 624,10 Kč, [jméno FO] (IČO [IČO]) 6 197 Kč. Z přihlášky pohledávky společnosti [právnická osoba]. se podává, že žalovaná byla společností úvěrována již od 3. 5. 2012. Následně Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [spisová značka] -[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], oddlužení žalované zrušil a insolvenční řízení zastavil, protože dlužnice řádně neplnila své povinnosti a nerozhodl o konkurzu, když pro to nebyly splněny podmínky. (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [spisová značka] – [právnická osoba] a ze dne 9. 7. 2024, č. j. [Anonymizováno] [spisová značka] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno], zpráva o plnění oddlužení ze dne 13. 5. 2024 na čl. 87-91 spisu, přihláška pohledávky na čl. 99-103 spisu, vše insolvenční rejstřík, elektronický systém soudu)

15. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

16. Dne 23. 8. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., s žalovanou Smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 200 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny nejpozději do 20. 8. 2024, výše splátky 3 717 Kč. Úrok z úvěru činil 15,90 % ročně. RPSN činila 17,75 % ročně. Dne 1. 2. 2020 byl čerpán úvěr, přičemž cena za vyřízení úvěru činila 2 000 Kč, čerpání úvěru bylo v částce 200 000 Kč. Ke dni 1. 2. 2020 byla evidována dlužná jistina ve výši 163 616,90 Kč, řádné úroky ve výši 5 989,10 Kč, úroky z prodlení ve výši 3 408,65 Kč. Součet všech žalovanou zaplacených splátek činil 140 534,19 Kč. Po upomínce ze dne 1. 10. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně dluh ve výši 166 600 Kč zesplatnila. Dne 23. 1. 2020 byla žalobkyní, jakožto postupníkem, a společností [právnická osoba]., jakožto postupitelem, signována Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i žalovaná pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne 12. 2. 2020 adresovala právní předchůdkyně žalobkyně Oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni. K poštovní přepravě podáno dne 12. 2. 2020. Žalobkyně adresovala žalované předžalobní výzvu dopisem ze dne 27. 2. 2020, která byla podána k poštovní přepravě dne 27. 2. 2020. Insolvenční řízení vedené ohledně žalobkyně bylo zastaveno a oddlužení zrušeno. V průběhu insolvenčního řízení žalovaná na žalovanou pohledávku plnila celkem částku 85 026,55 Kč. Do insolvenčního řízení byly přihlášeny pohledávky jak úvěrových společností, tak veřejnoprávních institucí (sociální, zdravotní pojištění), přičemž žalovaná byla úvěrována již od roku 2012.

17. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“).

18. Podle § 9, odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

24. V projednávané věci je předmětem řízení nárok, ze smlouvy uzavřené právním předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, kdy byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí úvěru. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalované byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdkyně žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovanou.

25. Pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

26. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 145/2010 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

27. V souzené věci je zcela jednoznačně zřejmým, že žalovaná je osobou, která v době, kdy uzavírala smlouvu již musela směřovat k záporné platební bilanci, neboť již v předcházející době čerpala úvěr u společnosti [právnická osoba]., následovaný předmětným úvěrem u žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně. Nadto v době těsně následující po uzavření předmětné smlouvy se žalovaná dostala do platební neschopnosti, kdy je z pohledávek přihlášených do řízení o insolvenci evidentním, že platební neschopnost žalované se postupně prohlubovala. To, že žalovaná byl v rizikovém ekonomickém stavu, jaká byla její platební bilance mělo být při řádném zjištění její situace zjištěno, a to zejména s přihlédnutím k již existujícímu zatížení splácením jiného úvěru u společnosti [právnická osoba]. Je třeba zdůraznit, že není rozhodným to, že průzkum úvěruschopnosti byl proveden, ale jak byl proveden, tedy nikoliv existence samotného procesu, nýbrž jeho výstup. [jméno FO] výstup scoringového systému byl takový, že žalovaná je schopna plnit na svůj finanční závazek, přičemž již v této době byla žalovaná v situaci, kdy již v předchozí době čerpala úvěr, bylo zde byť i jen minimální riziko předlužení, bylo třeba hodnocení situace žalované věnovat zvýšenou pozornost, nikoliv provádět pouze rutinní vklad údajů do scoringového systému. To zvláště, pokud se jednalo o tzv. konsolidační úvěr, když s ohledem právě na konsolidované závazky a schopnost jejich splácení měla být dbána na posouzení úvěruschopnosti žalované zvýšená pozornost.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 200 000 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem částku 225 560,74 Kč (140 534,19 Kč + 85 026,55 Kč). Pokud bylo žalované poukázáno 200 000 Kč, přičemž žalovaná vrátila částku 225 560,74 Kč, tak se žalovaná na úkor žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, bezdůvodně neobohatila a tudíž není, čeho by dle § 2993 o. z. žalovaná na jistině vracela. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 169 606 Kč s úrokem z prodlení a dále úroku z úvěru. Pokud se žalobkyně domáhala úhrady částky 169 606 Kč, přičemž žalovaná není povinná vrátit na jistině ničeho, tak byla žaloba co do částky 169 606 Kč zamítnuta. Nadále byla s ohledem na absolutní neplatnost zamítnuta v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku za poskytnutí úvěru ve výši 15,90 % ročně.

29. Žalobkyni by dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. náležel nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od povinnosti plnit celou dlužnou částku k výzvě právní předchůdkyně žalobkyně (2. 11. 2019) z částky 59 465,81 Kč, která byla nadále snižována plněními v insolvenčním řízení 1 497,93 Kč dne 11. 12. 2020, 2 800,66 Kč dne 22. 1. 2021, 3 282,37 Kč dne 10. 2. 2021, 3 064,91 Kč dne 11. 3. 2021, 3 761,04 Kč dne 14. 4. 2021, 3 506,59 Kč dne 14. 5. 2021, 3 331,43 Kč dne 10. 6. 2021, 3 568,52 Kč dne 15. 7. 2021, 3 807,83 Kč dne 11. 8. 2021, 3 571,53 Kč dne 10. 9. 2021, 2 500,93 Kč dne 12. 10. 2021, 3 269,53 Kč dne 9. 11. 2021, 3 479,42 Kč dne 10. 12. 2021, 4 100,03 Kč dne 12. 1. 2022, 3 390,34 Kč dne 11. 2. 2022, 3 175,16 Kč dne 10. 3. 2022, 1 425,81 Kč dne 20. 4. 2022, 2 867,87 Kč dne 11. 5. 2022, 3 882,58 Kč dne 9. 6. 2022, 3 444,68 Kč dne 13. 7. 2022, 3 653,81 Kč dne 11. 8. 2022, 3 668,17 Kč dne 13. 9. 2022, 3 638,72 Kč dne 12. 10. 2022, 2 867,12 Kč dne 11. 11. 2022, 2 867,12 Kč dne 11. 11. 2022, 3 257,44 Kč dne 13. 12. 2022, 1 616,83 Kč dne 10. 1. 2023, 2 417,13 Kč dne 17. 12. 2023, 178,17 Kč dne 24. 8. 2023. Žalobkyně nad jistinu 200 000 Kč plnila 25 560,74 Kč, tedy částku převyšující úrok z prodlení ve výši 10 % ročně ze shora uvedené částky, pročež byla žaloba zamítnuta v té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 408,65 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 169 606 Kč od 2. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142, odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu zcela úspěšnou, v souvislosti s vedením sporu jí však žádných nákladů nevzniklo. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací