Výrok
I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku [částka] a smluvní pokuty [částka].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , uzavřela po posouzení schopnosti splácet se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná sjednanou částku nevrátila řádně a včas, a vznikla jí tak povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jednat jistinu dlužnou [částka], dlužný úrok [částka], ale také smluvní pokutu ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.
2. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu zpět v rozsahu kapitalizovaného úroku [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Uvedla, že nedisponuje důkazu k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaná se pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum] dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytne finanční prostředky v celkové výši [částka] a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku vrátit spolu se smluveným úrokem do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], obchodními podmínkami předchůdkyně žalobkyně). Pro případ, že žalovaná částku nezaplatí včas, bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku [částka] (viz odst. 4. na str. 3 smlouvy o úvěru). Částka ve výši [částka] byla čerpána bezhotovostně převodem na bankovní účet označený žalovanou dne [datum] a [datum], (prokázáno výpisem z účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě žalobkyně postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek s částí seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky a zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Před podáním žaloby byla žalovaná opět vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně podacího archu).
5. Žalobkyně vzala podanou žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. O zastavení řízení v tomto rozsahu bylo rozhodnuto podle § 96 o. s. ř. (výrok I.).
6. V posuzovaném případě žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřovala žalovanou jako žadatele o úvěr nahlížením do registrů, ale nenabídla k tomu žádný důkaz. Z dostupných důkazů pak nebylo možno spolehlivě skutkově uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím finančních prostředků.
7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákon o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná zamýšleli uzavřít smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.17. Zákon o spotř. úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost spotřebitele splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z [datum], OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne [datum]) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v jejímž důsledku věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).18. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že její právní předchůdkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, a v důsledku toho posoudil soud smlouvu o úvěru z [datum] jako absolutně neplatnou. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl pouze v části nesplacené jistiny s úrokem z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. Soud posoudil tento nárok jako oprávněný z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.). Soud dále neshledal důvodnou žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala náhrady nákladů na vymáhání pohledávky [částka].19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 72,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,21 % a úspěchu žalované v rozsahu 13,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).