Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 45 122,82 Kč spolu s úrokem z prodlení 12,75 % ročně od 11. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 10. 6. 2024 uzavřel žalovaný s předchůdcem žalobce společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] p.l.c. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] p.l.c.) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal částku 45 122,82 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky. Žalovaný dluh nevrátil, takže se žalobce jako nástupce původního věřitele (pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020) domáhal těchto prostředků spolu s úrokem z prodlení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a původní věřitel uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 27.1. 2020 ve znění jejích dodatku pro roky 2022 a 2023, na jejímž základě byl dluh postoupen žalobci a toto bylo oznámeno žalovanému (prokázáno smlouvou s dodatkem, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky). Věřitel s žalovaným uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný dostal úvěrový limit 1. čerpání 30 000 Kč. Poskytnuté prostředky se zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru). Žalovaný přes výzvu a fakturu ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou včetně dodejky).Soud doplnil dokazování dotazem na banku žalovaného, zda od 10. 6. 2024 byly žalovanému poskytnuty prostředky pod variabilním symbolem smlouvy a banka sdělila, že není evidována žádná transakce pod tímto variabilním symbolem. Interní záznamy žalobce soud neprováděl, když tyto nejsou způsobilým důkazem k prokázání převodu na účet.Žalobce nepředložil žádné důkazy k prokázání toho, zda byla zkoumána schopnost žalovaného dluh splnit. K jednání se žalobce nedostavil, takže v tomto směru nemohl být poučen.Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost.Po právní stránce soud konstatuje, že věřitel s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž ta je pro porušení povinností věřitele dle § 86-87 zákona č. 257/2016 Sb. a § 588 o. z. absolutně neplatná. Žalovaného tak vůči věřiteli k ničemu nezavazovala.Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla uzavřena platně a žalovanému nebyly žádné prostředky poskytnuty, nemohl soud přiznat žalobci ani nároky z bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu jako celek zamítl.O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému náklady řízení nevznikly.