Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

35 C 144/2024

Soud: Okresní soud Praha-východDatum rozhodnutí: 19. 9. 2024Č. j.: 35 C 144/2024-71Samosoudce: Mgr. Ing. Viktor SmolíkAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení částky 26 755,82 Kč s přísl.ECLI:CZ:OSPY:2024:35.C.144.2024.71
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (7) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 26 755,82 Kč spolu s úrokem 23,99 % ročně z částky 26 755,82 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 26 755,82 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal zažalované částky s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč na základě smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne 30. 6. 2014. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíční povinnou minimální splátkou stanovenou v bodě 6.4 obchodních podmínek. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel úvěr řádně a včas, tak žalobce zesplatnil celý úvěr dne 28. 2. 2023. Žalobce se domáhal nesplacené jistiny úvěru ve výši 26 755,82 Kč, smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně z nesplacené jistiny a zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, ale dosud neplnil. Aktivní legitimaci žalobce odvozuje od smluv o postoupení pohledávek.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalobce nedostavil, takže nemohl být poučen dle § 118a o. s. ř. Soud tak uzavřel, předchůdce žalobce nezkoumal nikterak žalovaného dluh splnit a přes to s ním uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě měl poskytnout žalovanému rámcový úvěr 30 000 Kč (prokázáno výpisy z účtu a smlouvou včetně obchodních podmínek). Žalovaný měl dle smlouvy tuto částku vrátit, a to minimální splátkou uvedenou ve výpisu z účtu, která je stanovena výpočtem uvedeným v bodu 6.4 obchodních podmínek: 3,2 % z aktuálního zůstatku + splátky programů splátek + úroky za poslední období + částka, o kterou v den vystavení výpisu z kartového účtu překročen kreditní limit + všechny nesplacené minimální částky z předchozích výpisů z kartového účtu, všechny typy poplatků a smluvních pokut nebo 200 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, maximálně však aktuální zůstatek. Výše jednotlivých splátek tedy mohla být variabilní (prokázáno žádostí o smlouvu včetně obchodních podmínek). Žalobce nabyl předmětnou pohledávku na základě série smluv, přičemž dne 1. 3. 2016 byla uzavřena smlouva mezi původním věřitelem a společností [právnická osoba]., na jejímž základě došlo k převodu pohledávky na tuto banku (prokázáno touto smlouvou), která ji převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 na [Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek), která jí postoupila na žalobce smlouvou ze dne 6. 2. 2024 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu z 12. 3. 2024, avšak žalovaný dluh uvedený v žalobě nesplnil (prokázáno výzvou).

4. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdci žalobce poskytli žalovanému předmětné prostředky a zda žalovaný tyto prostředky skutečně nevrátil. Žalobce předložil soudu Souhrnný výpis z účtu Kreditní karty. Ten sice uváděl konečný zůstatek v částce odpovídající žalované částce, nicméně tento důkaz je podle svého obsahu důkazem nevěrohodným, neboť jde o důkaz vnitřně rozporný. Pracuje totiž s položkami kladnými i zápornými, přičemž například nákupy na splátky uvádí jako částky kladné (kterými je dluh umořován), ale i jako záporné (kterými se dluh navyšuje), přičemž toto není nikterak vysvětleno. Stejně pak důkaz přistupuje u výběrů hotovosti (např. se eviduje položka „výběr hotovosti“ dne 27. 12. 2019 v částce - 3 400 Kč a dne 25. 2. 2021 v částce 2 600 Kč). Bilance daného účtu je tak vnitřně rozporná a není tak možné z ní jednoznačně určit, kolik bylo poskytnuto žalovanému a kolik uhradil. Žalobce tak neunesl břemeno důkazní k prokázání svého tvrzení o poskytnutí prostředků v žalované výši.

5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost.

6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobce zkoumal schopnost žalované dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).

7. V daném případě žalobce (jeho předchůdce) naprosto rezignoval na své povinnosti zkoumat schopnost žalovaného dluh plnit, když nepředložil ničeho k prokázání jeho příjmů a výdajů, a proto není jasné, zda žalovaný byl schopen jednotlivé splátky bezpečně vrátit. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná.

8. Soud se proto zabýval tím, zda žalobci může přiznat toliko nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z., tedy jistinu poníženou o již zaplacené splátky spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nicméně žalobce neprokázal výši tohoto bezdůvodného obohacení.

9. Soud s ohledem na výše uvedené zamítnul celý nárok žalobce, který neunesl břemeno důkazní, přičemž z ostatních předložených důkazů nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému náleží plná náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací