Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 27. 10. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 8 542 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 27 542 Kč od 20. 8. 2023 do 26. 10. 2024, z částky 8 542 Kč od 27. 10. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení 2,25 % ročně z částky 19 000 Kč od 27. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 970,52 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dále jen „věřitel“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru ze dne 29. 3. 2023, na jejímž základě jí poskytla částku 19 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 7 979,81 Kč dne 19. 8. 2023. Žalovaná dluh přes výzvu ani částečně nevrátila. Věřitel na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupil pohledávku na společnost [právnická osoba]. (dále jen „předchůdce žalobce“), která ji postoupila následně žalobci.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. č. [Anonymizováno] / [Anonymizováno] ze dne 29. 3. 2023, na jejímž základě poskytl žalované částku 19 000 Kč (prokázáno sdělením banky), kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 7 979,81 Kč dne 19. 8. 2023, přičemž pro případ včasného splacení si sjednaly poplatek ve slevové výši 2 393,94 Kč (prokázáno smlouvou včetně dodatku). Žalovaná dluh ani částečně nevrátila (prokázáno předžalobní výzvou). Věřitel na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupil pohledávku přímo na žalobce, což žalované oznámil (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek včetně smlouvy). Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost.
4. Vzhledem k tomu, že žalobce se nedostavil k jednání nemohl být poučen v tom směru, jak byla zkoumána schopnost žalované dluh uhradit. Soud proto uzavřel, že tato schopnost nebyla nikterak zkoumána.
5. Z podané žaloby se nepodávalo, že by žalovaná na uvedený dluh něčeho hradila, žalovaná pak ničeho takového netvrdila. Soud tak uzavřel, že na předmětný dluh nebylo ničeho hrazeno.
6. Po právní stránce soud uzavřel, že věřitel s žalovanou uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., přičemž ta je pro porušení povinností věřitele dle § 86-87 zákona č. 257/2016 Sb. podle § 588 o. z. absolutně neplatná.
7. Soud proto žalobci jako právnímu nástupci věřitele přiznal poskytnutou jistinu jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.
8. Ve zbytku soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť nároky nebyly platně sjednány.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 970,52 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalované v rozsahu 31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 102 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 542 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.