Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 860 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 72 380 Kč od 20. 6. 2023 do 31. 10. 2023, z částky 65 760 Kč od 1. 11. 2023 do 29. 1. 2024, z částky 59 060 Kč od 30. 1. 2024 do 19. 4. 2024, z částky 52 360 Kč od 20. 4. 2024 do 30. 8. 2024, z částky 48 860 Kč od 31. 8. 2024 do 1. 10. 2024, z částky 45 360 Kč od 2. 10. 2024 do 6. 11. 2024, z částky 41 860 Kč od 7. 11. 2024 do 5. 12. 2024, z částky 38 360 Kč od 6. 12. 2024 do 24. 1. 2025, z částky 34 860 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení,a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal částky 5 914 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 7 686 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 9,54 % z částky 78 221,10 Kč od 20. 06. 2023 do 13. 07. 2023 a úrokem ve výši 15 % ročně z částky: 78 221,10 Kč od 14. 07. 2023 do 31. 10. 2023; 73 446,10 Kč od 01. 11. 2023 do 29. 01. 2024; 66 746,10 Kč od 30. 01. 2024 do 19. 04. 2024; 60 046,10 Kč od 20. 04. 2024 do 30. 08. 2024; 56 546,10 Kč od 31. 08. 2024 do 01. 10. 2024; 53 046,10 Kč od 02. 10. 2024 do 06. 11. 2024; 49 546,10 Kč od 07. 11. 2024 do 05. 12. 2024; 46 046,10 Kč od 06. 12. 2024 do 24. 01. 2025; 42 546,10 Kč od 25. 01. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 06. 2023 dosáhne částky 238 320 Kč,se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu řízení v částce 3 655,65 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 10. 2. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 79 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem 88,73 % ročně uhradit v 30 měsíčních splátkách po 6 620 Kč splatných vždy do 14. dne v měsíci. Žalovaný do data zesplatnění uhradil toliko 1 splátku dne 21. 3. 2023. Poté uhradil částku 6 620 Kč dne 31. 10. 2023, částky 6 700 Kč dne 29. 1. 2024 a dne 19. 4. 2024 a částky 3 500 Kč dne 30. 8. 2024, 1. 10. 2024, 6. 11. 2024, 5. 12. 2025 a 24. 1. 2025. Žalobce požadoval uhrazení dlužné jistiny 57 861,51 Kč, smluvní pokuty za 2 nesplacené splátky do zesplatnění 998 Kč, náklady uplatnění pohledávky 400 Kč, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky od 20. 6. 2023 do 10. 3. 2025 v částce 38 502 Kč, úrok a úroky z prodlení.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že smlouva je dle jeho názoru absolutně neplatná, když sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy a žalobce nezkoumal řádně schopnost žalovaného dluh splnit.
3. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení usnesením ze dne 12. 5. 2025, č. j. 35 C 91/2025-69, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2025, částečně zastavil.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 10. 2. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 79 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem 88,73 % ročně uhradit v 30 měsíčních splátkách po 6 620 Kč splatných vždy do 14. dne v měsíci. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu 499 Kč za prodlení se splátkou, náklady uplatnění pohledávky 200 Kč a pro případ zesplatnění si strany ujednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno návrhem a akceptací smlouvy včetně informací a kopií občanského průkazu). Žalobce poskytl žalovanému částku 79 000 Kč dne 10. 2. 2023 (prokázáno potvrzením o transakci a potvrzením o příchozí úhradě).
5. Žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž si k tomu vyžádal výpis z jeho běžného účtu. Z něj je nepochybné, že žalovaný měl neidentifikovatelné příjmy 97 772,92 Kč a výdaje 101 108,29 Kč měsíčně (leden a část měsíce února 2023), přičemž z toho představovala platba 33 946 Kč mzdu a částka 20 000 Kč jiný úvěr. Z výpisu bylo nepochybné, že si ve stejném období žalovaný bral dalších 5 úvěrů (prokázáno výpisem z účtu žalovaného). Žalovaný v té době neprocházel registry dlužníků (prokázáno potvrzeními z registrů) a jeho příjem činil průměrně 35 136 Kč (prokázáno potvrzením zaměstnavatele). Žalobce nikterak nezkoumal výdaje žalovaného.
6. Žalovaný do data zesplatnění uhradil toliko 1 splátku dne 21. 3. 2023. Poté uhradil částku 6 620 Kč dne 31. 10. 2023, částky 6 700 Kč dne 29. 1. 2024 a dne 19. 4. 2024, částky 3 500 Kč dne 30. 8. 2024, 1. 10. 2024, 6. 11. 2024, 5. 12. 2025 a 24. 1. 2025 (prokázáno kartou klienta a potvrzeními o platbách). Přes výzvy žalovaný ničeho dalšího neuhradil, žalobce zesplatnil dluh ke dni 19. 6. 2023 (prokázáno výzvou ze dne 15. 5. 2023, 14. 6. 2023, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou včetně podacího archu)
7. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.
8. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).
9. Soud uzavřel, že žalobce nedostál svým povinnostem zkoumat schopnost žalovaného hradit dluh s náležitou odbornou péčí. Žalobce se totiž řádně nezabýval výdajovou stránkou žalovaného, a to za situace, kdy z předložených dokumentů mu muselo být jasné, že u žalovaného hrozí větší množství dalších úvěrů. Ze záznamů transakcí při tom bylo nepochybné, že žalovaný si zajišťuje prostředky i u jiných subjektů. Žalobce se touto okolností nezabýval, takže zatížil svůj postup vadou, která měla za následek absolutní neplatnost uvedené smlouvy.
10. Soud za této situace žalobci přiznal toliko částku poskytnutou žalovanému jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení stanovil dle zesplatňující výzvy. Pokud jde o výši jistiny přiznal soud žalobci poskytnout částku 79 000 Kč poníženou o jednotlivé platby učiněné žalovaným.
11. Ve zbytku soud zamítl již uhrazenou jistinu a neplatně sjednané úroky, poplatky a smluvní pokuty, a to včetně úroků z prodlení z těchto částek.
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., za situace, kdy žalobce byl úspěšný z 36 % a ve zbytku byl buďto neúspěšný, nebo bylo řízení zastaveno pro jeho chování. Soud za této situace přiznal žalovanému 28 % náhrady nákladů řízení (rozdíl mezi mírou úspěchu a mírou neúspěchu).
13. Výši nároku na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalovanému v částce 3 655,65 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 97 761 Kč sestávající z částky 5 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 24. 8. 2023 a z částky 5 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 4. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 790 Kč ve výši 2 265,90 Kč.
14. Soud žalovanému nepřiznal odměnu za dupliku ze dne 29. 5. 2025, když v předmětném vyjádření nebyly žádné nové skutečnosti. Podání tak nebylo učiněno účelně.