Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 039,21 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 102,64 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 433,39 Kč, s úrokem 14,75 % ročně z částky 35 703,21 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 703,21 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne 17. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 38 039,21 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že se žalovanou uzavřela, po posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, dne 11. 5. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované téhož dne úvěr ve výši 40 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník žalobkyně, oznámení o úrokových sazbách, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru žalobkyni splatit nejpozději 25. 4. 2028, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 25. dni v měsíci ve výši 895 Kč a s úrokem ve výši 16,90% ročně. Žalovaná sjednané splátky nesplácela řádně a včas, žalobkyně tak v souladu se smluvními ujednáními přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky a vyzvala žalovanou k jejímu zaplacení do 24. 1. 2024. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 35 703,21 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 336 Kč (tj. poplatek ve výši 500 Kč za zaslání upomínky, 4 poplatky ve výši 500 Kč za zaslání upomínky a 7 neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění po 48 Kč). Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné nesplacené jistiny, který za období ode dne poslední úhrady - tj. 13. 6. 2023 do dne vydání historického výpisu - tj. 15. 2. 2024 kapitalizovala částkou ve výši 4 102,64 Kč a dále zákonného úroku z prodlení, který rovněž kapitalizovala částkou ve výši 433,39 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho více neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř“) předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 11. 5. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet spolu se sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 16,90 % ročně a poplatky za spravování úvěru stanovenými v sazebníku žalobkyně. Doba trvání úvěru byla sjednána v délce 72 měsíců, přičemž výše splátek byla stanovena na částku 895 Kč s tím, že splatnost jednotlivých splátek nastala vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 25. 6. 2022. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebník (prokázáno smlouvou o úvěru, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, úvěrovými podmínkami pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebníkem). Úvěr byl žalobkyní žalované poskytnut dne 11. 5. 2022 (prokázáno výpisem z účtu žalované). Žalobkyně před poskytnutím úvěrů žalované posoudila s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, kdy činila dotazy do příslušných registrů, měla k dispozici informace od žalované a rovněž výpis z účtu žalované. Žalovaná prohlásila, že její měsíční příjem je ve výši 16 000 Kč a dále v žádosti o úvěr uvedla ostatní příjem domácnosti 27 000 Kč (příjem rodinného příslušníka), náklady na bydlení ve výši 16 200 Kč, ostatní výdaje ve výši 8 000 Kč a další závazky ve výši 6 306 Kč. Žalobkyně dále lustrovala žalovanou v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Příjem žalované ze zaměstnání byl ověřen z výpisu z jejího bankovním účtu vedeném u žalobkyně (prokázáno výpisy z účtu žalované, návrhem na poskytnutí úvěru a reportem průběhu schválení, prohlášením o zdravotním stavu). Žalovaná však sjednané splátky nesplácela řádně a včas a z toho důvodu jí žalobkyně rovněž účtovala sjednané poplatky a úroky (prokázáno historickým výpisem a sazebníkem žalobkyně). Dopisem ze dne 6. 12. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou okamžitému splacení celého dluhu nejpozději do 24. 1. 2024 (prokázáno výzvou k okamžitému splacení dluhu včetně dodejky). Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila. Žalovaná tak dluží na jistině úvěru ve výši 35 703,21 Kč, úroky ve výši 4 102,64 Kč, úroky z prodlení ve výši 433,39 Kč a poplatky ve výši 2 336 Kč (prokázáno historickým výpisem). Žalobkyně následně žalované zaslala předžalobní upomínku dne 5. 3. 2024 (prokázáno předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Po právní stránce jsou smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).
7. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Protože před uzavřením smlouvy došlo k posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyl dán důvod neplatnosti předmětné smlouvy. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úroky z úvěru a poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost však porušila, když úvěr řádně a včas nesplácela, žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalobkyně má tak nárok na uhrazení dlužné částky spolu se sjednaným smluvním úrokem, resp. s požadovaným úrokem ve výši 14,75 % ročně (jehož výše je v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Jelikož žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se do prodlení (dle § 1968 o. z.) a je povinna zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením (dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 3 700 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 522 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) náleží odměna ve výši 500 Kč, a dle § 14b odst. 5 AT náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 378 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b AT soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu [adresa] -východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).
14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).