Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],s úrokem ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] ročně od [datum] do zaplacení as kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum],a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne [datum] účastníci uzavřeli dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka], který mu bylo umožněno čerpat na běžném účtu. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, v důsledku čehož mu byl kontokorent zablokován. Žalovaný ke dni před zesplatněním kontokorentu dlužil částku [částka] na jistině a [částka] na úroku z úvěru. [právnická osoba] se smlouvou došlo dne [datum] k zesplatnění kontokorentu, což bylo žalovanému oznámeno téhož dne. Žalobkyně požaduje od [datum] úrok z úvěru ve výši 15 % ročně (namísto 18,9 % ročně), a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně se pak žalobou domáhá jistiny ve výši [částka], úroku z úvěru ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Pohledávka ve výši [částka] pak představuje nepovolený debet, který žalovanému vznikl na běžném účtu č. [č. účtu] v rozporu s rámcovou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami čl. Nakládání s účtem a zřízení dispozičního práva. Žalovaný pohledávky nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.
4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný dne [datum] uzavřel se žalobkyní rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě mu byl aktivován běžný účet č. [č. účtu] (prokázáno rámcovou smlouvou č. [hodnota] ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřeli účastníci dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na jehož základě byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši [částka] (prokázáno dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum]). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a podmínky pro používání kontokorentu (prokázáno rámcovou smlouvou ve spojení s dodatkem č. [právnická osoba] podmínkami a podmínkami pro používání kontokorentu). Žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila z důvodu závažného porušení smluvních povinností (prokázáno výzvou ze dne [datum], vč. podacího archu). Žalovaný ke dni před zesplatněním kontokorentu dlužil částku [částka] na jistině a [částka] na úroku z úvěru, a dále částku ve výši [částka] představující nepovolený debet na běžném účtu žalovaného (prokázáno přehledem čerpání a splácení kontokorentu a výpisem z běžného účtu). Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když výše jeho příjmu činila cca [částka] měsíčně a měsíčních výdajů ve výši cca [částka] (prokázáno žádostí o úvěr, úvěrovou zprávou). Před podáním žaloby byl žalovaný ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení pohledávek (prokázáno výzvou ze dne [datum], vč. podacího archu).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).
7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, žalobkyně proto úvěr v souladu se smluvenými podmínkami ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Protože žalovaný svůj dluh řádně neuhradil, dostal se ode dne následujícího po zesplatnění dluhu do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Žalobkyně prokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného k zaplacení poskytnutého plnění ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnutého plnění, resp. splátek pro jeho vrácení, odpovídala reálným možnostem žalovaného, tj. jeho příjmu cca [částka] měsíčně a jeho měsíčním nákladů ve výši cca [částka]. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z částky [částka] představující paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony (výzva k plnění a žaloba) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.14. [adresa] ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.